Přeskočit na obsah

Jaroslav Lonek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Lonek
Jaroslav Lonek, konstruktér
Jaroslav Lonek, konstruktér
Rodné jménoJaroslav Lonek
Narození22. prosince 1904
Chrudim
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. ledna 1945 (ve věku 40 let)
Drážďany
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven
Národnostčeská
Povoláníhlavní konstruktér (1935-1939)
ZaměstnavateléZlínská letecká společnost, a.s.
Znám jakokonstruktér
ChoťBožena
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Lonek (22. prosince 1904, Chrudim26. ledna 1945, Drážďany) byl český letecký konstruktér, pilot a představitel československého protinacistického odboje.

Mládí, pilot a konstruktér

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1904 v rodině poštovního kontrolora Josefa Lonka a Marie Lonkové, rozené Šelové. Záhy se však přestěhoval do Pardubic, kde vystudoval tři ročníky vyšší státní reálky v Pardubicích, z prospěchových důvodů ale odešel a vyučil se jemným mechanikem.[1] V letech 1924–1926 absolvoval vojenskou službu u leteckého pluku č. 1. Po absolvování elementární pilotní školy a úspěšném složení pilotní zkoušky I. stupně setrval jeden rok dobrovolně v další činné službě přes zákonnou presenční dobu. Po absolvování zmíněné zkoušky byl Lonek 22. října jmenován pilotem - letcem prvního stupně (pilotní průkaz FAI č. 192).[1] Poté odešel do zálohy. Na konci 20. let (1929/30) byl jedním ze zakládajících členů Východočeského aeroklubu v Pardubicích, kde pak působil i jako instruktor a letecký konstruktér. Postavil zde několik letadel vlastní konstrukce, například L-1 Lump, L-5 a L-8 Ginette.[2]

Jeho první letoun Lonek L-1 Lump měl mít přidělenu imatrikulaci OK-VAF, avšak zůstal nedokončen a proto imatrikulace OK-VAF byla použita až pro letoun Lonek L-5.[3] S letounem typu L-5 (a motorem Walter Polaris), který byl registrován pod imatrikulační značkou OK-VAF, se zúčastnil Memoriálu ing. Kašpara při Leteckém dnu Východočeského Aeroklubu, kde však 9. října 1932 havaroval a jeho spolu-letkyně Ginette Ferron zahynula.[4] Při letu nad Chrudimí se totiž letadlo vzňalo, Lonek s ním stačil rychle přistát, ale jeho spolucestující se přitom vzňaly šaty a utrpěla popáleniny, kterým v nemocnici podlehla. Ve vlastním Memoriálu ing. Kašpara pro dvoumístní letadla s maximálním motorickým výkonem 44 kW (60 HP) prvá tři místa obsadila letadla Avia BH-9, Avia BH-11 a Aero A-34 Kos, všechna vybavena motorem Walter NZ-60.[5]

Na podzim 1934 bylo představeno v časopisu Letectví čtyřmístné letadlo Lonek L-8 Ginette, které bezpochyby patří mezi nejzajímavější československá letadla, kterým vyvrcholila řada „volnočasových“ konstrukcí Jaroslava Lonka.[6] Byl to dolnokřídlý jednoplošník, kde zdvojené řízení bylo umístěno před zadními sedadly.[7] Letoun byl poháněn pětiválcovým hvězdicovým motorem Walter NZ-60, který byl zakrytován prstencem typu NACA. Letoun s tímto motorem dosahoval maximální rychlosti 205 km/h.[8] Tento letoun byl zapsán do leteckého rejstříku s imatrikulací OK-LON[9] dne 3.9.1935 a vymazán byl po necelém roce 4.7.1936 (zrušen po havárii).[10]

Konstruktér ve Zlínské letecké společnosti

[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Lonek nastoupil do nové společnosti v únoru 1934. Ve zlínské letecké akciové společnosti, založené v roce 1934 a vlastněné koncernem Baťa (ZLAS, Zlínská letecká společnost, a. s., pozdější Moravan Otrokovice, současný ZLIN Aircraft) byl v letech 1935–1938 byl šéfkonstruktérem.[11] V koncepci jeho L-8 Ginette zpracoval projekt svého prvního letounu pro ZLAS, dvousedadlový dolnoplošník Zlín Z-XII. Zlín-XII poprvé vzlétl v dubnu 1935 a celkem bylo vyrobeno dvě stě jedna letadel. Z-XII byl dvoumístný jednomotorový samonosný dolnoplošník s pevným záďovým podvozkem s otevřenými nebo uzavřenými prostory osádky.[12] Pokračováním tohoto nejúspěšnějšího, předválečného zlínského letadla byl typ Z-212 ("nultý" prototyp 1935, výroba 1938–1939), kterých bylo vyrobeno 51. Zlínská firma jej vyvážela do řady zemí světa, například do Velké Británie, Egypta, Jugoslávie, Brazílie, Japonska a dalších.[11]

Československý válečný kříž 1939

Podle jeho projektu byly ještě postaveny sportovní letoun Zlín Z-IX, větroň Zlín Z-X a rychlý cestovní a kurýrní dolnoplošník Zlín Z-XIII, což byl vrchol jeho konstruktérské práce ve Zlíně.[10] Pro určité neshody s vedením závodu společnost v dubnu 1938 opustil a vrátil se do Pardubic.[2]

Odboj za Protektorátu

[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava Lonek odešel do Polska, kde byl po vypuknutí války a okupaci jeho východní části SSSR internován Rudou armádou (spolu s částí čs. vojenské skupiny v Polsku pod vedením pplk. Svobody). Zde si ho v internačním táboře v Jarmolincích vytipovala sovětská tajná služba GRU a v únoru 1940 ho poslala zpět do Protektorátu se zpravodajskými úkoly spolu s dalším čtyřmi bývalými letci. Vycpálek a Selucký působili v Praze, Bobák vedl zpravodajskou síť v Brně, Hůla v Ostravě a Lonek v Pardubicích.[11]

Vytvořili zde špionážní síť s jádrem v Pardubicích, pokrývající však téměř celé území protektorátu. Ta ovšem byla počátkem roku 1941 odhalena a zlikvidována. Lonek byl v březnu 1941 zatčen, roku 1943 odsouzen k trestu smrti a 26. ledna 1945 zavražděn nacistickou justicí v Drážďanech.[4]

Za své hrdinství v odboji byl po válce vyznamenán In memoriam Československým válečným křížem 1939.[2] Na jeho paměť je v Pardubicích - Polabinách od roku 1991 Lonkova ulice.[13] V Leteckém muzeu Metoděje Vlacha byla 10. září 2020 pokřtěna replika meziválečného sportovního a cvičného letounu Zlín XII. Na projektu a stavbě repliky Zlínu XII se podílelo zhruba deset lidí. Stavbu financoval mladoboleslavský Historical Flying Club, náklady dosáhly 1,2 milionu korun.[14]

  1. a b BOČEK, Petr. Jaroslav Lonek neznámý [online]. Klub přátel Pardubicka, 2009-04-10, rev. 2009-10-31. Dostupné online. 
  2. a b c BOČEK, Petr mgr. Jaroslav Lonek a jeho pardubická letadla [online]. Pardubice: Klub přátel Pardubicka, 24.7.2009 [cit. 2019-09-17]. Dostupné v archivu. 
  3. SOUKUP, Pavel. Lonek L-5 - OK-VAF [online]. Československé letectví - web o historii letectví u nás [cit. 2019-04-12]. Dostupné online. 
  4. a b LONEK Jaroslav [online]. Chrudim: Městská knihovna Chrudim [cit. 2019-04-12]. Dostupné online. 
  5. Letecký den Východočeského Aeroklubu v Pardubicích 9. října 1932. Letectví. Říjen 1932, roč. 12. (1932), čís. 10, s. 270–272. Dostupné online. 
  6. FOLPRECHT, Radek. Neznámý československý letoun Lonek L-8. Jeho tvůrce popravili nacisti [online]. Praha: MAFRA (iDnes.cz), 2020-05-29 [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. 
  7. Letadlo J. Lonka. Letectví. Říjen 1934, roč. 14. (1934), čís. 10, s. 374. Dostupné online. 
  8. Sportovní a turistické letadlo L-8. Bulletin Walter. Duben 1935, roč. 1935, čís. IV-1934, s. 16. 
  9. RUSEK, Tomáš. Lonek L-8 Ginette - OK-LON [online]. http://www.cs-letectvi.cz [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. 
  10. a b NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). III.. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 187–191, 307. 
  11. a b c PLACHÝ, Jiří. Jaroslav Lonek stavěl letadla pro Baťu. Němci ho popravili pár týdnů před koncem války [online]. Praha: MAFRA (lidovky.cz, 2021-01-23 [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. 
  12. ČTK. Jediná replika Baťova letounu létá z Kroměříže [online]. Kroměříž: VLTAVA LABE MEDIA a.s., Kroměřížský deník, 3.9.2010 [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. 
  13. Lonkova ulice [online]. Pardubice: Parpedie, Klub přátel Pardubice, 2014 [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. 
  14. FOLPRTECHT, Radek. Nejslavnější Baťův letoun. V Mladé Boleslavi létá nová replika [online]. Praha: MAFRA (iDnes.cz), 2020-09-13 [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kobetič, Pavel: Osobnosti Chrudimska, Okresní muzeum Chrudim, 2002, 1. vyd. 282 s. ISBN 80-902531-8-0
  • Boček, Petr: Havárie letadla L-5 u Chrudimi 9. října 1932. Chrudimský vlastivědný sborník, Okresní muzeum Chrudim, 1997, s. 137–162.
  • SKALICKÁ, Jarmila. Jaroslav Lonek, letec - konstruktér - odbojář. Zprávy Klubu přátel Pardubicka, Pardubice: Klub přátel Pardubicka, Roč. 49, č. 11–12 (2014), s. 324–326.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]