Přeskočit na obsah

Korečkový dopravník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Korečkový dopravník s jedním řetězem (doprava drceného kamene)

Korečkové dopravníky jsou určeny k dopravě sypkých, zrnitých, řezaných objemových materiálů ve směru svislém nebo šikmém s minimálním úhlem sklonu 60°. Název je odvozen od korečků, což jsou zvláštní nádoby připevněné na dopravních řetězech nebo pásu.[1]

Konstrukční provedení korečkových dopravníků

[editovat | editovat zdroj]

Základním konstrukčním prvkem je nekonečný pás nebo jeden až dva řetězy, na kterých jsou v určité vzdálenosti připevněny korečky. Dopravní pás (řetěz) je veden přes bubny (řetězky) z nichž jeden je hnací a druhý napínací. Pás je spolu s korečky uložen v kovovém plášti obdélníkového průřezu (průřez může být také kruhový). Horní část dopravníku s hnacím ústrojím a výsypkou se nazývá hlava dopravníku.[2]

U hlavy dopravníku se rozlišuje způsob vyprazdňování korečků, který může být:

  • gravitační
  • odstředivý
  • nucený[2]

Spodní část s napínacím ústrojím a s násypkou se nazývá pata dopravníku. Umístění násypky je odvislé od zvoleného způsobu plnění dopravníků, které může být:

  • nahrabáváním
  • nasypáváním
  • smíšené (kombinace 1. a 2.)[2]

Zvláštním provedením korečkových elevátorů jsou tzv. konveyory, které jsou vybaveny výkyvnými korečky. Výkyvné uložení umožňuje změnu dopravního směru bez nutnosti překládání materiálu z dopravníku na dopravník. Plnění korečků se provádí nasypáváním a vyprazdňování je nuceným překlopením korečků.[2]

V zemědělství jsou obvyklým stacionárním zařízením skladů a přípraven krmiv, někdy též jako mezioperační dopravní zařízení u strojních linek s vertikálním uspořádáním strojů.[2]

Ve stavebnictví je vhodný pro dopravu vytěženého písku.[3]

Korečková rypadla užívaná v povrchových dolech jsou nahrazována rypadly kolesovými.

  1. KYSELA, František. Strojní prvky a systémy. Praha: SNTL, 1989. ISBN 80-03-00058-0. Kapitola Korečkový dopravník, s. 141. 
  2. a b c d e ANDRT, Miroslav. Technika a technologie v živočišné produkci. [s.l.]: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2006. 
  3. HRABA, Josef. Základy stavitelství pro vyšší průmyslové školy stavební 2.. Praha: Práce, 1953. Dostupné online. S. 268. Dostupné online po registraci.