Přeskočit na obsah

Julius Raab

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. DDDr. Julius Raab
Kancléř Rakouska
Ve funkci:
1953 – 1961
PředchůdceLeopold Figl
NástupceAlfons Gorbach
Stranická příslušnost
ČlenstvíRakouská lidová strana
Křesťansko-sociální strana
Vaterländische Front

Narození29. listopadu 1891
St. Pölten
Úmrtí8. ledna 1964 (ve věku 72 let)
Vídeň
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Alma materTechnická univerzita Vídeň
Vídeňská univerzita
Klášterní gymnázium v Seitenstettenu
Profesepolitik a inženýr
Náboženstvíkatolická církev
Oceněníčestný občan Vídně (1961)
čestný doktor Ottawské univerzity
Prsten cti rakouského státu Štýrsko
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Karlův vojenský kříž
CommonsJulius Raab
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Raab (29. listopadu 18918. ledna 1964) byl rakouský křesťanskodemokratický politik. V letech 19531961 byl kancléřem Rakouska. V letech 19511963 byl předsedou Rakouské lidové strany (Österreichische Volkspartei – ÖVP).

Před válkou byl členem paravojenské pravicové organizace Heimwehr, posléze fašistické dolfussovské organizace Vaterländische Front. Do parlamentu byl zvolen roku 1927 za dolnorakouskou křesťansko-sociální stranu. Proslul zde antisemitskými výlevy, roku 1931 například nazval předsedu rakouských sociálních demokratů Otto Bauera „drzé židovské prase“. Čtyři týdny před anšlusem byl předsedou vlády Kurtem von Schuschniggem jmenován ministrem hospodářství. Po vstupu nacistů do Rakouska byl politicky odstaven, nikoli však perzekvován, nikdy se nezapojil do hnutí odporu.

V roce 1945 se stal členem prozatímní vlády Karla Rennera, která se vytvořila v sovětské okupační zóně. Roku 1945 též spoluzakládal ÖVP. Po jejím vítězství ve volbách v prosinci 1945 se stal předsedou jejího poslaneckého klubu v parlamentu. Svou pozici ve straně neustále posiloval především přes prezidentství ve vlivné Hospodářské komoře. Patřil mezi největší obhájce volného trhu a minimálních státních zásahů do ekonomiky. Roku 1951 se stal předsedou ÖVP, po volbách roku 1953 rakouským kancléřem. Do roku 1961 sestavil 4 kabinety, vždy zvolil velkou koalici se sociálními demokraty a ctil tak neformální celospolečenský konsensus zavedený svým předchůdcem Leopoldem Figlem, byť Raab měl vůči sociálním demokratům větší odstup. Během jeho předsednictví vládě podepsal roku 1955 s velmocemi klíčovou Rakouskou státní smlouvu, která zajišťovala odchod Rudé armády z Rakouska a jeho plnou státní suverenitu. Raab navázal poměrně dobré vztahy se Sověty na základě deklarované neutrality Rakouska ve Studené válce. Roku 1961 opustil pozici kancléře i předsedy ÖVP.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Brusatti, Alois (1986). Julius Raab: eine Biographie in Einzeldarstellungen. R. Trauner. ISBN 3-85320-366-3.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]