Hypofýza

Hypofýza (podvěsek mozkový, glandula pituitaria) je centrální endokrinní žláza, do velké míry nadřazená všem ostatním žlázám s vnitřní sekrecí v těle.

Evoluce

Evolučním předkem hypofýzy je zřejmě tzv. neurální žláza, která se vyskytuje již u primitivních strunatců (pláštěnců). U kruhoústých je již vyvinuta jednoduchá hypofýza tvořená neurohypofýzou a adenohypofýzou, přičemž neurohypofýza je obalena mozkovými plenami a cévní pletení. U evolučně starších čelistnatců ze zmíněné cévní pleteně vzniká saccus vasculosus; ten však je již např. u savců redukován.^[1]

Stavba

Hypofýza je uložena na bázi lebky v podvěskové jámě klínové kosti, která se pro svůj tvar nazývá také turecké sedlo. Je spojena nálevkou s hypothalamem, který ovládá její činnost. Skládá se z dvou fundamentálních částí. Přední část, embryologicky vzniklá z ústní části hltanu, se nazývá adenohypofýza (přední lalok hypofýzy). Zadní část vzniká jako vychlípenina spodiny třetí mozkové komory a nazývá se neurohypofýza (zadní lalok hypofýzy).

Hypofýza člověka měří cca 10 × 13 × 6 mm a váží asi 0,5 g.^[zdroj?]

Adenohypofýza

Přední lalok hypofýzy je tvořen trámci buněk, obklopených bohatou sítí krevních kapilár. U přežvýkavců, šelem a prasete je rozdělen příčně probíhající štěrbinou, ta u člověka a koně chybí.

Uvnitř cytoplasmy většiny buněk adenohypofýzy se nacházejí sekreční granula obsahující produkované hormony. Každý hormon je produkován jiným typem buněk. Buňky se dělí podle afinity k běžným histologickým barvivům na chromofilní a chromofobní. Chromofilní buňky jsou barvitelné a dále se dělí na acidofilní (= barvící se kyselými barvivy) a bazofilní (= barvící se zásaditými barvivy) buňky. V cytoplasmě mají vždy granula a produkují hormony. Chromofobní buňky se barví velmi špatně nebo vůbec. V jejich cytoplasmě nejsou granula, pravděpodobně jde o vyčerpané chromofilní buňky.

Hormony adenohypofýzy

růstový hormon (somatotropní hormon, STH)
luteotropní hormon (prolaktin, LTH)
thyreotropní hormon (TSH)
folikuly stimulující hormon (FSH)
luteinizační hormon (LH)
adrenokortikotropní hormon (ACTH)
endorfiny

Produkce hormonů v adenohypofýze je regulována hypofýzotropními hormony produkovanými neurosekrečními neurony v hypothalamu. Každému hormonu adenohypofýzy náleží dva hypofýzotropní hormony, jeden stimulující a druhý inhibující produkci příslušného hormonu. Tvorba hypofýzotropních hormonů je zpětně regulována hladinou hormonu, který produkuje cílový orgán.

Neurohypofýza

Zadní lalok hypofýzy je tvořen převážně nemyelizovanými axony neurosekrečních neuronů, gliovými buňkami (pituicyty) a krevními kapilárami. V neurohypofýze nedochází k syntéze hormonů. Hormony jsou produkovány neurony v jádrech hypothalamu (v nucleus supraopticus a nucleus paraventricularis) ve formě prekursorů a pak jsou axonálním transportem přemístěny do neurohypofýzy, kde jsou skladovány ve formě Herringových tělísek a z atypických synapsí axonů jsou předány do fenestrovaných krevních kapilár.

Hormony neurohypofýzy

antidiuretický hormon (vasopresin, ADH)
oxytocin

Odkazy

Reference

↑ ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů, žlázy s vnitřní sekrecí [online]. Dostupné online.

Literatura

Histologie - mikroskopická anatomie (FVL, 2004)
Najbrt: Veterinární anatomie. Státní zemědělské nakladatelství, 1980.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hypofýza na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo hypofýza ve Wikislovníku

[rocek-1] ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů, žlázy s vnitřní sekrecí [online]. Dostupné online.

[1]