Přeskočit na obsah

Jaromír Jágr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Jágr. Další významy jsou uvedeny na stránce Jágr (rozcestník).
Jaromír Jágr
Jaromír Jágr v dresu Florida Panthers (2016)
Jaromír Jágr v dresu Florida Panthers (2016)
Osobní informace
Datum narození15. února 1972 (52 let)
Místo narozeníKladno,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Česko
Výška189 cm[1]
Hmotnost110 kg[1]
Držení holenalevo
PřezdívkaDžegr
Partner(ka)Iva Kubelková (1996–1999)[2]
Nicol Lenertová (1999)[2]
Andrea Verešová (1999–2003)[2]
Lucie Borhyová (2004)[2]
Inna Puhajková (2006–2012)[2]
RodičeJaromír Jágr starší a Anna Jágrová
PříbuzníJiří Kalla (synovec)
Pavlína Jágrová (neteř)
Klubové informace
Současný klubRytíři Kladno
Číslo68
Pozicepravé křídlo
Předchozí klubyPZ Kladno
HC Kladno
Pittsburgh Penguins
HC Bolzano
Schalker Haie
Washington Capitals
New York Rangers
Avangard Omsk
Philadelphia Flyers
Dallas Stars
Boston Bruins
New Jersey Devils
Florida Panthers
Calgary Flames
Draft NHLV roce 1990 jako 5. celkově
týmem Pittsburgh Penguins
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
zlato 1998 Nagano Česko
bronz 2006 Turín Česko
Mistrovství světa v ledním hokeji
zlato MS 2005 Česko
zlato MS 2010 Česko
bronz MS 1990 ČSFR
bronz MS 2011 Česko
Světový pohár
semifinále SP 2004 Česko
Mistrovství Evropy juniorů
stříbro MEJ 1989 ČSSR U18
Mistrovství světa juniorů
bronz MSJ 1990 ČSSR U20
European Champions Cup
vítěz ECC 2005 Avangard Omsk
Kontinentální pohár (KHL)
vítěz 2010/2011 Avangard Omsk
Stanley Cup
vítěz 1990/1991 Pittsburgh Penguins
vítěz 1991/1992 Pittsburgh Penguins
finále 2012/2013 Boston Bruins
Prince of Wales Trophy
vítěz 1990/1991 Pittsburgh Penguins
vítěz 1991/1992 Pittsburgh Penguins
vítěz 2012/2013 Boston Bruins
Art Ross Trophy
vítěz 1994/1995 Pittsburgh Penguins
vítěz 1997/1998 Pittsburgh Penguins
vítěz 1998/1999 Pittsburgh Penguins
vítěz 1999/2000 Pittsburgh Penguins
vítěz 2000/2001 Pittsburgh Penguins
Hart Memorial Trophy
vítěz 1998/1999 Pittsburgh Penguins
finále 1994/1995 Pittsburgh Penguins
finále 1997/1998 Pittsburgh Penguins
finále 1999/2000 Pittsburgh Penguins
finále 2000/2001 Pittsburgh Penguins
finále 2005/2006 New York Rangers
Lester B. Pearson Award
vítěz 1998/1999 Pittsburgh Penguins
vítěz 1999/2000 Pittsburgh Penguins
vítěz 2005/2006 New York Rangers
Bill Masterton Memorial Trophy
vítěz 2015/2016 Florida Panthers

Jaromír Jágr (* 15. února 1972 Kladno) je český hokejový útočník hrající od roku 2018 za český extraligový klub Rytíři Kladno, jehož je zároveň majoritním vlastníkem. Dříve působil na nejvyšší světové úrovni v mnoha klubech NHL, z toho 11 let v Pittsburghu Penguins, a několik let hrál také v KHL za ruský tým Avangard Omsk. V Česku je spjatý s kladenským klubem, kde začínal a na závěr kariéry se sem zase vrátil. S českou reprezentací vyhrál olympijský hokejový turnaj a dvakrát mistrovství světa. Je celosvětově respektovanou a uznávanou osobností v oblasti sportu a řadí se mezi nejlepší hokejové hráče všech dob.

Historicky je mezi všemi hokejisty NHL co do počtu kanadských bodů druhý nejlepší po Wayneu Gretzkym a v tabulce nejlepších střelců NHL je čtvrtý. V NHL získal dvakrát Stanley Cup, pětkrát byl vítězem kanadského bodování sezóny a stal se nejproduktivnějším Evropanem hrajícím kdy v této soutěži. Stal se také nejstarším hráčem, který v NHL vstřelil hattrick.

V roce 2005 se Jágr spolu s Jiřím Šlégrem stal členem Triple Gold Clubu, jenž sdružuje hráče, kteří vyhráli všechny tři hlavní hokejové soutěže – Stanley Cup, olympijské hry a mistrovství světa. V roce 2008 byl uveden do Síně slávy českého hokeje a v roce 2024 do Síně slávy IIHF. Roku 2024 klub Pittsburgh Penguins také slavnostně vyřadil dres s Jágrovým číslem 68.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Kladna, ze čtvrtě Ostrovec. Jeho rodina má dále statek v Hnidousích, kde Jágr později koupil další pozemky.[3] V dětství také jezdil na prázdniny za svým dědečkem do Nezdic na Plzeňsku. Zde se také rozvíjely začátky jeho sportovní kariéry. Ráno brzy vstával a chodil s dědečkem trénovat hokej na lední plochu.

V Kladně začal studovat Střední průmyslovou školu stavební, studium však kvůli tréninkům nedokončil. V roce 2002 si doplnil vzdělání získáním maturity na Soukromém středním učilišti hotelového provozu.[4]

Do svých třiceti let byl známý svým sázením v kasinech.[5]

Jágr je pravoslavným křesťanem, pravidelně se modlí, čte Bibli a účastní se liturgie. V roce 1999 v rozhovoru pro slovenský deník SME uvedl: „Jsem věřící, stoprocentně věřící.“ Dne 2. srpna 2001 ho v chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na pražském Žižkově pokřtil pražský pravoslavný arcibiskup Kryštof.[6][7]

Je svobodný a bezdětný. Jeho partnerkami byla řada modelek či televizních moderátorek, jmenovitě Iva Kubelková, Nicol Lenertová, Andrea Verešová, Lucie Borhyová, Inna Puhajková a Veronika Kopřivová.[8][9]

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Pittsburgh Penguins (1990–2001)

[editovat | editovat zdroj]

Jaromír Jágr byl draftován týmem Pittsburgh Penguins jako celkově pátá volba 1. kola draftu v roce 1990. Jágrův otec byl původně proti, aby jeho syn hrál v 18 letech v zámoří, a to mimo jiné byl jeden z hlavních důvodů, proč byl draftován až jako číslo pět. Krom Pittsburghu, v osobě nového trenéra týmu Boba Johnsona, o něj měl velký zájem i skaut týmu Philadelphia Flyers Inge Hammarström. Philadelphia měla právo volby jako čtvrtá (před Pittsburghem), ale místo Jágra tým vyvolal jméno Mike Ricci, který byl před draftem experty pasován jako číslo jedna. Hammarströmovi se totiž nepodařilo přehlasovat své americké kolegy (brali straku v hrsti). V roce 1991 a 1992 s „Tučňáky“ vyhrál Stanley Cup a stal se nejmladším hráčem v historii NHL (19 let), který vstřelil branku ve finálovém utkání Stanley Cupu.

V sezóně 1994/1995 vyhrál Jaromír Art Ross Trophy, která se uděluje nejlepšímu hráči kanadského bodování. V boji o ní remizoval s Ericem Lindrosem, a tak o výhře musel rozhodnout počet nastřílených branek. Ty rozhodly ve prospěch Jágra (Jágr – 32; Lindros – 29). Další rok Jágr vytvořil nový rekord počtu získaných kanadských bodů evropským hráčem – 149 a jeho 62 gólů a 87 asistencí se stalo dosavadním maximem jeho kariéry. Od sezóny 1997/1998 do sezóny 2000/2001 se Jágrovi podařilo získat 4 Art Ross Trophy v řadě. V roce 1999 obdržel Jaromír Jágr Hart Memorial Trophy, udělovanou novináři a funkcionáři NHL nejužitečnějšímu hráči soutěže, a Lester B. Pearson Award, která se také uděluje nejužitečnějšímu hráči, ale je volena hráči samotnými. V roce 1998 dovedl Jaromír Jágr českou hokejovou reprezentaci na olympijských hrách v Naganu až k vytouženému zlatu.

V sezóně 2000/2001 se Jaromír Jágr nemohl najít a nedařilo se mu. Zároveň musel čelit kritice svého vztahu s trenérem Ivanem Hlinkou.

Washington Capitals (2001–2004)

[editovat | editovat zdroj]

Do Washingtonu byl vyměněn 11. července 2001 s Františkem Kučerou za Krise Beeche, Michala Sivka a Rosse Lupaschuka. Velká očekávání, která do něj Washington vkládal, však Jágr nenaplnil, a v lednu 2004 byl nakonec vyměněn do klubu New York Rangers.

New York Rangers (2004–2008)

[editovat | editovat zdroj]
Jaromír Jágr v dresu New York Rangers (2008)

Během stávky v NHL v sezoně 2004/2005 hrál Jágr nejprve českou nejvyšší soutěž za HC Kladno a poté ruskou superligu za Avangard Omsk.

V sezoně 2005/2006, konkrétně 2. března 2006, se Jaromír Jágr stal nejlepším Evropanem v NHL, když v historické tabulce kanadského bodovaní dostihl Jariho Kurriho. K výhře 6:1 nad Philadelphií přispěl dvěma góly a jednou přihrávkou a tím zaokrouhlil svoji celkovou bilanci v NHL na 1400 bodů. V listopadu téhož roku ho vynesly další dva body za gól a asistenci do sítě Pittsburghu v historickém pořadí produktivity na 12. místo před Slováka Stana Mikitu. Jágr měl na kontě 1468 bodů a není tak už před ním žádný hokejista s evropskými kořeny.

Avangard Omsk (2008–2011)

[editovat | editovat zdroj]
Jaromír Jágr v dresu Avangard Omsk (2008)

Dne 4. července 2008 Jaromír Jágr podepsal s vedením ruského týmu Avangard Omsk dvouletou smlouvu. Přešel tak do Kontinentální hokejové ligy.[10]

Po dvouletém působení v ruském klubu se i přes spekulace o návratu do NHL[11] rozhodl prodloužit kontrakt i o sezonu 2010/2011.[12]

Philadelphia Flyers (2011–2012)

[editovat | editovat zdroj]
Jaromír Jágr v dresu Philadelphia Flyers (2011)

1. července 2011 podepsal Jágr jako volný hráč smlouvu s Philadelphií a po třech letech se vrátil do NHL. Ve 39 letech byl jedním z pěti nejstarších aktivních hráčů v NHL. V sezoně odehrál 73 utkání, v nichž si připsal 54 kanadských bodů.

Dallas Stars (2012–2013)

[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. července 2012 podepsal Jaromír Jágr, v té době již volný hráč, roční smlouvu s Dallas Stars za 4,55 milionů dolarů. V premiéře za Dallas si připsal 4 kanadské body (2+2). V dresu texaského klubu odehrál v základní části 34 utkání, v nichž vstřelil 14 branek a připsal si 12 asistencí.[13]

Boston Bruins (2013)

[editovat | editovat zdroj]
Jaromír Jágr v dresu Boston Bruins (2013)

Dne 2. dubna 2013 byl vyměněn do Boston Bruins za duo mladíků Lane MacDermid a Cody Payne spolu s dvěma volbami v draftu 2013. Jágr se tak po několika měsících v Dallasu vrátil do východní konference. V novém působišti se setkal mimo jiné i s krajanem Davidem Krejčím a se slovenským obráncem Zdenem Chárou, který byl kapitánem mužstva. S mužstvem došel až do finále Stanley Cupu, kde tým nestačil na Chicago Blackhawks, se kterým prohrál 2:4 na zápasy. Po konci sezony už mu vedení Bruins nenabídlo prodloužení smlouvy a Jágr si musel hledat nové angažmá.[14]

New Jersey Devils (2013–2015)

[editovat | editovat zdroj]
Jaromír Jágr v dresu New Jersey Devils (2013)

Dne 23. července 2013 podepsal Jágr roční smlouvu s týmem New Jersey Devils, kde se setkal s dalšími třemi českými hokejisty – Patrikem Eliášem, Markem Židlickým a Rostislavem Oleszem.[15] V klubu zůstal i v následující sezóně 2014/2015.

Florida Panthers (2015–2017)

[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. února 2015 byl Jágr vyměněn z New Jersey do týmu Florida Panthers za volbu ve 2. kole draftu 2015 a podmíněnou volbu ve 3. kole draftu 2016.[16] Kromě Floridy projevilo zájem o kladenského rodáka ještě šest jiných týmů. Generální manažer Panthers Dale Tallon se k přestupu vyjádřil následovně: „Jsme ti, co nakupují. Chceme vítězit a získávat trofeje. Dáváme dohromady jednotlivé kousky skládačky, jdeme krok po kroku. Doufáme, že Jaromír dovede náš tým do země zaslíbené“, následně ještě dodal: „Já bych ho chtěl vidět hrát za náš klub ještě rok nebo i dva. Jeho fyzička je nadále perfektní.“[17] Sám Jágr se k přestupu vyjádřil jasně: „Nemám problém s tím, že je to Florida. Každý zápas je kritický, hraje se o play-off. Ale i tohle patří k naší práci, beru to zase jako další výzvu.“[18] Na Floridě dohrál zbytek sezóny, po boku mladých útočníků Huberdeaua a Barkova začal sbírat body a pomohl týmu přiblížit se k pozicím pro postup do play off, kam se ovšem Panthers nedostali. Hned po skončení základní části se s týmem dohodl na nové roční smlouvě.[19]

Dařilo se mu i v následujícím ročníku, v něm byl s 27 góly a 39 asistencemi nejproduktivnějším hráčem Floridy a zároveň nejlepším českým hokejistou sezóny.[20] I díky jeho příspěvku se Florida probojovala do play off (teprve podruhé od roku 2000),[21] kde narazila na New York Islanders.[22] V něm však nenavázal na výkony předchozích týdnů a zaznamenal pouze dvě asistence. Ani týmu se příliš nedařilo a Panthers nakonec podlehli Islanders v prvním kole 2:4 na zápasy.[23] O necelé dva týdny později oznámil nový, opět roční kontrakt s Floridou[24] se základním platem 4 miliony dolarů.[25] V červnu 2016 byl za svoji oddanost hokeji oceněn Bill Masterton Memorial Trophy, což byla jeho první individuální cena v NHL od roku 2006.[26]

V další sezoně 2016/2017 se Jaromíru Jágrovi zpočátku nedařilo bodově prosadit, ale to se během několika zápasů změnilo. Dne 23. prosince 2016 se díky asistenci proti Bostonu osamostatnil na druhém místě historického pořadí kanadského bodování NHL. Český křídelník tak zaznamenal 1888. bod v kariéře (755+1133) a překonal Marka Messiera.[27] Po sezóně, ve které získal 46 bodů, mu vypršela roční smlouva s Floridou a i přes ohlášená jednání nedošlo k jejímu obnovení.[28] Dne 1. července 2017 se stal volným hráčem[29] a následně generální manažer klubu Dale Tallon zveřejnil, že Jágr už na Floridě pokračovat nebude.[30]

Calgary Flames (2017–2018)

[editovat | editovat zdroj]

Během léta 2017 se objevovalo množství spekulací, kam Jágr v další sezóně zamíří.[31] Sám preferoval NHL, s jejímiž týmy jeho agent vyjednával,[32] reálná ale byla i možnost, že na začátku sezóny nastoupí za prvoligové Kladno.[33] Dne 4. října 2017, těsně před začátkem dalšího ročníku NHL, nakonec podepsal s Calgary Flames roční kontrakt, který mu zaručil milion dolarů a další milion v bonusech. Poprvé v kariéře tak hrál za kanadský klub.[34]

V Calgary se mu však příliš nedařilo. Do ročníku nastoupil se zpožděním, první tři zápasy vynechal, aby získal fyzičku.[35] Na ledě poté nedostával takový prostor jako v předchozích letech, navíc se potýkal se zraněními třísel a kolena, takže do konce roku 2017 odehrál pouze 22 zápasů (z 39 možných), ve kterých zaznamenal jeden gól a šest asistencí. Naposledy za Calgary nastoupil 31. prosince 2017, v následujících týdnech nehrál kvůli opakujícím se zdravotním potížím. Klub jej na konci ledna 2018 umístil na listinu volných hráčů, což předznamenává přeřazení hokejisty na farmu, nebo do Evropy.[36] Protože Jágra žádný jiný klub NHL neangažoval, vrátil se do rodného Kladna, jehož je také majitelem. Jeho roční smlouva s Calgary však nadále zůstala v platnosti.[37]

Rytíři Kladno (od 2018)

[editovat | editovat zdroj]
Fanshop Rytíři Kladno s Jaromírem Jágrem (2020)

Na konci ledna 2018 se Jágr vrátil do Česka, kde 31. ledna podepsal smlouvu s Kladnem.[38] Zároveň uvedl, že pokud by Kladno nepostoupilo do extraligové baráže, pomohl by Třinci v extraligovém play off.[39] I přes nejistotu ohledně stavu kolena nastoupil hned v nejbližším prvoligovém zápase proti Benátkám nad Jizerou, který se uskutečnil 3. února. Kvůli velkému zájmu diváků bylo utkání přesunuto z Benátek do Liberce.[40] Za domácí navíc nastoupil jeho kamarád Petr Nedvěd, který ukončil kariéru již v roce 2014 a který zápas bral jako rozloučení se svou kariérou. Jágr v utkání třikrát asistoval.[41]

V sezóně 2018/2019 se Kladno umístilo na druhém místě 1. ligy a probojovalo se do baráže. V ní si poprvé od roku 2014 zajistilo postup do Extraligy 2019/2020. V desátém barážovém kole proti Motoru České Budějovice Jágr vstřelil všechny čtyři branky a zajistil tak výhru svého týmu 4:2.[42]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]
Jaromír Jágr na OH 2010
Jaromír Jágr hovoří k fanouškům den po skončení MS 2010 (Praha, Staroměstské náměstí, 24. května 2010)

První neoficiální reprezentační zápas odehrál Jaromír Jágr 11. září 1989 proti Calgary Flames.[43]

Jeho reprezentační kariéra začala 2. listopadu 1989 v Praze v přátelském utkání proti SSSR (1:2). Hráč jako junior získal stříbro na Mistrovství Evropy do 18 let 1989 v SSSR a bronz na juniorském světovém šampionátu 1990 ve Finsku. Na velké mezinárodní akci se v mužské kategorii Jágr poprvé objevil při Mistrovství světa ve Švýcarsku 1990, kde zaujal v útoku s dalšími mladíky – Robertem Reichelem a Robertem Holíkem. Československý výběr zde vybojoval bronzové medaile. Za Československo se představil ještě při Kanadském poháru 1991, kde však národní tým obsadil poslední šesté místo.

Za samostatnou českou reprezentaci poprvé hrál na Mistrovství světa v Itálii 1994, kdy po vyřazení z play off NHL přiletěl se spoluhráčem z Pittsburghu Martinem Strakou. Mužstvu však příliš nepomohli od vyřazení ve čtvrtfinále s Kanadou, po kterém celek obsadil nelichotivé sedmé místo. O dva roky později byl Jágr i u neúspěchu na Světovém poháru 1996.

V roce 1998 přicestoval na Olympijské hry do japonského Nagana, kde poprvé v historii díky přerušení NHL hrály nejlepší výběry jednotlivých zemí a Česká republika zde slavila historicky poprvé zlatou medaili. Na Olympijských hrách v americkém Salt Lake City v roce 2002 bylo mužstvo vyřazeno ve čtvrtfinále Ruskem. Stejný soupeř opět ve čtvrtfinále vyřadil český výběr i na Mistrovství světa ve Švédsku 2002, kde se Jágr rovněž představil díky neúčasti jeho Washingtonu v play off NHL.

Počtvrté v kariéře si Jágr zahrál na mistrovství světa v roce 2004, které se konalo v Česku. I tentokrát byl tým vyřazen ve čtvrtfinále po samostatných nájezdech s USA. Trofej pro mistry světa tedy získal až o rok později při šampionátu ve Vídni, kde díky výluce v NHL nastoupily velmi silně složené týmy. Mezitím hrál i na Světovém poháru 2004, kde byl český tým vyřazen v semifinále. Po Olympijských hrách v Turíně 2006, kde český výběr získal bronz, Jágr prohlásil, že za reprezentaci bude hrát až po ukončení kariéry v NHL.

Nejproduktivnější evropský hráč v dějinách NHL tuto ligu opustil v roce 2008 a v nejbližších následujících letech nechyběl na žádné velké akci – zúčastnil se MS 2009 ve Švýcarsku, OH 2010 ve Vancouveru, zlatého MS 2010 v Německu i MS 2011 na Slovensku. Ačkoliv hrál v reprezentaci od roku 1989, svůj první hattrick zaznamenal až v roce 2011 na Mistrovství světa na Slovensku ve čtvrtfinálovém zápase proti USA, které český tým vyhrál 4:0. Na MS 2011 byl také vyhlášen nejlepším útočníkem podle direktoriátu turnaje a členem All-star Teamu sestavovaného sportovními novináři. Po prohraném duelu o bronz na MS 2014 v Minsku oznámil ve 42 letech svůj konec v reprezentačním týmu, leč toto rozhodnutí ještě před domácím MS 2015, konaném v Praze a v Ostravě, přehodnotil. Na tomto šampionátu si Jágr připsal 9 bodů za 6 gólů a 3 asistence a stal se tak po Jakubu Voráčkovi druhým nejproduktivnějším hráčem českého výběru.[44] Po šampionátu byl zvolen Nejužitečnějším hráčem (MVP) a také do All-star Teamu turnaje[45] a následně oznámil ukončení reprezentační kariéry.[46]

Trenéři národního týmu mu nabízeli možnost účasti na Mistrovství světa 2016, Jágr se ale po vypadnutí Floridy v prvním kole play off omluvil s odkazem na náročnou sezónu a celkovou únavu.[47] Podobnou možnost měl i pro Světový pohár, ale i v tomto případě se na konci května 2016 rozhodl záporně.[48]

Další aktivity

[editovat | editovat zdroj]

Jágr od 90. let účinkoval v řadě reklam, v roce 2016 se stal tváří společnosti Klenoty Aurum a mobilů značky Huawei.[49][50] Ve stejném roce vystoupil také v hudebním klipu Ewy Farné „Na ostří nože“.[51]

Jaromír Jágr je členem Národní rady pro sport v rámci Národní sportovní agentury v oboru Olympijské sporty – zimní.[52]

Úspěchy

[editovat | editovat zdroj]
Jaromír Jágr jako mistr světa 2005

Mezi Jágrovy největší úspěchy patří zlato z olympiády v Naganu 1998, zisk dvou Stanley Cupů, zlata z Mistrovství světa 2005 a 2010, Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče NHL, kterou získal pětkrát, a Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče za ročník 1998–99.

V roce 2005 byl v anketě českého Klubu sportovních novinářů zvolen Sportovcem roku a zároveň se tento rok spolu s Jiřím Šlégrem stal členem Triple Gold Clubu, jenž sdružuje hráče, kteří vyhráli všechny tři hlavní hokejové turnaje – Stanley Cup, olympijské hry a mistrovství světa. Je nejvýše postaveným hráčem kanadského bodování NHL, kterému se toto povedlo (Wayne Gretzky, který je jediným hráčem v historické statistice kanadského bodování v NHL před Jágrem, nikdy nevyhrál olympijské hry ani mistrovství světa).

Dne 22. ledna 2006 se stal vítězem ankety nejlepší sportovec světa na portálu Seznam. Byl rovněž vlajkonošem na ZOH 2010 ve Vancouveru.[53]

U příležitosti 100. výročí NHL byl v lednu 2017 vybrán jako jeden ze sta nejlepších hráčů historie ligy.[54] V anketě pořádané v roce 2020 na oficiálních webových stránkách NHL.com zvolilo třináct předních hokejových expertů Jaromíra Jágra nejlepším pravým křídlem otevřené éry NHL (tj. od roku 1967).[55][56]

Dne 18. února 2024 klub Pittsburgh Penguins ocenil působení Jaromíra Jágra slavnostním vyřazením dresu s číslem 68. Takovéto pocty se mu dostalo jako třetímu hráči v historii Pittsburghu a jako čtvrtému českému hokejistovi v NHL.[57] Starosta města Pittsburgh Ed Gainey označil ten den za Jaromir Jagr Day, tedy Den Jaromíra Jágra.[58]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]

Rekordy

[editovat | editovat zdroj]

Mistrovství světa

[editovat | editovat zdroj]
  • Nejvíce kanadských bodů na mistrovství světa juniorů pro hráče mladšího 18 let (18 bodů v roce 1990)[62]
  • Nejstarší střelec gólu (43 let a 88 dní)

NHL

[editovat | editovat zdroj]
  • Nejvíce asistencí ve finále Stanley Cupu (1991) v kategorii nováček – 5
  • Nejvíce kanadských bodů základní části na pozici pravé křídlo (1995–96) – 149
  • Nejvíce asistencí v základní části na pozici pravé křídlo (1995–96) – 87
  • Nejvíce kanadských bodů v základní části získaných evropským hráčem (1995–96) – 149
  • Nejvíce kanadských bodů v základní části získaných nekanadským hráčem (1995–96) – 149
  • Nejvíce kanadských bodů získaných za celou kariéru hráčem, který začal kariéru v Evropě – 1802 (na konci sezóny 2014–15)
  • Nejvíce gólů nastřílených za celou kariéru hráčem, který začal kariéru v Evropě – 722 (na konci sezóny 2014–15)
  • Nejvíce kanadských bodů získaných za celou kariéru hráčem narozeným v Evropě – 1802 (na konci sezóny 2014–15)
  • Nejvíce gólů v prodloužení – 19 (na konci sezóny 2015–16)
  • Nejvíce sezón v řadě s minimálně 30 nastřílenými brankami (1991–2007) – 15 (včetně zkrácené sezóny 1994–95, 48 zápasů)
  • Nejvíce sezón v řadě s minimálně 70 kanadskými body – 15 (včetně zkrácené sezóny 1994–95, 48 zápasů)
  • Nejvíce hokejových stadionů, kde se hráči podařilo vstřelit gól – 53
  • Nejvyšší věk v okamžiku vstřelení hattricku – 42 let a 322 dnů[63] (od 3. ledna 2015)[64]
  • Nejvíce vítězných gólů – 135

New York Rangers

[editovat | editovat zdroj]
  • Nejvíce gólů v základní části nastřílených hráčem New York Rangers (2005–06) – 54
  • Nejvíce kanadských bodů v základní části získaných hráčem New York Rangers (2005–06) – 123
  • Nejvíce přesilovkových gólů nastřílených v základní části hráčem New York Rangers (2005–06) – 24
  • Nejvíce střel na branku vyslaných v základní části hráčem New York Rangers (2005–06) – 368
  • Nejvíce vítězných gólů nastřílených v základní části hráčem New York Rangers (2005–06) – 9 (sdíleno s Markem Messierem 1996–97 a Donem Murdochem 1980–81)
  • Nejvíce gólů v základní části nastřílených pravým křídlem New York Rangers (2005–06) – 54
  • Nejvíce dosažených asistencí v základní části pravým křídlem New York Rangers (2005–06) – 69
  • Nejvíce získaných bodů v základní části pravým křídlem New York Rangers (2005–06) – 123

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]

Základní část NHL

[editovat | editovat zdroj]
Stav po sezóně 2023/2024[65]
  • Počet zápasů – 1733 (4. místo v celé historii NHL)
  • Počet gólů – 766 (4. místo v celé historii NHL)
  • Počet asistencí – 1155 (5. místo v celé historii NHL)
  • Počet kanadských bodů – 1921 (2. místo v celé historii NHL)

Play off NHL

[editovat | editovat zdroj]
Stav po sezóně 2023/2024[65]
  • Počet zápasů – 208 (16.–17. místo v celé historii NHL)
  • Počet gólů – 78 (11. místo v celé historii NHL)
  • Počet asistencí – 123 (10. místo v celé historii NHL)
  • Počet kanadských bodů – 201 (5.–6. místo v celé historii NHL)

Český rekord v počtu kanadských bodů v NHL v jednom zápase – 7 (3 branky, 4 asistence)

Klubové statistiky

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna Klub Soutěž   Základní část   Play off
Z G A B TM Z G A B TM
1984–85 PZ Kladno ČSHL-16 34 24 17 41 — — — — — —
1985–86 PZ Kladno ČSHL-16 36 41 29 70 — — — — — —
1986–87 PZ Kladno ČSHL-18 30 35 35 70 — — — — — —
1987–88 PZ Kladno ČSHL-18 35 57 27 84 — — — — — —
1988–89 Poldi SONP Kladno ČSHL 29 3 3 6 4 10 5 7 12 0
1989–90 Poldi SONP Kladno ČSHL 42 22 28 50 — 9 8 2 10 —
1990–91 Pittsburgh Penguins NHL 80 27 30 57 42 24 3 10 13 6
1991–92 Pittsburgh Penguins NHL 70 32 37 69 34 21 11 13 24 6
1992–93 Pittsburgh Penguins NHL 81 34 60 94 61 12 5 4 9 23
1993–94 Pittsburgh Penguins NHL 80 32 67 99 61 6 2 4 6 16
1994–95 HC Kladno ELH 11 8 14 22 10 — — — — —
1994–95 HC Bolzano LIHG 6 8 8 16 4 — — — — —
1994–95 Schalker Haie 2.Bun 1 1 10 11 0 — — — — —
1994–95 Pittsburgh Penguins NHL 48 32 38 70 37 12 10 5 15 6
1995–96 Pittsburgh Penguins NHL 82 62 87 149 96 18 11 12 23 18
1996–97 Pittsburgh Penguins NHL 63 47 48 95 40 5 4 4 8 4
1997–98 Pittsburgh Penguins NHL 77 35 67 102 64 6 4 5 9 2
1998–99 Pittsburgh Penguins NHL 81 44 83 127 66 9 5 7 12 16
1999–00 Pittsburgh Penguins NHL 63 42 54 96 50 11 8 8 16 6
2000–01 Pittsburgh Penguins NHL 81 52 69 121 42 16 2 10 12 18
2001–02 Washington Capitals NHL 69 31 48 79 30 — — — — —
2002–03 Washington Capitals NHL 75 36 41 77 38 6 2 5 7 2
2003–04 Washington Capitals NHL 46 16 29 45 26 — — — — —
2003–04 New York Rangers NHL 31 15 14 29 12 — — — — —
2004–05 HC Kladno ELH 17 11 17 28 16 — — — — —
2004–05 Avangard Omsk RSL 32 16 22 38 63 11 4 10 14 22
2005–06 New York Rangers NHL 82 54 69 123 72 3 0 1 1 2
2006–07 New York Rangers NHL 82 30 66 96 78 10 5 6 11 12
2007–08 New York Rangers NHL 82 25 46 71 58 10 5 10 15 12
2008–09 Avangard Omsk KHL 55 25 28 53 62 9 4 5 9 4
2009–10 Avangard Omsk KHL 51 22 20 42 50 3 1 1 2 0
2010–11 Avangard Omsk KHL 49 19 31 50 48 14 2 7 9 8
2011–12 Philadelphia Flyers NHL 73 19 35 54 30 11 1 7 8 2
2012–13 HC Kladno ELH 34 24 33 57 28 — — — — —
2012–13 Dallas Stars NHL 34 14 12 26 20 — — — — —
2012–13 Boston Bruins NHL 11 2 7 9 2 22 0 10 10 8
2013–14 New Jersey Devils NHL 82 24 43 67 46 — — — — —
2014–15 New Jersey Devils NHL 57 11 18 29 42 — — — — —
2014–15 Florida Panthers NHL 20 6 12 18 6 — — — — —
2015–16 Florida Panthers NHL 79 27 39 66 48 6 0 2 2 4
2016–17 Florida Panthers NHL 82 16 30 46 56 — — — — —
2017–18 Calgary Flames NHL 22 1 6 7 10 — — — — —
2017–18 Rytíři Kladno 1.ČHL 5 0 4 4 0 10 0 0 0 0
2018–19 Rytíři Kladno 1.ČHL 4 1 3 4 4 8 2 3 5 16
2018–19 Rytíři Kladno ELH/baráž 11 10 3 13 4 — — — — —
2019–20 Rytíři Kladno ELH 38 15 14 29 28 — — — — —
2020–21 Rytíři Kladno 1.ČHL 19 2 10 12 8 16 2 8 10 8
2021–22 Rytíři Kladno ELH 43 8 11 19 20 — — — — —
2021–22 Rytíři Kladno ELH/baráž 5 0 2 2 0 — — — — —
2022–23 Rytíři Kladno ELH 26 5 9 14 16 — — — — —
2022–23 Rytíři Kladno ELH/baráž 4 0 0 0 2 — — — — —
2023–24 Rytíři Kladno ELH 15 0 4 4 10 — — — — —
2023–24 Rytíři Kladno ELH/baráž 3 1 1 2 0 — — — — —
RSL/KHL celkem 187 82 101 183 223 37 11 23 34 34
NHL celkem 1733 766 1155 1921 1167 208 78 123 201 163

Reprezentace

[editovat | editovat zdroj]
   
Rok Tým Soutěž Z G A B TM
1989 Československo 18 ME 18 5 8 4 12 2
1990 Československo 20 MS 20 7 5 13 18 6
1990 Československo MS 10 3 2 5 2
1991 Československo KP 5 1 0 1 0
1994 Česko MS 3 0 2 2 2
1996 Česko SP 3 1 0 1 2
1998 Česko OH 6 1 4 5 2
2002 Česko OH 4 2 3 5 4
2002 Česko MS 7 4 4 8 2
2004 Česko MS 7 5 4 9 6
2004 Česko SP 5 1 1 2 2
2005 Česko MS 8 2 7 9 2
2006 Česko OH 8 2 5 7 6
2009 Česko MS 7 3 6 9 6
2010 Česko OH 5 2 1 3 6
2010 Česko MS 9 3 4 7 12
2011 Česko MS 9 5 4 9 4
2014 Česko OH 5 2 1 3 2
2014 Česko MS 10 4 4 8 14
2015 Česko MS 10 6 3 9 8
Mistrovství světa 10× 80 35 40 75 58
Olympijské hry 5× 28 9 14 23 20
Kanadský/Světový pohár 3× 13 3 1 4 4

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Archivovaná kopie. www.rytirikladno.cz [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-05. 
  2. ↑ a b c d e Aktuálně.cz. 3. listopadu 2013. Dostupné online. [cit. 2021-02-15].
  3. ↑ Tady je Jágrovo... Cesta »Džegra« ze statku, rodičovského domu přes Pittsburgh až k svým vlastním pozemkům! - AHA.cz. Ahaonline.cz [online]. [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ ŽATKULIAK, Alois. Hospodářské noviny [online]. 30.8.2002, rev. 1.9.2002. Dostupné online. 
  5. ↑ lik. Jágr je v Top 10 největších sportovních gamblerů historie, píše americký magazín. Sport.cz [online]. 2011-07-22 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Jsem pravoslavný křesťan, přiznal Jágr. hokej.idnes.cz. 2010-06-04. Dostupné online [cit. 2010-06-04]. 
  7. ↑ O čem také je dnešní neděle [online]. Hlas Pravoslaví [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ BÁRTA, Pavel. Divadlo, které psal život: Šest žen Jaromíra Jágra. iDNES.cz [online]. 2006-11-30 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ Jaromír Jágr potvrdil rozchod s Veronikou Kopřivovou [online]. Idnes.cz, 2019-06-15 [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ grg, ČTK, Sport.cz. Omsk oznámil, že podepsal s Jágrem dvouletou smlouvu. Sport.cz [online]. 2008-07-04 [cit. 2011-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-17. 
  11. ↑ VAVRDA, antonín. jaromir-jagr-miri-zpet-do-nhl- [online]. lidovky.CZ, 2009. Dostupné online. 
  12. ↑ https://sport.aktualne.cz/hokej/proste-se-mi-v-omsku-libi-rekl-jagr-a-znovu-podepsal/r~i:article:667330/
  13. ↑ Příští Jágrova štace: Dallas Stars. Sport.cz [online]. 2012-07-04 [cit. 2012-07-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ ČTK, Sport.cz. Jágr byl úžasný, ale smlouvu už mu nenabídneme, zní z Bostonu. Sport.cz [online]. 2013-07-23 [cit. 2013-07-24]. Dostupné online. 
  15. ↑ oc, Sport.cz. Jágr definitivně Ďáblem, vedení New Jersey potvrdilo podpis smlouvy. Sport.cz [online]. 2013-06-26 [cit. 2013-07-24]. Dostupné online. 
  16. ↑ BEREŇ, Michael. Jágr opouští New Jersey, klub českého veterána vyměnil na Floridu. iDNES.cz [online]. 2015-02-26 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ BEREŇ, Miroslav; NĚMÝ, Michael. Šéf hokejové Floridy: Věřím, že nás Jágr přivede do země zaslíbené. iDNES.cz [online]. 2015-02-27 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online. 
  18. ↑ BEREŇ, Michael. Jsme jako zboží, lituje Jágr. Ale Florida mi nevadí, je to další výzva. iDNES.cz [online]. 2015-02-27 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online. 
  19. ↑ BUREŠ, Vojtěch. Jaromír Jágr zůstává na Floridě, s klubem prodloužil smlouvu o jeden rok [online]. Rozhlas.cz, 2015-04-12 [cit. 2016-06-23]. Dostupné online. 
  20. ↑ KNAP, Karel. Díky bohu za Jágra. Bez něj by Češi v NHL zapadli [online]. Idnes.cz, 2016-04-11 [cit. 2016-06-23]. Dostupné online. 
  21. ↑ LANGR, Michael. Florida je v play-off, podruhé ve 21. století. Uspějí Jágr a spol.? [online]. Idnes.cz, 2016-04-04 [cit. 2016-06-23]. Dostupné online. 
  22. ↑ KORBÁŠ, Martin. Voráček asistoval u výhry, Florida se v play-off poměří s Islanders [online]. Idnes.cz, 2016-04-11 [cit. 2016-06-23]. Dostupné online. 
  23. ↑ KORBÁŠ, Martin. Další skvělý výkon Neuvirtha nestačil, Tavares ukončil Floridě sezonu [online]. Idnes.cz, 2016-04-25 [cit. 2016-06-23]. Dostupné online. 
  24. ↑ BEREŇ, Michael. Jágr zůstává na Floridě. Líbí se nám tady, napsal k fotce s přítelkyní [online]. Idnes.cz, 2016-05-05 [cit. 2016-06-23]. Dostupné online. 
  25. ↑ škv. Jágra čeká v Calgary uskromnění, na které nebyl čtvrt století zvyklý [online]. Sport.cz, 2017-10-03 [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. 
  26. ↑ KORBÁŠ, Martin. Jágra ocenili za oddanost hokeji. Jako první Čech má Masterton Trophy [online]. Idnes.cz, 2016-06-23 [cit. 2016-06-23]. Dostupné online. 
  27. ↑ jsv; Sport.cz. Jágr překonal Messiera a je druhý nejproduktivnější v historii NHL!. Sport.cz [online]. 2016-12-23 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  28. ↑ ZATLOUKAL, Tomáš. Jágr a Florida? Ano, ale za méně peněz. Jednání o nové smlouvě pokračují [online]. Idnes.cz, 2017-06-29 [cit. 2017-07-08]. Dostupné online. 
  29. ↑ ČTK; iDNES.cz. Florida je pro Jágra passé. Nedohodl se na penězích a hledá práci jinde [online]. Idnes.cz, 2017-07-01 [cit. 2017-07-08]. Dostupné online. 
  30. ↑ ČTK. Tallon o Jágrovi: Bylo poctou mít tu legendu, teď už jdeme jinudy [online]. Idnes.cz, 2017-07-02 [cit. 2017-07-08]. Dostupné online. 
  31. ↑ TOMAS, Jaroslav. Kanadská výzva: o Jágra se opět zajímá Calgary. Ve hře je však i Jersey [online]. Idnes.cz, 2017-08-24 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 
  32. ↑ TOMAS, Jaroslav. Jágr: Když nevyjde NHL, tak bych chtěl na olympiádu [online]. Idnes.cz, 2017-09-05 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 
  33. ↑ TOMAS, Jaroslav. Patera: S Jágrem počítáme do první lajny. Hrát by měl v sobotu [online]. Idnes.cz, 2017-09-26 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 
  34. ↑ škv; rjm. Jágr podepsal smlouvu, v dresu Calgary mu to sluší! V klubu pějí ódy, legenda děkuje za šanci [online]. Sport.cz, 2017-10-05 [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. 
  35. ↑ TOMAS, Jaroslav. Jágra čeká v noci premiéra za Calgary. Nastoupí v Los Angeles [online]. Idnes.cz, 2018-10-11 [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  36. ↑ Calgary zařadilo Jágra na listinu volných hráčů. Ve hře je i návrat do Evropy [online]. Ceskatelevize.cz, 2018-01-28 [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  37. ↑ DANĚK, Jan; ČTK. O Jágra už NHL nestojí, legenda se vrací do Kladna [online]. Idnes.cz, 2018-01-29 [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  38. ↑ ČTK; HEJDA, Matěj. Jágr podepsal smlouvu s Kladnem, koleno ho možná pustí jen na pár vteřin [online]. Idnes.cz, 2018-01-31 [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  39. ↑ NOVÁČEK, Ondřej. Nastoupím proti Benátkám, potvrdil Jágr. Zápas Kladna odvysílá živě ČT sport [online]. Ceskatelevize.cz, 2018-02-01 [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  40. ↑ PROCHÁZKA, Petr. Benátky proti Jágrovi v Liberci? Někteří nadávají, přiznávají v klubu [online]. Idnes.cz, 2018-02-03 [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  41. ↑ TOMAS, Jaroslav. Jágrův comeback: tři asistence a ovace publika. Zářil i Nedvěd [online]. Idnes.cz, 2018-02-03 [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  42. ↑ ČEZ Motor České Budějovice - Rytíři Kladno, 19.04.2019. Hokej.cz [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 
  43. ↑ ČERMÁK, Vítězslav. Rok 1989: poprask kolem Calgary Flames v Československu [online]. Lidovky.cz, 2010-10-02 [cit. 2014-05-09]. Dostupné online. 
  44. ↑ Archivovaná kopie. statspdf.iihf.com [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-05. 
  45. ↑ Archivovaná kopie. statspdf.iihf.com [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-10. 
  46. ↑ http://hokej.idnes.cz/jagr-konci-v-reprezentaci-0y5-/ms-hokej-2015.aspx?c=A150517_185641_ms-hokej-2015_tp
  47. ↑ LANGR, Michael; KRUTIL, Robin. Jágr na šampionát nepřiletí. Cítím se dodřený, omluvil se reprezentaci [online]. Idnes.cz, 2016-04-27 [cit. 2016-06-23]. Dostupné online. 
  48. ↑ ČTK; iDNES.cz. Ručinský nakonec uslyšel: Ne. Jágr na Světovém poháru hrát nebude [online]. Idnes.cz, 2016-05-24 [cit. 2016-06-23]. Dostupné online. 
  49. ↑ ŠTĚRBA, Martin. Jaromír Jágr se stal tváří nové kampaně Klenotů Aurum. MaM [online]. 2016-04-27 [cit. 2017-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-28. 
  50. ↑ VOKÁČ, Luděk. Díky Jágrovi je v Česku Huawei úspěšnější než ve světě. iDNES.cz [online]. 2016-08-01 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  51. ↑ HNÁTEK, Václav. VIDEO: Ewa Farna Na ostří nože roztančila Jágra i Kluse. iDNES.cz [online]. 2016-07-14 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  52. ↑ Národní rada pro sport [online]. Národní sportovní agentura [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 
  53. ↑ 7 divů Česka: Jaromír Jágr
  54. ↑ 100 Greatest NHL Players [online]. NHL.com. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ ROSEN, Dan. Super 16: Jagr, Bossy best right wings in expansion era [online]. Nhl.com, 2020-05-07 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ iDNES.cz; ČTK. Novináři z NHL.com zvolili Jágra nejlepším pravým křídlem historie [online]. Idnes.cz, 2020-05-07 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  57. ↑ ŘANDA, Tomáš. Kruh se uzavřel. Pittsburgh slavnostně vyvěsil Jágrův dres s číslem 68 pod strop haly [online]. Sport.ceskatelevize.cz, 2024-02-18 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. 
  58. ↑ SHEEHAN, Andy. 'Pittsburgh is my second home': City of Pittsburgh honors Jaromir Jagr with proclamation [online]. Cbsnews.com, 2024-02-16 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ Prezident udělil státní vyznamenání [online]. Hrad.cz, 2010-10-28 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  60. ↑ Prezident republiky udělil státní vyznamenání [online]. Hrad.cz, 2019-10-28 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  61. ↑ ČTK. České hvězdy Jágr a Pouzar byly uvedeny do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace [online]. Aktualne.cz, 2024-05-26 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. 
  62. ↑ Elite Prospects - WJC-20 Stats 1989-1990. www.eliteprospects.com [online]. [cit. 2022-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ http://www.sport.cz/hokej/nhl/clanek/633639-jagr-prekonal-howea-a-je-nejstarsim-autorem-hattricku-v-nhl-hanzal-ma-ctyri-body.html
  64. ↑ http://sport.aktualne.cz/jagr-vstrelil-hattrick-a-prekonal-rekord-gordieho-howea/r~f09c56d293d911e4bdad0025900fea04/
  65. ↑ a b Statistics [online]. Nhl.com [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČERMÁK, Petr. Člověk Jágr : příběh gladiátora. [s.l.]: Imagination of People, 2015. ISBN 978-80-87685-32-7. S. 256+48. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 567. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 242. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 268. 
  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 362–363. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Výběr v prvních kolech vstupního draftu NHL týmem Pittsburgh Penguins
Předchůdce:
Jamie Heward 		1990
Jaromír Jágr 		Nástupce:
Markus Näslund
Jaromír Jágr – soupisky reprezentace, NHL, sportovec roku, zlatá hokejka
Olympijští medailisté v ledním hokeji – turnaj 1998 v Naganu

 Česko (CZE)

 Rusko (RUS)

 Finsko (FIN)
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.
ZOH 2002 – Česko
Olympijští medailisté v ledním hokeji – turnaj 2006 v Turíně

 Švédsko (SWE)

 Finsko (FIN)

 Česko (CZE)
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.
ZOH 2010 – Česko
Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile Medailisté na MSJ 1990 Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile
Kanada 20 Zlatá medaile
SSSR 20 Stříbrná medaile
ČSSR 20 Bronzová medaile
Bronzová medaile MS 1990 – ČSFR Bronzová medaile
Zlatá medaile MS 2005 – Česko Zlatá medaile
Zlatá medaile MS 2010 – Česko Zlatá medaile
Bronzová medaile MS 2011 – Česko Bronzová medaile
Kanadský pohár 1991 – ČSFR
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Světový pohár v ledním hokeji 1996 – Česko
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenéři
Světový pohár v ledním hokeji 2004 – Česko
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenéři
Vítěz – Pittsburgh Penguins – NHL 1990/1991 – Stanley Cup
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Generální manažér
Vítěz – Pittsburgh Penguins – NHL 1991/1992 – Stanley Cup
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Generální manažér
Sportovec roku
1959: Vladimír Jirásek • 1960: Eva Bosáková • 1961: Josef Mikoláš • 1962: Eva Romanová a Pavel Roman • 1963: Václav Kozák • 1964: Věra Čáslavská • 1965: Ludvík Daněk • 1966: Věra Čáslavská • 1967: Věra Čáslavská • 1968: Věra Čáslavská • 1969: Miloslava Rezková • 1970: Ladislav Rygl • 1971: Ondrej Nepela • 1972: Ludvík Daněk • 1973: Jan Kodeš • 1974: Vítězslav Mácha • 1975: Karel Kodejška • 1976: Anton Tkáč • 1977: Vítězslav Mácha • 1978: Anton Tkáč • 1979: Jan a Jindřich Pospíšilové • 1980: Ota Zaremba • 1981: Jarmila Kratochvílová • 1982: Imrich Bugár • 1983: Jarmila Kratochvílová • 1984: Květa Jeriová • 1985: Petr Jirmus • 1986: Jozef Pribilinec • 1987: Jiří Parma • 1988: Jozef Pribilinec • 1989: Attila Szabó • 1990: Jozef Lohyňa • 1991: Radomír Šimůnek • 1992*: Robert Změlík • 1993: Jan Železný • 1994: Dominik Hašek • 1995: Jan Železný • 1996: Martin Doktor • 1997: Tomáš Dvořák • 1998: Dominik Hašek • 1999: Tomáš Dvořák • 2000: Jan Železný • 2001: Jan Železný • 2002: Aleš Valenta • 2003: Pavel Nedvěd • 2004: Roman Šebrle • 2005: Jaromír Jágr • 2006: Kateřina Neumannová • 2007: Martina Sáblíková • 2008: Barbora Špotáková • 2009: Martina Sáblíková • 2010: Martina Sáblíková • 2011: Petra Kvitová • 2012: Barbora Špotáková • 2013: Zuzana Hejnová • 2014: Petra Kvitová • 2015: Zuzana Hejnová • 2016: Lukáš Krpálek • 2017: Gabriela Koukalová • 2018: Ester Ledecká • 2019: Lukáš Krpálek • 2020: David Pastrňák • 2021: Lukáš Krpálek • 2022: Ester Ledecká • 2023: Markéta Vondroušová • 2024: Josef Dostál
* Do r. 1992 Sportovec Československa, poté Sportovec České republiky
Zlatá hokejka
1969–1990
1969: Jan Suchý • 1970: Jan Suchý • 1971: František Pospíšil • 1972: František Pospíšil • 1973: Vladimír Martinec • 1974: Jiří Holeček • 1975: Vladimír Martinec • 1976: Vladimír Martinec • 1977: Milan Nový • 1978: Ivan Hlinka • 1979: Vladimír Martinec • 1980: Peter Šťastný 1981: Milan Nový • 1982: Milan Nový • 1983: Vincent Lukáč • 1984: Igor Liba • 1985: Jiří Králík • 1986: Vladimír Růžička • 1987: Dominik Hašek • 1988: Vladimír Růžička • 1989: Dominik Hašek • 1990: Dominik Hašek
1991–2010
1991: Bedřich Ščerban • 1992*: Róbert Švehla • 1993: Miloš Holaň • 1994: Roman Turek • 1995: Jaromír Jágr • 1996: Jaromír Jágr • 1997: Dominik Hašek • 1998: Dominik Hašek • 1999: Jaromír Jágr • 2000: Jaromír Jágr • 2001: Jiří Dopita • 2002: Jaromír Jágr • 2003: Milan Hejduk • 2004: Robert Lang • 2005: Jaromír Jágr • 2006: Jaromír Jágr • 2007: Jaromír Jágr • 2008: Jaromír Jágr • 2009: Patrik Eliáš • 2010: Tomáš Vokoun
2011–
2011: Jaromír Jágr • 2012: Patrik Eliáš • 2013: David Krejčí • 2014: Jaromír Jágr • 2015: Jakub Voráček • 2016: Jaromír Jágr • 2017: David Pastrňák • 2018: David Pastrňák • 2019: David Pastrňák • 2020: David Pastrňák • 2021: David Pastrňák • 2022: Ondřej Palát • 2023: David Pastrňák • 2024: David Pastrňák
* Do r. 1992 Zlatá hokejka Československa, poté Zlatá hokejka České republiky
Triple Gold Club
Hráči
Kanada Kanada
Švédsko Švédsko
Rusko Rusko
Česko Česko
Finsko Finsko
Trenéři
Kanada Kanada
Art Ross Trophy (vítěz kanadského bodování) – NHL
Hart Memorial Trophy (nejužitečnější hráč) – NHL
Bill Masterton Memorial Trophy (trofej oddaností a věrností hokeji) – NHL
Ted Lindsay Award (Nejužitečnější hráč podle členů NHLPA) – NHL
Lester B. Pearson Award
(původní název trofeje)
Ted Lindsay Award
(nový název trofeje)
Nejlepší hráč utkání (ELH) – Extraliga ledního hokeje
2009/2010 Roman Červenka • 2010/2011 Miroslav Kopřiva • 2011/2012 Tomáš Pöpperle • 2012/2013 Jaromír Jágr • 2013/2014 Dominik Furch • 2014/2015 Tomáš Závorka • 2015/2016 Roman Červenka • 2016/2017 Ján Laco • 2017/2018 Libor Kašík • 2018/2019 Milan Gulaš • 2019/2020 Milan Gulaš • 2020/2021 [[]] • 2021/2022 David Krejčí • 2022/2023 Dominik Furch • 2023/2024 Ondřej Kaše
Zlatá helma Sencor – Extraliga ledního hokeje
1999/2000 Dušan Salfický • 2000/2001 Roman Málek • 2001/2002 Michal Mařík • 2002/2003 Ladislav Lubina • 2003/2004 Petr Leška • 2004/2005 Ján Lašák • 2005/2006 Petr Vampola • 2006/2007 Lukáš Pech • 2007/2008 Tomáš Horna • 2008/2009 Jiří Trvaj • 2009/2010 Sasu Hovi • 2010/2011 Viktor Ujčík • 2011/2012 Jiří Burger • 2012/2013 Jaromír Jágr • 2013/2014 Petr Zámorský • 2014/2015 Marek Čiliak • 2015/2016 Marek Čiliak • 2016/2017 Marek Kvapil • 2017/2018 Martin Nečas • 2018/2019 Peter Mueller • 2019/2020 Petr Holík • 2020/2021 Jaroslav Vlach • 2021/2022 Michal Řepík • 2022/2023 Dominik Furch
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaromír_Jágr&oldid=24403943“