Hrčava

Hrčava
	Pohled na Hrčavu z Javořinky
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Jablunkov
Obec s rozšířenou působností	Jablunkov; (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°31′12″ s. š., 18°49′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	248 (2024)
Rozloha	2,89 km²
Katastrální území	Hrčava
Nadmořská výška	594 m n. m.
PSČ	739 98
Počet domů	100 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hrčava 53; 739 98 Mosty u Jablunkova ; urad@obechrcava.cz
Starosta	Petr Gořalka
	Oficiální web: www.obechrcava.cz
	Hrčava
Další údaje
Kód obce	598232
Kód části obce	47996
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hrčava (polsky Herczawa, německy Hertschawa) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Hrčava leží na hranici se Slovenskem, na místě, kde se stýkají hranice Česka, Polska (obec Javořinka) a Slovenska (obec Čierne) a je po sousedním Bukovci druhou nejvýchodnější obcí Česka. Nejvýchodnější bod České republiky se nachází méně než 4 km severoseverovýchodně. Obec Hrčava však má v Česku nejvýchodněji umístěné centrum obce.^[4] Kromě toho je v Česku jedinou obcí v rámci pohoří Jablunkovské mezihoří, které na Jablunkovsko zasahuje malým cípem ze Slovenska. Žije zde 248^[1] obyvatel. Obec je členem Sdružení obcí Jablunkovska. Sousedními obcemi sídla jsou Bukovec, Gmina Jistebná a Čierne.

Poloha

Velká část obyvatel je nezaměstnaných, což je zřejmě důsledkem velké odlehlosti obce a jejího špatného napojení na dopravní síť. Od zbytku světa byla izolována až do výstavby silnice, spojující ji na jihozápadě s hraničním přechodem Mosty u Jablunkova. Nyní^[kdy?] v obci probíhají jednání o vybudování asfaltové silnice na sever, do obce Bukovec, která by velmi napomohla dojíždění za prací (do Třineckých železáren apod.). Proti této silnici však protestuje několik chatařů, kterým by cesta vedla přes pozemky. Přes velmi nízké dotace od státu a velký počet turistů je okolní příroda velmi čistá a udržovaná. Největší nápor zažívá tamější životní prostředí 5. července, kdy se koná tradiční pouť u příležitosti svátku sv. Cyrila a Metoděje.

Zhruba 1,5 km vjv. od obce se nalézá trojmezí Polska, Česka a Slovenska (mapa). Asi 1,5 km severozápadně je Pomník posledního vlka v Beskydech zastřeleného zde v roce 1914 (mapa). K pomníku vede červená turistická stezka od silnice do Hrčavy. Most Valy, nejvyšší most Slovenska a střední Evropy, součást slovenské dálnice D3, je jenom 1 km daleko.

V okolí si už před rokem 1989 zakoupilo pozemky mnoho chatařů. Hrčava je spojena lesní pěšinou se slovenskou obcí Čierne. 1,5 km severně od Hrčavy leží Komorovský Grúň, osada o několika domech, kterou s Hrčavou spojuje cesta. Tato cesta je do poloviny své délky také hranicí Polska a Česka.

Název

Na vesnici bylo přeneseno jméno nějakého potoka (Hrčava) a to bylo odvozeno od nářečního hrčavy - "hlučný".^[5]

Historie

Jižní část spolu s východním okrajem katastru obce byla, spolu s jejím centrem, až do roku 1924 součástí obce Javořinka (polsky Jaworzynka), která od roku 1920 leží v Polsku; naopak většina katastru obce (většina lesů spolu s okrajovou severní zástavbou) náležela k sousední obci Bukovci. Při sporu Československa a Polska o oblast Těšínska byla obec přiřazena mezinárodní komisí k Polsku. Po protestech zdejších obyvatel proti tomuto rozhodnutí byla roku 1924 Hrčava přidělena Československu. Teprve 6. října 1927^[6] vznikla obec Hrčava a získává zároveň část katastru Bukovce.^[7] Silniční spojení se zbytkem československého území získala Hrčava až v roce 1965.

Pašeráctví

V minulém století byla Hrčava mnohem hůře střežena než dnes, často docházelo k vykrádání chat na samotě. Se zlepšující se celní kontrolou a celními hlídkami se oblast stala bezpečnější a ubylo i pašeráků, kteří využívali tmy noci k nekalým činnostem.

Vybavenost obce

Lidé na Hrčavě se snaží žít tradičním životem, mladší generace pracuje převážně v jiných obcích nebo je nezaměstnaná. V obci jsou 4 hospody, 2 obchody, základní a mateřská škola se školní družinou a jídelnou, pobočka pošty a zajímavý kostel (z roku 1936), v němž každou neděli probíhají bohoslužby.

V obci není žádné zdravotní zařízení, v případě potřeby jsou obyvatelé nuceni vyhledat lékařské ošetření v Jablunkově. Je zde zavedena elektrická energie, plynovod a kanalizace zajištěn je také pravidelný svoz odpadu.

Sport a turistika

Na Hrčavě a v jejím okolí je možné provozovat turistiku. Již dvakrát se zde konal Beskyd CUP-závod v orientačním běhu. Obcí prochází i žlutě značená turistická stezka 7890 v délce 5 km vedoucí z osady Komorovský Gruň na Trojmezí.

Pamětihodnosti

Trojmezí Česko-Polsko-Slovensko s Lípou přátelství
kostel svatého Cyrila a Metoděje (dřevěný)
roubené podhorské domky
Lurdská jeskyně

Fotogalerie

Česko-polsko-slovenské trojmezí
Hrčava směrem od trojmezí
Zleva doprava: Hrčava (Česko), Čierne pri Čadci (Slovensko, v údolí) a Javořinka (Polsko)
Lurdská jeskyně u Hrčavy
Dřevěná zástavba
Dřevěná zástavba
Obecní úřad
Hospůdka U Mě Trojmezí
Most Valy
Centrum obce
Zastávka autobusu
Hraniční přechod Hrčava-Čierne pri Čadci

Obyvatelstvo

Věková struktura obyvatel obce Hrčava roku 2011

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Češi a Slováci stále jedna rodina. V Hrčavě se nic nezměnilo
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 298, 299.
↑ Archivovaná kopie. www.obechrcava.cz [online]. [cit. 2014-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-06.
↑ Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha: [s.n.], 1934. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů, s. 153.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrčava na Wikimedia Commons
Hrčava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Nejvýchodnější trojmezní obec ČR: Hrčava – stránky K. Karpeckého z Jablunkova; množství kulturně-historických informací a fotografií
Obec Hrčava – základní info na stránkách slezskobeskydského informačního systému Silesion
Panoramatická mapa Hrčavy a okolí

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Češi a Slováci stále jedna rodina. V Hrčavě se nic nezměnilo

[5] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 298, 299.

[6] Archivovaná kopie. www.obechrcava.cz [online]. [cit. 2014-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-06.

[7] Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha: [s.n.], 1934. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů, s. 153.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)