Jan Chůdek
| Jan Chůdek | |
|---|---|
| Narození | 14. století ?  České království |
| Úmrtí | listopad 1419 nebo 9. ledna 1420 Kutná Hora České království |
| Příčina úmrtí | poprava stětím, tělo svrženo do důlní šachty |
| Národnost | česká |
| Povolání | vikář v Kouřimi |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Chůdek (též Chodek či Chudek, 2. polovina 14. století? – listopad 1419 nebo 9. ledna[1] 1420 Kutná Hora) byl český kališnický kněz, vikář a duchovní správce farnosti v Kouřimi. Stal se obětí rozbrojů na počátku husitských válek v českých zemích poté, co byl s dalšími kněžími a spoluvěrci odvlečen katolickým vojskem z Kouřimi do Kutné Hory, kde byl s ostatními popraven svržením do zdejších šachet stříbrných dolů. Stal se tak jedním z prvních a společensky nejvýše postavených kněží zahynulých v Čechách kvůli vykonávání příjmání podobojí.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vikář v Kouřimi
[editovat | editovat zdroj]Dosáhl teologického vzdělání, patrně na Univerzitě Karlově. Roku 1416 byl králem Václavem IV. jmenován kouřimským vikářem při kostelu svatého Štěpána poté, co jeho předchůdce Štěpán z Pálče jakožto nepřítel nedávno upáleného Mistra Jana Husa opustil zemi. Poté, co 10. března 1417 vydala pražská univerzita deklaraci, kterou podávání „pod obojí způsobou“ schválila[2], začal takto praktikovat bohoslužby také v Kouřimi.
Zajetí a poprava
[editovat | editovat zdroj]Koncem roku 1419 byla Kouřim dobyta a vypleněna katolickým vojskem vedeným Petrem z Konopiště a Divůčkem z Lukova, opírajícím se o vliv, především německých a uherských, měšťanů z Kutné Hory. Chůdek byl spolu se svými třemi kněžími, Martinem, Jakubem a Linhartem, a dalšími lidmi z Kouřimi husitského vyznání zajati a odvlečeni do Kutné Hory. Zde byl i s dalšími Kouřimany a husity ze širokého okolí popraven stětím[3] a svržením do hlubokých šachet, k čemuž došlo koncem roku 1419 nebo počátkem ledna 1420. V letech 1419 až 1421 tak mělo být popraveno až 1600 lidí.[4]
O událostech popravy kališníků z Kouřimi informuje několik středověkých pramenů, mj. Staré letopisy české[5] či soudobá Husitská kronika Vavřince z Březové.[6]
Po smrti
[editovat | editovat zdroj]Jeho jméno bylo následně připomínáno vedle dalších, známějších husitských mučedníků, jakými byli Jan Hus či Jeroným Pražský. V odvetě za kruté nakládání s kouřimskými kališnickými kněžími byl pak při dobytí Kouřimi husity roku 1421 vyrabováno zdejší cisterciácké opatství a na místě upáleno několik mnichů.
Začátkem 90. let 15. století byly šachty, kam byli husité shazováni, znovu odkryty a byly zde nalezeny lidské kosterní pozůstatky. Ty byly lidově přisuzovány právě Janu Chůdkovi. Na symbolickém místě šachet na vrchu Kaňk nedaleko města se pak v červenci 1496 shromáždilo několik tisíc vzbouřených kutnohorských havířů, posléze potlačeného a vedoucího k popravě 13 jeho vůdců.[7] Jiné zdroje však tvrdí, že takto popravovaní byli vhazováni do šachet poblíž kutnohorského kostela sv. Martina.
Na vrchu Kaňk byl roku 1814 vztyčen památník zbudovaný hrabětem Janem Rudolfem Chotkem, připomínající kališníky popravené kutnohorskými katolíky během husitských válek a zároveň i události a oběti z roku 1496.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ze starých letopisů českých. [s.l.]: Svoboda 590 s. Dostupné online. Google-Books-ID: tOghAAAAMAAJ.
- ↑ Vysluhování podobojí. Naše reformace [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-23.
- ↑ ŠIMEK, František. Staré letopisy české: z vratislavského rukopisu novočeským pravopisem vydává František Šimek. [s.l.]: Historický spolek 212 s. Dostupné online. Google-Books-ID: A4cxAQAAIAAJ.
- ↑ Církev československá husitská. www.ccsh.cz [online]. 2000- [cit. 2022-05-24]. Dostupné online.
- ↑ The Martyrs of Kutná Hora, - PDF Stažení zdarma. docplayer.cz [online]. [cit. 2022-05-24]. Dostupné online.
- ↑ BŘEZOVÉ, Vavřinec z. Husitská kronika. [s.l.]: Státní Nakladatelství Krásné Literatury, Hudby a Umění 512 s. Dostupné online.
- ↑ 285. schůzka: Vzpoura na Horách Kutných. Dvojka [online]. 2012-10-13 [cit. 2022-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Památník Kalvárie - Kutná Hora (památník). www.krasnecesko.cz [online]. [cit. 2022-05-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BĚLOHRADSKÝ, Stanislav. Boží bojovník Jan Žižka z Trocnova a Kalicha: život nesmrtelného národního hrdiny, bojovníka za pravdu Husovu, za svobodu národa českého. Praha-Žižkov (čp. 1077): St. Bělohradský, 1924. s. 14.
- KOMENSKÝ, Jan Amos. Historie o těžkých protivenstvích církve české, hned od počátku jejího na víru křesťanskou obrácení, v létu Páně 894. až do léta 1632. za panování Ferdinanda II: s připojením historie o persekucí Valdenských roku 1655. stalé. V Praze: Nákladem české evanj. reformované církve pražské, 1870.
- ŘEHÁK, Josef a LAVIČKA, V.. Hora Kutná a její okolí. V Hoře Kutné: Karel Šolc, 1879. s. 192.