Přeskočit na obsah

Jannik Sinner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jannik Sinner
Jannik Sinner na Monte-Carlo Masters 2023
Jannik Sinner na Monte-Carlo Masters 2023
StátItálieItálie Itálie
Datum narození16. srpna 2001 (23 let)
Místo narozeníInnichen, Itálie[1]
BydlištěMonte Carlo, Monako[1]
Sexten, Itálie
Výška191 cm[1]
Hmotnost77 kg[1]
Profesionál od2018[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek33 989 584 USD
Tenisová raketaHEAD Speed
Dvouhra
Poměr zápasů263–80
Tituly18 ATP, 3 challengery, 2 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (10. června 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2024)
French Opensemifinále (2024)
Wimbledonsemifinále (2023)
US Openvítěz (2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůvítěz (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů26–24
Tituly1 ATP, 1 ITF
Nejvyšší umístění124. místo (27. září 2021)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2023, 2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241118a18. listopadu 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jannik Sinner (* 16. srpna 2001 Innichen) je italský profesionální tenista. Od června 2024 je světovou jedničkou ve dvouhře, kterou se stal jako dvacátý devátý v pořadí od zavedení klasifikace v roce 1973 a vůbec jako první italský singlista bez ohledu na pohlaví.[2] Na grandslamu vyhrál Australian Open 2024 a US Open 2024. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osmnáct singlových turnajů včetně Turnaje mistrů 2024 a čtyř Masterů. K nim přidal jednu deblovou trofej. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2024 na 1. místě a ve čtyřhře v září 2021 na 124. místě. Trénuje ho Australan Darren Cahill.[4][1]

V daviscupovém týmu Itálie debutoval v roce 2021 listopadovým finálovým turnajem proti Spojeným státům americkým, v němž vyhrál nad Johnem Isnerem. V letech 2023 a 2024 dovedl italský výběr k zisku „salátové mísy“, když v obou ročnících zůstal ve dvouhře i ve čtyřhře neporažen.[5] Do prosince 2024 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 12–1 ve dvouhře a 3–3 ve čtyřhře.[6]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do německy mluvící rodiny ve městě Innichen v Pusterském údolí v Autonomní provincii Bolzano. Vedle němčiny hovoří italsky a anglicky. Žije v Sextenu a bydliště má také v Monte Carlu.[7] Tenis začal hrát v sedmi letech. Rodiče pracují v restauraci sextenské horské chaty Talschlusshütte, otec Johann Sinner jako kuchař a matka Siglinde Sinnerová jako servírka.[8][9]

Po triumfu na Australian Open 2024 byl s italským vítězným týmem v Davis Cupu 2023 přijat prezidentem republiky Sergiem Mattarellou v římském Kvirinálském paláci,[10] rovněž tak premiérkou Meloniovou a ministrem zahraničí Tajanim.[7]

Během jara 2024 se objevily spekulace, že tvoří pár s ruskou tenistkou Annou Kalinskou. Během French Open 2024 tuto informaci na tiskové konferenci potvrdil.[11][12]

Dopingová aféra

[editovat | editovat zdroj]

20. srpna 2024, den po triumfu na Cincinnati Open 2024, oznámil na sociálních sítích, že byl v březnu téhož roku dvakrát pozitivně testován na anabolické steroidy, konkrétně klostebol. Mezinárodní agentura pro bezúhonnost tenisu jej však nesuspendovala, když přijala jeho vysvětlení, že se látka – v množství méně než jedna miliardtina gramu – do jeho těla dostala, když Sinnerův fyzioterapeut použil sprej obsahující klostebol k ošetření řezné rány na vlastním prstu před tím, než pokračoval v masážích Sinnerových nohou a chodidel bez rukavic. Ztratil však získané body a peněžní odměnu za BNP Paribas Open 2024.[13][14][15][16]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci událostí okruhu ITF debutoval jako šestnáctiletý během ledna 2018, když ve druhém kole turnaje v Šarm aš-Šajchu podlehl Francouzi Johanu Tatlotovi.[3]

Premiérový titul na challengerech si odvezl z únorového Trofeo Faip–Perrel 2019 v Bergamu. Ve finále přehrál krajana Roberta Marcoru. V sedmnácti letech se tak stal prvním tenistou narozeným ve 21. století, jenž triumfoval na challengeru.[17][18] Jako poražený finalista skončil na Prosperita Open 2019 v Ostravě, kde jej zastavil Polák Kamil Majchrzak. V dubnu ovládl challenger Kentucky Bank Tennis Championships 2019 v Lexingtonu po výhře nad Australanem Alexem Boltem. V listopadu si pak třetí trofej v této úrovni tenisu odvezl ze Sparkassen ATP Challengeru 2019 v Ortisei, kde v boji o titul porazil Rakušana Sebastiana Ofnera. Stal se tak nejmladším držitelem tří challengerových trofejí v jedné sezóně od Richarda Gasqueta z roku 2003.[18]

Na okruhu ATP Tour debutoval dubnovým Hungarian Open 2019 v Budapešti. Z pozice šťastného poraženého kvalifikanta přehrál na úvod dvouhry Maďara Mátého Valkusze. Ve druhé fázi však nestačil na Srba Lasla Djereho. V rámci série Masters odehrál první utkání na květnovém Internazionali BNL d'Italia 2019 v Římě po obdržení divoké karty. V prvním kole vyřadil Američana Steva Johnsona, ačkoli v duelu čelil soupeřově mečbolu. Poté však získal jen pět gemů na řeckou turnajovou osmičku Stefanose Tsitsipase.[18][3]

Na divokou kartu startoval na European Open 2019 v Antverpách. Ve druhém kole poprvé v kariéře přehrál člena první světové padesátky, nejvýše nasazeného třináctého hráče žebříčku Gaëla Monfilse.[19] Po výhře nad Američanem Francesem Tiafoem se stal nejmladším semifinalistou na okruhu ATP Tour od 17letého Borny Ćoriće na Swiss Indoors 2014.[20] Před branami finále jej zastavil Stan Wawrinka. V závěru téhož měsíce startoval na vídeňském Erste Bank Open 2019. Po úvodním vítězství nad Philippem Kohlschreiberem si zajistil premiérový posun do elitní světové stovky, jejímž se stal nejmladším členem. Ve vydání žebříčku ATP z 28. října 2019 se posunul ze 101. na 93. příčku.[18]

S trofejí pro vítěze Next Gen ATP Finals 2019

Od italských organizátorů získal divokou kartu na závěrečný turnaj sezóny pro nejlepší hráče do 21 let Next Generation ATP Finals 2019 v Miláně, kam přijel jako nejmladší účastník osmičky startujících. Po ovládnutí základní skupiny v semifinále porazil Srba Miomira Kecmanoviće. Ve finálovém duelu si pak poradil, do té doby, s neporaženým nejvýše nasazeným Australanem Alexem de Minaurem. Turnaj ovládl jako jeho nejmladší šampion a odvezl si prémii 372 tisíc dolarů, větší odměnu než činil jeho předchozí výdělek v celé kariéře. Sezónu 2019 rozehrál až na 551. příčce a zakončil ji na 78. místě.[21][22][18]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2019 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci.[23] V úvodním kole hlavní soutěže však nenašel recept na švýcarského šampiona turnaje z roku 2016 Stana Wawrinku po čtyřsetovém průběhu. První vyhraný grandslamový zápas dosáhl na Australian Open 2020 po vítězství nad australským kvalifikantem Maxem Purcellem. Následně podlehl Maďaru Mártonu Fucsovicsovi.[18]

Na rotterdamském ABN AMRO World Tennis Tournament 2020 prošel na divokou kartu do druhé fáze přes Moldavana Radua Albota. V něm poprvé zdolal člena světové desítky, desátého v pořadí Davida Goffina z Belgie.[24] V premiérovém čtvrtfinále kategorie ATP Tour 500 však utržil těsnou porážku od Španěla Pabla Carreña Busty, přestože měl dva mečboly. Na marseillském Open 13 2020 pak vyřadil slovenského kvalifikanta Norberta Gombose a ve druhém kole mu stopku vystavila ruská světová čtyřka Daniil Medveděv.[25]

Na US Open 2020 po koronavirovém přerušení sezóny nestačil v první fázi na jedenáctého nasazeného Rusa Karena Chačanova až ve zkrácené hře páté sady, když předtím neudržel vedení 2:0 na sety. Netradiční podzimní antukovou sezónu zahájil porážkou ve druhém kole Generali Open Kitzbühel. Ve druhém kole domácí Rome Masters podruhé v kariéře porazil hráče z první desítky, když zdolal ve třech setech Řeka Tsitsipase, přestože vedl již 6–1 a 5–2. Ve třetím kole jej vyřadil Bulhar Grigor Dimitrov. Do premiérového grandslamového čtvrtfinále postoupil na French Open 2020, když na úvod vyřadil belgickou turnajovou jedenáctku Davida Goffina. Ve čtvrtém kole přehrál úřadujícího finalistu US Open a světovou sedmičku Alexandra Zvereva. Stal se tak prvním mužským čtvrtfinalistou Roland Garros při svém debutovém startu od Nadalovy premiéry v roce 2005 a v devatenácti letech nejmladším hráčem v této fázi dvouhry od Djokoviće na French Open 2006. Bodový zisk mu zajistil debutový posun mezi elitní světovou padesátku.[26]

V podzimní halové části sezóny se představil na kolínském Bett1Hulks Championship, kde zaznamenal druhou kariérní semifinálovou účast, než mu tři týdny starou porážku oplatila turnajová jednička Alexander Zverev. Na Erste Bank Open po výhře v prvním kole na Ruudem vzdal po třech odehraných gamech zápas druhého kola proti Andreji Rubljovovi. Ze závěrečného turnaje sezóny v Sofii si odvezl první titul. Postupně porazil Fucsovicse, Hüslera, turnajovou trojku a pětku de Minaura a Mannarina, aby v premiérovém finále přehrál Kanaďana Vaska Pospisila poměrem 7–6 v rozhodujícím setu. V 19 letech se tak stal nejmladší vítězem turnaje ATP od triumfu Nišikoriho v Delray Beach 2008 a vůbec prvním hráčem narozeným v 21. století, který dokázal podnik okruhu ATP ovládnout. [27][28]

2021: Čtyři tituly a posun do top 10

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu zahájil až v únoru netradiční australskou šňůrou na Great Ocean Road Open konané v Melbourne, kde navázal na sérii výher z konce předchozí roku a jako čtvrtý nasazený neztratil cestou do semifinále ani jeden set. V semifinále odvrátil mečbol proti ruské turnajové dvojce Karenu Chačanovi a po zvládnuté zkrácené hře třetího setu a více než tříhodinové bitvě postoupil do druhého kariérní finále. V prvním ryze italském finále na okruhu ATP od roku 1988 zdolal krajana Stefano Travaglia a stal se prvním teenagerem s více než jedním titulem od roku 2006, kdy této mety dosáhl Novak Djoković.[29] Hned následující den nastoupil do prvního kola Australian Open. V roli nenasazeného tenisty mu los přisoudil jedenáctého nasazeného Kanaďana Denise Shapovalova, se kterým prohrál po téměř čtyřhodinovém zápase v pěti setech.

Bekhend na French Open 2021

Pro prohře v prvním kole v Montpellier zaznamenal čtvrtfinálové účasti v Marseille a premiérově v kategorii ATP Tour 500 v Dubaji. V obou případech nestačil na pozdější ruské vítěze turnaje – poprvé na Medveděva, v druhém případě na Karaceva. Miami Open představovalo jeho teprve třetí podnik kategorie ATP Masters 1000, do kterého zasáhl, a první vůbec na tvrdém povrchu. Na jeho raketě dohráli Hugo Gaston, opět Karen Chačanov, Emil Ruusuvuori, Alexandr Bublik a v semifinále Roberto Bautista Agut, čímž zaznamenal premiérovou finálovou účast na takto velkém turnaji. Stal se nejmladším finalistou turnaje Masters od Nadala v roce 2005 a po Agassim, Nadalovi and Djokovićovi čtvrtým teenagerem, který v Miami došel až do boje o titul.[30] Ve finále ve dvou setech nestačil na Poláka a svého občasného deblového kolegu Huberta Hurkacze ve dvou setech.

Během jarní antukové šňůry nastoupil do pěti turnajů, a celkem na třech z nich prohrál s hráči z první světové desítky. V Barceloně ho po čtvrtfinálové výhře nad světovou sedmičkou Rubljovem vyřadil Stefanos Tsitsipas, na Monte-Carlo Masters ve druhém kole světová jednička Novak Djoković a v Římě taktéž ve druhém kole třetí hráč světa Rafael Nadal. Dvě porážky s níže postavenými hráči zaznamenala ve druhém kole madridského masteru proti Popyrinovi a na lyonském podniku s Arthure Rinderknechem. Přesto se díky bodovým ziskům premiérové posunul do první světové dvacítky. Do grandslamového French Open poprvé v kariéře vstoupil jako nasazený hráč na takto velké akci. V prvním kole se ocitl na hraně vyřazení, když proti domácímu Herbertovi musel v závěru čtvrté sady odvracet mečbol.[31] Po nepřesvědčivých výhrách nad Magerem a Ymerem ho druhý rok za sebou vyřadil Rafael Nadal, který mu tentokrát ve čtvrtém kole nadělil ve třetím setu „kanára“.

Bez výhry absolvoval travnatou část sezóny. V Queen's ho vyřadil až 309. hráč světa Jack Draper a při wimbledonské premiéře nestačil na Mártona Fucsovicse ve čtyřech setech. Následně oznámil, že se nezúčastní olympijského turnaje, když zmínil, že se chce soustředit na zlepšování své hry.[32] Dal tak přednost souběžně hranému Truist Atlanta Open jako součást severoamerického US Open Series, kde jej v úvodním zápase vyřadil kvalifikant Christopher O'Connell. První kariérní titul si však odvezl z deblové soutěže, do které nastoupil po boku Reillyho Opelky. Sérii čtyř singlových porážek přerušil na Citi Open. Bez ztráty setu přehrál Fina Ruusuvuoriho a Američany Kordu, Johnsona a divokou kartu Brooksbyho, aby postoupil do třetího finále v sezóně. V něm zdolal ve finále za bezmála tři hodiny Mackenzie McDonalda poměrem 7–5 ve třetím setu. V 19 letech se stal nejmladší hráčem, který dokázal ovládnout turnaj z kategorie ATP Tour 500.[33] Se Sebastianem Kordou vytvořil pár pro čtyřhru a společně došli do semifinále.

2022: První čtvrtfinalista všech grandslamů narozený v roce 2000 či později

[editovat | editovat zdroj]
Na Monte-Carlo Rolex Masters 2022 vypadl ve čtvrtfinále se Zverevem

Na Australian Open se jako pátý italský muž probojoval do čtvrtfinále,[34] v němž nestačil na Stefanose Tsitsipase. Na cestě do čtvrtfinále Miami Open odvrátil ve druhém kole tři mečboly Emilu Ruusuvuorimu a dalších pět Pablu Carreñu Bustovi ve třetí fázi.[35] Po výhře nad Nickem Kyrgiosem však v úvodním čtvrtfinálovém setu skrečoval Franciscu Cerúndolovi pro puchýře na noze.[36] Do téže fáze postoupil přes Andreje Rubljova na antukovém Monte-Carlo Rolex Masters,[37] než jej vyřadil Alexander Zverev po více než tříhodinovém boji, který rozhodl až tiebreak závěrečné sady.[38] Další tři mečboly zachránil v úvodním duelu s Tommym Paulem na Mutua Madrid Open.[39] Následně i počtvrté v kariéře zdolal Alexe de Minaura, znamenající jubilejní 100. výhru na túře ATP.[40] Ve třetím utkání ale získal jen tři gamy na Félixe Augera-Aliassimeho. Pařížský major French Open znamenal osmifinálovou skreč Rubljevovi pro zranění levého kolena.[41]

Na travnatém Wimbledonu si připsal vůbec první vítězný zápas, když na úvod přehrál Stana Wawrinku startujícího na divokou kartu.[42] V All England Clubu jej nezastavili ani Mikael Ymer, John Isner[43] a sedmý hráč světa Carlos Alcaraz. S 19letým Španělem odehráli v součtu věků zápas dvou nejmladších hráčů ve čtvrtfinále či pozdější fázi Wimbledonu od čtvrtfinále 1985, v němž se střetli 17letý Becker a 21letý Leconte.[44] Poté prohospodařil vedení 2–0 na sety s trojnásobným obhájcem a světovou jedničkou Novakem Djokovićem. Srb tak na londýnském majoru potřetí otočil ztrátu dvou úvodních sad.[45]

Celkově šestou trofej na túře ATP, a první antukovou, si odvezl z letního Croatia Open Umag. Ve finále podruhé v kariéře zdolal nasazenou jedničku a obhájce titulu Carlose Alcaraze po třísetovém průběhu.[46] Ve třetím kole cincinnatského Western & Southern Open nenašel podruhé v sezóně recept na Augera-Aliassimeho, když nevyužil dva mečboly.[47] Na newyorském majoru US Open 2022 zkompletoval jako první tenista narozený v roce 2000 či později čtvrtfinálové účasti na všech grandslamech a stal se nejmladším takovým hráčem od 20letého Djokoviće v roce 2008.[48][49] V osmifinále i čtvrtfinále svedl pětisetové bitvy, první z nich proti Iljovi Ivaškovi vítěznou, druhou s Alcarazem neúspěšnou. Proti Španělovi promarnil mečbol ve druhém nejdelším utkání historie US Open, které skončilo po 5 hodinách a 15 minutách. Za rekordním časem 5.26 hodiny duelu Changa a Edberga z roku 1992 zaostalo o 11 minut. Přesto si jejich zápas ve Flushing Meadows připsal primát nejpozději skončeného utkání, které Alcaraz uzavřel pátým esem v ranním čase 2:50.[50]

2023: První semifinále grandslamu a titul na Masters a světová čtyřka

[editovat | editovat zdroj]

Sedmý kariérní titul a šestý z kategorie ATP Tour 250 získal v Montpellier po finále výhře nad Američanem Maximem Cressym.[51] Ve vítězné vlně pokračoval v Rotterdam, kde ve druhém kole oplatil porážku z Melbourne Tsitsipasovi, aby následně postoupil až do finále. V něm jej zastavil 11. hráč světa Daniil Medveděv.[52]

BNP Paribas Open přineslo postup do semifinále po čtvrtfinálové výhře nad pátým hráčem světa a obhájcem triumfu Taylorem Fritzem.[53] V boji o postup do třetího finále v řadě nestačil na Carlose Alcaraze. Na Miami Open poprvé v kariéře porazil světovou jedničku ve dvouhře, když v semifinále oplatil dva týdny starou porážku Alcarazovi. Výhrou přerušil Španělovu šňůru 10 vyhraných zápasů a 21 setů, připravil jej o šanci setrvat na čele světové klasifikace a zároveň srovnal vzájemnou bilanci duelů na 3–3.[54] Ve druhém miamském finále v kariéře jej následně i na šestý pokus porazil Daniil Medveděv.[55][56] Bodový zisk jej vrátil do první světové desítky.

Ve Wimbledonu poprvé v kariéře postoupil do semifinále grandslamového turnaje. Cestou pavoukem porazil pět hráčů konce první, resp. začátku druhé světové stovky, když nejvýše postaveným hráčem, kterého porazil byl ve třetím kole 79. hráč světa Quentin Halys. Postupně na něj nestačili Argentinci Juan Manuel Cerúndolo (98. místo), Diego Schwartzman (98. místo), v osmifinále Kolumbijec Daniel Elahi Galán (85. místo) a mezi poslední osmičkou Roman Safiullin (92. místo). V semifinále podruhé v řadě nestačil na Novaka Djokoviće.

Na srpnovém National Bank Open hraném v Torontu hrál jako sedmý nasazený. Cestou do třetího finále z kategorii Masters porazil krajana Berrettiniho, po zranění vracejícího se Francouze Monfilse a přemožitele světové jedničky Alcaraze Američana Paula. Ve boji o titul pak zdolal Australana Alexe de Minaura, čímž se stal po Fogninim teprve druhým italským šampionem v turnajích kategorie Masters. Bodový zisk mu zajistil nové kariérní maximu v podobě na šestého místa žebříčku ATP.[57][58]

Třetí titul v sezóně získal na silně obsazeném China Open, kde startovalo osm hráčů z první světové desítky. V semifinále porazil počtvrté v kariéře Carlose Alcaraze a v boji o titul na sedmý pokus poprvé v kariéře Daniila Medveděva. Již finálová účast mu zajistila posun na nové 4. místo žebříčku ATP jako na nové kariérní maximum. Tím zároveň vyrovnal italské mužské maximum, když na této pozici byl v roce 1976 klasifikován Adriano Panatta.[59][60] Navazující šanghajský Masters pro něj skončil v osmifinále, kde ho v tiebreaku třetího setu porazila Američan Ben Shelton. Jubilejní desátý titul vybojoval ve vídeňské hale, kde podruhé během měsíce přehrál Medveděva, tentokrát po tříhodinovém a třísetovém duelu. Cestou oplatil porážku Sheltonovi i dva roky starou porážku právě z Vídně dalšímu Američanovi Tiafoeovi.[61]

2024: Vítěz Australian Open a světová jednička

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu zahájil bez přípravného turnaje až na prvním grandslamu sezónu Australian Open, kde startoval jako čtvrtý nasazený. Bez ztráty setu postoupil do semifinále, když na jeho raketě postupně dohráli Nizozemci Botic van de Zandschulp a Jesper de Jong, 26. nasazený Argentinec Sebastián Báez, patnáctý nasazený Karen Chačanov a ve čtvrtfinále pátý hráč světa Andrej Rubljov. Ve svém druhém semifinále na majoru vyzval, stejně v jediném předchozím, úřadující světovou jedničku Novaka Djokoviće. Po jasné dominanci Itala v úvodních dvou setech se hra vyrovnala a třetí dějství rozhodla až zkrácená hra ve prospěch obhájce titulu, přestože v ní měl Sinner mečbol. Ve čtvrtém setu se mu podařilo za stavu 2:1 prolomit podání Djokoviće, když přestože v této hře prohrával na podání již 0:40, a náskok brejku udržel až do konce, když za celá zápas nečelil ani jednomu brejkbolu. Vítězstvím ukončil Srbovu 33zápasovou melbournskou neporazitelnost trvající od roku 2019 a zároveň se stal prvním hráčem, jenž porazil ho v semifinále či finále Australian Open.[62][63][64] Do finále se dostal vůbec jako první italský signalista bez ohledu na pohlaví. V boji o titul zdolal světovou trojku Daniila Medveděva po pětisetové bitvě trvající 3:44 hodiny, přestože prohrál první dva sety. Stal se tak osmým vítězem grandslamu, který dokázal otočit průběh finále ze stavu 0–2 na sety. Po Pietrangelim na French Open 1959 a 1960, a také Panattovi na French Open 1976, se stal třetím italským mužem, jenž ovládl singlovou soutěž na grandslamu. Ve 22 letech a 165 dnech Sinner představoval nejmladšího melbournského vítěze od 20letého Novaka Djokoviće v roce 2008 a po Alcarazovi druhého grandslamového šampiona narozeného ve 21. století.[65][66][67]

Také účast na druhém sezónním turnaji proměnil v titul, když ovládl halový ABN AMRO Open v Rotterdamu. Jediný set mu ve druhém kole odebral 37letý dvojnásobný šampion Gaël Monfils.[68] Přes Milose Raonice a Tallona Griekspoora pak postoupil do finále,[69] v němž přehrál světovou jedenáctku Alexe de Minaura. Poměr vzájemných duelů proti Australanovi navýšil na 7–0 a neporazitelnost na okruhu prodloužil na 15 zápasů. Z předchozích 34 utkání ztratil jen dvě. V kategorii ATP 500 tak po Pekingu a Vídni ovládl třetí turnaj v řadě. Po skončení se posunul o jednu příčku výše, na 3. místo žebříčku ATP, čímž se stal nejvýše postaveným Italem v historii světové klasifikace. Předchozí čtvrtou pozici sdílel s Pannatou.[70][71]

Ve vítězné formě pokračoval i na prvním Masteru sezónu v Indian Wells, kde prošel mezi poslední čtyřku bez ztráty setu, když mu nejvíce her odebrali ve třetím kole Jan-Lennard Struff a v osmifinále Ben Shelton, kteří oba získala po sedmi gamech. Ve semifinálového utkání tak vstupoval s 19 vyhranými zápasy v řadě a s bilancí 16 výher z 16 utkání v probíhající sezóně. Takový vstup do sezóny se od roku 1988 podařil pouze Federerovi, Samprasovi, Nadalovi a Djokovićovi, přičemž Sinner byl ve 22 letech nejmladším z této skupiny hráčů.[72][73] První prohru roku mu připravil Carlos Alcaraz.[74] Na Miami Open mu jediný set odebral ve třetím kole Tallon Griekspoor, proti kterému se ocitl v koncovce druhého setu dvě hry od prohry. V semifinále popáté v řadě porazil Medveděva, tentokrát poprvé bez ztráty setu, když povolil obhájci titulu jenom tři hry.[75] Na třetí pokus zvládl miamské finále, když ve finále přehrála Grigora Dimitrova a získal tak druhý titul na Mastersech. Bodový zisk jej poprvé posunul na 2. místo žebříčku, čímž se stal nejvýše postaveným italským singlistou bez ohledu na pohlaví.[76]

První turnaj v roli druhého hráče světa a první antukový podnik sezóny odehrál v Monte Carlu. Mezi poslední osmičkou oplatil porážku ze semifinálové fáze posledního ročníku Dánovi Runeovi a i na čtvrté velké události probíhajícího sezóny postoupil minimálně do semifinále.[77] V něm jej vyřadil Řek Stefanos Tsitsipas.[78] Do čtvrtfinále postoupil i v Madridu, kde hrál jako nejvýše nasazený. Před čtvrtfinále, ve kterém měl být jeho soupeřem Auger-Aliassime, odstoupil pro bolest v kyčli. Stejně zranění ho přinutilo k odhlášení se i z italského Rome Masters.[79][80]

Přestože se spekulovalo o jeho odhlášení,[81][82] do French Open nakonec nastoupil a poprvé jako druhý nasazený. Proti obhájci triumfu Djokovićovi usiloval o posun do čela hodnocení, přičemž si mohu sám bez ohledu na výsledek Srba zajistit pozici světové jedničky postupem do finále.[83] Po odstoupení Djokoviće před jeho čtvrtfinálovým duelem získal Sinner jistotu, že se stane v novém vydání žebříčku světovou jedničkou – první italskou světovou jedničkou ve dvouhře bez ohledu a celkově 29. tenistou na této pozici.[2] Sám Sinner postoupil bez ztráty sety až do osmifinále, kde musel otočit duel po první prohrané sadě s domácím Corentinem Moutetet.[84] Ve čtvrtfinále přehrál Grigora Dimitrova a se stal čtvrtým Italem v semifinále pařížského grandslamu.[85] V boji o postup do finále se utkal s Alcarazem. V první fázi utkání dominoval Sinner, který jasně ovládl první set a ve druhém vedl o brejk, než Španěl zlepšenou hrou v kombinaci se Sinnerovými chybami srovnal stav utkání. Ital se sice ujal vedení 2:1 na sety, čtvrté i páté dějství ale prohrál a po více než čtyřech hodinách odešel z utkání poražen.[86][87]

Prvním turnaj v roli světové jedničky se stalo travnaté Halle Open. Poté, co v prvních třech utkáních pokaždé prohrál po jednom setu ve zkrácené hře, mu set neodebral v semifinále Čang Č’-čen ani ve finále pátý nasazený Polák a jeho deblový spoluhráč pro tento turnaj Hubert Hurkacz, proti kterému ovládl oba sety právě v tiebreacích. Zkompletoval jako sedmnáctý aktivní tenista tituly ze všech povrchů okruhu. Zároveň se triumfem se stal osmou světovou jedničkou od založení žebříčku ATP v roce 1973, která vyhrála hned na první událost v roli prvního muže klasifikace.[88][89] Do třetího wimbledonského čtvrtfinále prošel jako první Ital historie, a poprvé jako nejvýše nasazený na grandslamu, přes Němce Yannicka Hanfmanna, krajana Mattea Berrettiniho, Srba Miomira Kecmanoviće a americkou světovou čtrnáctku Bena Sheltona.[90] V pětisetové bitvě však mezi poslední osmičkou podlehl pátému muži klasifikace Daniilu Medveděvovi, který přerušil šňůru pěti vzájemných porážek a v bilanci páru se ujal vedení 7–5 na zápasy.[91]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 2 (2–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2024 Australian Open tvrdý   Daniil Medveděv 3–6, 3–6, 6–4, 6–4, 6–3
Vítěz 2024 US Open tvrdý USA Taylor Fritz 6–3, 6–4, 7–5

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (2–0 D)
Turnaj mistrů (1–1 D)
ATP Tour Masters 1000 (4–2 D)
ATP Tour 500 (5–2 D)
ATP Tour 250 (6–0 D, 1–0 Č)

Dvouhra: 23 (18–5)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 14. listopadu 2020 Sofie, Bulharsko ATP 250 tvrdý (h) Kanada Vasek Pospisil 6–4, 3–6, 7–6(7–3)
Vítěz 2. 7. února 2021 Melbourne, Austrálie ATP 250 tvrdý Itálie Stefano Travaglia 7–6(7–4), 6–4
Finalista 1. 4. dubna 2021 Miami, Spojené státy ATP 1000 tvrdý Polsko Hubert Hurkacz 6–7(4–7), 4–6
Vítěz 3. 8. srpna 2021 Washington, D.C., Spojené státy ATP 500 tvrdý USA Mackenzie McDonald 7–5, 4–6, 7–5
Vítěz 4. 3. října 2021 Sofie, Bulharsko (2) ATP 250 tvrdý (h) Francie Gaël Monfils 6–3, 6–4
Vítěz 5. 24. října 2021 Antverpy, Belgie ATP 250 tvrdý (h) Argentina Diego Schwartzman 6–2, 6–2
Vítěz 6. 31. července 2022 Umag, Chorvatsko ATP 250 antuka Španělsko Carlos Alcaraz 6–7(5–7), 6–1, 6–1
Vítěz 7. 12. února 2023 Montpellier, Francie ATP 250 tvrdý (h) USA Maxime Cressy 7–6(7–3), 6–3
Finalista 2. 19. února 2023 Rotterdam, Nizozemsko ATP 500 tvrdý (h)   Daniil Medveděv 7–5, 2–6, 2–6
Finalista 3. 2. dubna 2023 Miami, Spojené státy ATP 1000 tvrdý   Daniil Medveděv 5–7, 3–6
Vítěz 8. 13. srpna 2023 Toronto, Kanada ATP 1000 tvrdý Austrálie Alex de Minaur 6–4, 6–1
Vítěz 9. 4. října 2023 Peking, Čína ATP 500 tvrdý   Daniil Medveděv 7–6(7–2), 7–6(7–2)
Vítěz 10. 29. října 2023 Vídeň, Rakousko ATP 500 tvrdý (h)   Daniil Medveděv 7–6(9–7), 4–6, 6–3
Finalista 4. 19. listopadu 2023 Turín, Itálie Turnaj mistrů tvrdý (h) Srbsko Novak Djoković 3–6, 3–6
Vítěz 11. 28. ledna 2024 Australian Open, Melbourne, Austrálie Grand Slam tvrdý   Daniil Medveděv 3–6, 3–6, 6–4, 6–4, 6–3
Vítěz 12. 18. února 2024 Rotterdam, Nizozemsko ATP 500 tvrdý (h) Austrálie Alex de Minaur 7–5, 6–4
Vítěz 13. 31. března 2024 Miami, Spojené státy ATP 1000 tvrdý Bulharsko Grigor Dimitrov 6–3, 6–1
Vítěz 14. 23. června 2024 Halle, Německo ATP 500 tráva Polsko Hubert Hurkacz 7–6(10–8), 7–6(7–2)
Vítěz 15. 19. srpna 2024 Cincinnati, Spojené státy ATP 1000 tvrdý USA Frances Tiafoe 7–6(7–4), 6–2
Vítěz 16. 8. září 2024 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý USA Taylor Fritz 6–3, 6–4, 7–5
Finalista 5. 2. října 2024 Peking, Čína ATP 500 tvrdý Španělsko Carlos Alcaraz 7–6(8–6), 4–6, 6–7(3–7)
Vítěz 17. 13. října 2024 Šanghaj, Čína ATP 1000 tvrdý Srbsko Novak Djoković 7–6(7–4), 6–3
Vítěz 8. 17. listopadu 2024 Turín, Itálie Turnaj mistrů tvrdý (h) USA Taylor Fritz 6–4, 6–4

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 1. srpna 2021 Atlanta, Spojené státy ATP 250 tvrdý USA Reilly Opelka USA Steve Johnson
Austrálie Jordan Thompson 		6–4, 6–7(6–8), [10–3]

Finále Next Gen ATP Finals

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 9. listopadu 2019 Milán, Itálie tvrdý (h) Austrálie Alex de Minaur 4–2, 4–1, 4–2

Finále soutěží družstev: 2 (2–0)

[editovat | editovat zdroj]
Výsledek č. datum a místo konání spoluhráči soupeři skóre
Vítěz 1. Davis Cup 2023
26. listopadu 2023
Málaga, Španělsko
tvrdý (hala), Martin Carpena Arena 		Itálie Lorenzo Musetti
Itálie Matteo Arnaldi
Itálie Lorenzo Sonego
Itálie Simone Bolelli 		Austrálie Austrálie 2–0
Austrálie Alex de Minaur
Austrálie Jordan Thompson
Austrálie Alexei Popyrin
Austrálie Max Purcell
Austrálie Matthew Ebden
Vítěz 2. Davis Cup 2024
24. listopadu 2023
Malaga, Španělsko
tvrdý (hala), Martin Carpena Arena 		Itálie Lorenzo Musetti
Itálie Matteo Berrettini
Itálie Andrea Vavassori
Itálie Simone Bolelli 		Nizozemsko Nizozemsko 2–0
Nizozemsko Tallon Griekspoor
Nizozemsko Botic van de Zandschulp
Nizozemsko Jesper de Jong
Nizozemsko Wesley Koolhof

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (3–1 D; 0 Č)
Futures (2–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 7 (5–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20180801asrpna 2018 Santa Cristina, Itálie antuka Německo Peter Heller 1–6, 3–6
Vítěz 1. 20190201aúnora 2019 Bergamo, Itálie tvrdý (h) Itálie Roberto Marcora 6–3, 6–1
Vítěz 1. 20190301abřezna 2019 Trento, Itálie tvrdý (h) Německo Jeremy Jahn 6–3, 6–4
Vítěz 2. 20190301abřezna 2019 Pula, Itálie antuka Itálie Andrea Pellegrino 6–1, 6–1
Finalista 1. květen 2019 Ostrava, Česko antuka Polsko Kamil Majchrzak 1–6, 0–6
Vítěz 2. srpen 2019 Lexington, Spojené státy tvrdý Austrálie Alex Bolt 6–4, 3–6, 6–4
Vítěz 3. listopad 2019 Ortisei, Itálie tvrdý (h) Rakousko Sebastian Ofner 6–2, 6–4

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20180801asrpna 2018 Santa Cristina Valgardena, Itálie antuka Itálie Giacomo Dambrosi Francie Maxime Mora
Itálie Nicolò Turchetti 		6–2, 7–6(7–4)

Chronologie výsledků na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A 2. kolo 1. kolo ČF 4. kolo Vítěz 1 / 5 15–4
French Open A ČF 4. kolo 4. kolo 2. kolo SF 0 / 5 16–5
Wimbledon 1Q NH 1. kolo ČF SF ČF 0 / 4 13–4
US Open 1. kolo 1. kolo 4. kolo ČF 4. kolo Vítěz 1 / 6 18–5
výhry–prohry 0–1 5–3 6–4 15–4 12–4 23–2 2 / 20 61–18
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Vítězství nad hráči Top 10

[editovat | editovat zdroj]
Přehled
Sezóna 2020 2021 2022 2023 2024 Celkem
Vítězství 3 3 3 13 17 39
Vítězství
Č. hráč ATP turnaj povrch fáze skóre Sinner
2020
1. Belgie David Goffin 10. Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) 2. kolo 7–6(9–7), 7–5 79.
2. Řecko Stefanos Tsitsipas 6. Řím, Itálie antuka 2. kolo 6–1, 6–7(9–11), 6–2 81.
3. Německo Alexander Zverev 7. French Open, Paříž, Francie antuka 4. kolo 6–3, 6–3, 4–6, 6–3 75.
2021
4. Rusko Andrej Rubljov 7. Barcelona, Španělsko antuka čtvrtfinále 6–2, 7–6(8–6) 19.
5. Norsko Casper Ruud 8. Vídeň, Rakousko tvrdý (h) čtvrtfinále 7–5, 6–1 11.
6. Polsko Hubert Hurkacz 9. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) základní skupina 6–2, 6–1 11.
2022
7.   Andrej Rubljov 8. Monte Carlo, Monako antuka 3. kolo 5–7, 6–1, 6–3 12.
8. Španělsko Carlos Alcaraz 7. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva 4. kolo 6–1, 6–4, 6–7(8–10), 6–3 13.
9. Španělsko Carlos Alcaraz 5. Umag, Chorvatsko antuka finále 6–7(5–7), 6–1, 6–1 10.
2023
10. Řecko Stefanos Tsitsipas 3. Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) 2. kolo 6–4, 6–3 14.
11. USA Taylor Fritz 5. Indian Wells, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 6–4, 4–6, 6–4 13.
12.   Andrej Rubljov 7. Miami, Spojené státy tvrdý 3. kolo 6–2, 6–4 11.
13. Španělsko Carlos Alcaraz 1. Miami, Spojené stáy tvrdý semifinále 6–7(4–7), 6–4, 6–2 11.
14. Španělsko Carlos Alcaraz 2. Peking, Čína tvrdý semifinále 7–6(7–4), 6–1 7.
15.   Daniil Medveděv 3. Peking, Čína tvrdý finále 7–6(7–2), 7–6(7–2) 7.
16.   Andrej Rubljov 5. Vídeň, Rakousko tvrdý (h) semifinále 7–5, 7–6(7–5) 4.
17.   Daniil Medveděv 3. Vídeň, Rakousko tvrdý (h) finále 7–6(9–7), 4–6, 6–3 4.
18. Řecko Stefanos Tsitsipas 6. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) základní skupina 6–4, 6–4 4.
19. Srbsko Novak Djoković 1. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) základní skupina 7–5, 6–7(5–7), 7–6(7–2) 4.
20. Dánsko Holger Rune 8. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) základní skupina 6–2, 5–7, 6–4 4.
21.   Daniil Medveděv 3. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) semifinále 6–3, 6–7(4–7), 6–1 4.
22. Srbsko Novak Djoković 1. Davis Cup – finálový turnaj, Málaga, Španělsko tvrdý (h) semifinále 6–2, 2–6, 7–5 4.
2024
23.   Andrej Rubljov 5. Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý čtvrtfinále 6–4, 7–6(7–5), 6–3 4.
24. Srbsko Novak Djoković 1. Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý semifinále 6–1, 6–2, 6–7(6–8), 6–3 4.
25.   Daniil Medveděv 3. Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý finále 3–6, 3–6, 6–4, 6–4, 6–3 4.
26.   Daniil Medveděv 4. Miami, Spojené státy tvrdý semifinále 6–1, 6–2 3.
27. Dánsko Holger Rune 7. Monte Carlo, Monako antuka čtvrtfinále 6–4, 6–7(6–8), 6–3 2.
28. Bulharsko Grigor Dimitrov 10. French Open, Paříž, Francie antuka čtvrtfinále 6–2, 6–4, 7–6(7–3) 2.
29. Polsko Hubert Hurkacz 9. Halle, Německo tráva finále 7–6(10–8), 7–6(7–2) 1.
30.   Andrej Rubljov 6. Cincinnati, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 4–6, 7–5, 6–4 1.
31. Německo Alexander Zverev 4. Cincinnati, Spojené státy tvrdý semifinále 7–6(11–9), 5–7, 7–6(7–4) 1.
32.   Daniil Medveděv 5. US Open, New York, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 6–2, 1–6, 6–1, 6–4 1.
33.   Daniil Medveděv 5. Šanghaj, Čína tvrdý čtvrtfinále 6–1, 6–4 1.
34. Srbsko Novak Djoković 4. Šanghaj, Čína tvrdý finále 7–6(7–4), 6–3 1.
35. Austrálie Alex de Minaur 9. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) základní skupina 6–3, 6–4 1.
36. USA Taylor Fritz 5. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) základní skupina 6–4, 6–4 1.
37.   Daniil Medveděv 4. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) základní skupina 6–3, 6–4 1.
38. Norsko Casper Ruud 7. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) semifinále 6–1, 6–2 1.
39. USA Taylor Fritz 5. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) finále 6–4, 6–4 1.
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jannik Sinner na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Jannik Sinner na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240710a10. července 2024
  2. ↑ a b Jannik Sinner assured of rise to World No. 1. ATP Tour [online]. 2024-06-04 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Jannik Sinner na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240710a10. července 2024
  4. ↑ Jannik Sinner’s Aussie coach sends chills through tennis after ‘unprecedented’ feat. Fox Sports [online]. 2024-01-28 [cit. 2024-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ PEARSON, Ed. Sensational Sinner secures Davis Cup title for Italy. www.daviscup.com [online]. Davis Cup, 2023-11-26 [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Jannik Sinner na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240710a10. července 2024
  7. ↑ a b Jannik Sinner's Response to Tragic Accident in Hometown of Sexten. Archysport [online]. 2024-02-03 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Jannik Sinner | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ VASHISTHA, Ayush. “I went away from home when I was 14" - Jannik Sinner opens up about how his 'perfect' parents made him into the 'relaxed man' he is today. Sportskeeda.com [online]. 2024-01-28 [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Australian-Open-Sieger Jannik Sinner beschenkt italienischen Präsidenten Sergio Mattarella: "Es ist uns eine Ehre". www.eurosport.de [online]. Eurosport.de, 2024-02-01 [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ WWW.ESPORTSMEDIA.CZ, eSports cz, s r o-. Nový tenisový pár na scéně! Sinner potvrdil vztah s členkou elitní třicítky. Tenisový svět [online]. 2023-05-21 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ It’s official: Jannik Sinner confirms new relationship with Anna Kalinskaya. Tennis.com [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Světová jednička Sinner měl dvakrát pozitivní test na steroidy, může však pokračovat v činnosti. TenisPortal.cz [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  14. ↑ ATP statement on Jannik Sinner. ATP Tour [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ Sinner měl pozitivní dopingové testy, ale přišel jen o body a prize money. ČT sport [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ Tennis No 1 Jannik Sinner tested for banned substance after ‘contamination by physio’. The Independent [online]. 2024-08-21 [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  17. ↑ Sinner Sweeps Into Bergamo Challenger Final [online]. www.tennis-tourtalk.com, 23-02-2019 [cit. 2020-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-01-2021. 
  18. ↑ a b c d e f Jannik Sinner, Player Bio: Year by Year / Career [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ 18-Year-Old Shining: Sinner Shocks Monfils In Antwerp [online]. ATP Tour, Inc., 17-10-2019. Dostupné online. 
  20. ↑ Sinner In The Semis: #NextGenATP Italian Makes Breakthrough In Antwerp [online]. ATP Tour, Inc., 18-10-2019. Dostupné online. 
  21. ↑ Sinner Stuns De Minaur For Milan Title [online]. ATP Tour, Inc., 9-11-2019. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Next Gen ATP Finals v Miláně vyhrál překvapivě domácí Sinner [online]. LiveSport.cz, 2019-11-10 [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. 
  23. ↑ Sinner, Chung Lead US Open Qualifiers [online]. ATP Tour, Inc., 24-10-2019. Dostupné online. 
  24. ↑ Sinner Shines For First Top 10 Win In Rotterdam [online]. ATP Tour, Inc., 13-02-2020. Dostupné online. 
  25. ↑ Medvedev Fights Back to Beat Sinner in Marseille [online]. ATP Tour, Inc., 20-02-2020. Dostupné online. 
  26. ↑ EICHENHOLZ, Andrew. Careful Not To Get Over His Skis, Sinner Faces Moment Of Truth Against Nadal [online]. ATP Tennis, Inc., 2020-10-06 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Sinner v Sofii vyhrál své první finále a je nejmladším vítězem turnaje ATP po 12 letech [online]. TenisPortal.cz, 2020-11-14 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  28. ↑ Sinner The Winner: Jannik Clinches Maiden ATP Tour Title In Sofia [online]. ATP Tour, Inc., 2020-11-15 [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Sinner v prvním italském finále na ATP po 33 letech zdolal Travagliu a po Sofii ovládl i generálku v Melbourne [online]. TenisPortal.cz [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. 
  30. ↑ Will Hubert Hurkacz Or Jannik Sinner Triumph? Friends Turn Foes In Miami Final | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2021-04-03 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  31. ↑ Jannik Sinner Beats Pierre-Hugues Herbert At Roland Garros | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2021-05-31 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. 
  32. ↑ Jannik Sinner withdraws from Tokyo Olympics. Tennisuptodate.com [online]. 2021-07-03 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. 19letý Sinner ve Washingtonu vyhrál maraton s McDonaldem a má nejcennější titul. TenisPortal.cz [online]. 2021-08-09 [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  34. ↑ Matteo Berrettini Powers Into Australian Open QFs 2022. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-01-23 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Jannik Sinner Erases 5 Match Points To Edge Pablo Carreno Busta | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-03-27 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Cerundolo Moves Into Miami SFs After Sinner Retires. ATP Tour [online]. 2022-03-30 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Jannik Sinner Rallies Past Andrey Rublev, Reaches Second Straight ATP Masters 1000 QF | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-14 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Alexander Zverev Wins Decisive Tie-break To Edge Jannik Sinner In Monte Carlo Classic | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-15 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Jannik Sinner reacts to saving three MPs in stunning comeback win in Madrid. Tennis World USA [online]. 2022-05-03 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Jannik Sinner Captures 100th Win, Advances In Madrid | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-04 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Rublev Advances To Roland Garros QFs After Sinner Retires. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-30 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Jannik Sinner: Skiing Sensation To Tennis Star | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-06-26 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ John Isner Sets New World Record For Aces Served. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-01 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Jannik Sinner Sinks Carlos Alcaraz In Style At Wimbledon. ATP Tour [online]. 2022-07-03 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  45. ↑ Wimbledon: Novak Djokovic roars back from two sets down to battle past Jannik Sinner and reach semi-finals. Eurosport [online]. 2022-07-06 [cit. 2022-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Jannik Sinner Rallies Past Alcaraz To Umag Crown. ATP Tour [online]. 2022-07-31 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. 
  47. ↑ Felix Auger-Aliassime Saves 2 MPs, Stuns Jannik Sinner In Cincinnati | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-08-19 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ ODDO, Chris. 2022 US Open Round 4, By the Numbers. US Open [online]. 2022-09-06 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ DUTTA, Sarbik. US Open set to have three first-time Slam semi-finalists in a Grand Slam since 2005. Media Referee [online]. 2022-09-07 [cit. 2022-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-08. (anglicky) 
  50. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Míček od vyřazení, přes 5 hodin boje. Alcaraz je po bitvě se Sinnerem poprvé v semifinále grandslamu. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  51. ↑ Jannik Sinner Wins Montpellier Title | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2023-02-12 [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Daniil Medvedev Overhauls Jannik Sinner For Rotterdam Title | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-19 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Jannik Sinner Ends Taylor Fritz's Title Defence In Indian Wells QFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-03-17 [cit. 2023-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Sinner Storms Back To Beat Alcaraz In Miami SF, Ending Spaniard's No. 1 Reign | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-01 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Daniil Medvedev Wins Maiden Miami Title, Fourth Trophy Of 2023. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-02 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ SPORTS, Pulse. Miami Open 2023: Medvedev downs Sinner to win fifth career Masters 1000 title. Pulse Sports Nigeria [online]. 2023-04-02 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ JACOT, Sam. Jannik Sinner Earns First Masters 1000 Crown In Toronto. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-13 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Sinner má první trofej z turnaje Masters. V Torontu ve finále porazil De Minaura. TenisPortal.cz [online]. 2023-08-13 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. 
  59. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Sinner na sedmý pokus našel recept na Medveděva, v Pekingu ovládl silně obsazený podnik ATP 500. TenisPortal.cz [online]. 2023-10-04 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  60. ↑ Sinner Ends Medvedev Stranglehold, Clinches Beijing Crown. ATP Tour [online]. 2023-10-04 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  61. ↑ Jannik Sinner Defeats Daniil Medvedev In Vienna Final. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-10-29 [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ Jannik Sinner defeats Novak Djokovic to reach 2024 Australian Open final. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-01-26 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ Australian Open: Novak Djokovic's bid for 25th Grand Slam ended by Jannik Sinner in semi-finals. Sky Sports [online]. 2024-01-26 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Mizerný výkon Djokoviče. Po prohře se Sinnerem poprvé neuspěl v semifinále Australian Open. TenisPortal.cz [online]. 2024-01-26 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  65. ↑ Jannik Sinner defeats Daniil Medvedev to win Australian Open title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-01-28 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ HÁJEK, Jakub. Sinner má první grandslamový titul, ve finále Australian Open otočil bitvu s Medveděvem. TenisPortal.cz [online]. 2024-01-28 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. 
  67. ↑ Sinner Australian Open 2024 Final Two Set Comeback. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-01-28 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ Jannik Sinner beats Gael Monfils, reaches Rotterdam QFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-15 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ WANCKE, Henry. Rotterdam | Sinner sweeps into final. Tennis Threads Magazine [online]. 2024-02-18 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ Jannik Sinner beats Alex de Minaur for Rotterdam title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-18 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ FITZGERALD, Matt. Unstoppable Jannik Sinner wins Rotterdam crown over Alex de Minaur, now 12-0 in 2024. Tennis [online]. 2024-02-18 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ DEUGD, Rhys de. Coaches reveal balance behind Sinner’s hot streak. ausopen.com [online]. Australian Open, 2024-03-16 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Jannik Sinner advances to Indian Wells semi-finals. ATP Tour [online]. 2024-03-14 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 
  74. ↑ Carlos Alcaraz snaps Jannik Sinner's winning streak in Indian Wells SFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-03-17 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ Jannik Sinner surges past Daniil Medvedev, into Miami final | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2024-03-29 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 
  76. ↑ Jannik Sinner defeats Grigor Dimitrov in Miami final. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-03-31 [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ Jannik Sinner beats Holger Rune for Monte-Carlo SF spot. ATP Tour [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  78. ↑ HÁJEK, Jakub. Ruud poprvé vyzrál na Djokoviče. Tsitsipas si v Monte Carlu zahraje o třetí titul. TenisPortal.cz [online]. 2024-04-13 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  79. ↑ Jannik Sinner withdraws from Madrid. ATP Tour, inc. [online]. 2024-05-01 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ Jannik Sinner withdraws from Rome. ATP Tour [online]. 2024-05-04 [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  81. ↑ Sinner set to miss Roland-Garros - reports. Tennis Majors [online]. 2024-05-14 [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  82. ↑ www.eurosport.com [online]. [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  83. ↑ Novak Djokovic vs. Jannik Sinner: The battle for World No. 1 at Roland Garros. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-05-26 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ Sinner survives Moutet’s stunning opening burst to book QF spot. ATP Tour [online]. 2024-06-02 [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  85. ↑ Jannik Sinner defeats Grigor Dimitrov at French Open. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-04 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ Carlos Alcaraz defeats Jannik Sinner in five-set Roland Garros SF thriller. ATP Tour [online]. 2024-06-07 [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  87. ↑ Roland Garros: Alcaraz je po strhující bitvě ve finále French Open. O titul se utká se Zverevem. www.sport.cz [online]. 2024-06-07 [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  88. ↑ Jannik Sinner wins Halle title in first tournament as World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-23 [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ BERKOK, John. Jannik Sinner wins Halle to become eighth man to win his first event played as ATP No. 1. Tennis [online]. 2024-06-23 [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ Jannik Sinner defeats Ben Shelton to reach Wimbledon QFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-09 [cit. 2024-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ Jannik Sinner resumes Daniil Medvedev battle at Wimbledon after medical assessment. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-09 [cit. 2024-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra – 20241216a16. prosince 2024
Poř. tenista body posun
1. Itálie Jannik Sinner (ITA) 11 830 ▬
2. Německo Alexander Zverev (GER) 7 915 ▬
3. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 7 010 ▬
4. USA Taylor Fritz (USA) 5 100 ▬
5.   Daniil Medveděv 5 030 ▬
6. Norsko Casper Ruud (NOR) 4 255 ▬
7. Srbsko Novak Djoković (SRB) 3 910 ▬
8.   Andrej Rubljov 3 760 ▬
9. Austrálie Alex de Minaur (AUS) 3 745 ▬
10. Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL) 3 350 ▬
Ženská dvouhra – 20241216a16. prosince 2024
Poř. tenistka body posun
1.   Aryna Sabalenková 9 416 ▬
2. Polsko Iga Świąteková (POL) 8 370 ▬
3. USA Coco Gauffová (USA) 6 530 ▬
4. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 344 ▬
5 Čína Čeng Čchin-wen (CHN) 5 340 ▬
6. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ) 5 171 ▬
7. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 705 ▬
8. USA Emma Navarrová (USA) 3 589 ▬
9.   Darja Kasatkinová 3 368 ▬
10. Česko Barbora Krejčíková (CZE) 3 214 ▬
Mužská čtyřhra – 20241216a16. prosince 2024
Poř. tenista body posun
1. Salvador Marcelo Arévalo (ESA) 7 510 ▬
Chorvatsko Mate Pavić (CRO) 7 510 ▬
3. Austrálie Jordan Thompson (AUS) 6 655 ▬
4. Španělsko Marcel Granollers (ESP) 6 500 ▬
Argentina Horacio Zeballos (ARG) 6 500 ▬
6. Chorvatsko Nikola Mektić (CRO) 5 930 ▬
7 Německo Kevin Krawietz (GER) 5 880 ▬
8. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 5 840 ▬
9. Německo Tim Pütz (GER) 5 790 ▬
10. Itálie Andrea Vavassori (ITA) 5 785 ▬
Ženská čtyřhra – 20241216a16. prosince 2024
Poř. tenistka body posun
1. Česko Kateřina Siniaková (CZE) 9 530 ▬
2. Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL) 8 165 ▬
3. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 6 805 ▬
4. Ukrajina Ljudmyla Kičenoková (UKR) 6 165 ▬
5. USA Taylor Townsendová (USA) 6 108 ▬
6. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT) 5 948 ▬
7. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE) 5 506 ▬
8. Itálie Sara Erraniová (ITA) 5 456 ▬
9. Belgie Elise Mertensová (BEL) 5 430 ▬
10. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 235 ▬
Světové jedničky ve dvouhře žebříčku ATP
Ilie Năstase (1973/1974 – 40 t.) • John Newcombe (1974 – 8 t.) • Jimmy Connors (1974/1983 – 268 t.) • Björn Borg (1977/1981 – 109 t.) • John McEnroe (1980/1985 – 170 t.) • Ivan Lendl (1983/1990 – 270 t.) • Mats Wilander (1988/1989 – 20 t.) ;– • Stefan Edberg (1990/1992 – 72 t.) • Boris Becker (1991 – 12 t.) • Jim Courier (1992/1993 – 58 t. • Pete Sampras (1993/2000 – 286 t.) • Andre Agassi (1995/2003 – 101 t.) • Thomas Muster (1996 – 6 t.) • Marcelo Ríos (1998 – 6 t.) • Carlos Moyà (1999 – 2 t.) • Jevgenij Kafelnikov (1999 – 6 t.) • Patrick Rafter (1999 – 1 t.) • Marat Safin (2000/2001 – 9 t.) • Gustavo Kuerten (2000/2001 – 43 t.) • Lleyton Hewitt (2001/2003 – 80 t • Juan Carlos Ferrero (2003 – 8 t.) • Andy Roddick (2003/2004 – 13 t.) • Roger Federer (2004/2018 310 t.) • Rafael Nadal (2008/2020 – 209 t.) • Novak Djoković (2011/2024 – 428 t.) • Andy Murray (2016/2017 – 41 t.) • Daniil Medveděv (2022 – 16 t.) • Carlos Alcaraz (2022/2023 – 36 t.) • Jannik Sinner (2024 – 29 t.)
Žebříček ATP byl zaveden 23. srpna 1973 • (rok prvně/naposledy umístěn – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 23. prosince 2024
Australian Open – Vítězové mužské dvouhry v otevřené éře
US Open – Vítězové mužské dvouhry v otevřené éře
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jannik_Sinner&oldid=24429964“