L'Isle-sur-la-Sorgue
| L'Isle-sur-la-Sorgue | |
|---|---|
 Vodní kanál ve městě | |
.svg) znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°55′12″ s. š., 5°3′17″ v. d. |
| Nadmořská výška | 52–246 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Francie |
| Region | Provence-Alpes-Côte d'Azur |
| Departement | Vaucluse |
| Arrondissement | Avignon |
| Kanton | L'Isle-sur-la-Sorgue |
  L'Isle-sur-la-Sorgue | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 44,57 km² |
| Počet obyvatel | 18 933 (2008) |
| Hustota zalidnění | 424,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Pierre Gonzalvez |
| Oficiální web | www |
| courrier | |
| PSČ | 84800 |
| INSEE | 84054 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
L'Isle-sur-la-Sorgue je francouzská obec v departementu Vaucluse v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Malé město se rozkládá na řece Sorgue a leží asi 20 km východně od Avignonu. K L'Isle-sur-la-Sorgue patří rovněž tři osady Saint Antoine, Petit-Palais a Velorgues.
Historie
[editovat | editovat zdroj]L'Isle-sur-la-Sorgue se dříve nazývalo L'Isle en Venaissin, sloužilo jako jedno z nejdůležitějších měst Venaissinského hrabství.[1] Díky své poloze na řece původně rybářskou osadou. Město vzniklo na vyvýšeném ostrově uprostřed bažinaté oblasti, která byla vybudovanými vodními kanály postupně vysušena. Z té doby pochází množství vodních kanálů, které obklopují a křižují město. Během hugenotských válek umožnily kanály obyvatelům zaplavit okolí města, takže jej nebylo možné ostřelovat kanóny.
Voda řeky Sorgue sloužila též k pohánění mnoha řemeslných a později průmyslových podniků. Již od 12. století zde stály vodní mlýny na mletí mouky, lisování oleje a papírny, později zde vznikly kromě koželužen též tkalcovny vlny a hedvábí. V 19. století zde bylo kolem 60 vodních kol. L'Isle-sur-la-Sorgue bylo centrem zpracování vlny ve zdejším departementu.
Ve městě vznikla i židovská čtvrť, jejíž obyvatelé byli ve středověku pod ochranou papeže, který vlastnil zdejší hrabství.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se u vodních kanálů dochovalo šest dřevěných, 200 let starých lopatkových kol a množství malých dřevěných mostků. Množství domů ve starém městě má gotické a renesanční fasády.
Kostel Notre-Dame-des-Anges bez chóru byl v polovině 17. století přestavěn do barokního stylu. Od roku 1911 je chráněn jako historická památka.[2]
Z 18. století se dochovaly stavby jako sýpka (grenier à blé), ve které je umístěn úřad pro turismus a nemocnice (Hôtel Dieu) v ulici Rue Jean-Théophile s dobovými branami, portálem, kaplí, lékárnou a zahradou s kašnou.
K zajímavým městským domům patří klasicistní Hôtel Donadeï de Campredon, který slouží jako výstavní prostor a památník Reného Chara.
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Léopold Aimon (1779–1866), francouzský skladatel
- René Char (1907–1988), francouzský básník
- V roce 2009 zde zemřel český výtvarník a básník Jan Burka
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku L’Isle-sur-la-Sorgue na německé Wikipedii.
- ↑ Fontaine de Vaucluse [online]. provence.xf.cz [cit. 2020-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-23.
- ↑ (francouzsky) Kostel v evidenci historických památek
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu L'Isle-sur-la-Sorgue na Wikimedia Commons
