Leghornka
Leghornka | |
---|---|
Slepice bílé leghornky | |
Základní informace | |
Země původu | Itálie |
Stupeň prošlechtění | nosné plemeno |
Směr užitkovosti | nosné |
Barva vaječné skořápky | bílá |
Tělesná charakteristika | |
Hmotnost samce | 2–3 kg |
Hmotnost samice | 1,5–2 kg |
Tělesný rámec | střední |
multimediální obsah v kategorii na Commons |
Leghornka je nosné plemeno slepic původem ze středoitalské oblasti Toskánsko.
Toto plemeno se v angličtině původně označovalo jako Italian – italské. Název leghorn vznikl anglickým zkomolením jména města Livorno[1] což je toskánský přístav, odkud se tyto slepice začaly okolo roku 1828[1] dovážet do Severní Ameriky kde proběhlo jejich další šlechtění. Původní zbarvení těchto slepic bylo hlavně bílé, jinak zbarvené slepice se původně braly jako jiný druh – německá leghornka, dnes se leghornek vyskytuje více typů chovaných po světě vždy v několika barevných rázech. Avšak v České republice se rozdělují vlašky (Vlachy jsou starší označení pro Itálii) zahrnující i bílé zbarvení (avšak dosud málo početné) a leghornky na dvě plemena především kvůli rozdílnému typu. Leghornka je též často základním plemenem pro šlechtění průmyslových nosných hybridů produkujících vejce s bílou skořápkou s kterými se často zaměňuje – např. Dominant Leghorn 229 či Dekalb White, od kterých se liší těžší váhou, silnější konstitucí, ladnější linii zad (nikoliv tzv. šikmý klecový postoj), bohatším a na pohled kvalitnějším opeřením u slepic patrným zejména v ocasu. Hřebínek kohoutů nemá tendenci přerůstat a klopit se jako u hybridního typu. V drobném chovu oproti neměnným podmínkám drůbežárnových hal čistokrevné leghornky svou užitkovost podporují silnější stavbou těla, která se projevuje na jejich zdraví a delší schopností snůšky, jež však jako u všech slepic každým rokem klesá.
Chov
[editovat | editovat zdroj]Leghornky snášejí bílá vejce, za rok průměrně snesou 300, někdy až 310-330 vajec.[1] Pokud jim je dopřán velký výběh, jsou velice shánlivé a celý den vyhledávají potravu, jsou ovšem díky svému zbarvení snadným cílem dravých ptáků.
Český vzorník drůbeže uvádí přípustnou váhu do 1 roku u kohouta od 2,1 do 2,5 kg. U slepice 1,8 – 2,2 kg. Nad 1 rok pak u kohouta 2,3 – 3 kg, u slepice 2,0 – 2,5 kg.
Toto plemeno však rychle dospívá, proto není vhodné pro masný chov. Jsou velice temperamentní, někdy se uvádí jejich plachost, která však závisí na přístupu chovatele, a při klidném zacházení od raného mládí se elimininuje. Taktéž i jejich přelétávání při dostatečném výběhu.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Ilustrace leghornek
-
Hejno leghornek
-
Kohout a slepice leghornky
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Leghornka na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leghorn (chicken) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Atlante delle razze di Polli - Razze italiane: Livorno "Atlas of chicken breeds - Italian breeds: Livorno" [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné online. ((italsky)(anglicky))[nedostupný zdroj]