Přeskočit na obsah

Jaroslav Skála (basketbalista)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Skála
Narození27. května 1954 (70 let)
Plzeň
Povoláníbasketbalista
DětiJakub Skála
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy v basketbalu mužů
bronz ME 1981 Československo
stříbro ME 1985 Československo
Československá basketbalová liga
zlato 1981, 1982 2x
stříbro 1983, 1985 2x
bronz 1976, 1978 2x

Jaroslav Skála (*27. května 1954) v Plzni je bývalý československý basketbalista. Je zařazen na čestné listině mistrů sportu.

V československé basketbalové lize hrál za kluby Sparta Praha, Slavia VŠ Praha, RH Pardubice, Chemosvit Svit a Essox Lučenec. S týmem Slavia VŠ Praha získal dvakrát titul mistra Československa (1981, 1982), dále získal dvakrát titul vicemistra Československa (Pardubice 1983, Svit 1985), má dvě třetí místa (1976, 1978) a tři čtvrtá místa (1979, 1980, 1987). V historické střelecké tabulce střelců československé basketbalové ligy (od sezóny 1962/63 do 1992/93) je na sedmém místě s počtem 7742 bodů.

S týmy VŠ Praha a Chemosvit Svit se zúčastnil celkem 4 ročníků evropských klubových pohárů v basketbale a to Poháru evropských mistrů 1982, FIBA Pohár vítězů národních pohárů 1985 a dvakrát FIBA Poháru Korač (1979 a 1981).[1] [2]

V roce 1981 byl vyhlášen nejlepším basketbalistou Československa. Šestkrát v letech 1981 až 1986 byl zařazen do nejlepší pětky hráčů československé ligy basketbalu.

Jako hráč československé basketbalové reprezentace byl účastníkem deseti světových a evropských basketbalových soutěží. Zúčastnil se Olympijských her 1980 v Moskvě (Československo skončilo deváté), když předtím skončilo druhé v kvalifikaci v Ženevě před OH 1980 a vybojovalo si tak účast na Olympijských hrách. Startoval na dvou Mistrovství světa 1974 v Portoriku (10. místo) a 1982 v Kolumbii (10. místo).

Zúčastnil se šesti Mistrovství Evropy mužů - 1975 v Bělehradě, Jugoslávie, 1979 v Turínu, Itálie, 1981 v Praze, 1983 v Nantes, Francie, 1985 ve Stuttgartu, Německo a 1987 v Athénách, Řecko. S basketbalovou reprezentací Československa získal na Mistrovství Evropy jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili, dále jedno čtvrté, šesté, osmé a desáté místo.

Za reprezentační družstvo Československa v letech 1973-1987 odehrál 333 zápasů, z toho na Olympijských hrách, Mistrovství světa a Mistrovství Evropy celkem 71 zápasů, v nichž zaznamenal 574 bodů.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Hráč klubů

[editovat | editovat zdroj]

úspěchy:

  • nejlepší basketbalista roku: 1981
  • 5x v nejlepší pětce sezóny "All stars": 1981až 1985
  • 2x mistr Československa: 1981, 1982 (VŠ Praha), 2x vicemistr: 1983 (Pardubice), 1985 (Svit), 2x 3. místo: 1976 (Sparta), 1978 (VŠ)

Evropské poháry klubů

[editovat | editovat zdroj]

Československo

[editovat | editovat zdroj]

Za reprezentační družstvo v letech 1974-1987 hrál 333 zápasů, z toho na OH, MS a ME celkem 574 bodů v 71 zápasech.

Předolympijská kvalifikace - 1980 Ženeva, Švýcarsko (81 bodů, 10 zápasů) 2. místo a postup na OH

Olympijské hry - 1980 Moskva (50 bodů, 7 zápasů) 9. místo

Mistrovství světa - 1974 Portoriko (8 bodů, 2 zápasy) 10. místo   • 1982 Kolumbie (65 bodů, 7 zápasů) 10. místo

  • Celkem na dvou Mistrovství světa 73 bodů v 9 zápasech

Mistrovství Evropy (účast celkem 6×)

  • 1975 Bělehrad, Jugoslávie (20 bodů, 5 zápasů) 6. místo   • 1979 Turín, Itálie (52 bodů, 8 zápasů) 4. místo
  • 1981 Praha, Československo (126 bodů, 9 zápasů) 3. místo   • 1983 Nantes, Francie (44 bodů, 7 zápasů) 10. místo
  • 1985 Stuttgart, Německo (94 bodů, 8 zápasů) 2. místo   • 1987 Athény, Řecko (34 bodů, 6 zápasů) 8. místo
  • Celkem na šesti Mistrovství Evropy 370 bodů ve 43 zápasech
  1. Ing. Pavel Šimák: Historie československého basketbalu v číslech (1932-1985), Basketbalový svaz ÚV ČSTV, II. část (1985-1992), Česká a slovenská basketbalová federace
  2. Juraj Gacík: Kronika československého a slovenského basketbalu (1919-1993), (1993-2000)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]