Horace Silver
Horace Silver | |
---|---|
Základní informace | |
Rodné jméno | Horace Ward Martin Tavares Silva |
Narození | 2. září 1928 Norwalk, Connecticut, USA |
Úmrtí | 18. června 2014 (ve věku 85 let) New Rochelle, New York, USA |
Žánry | hard bop, post bop, modal jazz, mainstream jazz, soul jazz, fusion |
Povolání | klavírista, skladatel |
Nástroje | klavír |
Vydavatelé | Blue Note, Columbia, Silveto |
Členem skupiny | The Horace Silver Quintet |
Příbuzná témata | Art Blakey and the Jazz Messengers |
Ocenění | NEA Jazz Masters |
Web | www.horacesilver.com |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Horace Silver (2. září 1928, Norwalk, Connecticut – 18. června 2014) byl americký jazzový pianista a skladatel. Jeho otec, známý pod jménem John Tavares Silva, pochází z Kapverdských ostrovů, jeho matka má irsko-americký původ. Silver je pionýrem jazzového stylu hard bop, je také znám svým osobitým smyslem pro humor a téměř funky hrou na klavír. Mezi své hudební vlivy řadí gospel, africkou a latinskoamerickou hudbu, on sám ovlivnil také vznik soul jazzu.
První hudební krůčky
[editovat | editovat zdroj]Začal nejdříve hrát na tenorsaxofon, později ale přesedlal na klavír. Jeho hru na saxofon nejvíce ovlivnil Lester Young, vzorem hry na klavír pak byl hlavně Bud Powell. Silvera objevil v roce 1950 saxofonista Stan Getz. Bylo to při jejich společném vystoupení v malém jazzklubu v Hatfordu ve státě Connecticut, kdy Silverovo trio doprovázelo Getze. Několik jejich společných koncertů pak vyústilo ve nahrávání tří Getzových skladeb. Pro Silvera to tehdy byla první zkušenost s nahráváním.
V roce 1951 se odstěhoval do New Yorku, kde se každé pondělí účastnil jazzových jamů v klubu Birdland. Tehdy si ho také všimlo vedení z nahrávací společnosti Blue Note Records. Vedlo to až k podpisu nahrávací smlouvy. Jejich vzájemná spolupráce trvala až do roku 1980. V New Yorku také spolu s bubeníkem Art Blakeym založil legendární jazzový ansámbl The Jazz Messengers.
V letech 1952–53 se se svým triem zúčastnil třech nahrávacích session. Za bicími tu vždy seděl Art Blakey, u kontrabasu se vystřídali Gene Ramsey, Curly Russell a Percy Heath. Jejich spojení vydrželo čtyři roky, během nichž vznikla řada alb. Jedno z nich (vydané jako dvě samostatné desky) – A Night at Birdland – je některými hudebními kritiky označováno jako první hardbopová nahrávka. S duem Silver–Blakey tu hrají Russell na kontrabas, Clifford Brown na trubku a Lou Donaldson na saxofon. Horace Silver byl také při nahrávání jiného vlivného hardbopového alba – Walkin’ od Milese Davise.
Léta u Blue Note
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1956 nahrával pod svým vlastním jménem pro label Blue Note Records. Byl dokonce blízkým přítelem Alfreda Liona, který byl jedním z majitelů. Ten také povolil, aby si sám produkoval své desky, což bylo v této době dost neobvyklé. Během let nahrávání pro Blue Note pomohl utvářet jazzový styl hard bop, který vnáší do jazzu prvky gospelu a rhythm and blues. Vliv gospelu je dobře slyšet na jednom z největších Silverových hitů – The Preacher, který sice nechtěl nahrávat, ale Lion ho k tomu dokázal přesvědčit.
Jeho nahrávky z této doby jsou plné rytmických změn a pestrých hudebních nápadů, což mu přineslo široké hudební publikum. Silverova hra na piáno se měnila od agresivní, téměř až perkusivní, hry až k svěží romantické hře. V jeho bystrém používání repetic se dá vysledovat počátek funky, a to ještě dlouho před tím, než se tento styl ujal. Během této doby si v jeho bandu zahrály budoucí jazzové hvězdy, mezi něž patřili saxofonisté Junior Cook a Hank Mobley, trumpetista Blue Mitchell a bubeník Louis Hayes. V této době vznikla klíčová alba jako: Horace Silver Trio (1953), Horace Silver and the Jazz Messengers (1955), Six Pieces of Silver (1956) a Blowin' the Blues Away (1959), na kterém je jeho slavná skladba Sister Sadie.
Pozdější léta
[editovat | editovat zdroj]Po tom, co mu vypršela smlouva u Blue Note, pokračoval v nahrávání svěží hudby. Jeho album Continuity of Spirit (1985), které vyšlo na jeho vlastním labelu Silveto, obsahuje jeho výjimečnou spolupráci s orchestrem. V devadesátých letech odpověděl na vlnu funky a popu, která čerpala z jeho hudebních nápadů, deskou It's Got to Be Funky (Columbia, 1993). Později žil se svou rodinou v Kalifornii. V roce 2008 se objevily zprávy, že Silver trpí Alzheimerovou chorobou. Zemřel o šest let později ve věku 85 let.[1][2]
Výběr z diskrografie
[editovat | editovat zdroj]- Jako leader pro Blue Note
- 1952: New Faces-New Sounds
- 1953: Introducing the Horace Silver Trio
- 1955: Horace Silver and the Jazz Messengers
- 1956: Six Pieces of Silver
- 1957: The Stylings of Silver
- 1958: Further Explorations by The Horace Silver Quintet
- 1959: Finger Poppin' with The Horace Silver Quintet
- 1959: Blowin' the Blues Away
- 1960: Horace-Scope
- 1961: Doin' the Thing, The Horace Silver Quintet at The Village Gate
- 1962: The Tokyo Blues
- 1963: Silver's Serenade
- 1964: Song for My Father
- 1965: The Cape Verdean Blues
- 1966: The Jody Grind
- 1968: Serenade to a Soul Sister
- 1969: You Gotta Take A Little Love
- 1970: The United States of Mind Phase I : That Healin' Feelin'
- 1971: The United States of Mind Phase II : Total Response
- 1972: The United States of Mind Phase III : All
- 1972: In Pursuit of the 27th Man
- 1975: Silver 'N Brass
- 1976: Silver 'N Wood
- 1977: Silver 'N Voices
- 1978: Silver 'N Percussion
- 1979: Silver 'N Strings Play The Music Of The Spheres
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horace Silver na anglické Wikipedii.
- ↑ STEWART, Jocelyn Y. Horace Silver dies at 85; pioneering jazz pianist and composer [online]. Los Angeles Times, 2014-06-18 [cit. 2014-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HUM, Peter. Jazz legend and hard bop pianist Horace Silver has died [online]. Ottawa Citizen, 2014-06-18 [cit. 2014-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Osoba Horace Silver ve Wikicitátech
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Horace Silver na Wikimedia Commons