Kyriakos Mitsotakis

Kyriakos Mitsotakis
Kyriakos Mitsotakis
	Kyriakos Mitsotakis, 2020
Předseda vlády Řecka
Úřadující
	Ve funkci od:; 26. června 2023
Prezidentka	Katerina Sakellaropulosová
Předchůdce	Ioannis Sarmas
	Ve funkci:; 8. července 2019 – 24. května 2023
Prezident	Prokopis Pavlopulos; Katerina Sakellaropulosová
Předchůdce	Alexis Tsipras
Nástupce	Ioannis Sarmas
Stranická příslušnost
Členství	Nová demokracie
Narození	4. března 1968 (56 let); Athény
Choť	Mareva Grabowská
Rodiče	Konstantinos Mitsotakis a Marika Mitsotakis
Děti	Sofia Mitsotakis; Konstantinos Mitsotakis; Dafne Mitsotakis
Příbuzní	Dora Bakoyannis, Alexandra Mitsotakis a Katerina Mitsotakis (sourozenci); Grigoris Dimitriadis (synovec)
Alma mater	Athens College (do 1986); Harvardova univerzita (1986–1990); Stanfordova univerzita (1992–1993); Harvardova obchodní škola (1993–1996)
Profese	politik a finančník
Ocenění	Thomas T. Hoopes Prize
Podpis
Webová stránka	nd.gr/mitsotakis-kyriakos
Commons	Kyriakos Mitsotakis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyriakos Mitsotakis (řecky Κυριάκος Μητσοτάκης; * 4. března 1968 Athény) je řecký politik a od června 2023 předseda vlády Řecka, když tento úřad zastával již mezi červencem 2019 a květnem 2023. Od roku 2016 je předsedou středopravicové strany Nová demokracie.

Život

Mládí prožil v Turecku a Paříži, kam jeho rodina musela odejít za vlády řecké vojenské junty. Do země se vrátil roku 1974, po obnovení demokracie. Vystudoval sociální vědy a mezinárodní vztahy na Harvardově univerzitě (bakalářský titul) a Stanfordově univerzitě (magisterský titul). Později získal titul MA na Harvard Business School. Od roku 1990 pracoval v soukromém byznysu, v Londýně i v Řecku.

V roce 2004 vstoupil do politiky, když byl jako kandidát Nové demokracie zvolen do parlamentu.^[1] Obdržel přitom největší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů strany. V letech 2013–2015 byl ministrem administrativní reformy. V roce 2016 se stal předsedou Nové demokracie. Jako její volební lídr kandidoval v předčasných parlamentních volbách 2019. Po vítězství strany, se ziskem 39,85 % hlasů a 158 z 300 mandátů, byl jmenován řeckým premiérem.^[2]

V květnových parlamentních volbách 2023 dovedl Novou demokracii opět k výhře ziskem 40,8 %. Ztráta klíčových 12 křesel však znamenala, že se 146 mandáty strana ztratila většinu i v 300členném jednokomorovém parlamentu. Poté co nový kabinet nedokázal složit ani blok opozičních levicových stran, následovaly o měsíc později červnové předčasné volby, v nichž Nová demokracie obdržela 40,55 % hlasů. Nový volební zákon však vítěznému subjektu přiřkl bonus 50 mandátů při splnění podmínky překročení hranice 40 % hlasů. Se 158 křesly tak Mitsotakis v červnu 2023 sestavil druhou vládu.^[3]

Jeho otec Konstantinos Mitsotakis byl řeckým premiérem v letech 1990–1993, Novou demokracii vedl v letech 1984–1993.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kyriakos Mitsotakis na anglické Wikipedii.

↑ https://www.hellenicparliament.gr/en/Vouleftes/Viografika-Stoicheia/?MPId=d0750741-dbb8-4bec-9466-526fe9c11773
↑ Řeckým premiérem se stal lídr vítězné konzervativní strany Mitsotakis. iDNES.cz [online]. 2019-07-07 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online.
↑ Řekové si zvolili parlament, Mitsotakisovi konzervativci volbám dominovali. iDNES.cz [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyriakos Mitsotakis na Wikimedia Commons

[1] ttps://www.hellenicparliament.gr/en/Vouleftes/Viografika-Stoicheia/?MPId=d0750741-dbb8-4bec-9466-526fe9c11773

[2] Řeckým premiérem se stal lídr vítězné konzervativní strany Mitsotakis. iDNES.cz [online]. 2019-07-07 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online.

[3] Řekové si zvolili parlament, Mitsotakisovi konzervativci volbám dominovali. iDNES.cz [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Evropská rada

Charles Michel (předseda rady) • Ursula von der Leyenová (předsedkyně komise)

Alexander De Croo (Belgie) • Dimitar Glavčev (Bulharsko) • Petr Fiala (Česko) • Mette Frederiksenová (Dánsko) • Kristen Michal (Estonsko) • Petteri Orpo (Finsko) • Emmanuel Macron (Francie) • Andrej Plenković (Chorvatsko) • Simon Harris (Irsko) • Giorgia Meloniová (Itálie) • Níkos Christodúlídés (Kypr) • Gitanas Nausėda (Litva) • Evika Siliňová (Lotyšsko) • Luc Frieden (Lucembursko) • Viktor Orbán (Maďarsko) • Robert Abela (Malta) • Olaf Scholz (Německo) • Dick Schoof (Nizozemsko) • Donald Tusk (Polsko) • Luís Montenegro (Portugalsko) • Karl Nehammer (Rakousko) • Klaus Iohannis (Rumunsko) • Kyriakos Mitsotakis (Řecko) • Robert Fico (Slovensko) • Robert Golob (Slovinsko) • Pedro Sánchez (Španělsko) • Ulf Kristersson (Švédsko)		Znak Evropské rady

Premiéři Řecka

Řecká vojenská junta (1967–1974)	Konstantinos Kollias (1967) • Georgios Papadopulos (1967–1973) • Spyros Markezinis (1973) • Adamantios Androutsopoulos (1973–1974)

Třetí republika (od 1974)	Konstantínos Karamanlís (1974–1980) • Georgios Rallis (1980–1981) • Andreas Papandreu (1981–1989) • Tzannis Tzannetakis (1989) • Joannis Grivas (1989) • Xenofón Zolotas (1989–1990) • Konstantinos Mitsotakis (1990–1993) • Andreas Papandreu (1993–1996) • Kostas Simitis (1996–2004) • Kostas Karamanlis (2004–2009) • Jorgos Papandreu (2009–2011) • Lukas Papadimos (2011–2012) • Panajotis Pikramenos (2012) • Antonis Samaras (2012–2015) • Alexis Tsipras (2015) • Vasiliki Thanuová (2015) • Alexis Tsipras (2015–2019) • Kyriakos Mitsotakis (2019–2023) • Ioannis Sarmas (2023) • Kyriakos Mitsotakis (od 2023)