Kostel svatého Petra a Pavla (Žlutice)
Kostel svatého Petra a Pavla ve Žluticích | |
---|---|
Západní průčelí | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Karlovarský |
Okres | Karlovy Vary |
Obec | Žlutice |
Souřadnice | 50°5′23,97″ s. š., 13°9′50,81″ v. d. |
Kostel svatého Petra a Pavla | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | plzeňská |
Vikariát | karlovarský |
Farnost | Žlutice |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotický |
Výstavba | 14. století |
Specifikace | |
Umístění oltáře | severovýchod |
Další informace | |
Ulice | Dukelských hrdinů |
Kód památky | 17471/4-1142 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický kostel svatého Petra a Pavla ve Žluticích v okrese Karlovy Vary je farním kostelem žlutické farnosti. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1] Stojí na jižním okraji historického jádra města.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nápis Ihnes rex nad vstupem do sakristie datuje začátek výstavby kostela do období vlády krále Jana Lucemburského. Hlavní loď byla dokončena roku 1447, severní v letech 1481–1494 a výstavba jižní lodi se protáhla až do roku 1536, přestože práce na ní započaly již v roce 1398.[2] Při rekonstrukci podlahy se pod podlahou našla starší úroveň, kterou se podařilo časově zařadit do doby okolo roku 1150. Je také možné, že jižní loď pochází ze staršího kostela.[3] Později v roce 1575 přistavěli točité schodiště k východní věži, která se však roku 1660 zřítila a poškodila klenbu presbytáře. Při opravě byl nově sklenut valenou klenbou. Západní věž svou podobu získala roku 1782 poté, co byla o tři roky dříve poškozena požárem.[2]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Z architektonického hlediska je kostel trojlodní bazilikou s trojboce zakončeným presbytářem, předsíní před západním průčelím a dvojicí věží při severní straně. Presbytář opatřený sedmi dvakrát odstupňovanými opěráky je zaklenutý valenou klenbou s lunetami a na jižní stěně se dochovaly zbytky renesančních ornamentálních maleb. Od lodi ho odděluje mírně lomený vítězný oblouk na mohutných pilířích. Trojlodí je rozdělené polokruhovými arkádami a každá loď je zaklenutá čtveřicí polí křížové žebrové klenby. Jižní loď je v polovině přepažena zdí s hrotitým průchodem zdobeným rozetami. Obě boční lodi osvětlují čtveřice hrotitých oken ve hlubokých špaletách.[2]
Sakristie sklenutá křížovou klenbou se nachází v přízemí východní věže a je přístupná z presbytáře nízkých vstupem. Samotná věž má dvě patra osvětlená segmentově zakončenými okny a drobnými sdruženými okny v horní části. Západní věž je také dvoupatrová a na rozdíl od zbytku kostela je postavena v barokním slohu. Podpírají ji nárožní opěrné pilíře se sochami svatého Norberta a svatého Augustina z roku 1782. Přízemní fasádu na západní straně zdobí slepá arkáda a čtyřlaločné okénko. Na severní straně se nachází hrotité okno. Fasádu v patře člení nárožní pilastry a dvojice obdélných oken zakončených odsazeným polokruhem. Věž završuje jehlancová střecha s lucernou a cibulovou bání.[2] Kruchta pochází z toku 1686. Původně byly v kostele dvě a roku 1774 byl postaven nový kůr.[3]
Pod kostelem leží hrobka rodu Kokořovců z Kokořova s měděnou rakví Jiřího Petra z Kokořova,[2] ale pochováni zde jsou i duchovní, dobrodinci a další šlechtici z okolí. Při poslední úpravě byla těla zpopelněna a umístěna do uren. Vstup do krypty je vychýlen z osové souměrnosti vůči presbytáři nebo oltáři.[3]
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]Většina dřevěného zařízení s černým lakem a zlatým dekorem pochází z období raného baroka. Hlavní portálový oltář z roku 1667 nese obraz Zvěstování Panny Marie zrestaurovaný v roce 1923 a sochy svatého Petra a svatého Pavla v postranních křídlech. V nástavci je obraz Korunování Panny Marie mezi sochami svatého Václava a svaté Ludmily. Na vrcholu trojúhelného štít je socha Krista Vítězného mezi sochami dvou světic.Zlacený svatostánek v podobě kruhového chrámku zdobeného soškami andělů je z roku 1771. Na příčném břevnu pod vítězným obloukem je socha ukřižovaného Krista mezi sochami Panny Marie a sv. Jana Evangelisty, na břevnu je zlacený latinský nápis "VT CVnCtIs In CrVCe ChrIstVs erIt" s chronogramem 1684. U paty vítězného oblouku na severní straně stojí druhý portálový oltář s mozaikovým antependiem, zasvěcený Narození Páně z roku 1679. V jeho nástavci je mezi kanelovanými sloupy obraz Klanění pastýřů. Oltář doplňují sochy světců. Protější výklenkový oltář má v nice sochu Panny Marie královny mezi sochami dvou archandělů ve zbroji, bojujícími s ďábly. V nástavci je obraz Dětství Panny Marie a na vrcholu sousoší sv. Anny Samotřetí. V jižní lodi stojí oltář svatého Václava z roku 1666, který pochází ze zaniklé kaple žlutického zámku. Další oltáře jsou zasvěcené svatému Janu Nepomuckému a svatému Antonínovi.[2]
Polygonální kazatelnu z roku 1672 zdobí sloupky obrostlé vinnou révou a sochy čtyř evangelistů. Na její stříšce jsou umístěné sochy čtyř církevních Otců a na vrcholu Salvatora mundi. Na osmiboké noze spočívá renesanční křtitelnice z roku 1603. K vybavení patří množství obrazů a dalších soch včetně několika náhrobníků.[2]
V presbytáři byly v 17. století zřízeny dvě speciální lavice pro městskou radu, která se skládala z osmnácti radních. Varhany na kůru zhotovil roku 1774 český varhanář Franz Prokop Noly (1744-1814).[3][4]
Fara
[editovat | editovat zdroj]Na severní straně od kostela stojí barokní budova farního úřadu.
Pomník před kostelem
[editovat | editovat zdroj]Na místě zrušeného farního hřbitova na jižní straně od kostela je prostranství ohrazené zdí z lomového kamene a rovněž kamenná stupňovitá mohyla vojákům, padlým v první světové válce. Mohyla je pozoruhodným architektonickým dílem konstruktivismu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-25]. Identifikátor záznamu 128111 : Kostel sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech: T/Ž. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Žlutice, s. 443–446.
- ↑ a b c d TRÄGER, Gertrud. Denkmäler im Egerland Kreis Luditz. Eichstätt: Bönner & Daentler KG, 1993. (německy)
- ↑ Varhany a varhanáři v České republice
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons
- Kostel svatého Petra a Pavla na webu Hrady.cz