Hlavačka poloměsíčitá

Hlavačka poloměsíčitá
	Hlavačka poloměsíčitá (Proterorhinus semilunaris)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	paprskoploutví (Actinopterygii);
Řád	hlaváči (Gobiiformes);
Čeleď	hlaváčovití (Gobiidae);
Rod	hlavačka (Proterorhinus);
Binomické jméno
	Proterorhinus semilunaris; (Heckel, 1837)
	původní areál rozšíření hlavačky poloměsíčité původní areál rozšíření hlavačky poloměsíčité
Synonyma
	Gobius semilunaris Heckel, 1837; Gobitis semilunaris Heckel, 1837;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavačka poloměsíčitá (Proterorhinus semilunaris), je menší druh paprskoploutvé ryby z čeledi hlaváčovití (Gobiidae), který pochází z úmoří v okolí Černého moře. Průměrně se dožívá pouhých 2–3 let života, ale za vhodných podmínek je schopná žít až 5 let.

Dříve byla často označována jako hlavačka mramorovaná (Proterorhinus marmoratus), nicméně dle nejnovějšího taxonomického rozdělení byl původní druh hlavačka mramorovaná rozdělen na 3 druhy: na hlavačku mramorovanou (Proterorhinus marmoratus (Pallas, 1814)) obývající brakické a slané vody úmoří Černého moře, dále na Proterorhinus semipellucidus (Kessler, 1877) obývající sladké vody v úmoří Kaspického moře a na hlavačku poloměsíčitou (Proterorhinus semilunaris (Heckel, 1837)).^[2]

Popis a determinační znaky

Hlavačka poloměsíčitá v ČR má obvykle velikost 4–8 cm. Váží okolo 1–3 g. Je hnědošedě či šedozeleně zbarvená s výrazným mramorováním na bocích. Od hlavy až k prsním ploutvím má ktenoidní šupiny, od prsních ploutví k ocasní ploutvi má cykloidní šupiny. Má difycerkní (zaoblenou) ocasní ploutev, její břišní ploutve srůstají v tzv. přísavný terč a je umístěn na stejné úrovní jako báze první hřbetní ploutve.^[2] Řitní ploutev a párové prsní ploutve jsou také zaoblené, první hřbetní ploutev je tvořena 6–7 tvrdými paprsky a druhá hřbetní ploutev, která je od ní oddělená, se skládá z 1 tvrdého paprsku a 14–20 měkkých větvených paprsků. Přes horní pysk koncových úst jsou vedeny protáhlé přední nosní trubičky směřující dolů, které pouze na pohled vypadají jako hmatové vousky.^[2] Chybí u nich postranní čára.

Výskyt v Česku i ve světě

První nález na českém území byl zaznamenán v roce 1994 v Mušovské údolní nádrži na jižní Moravě a v roce 1997 byla její samostatná populace objevena u přítoku Vranovské nádrže. Za tuto dobu se poměrně rychle rozšířila a dnes ji můžeme nalézt v nejspodnějším úseku řeky Moravy, v řece Dyji v úseku od soutoku s řekou Jevišovkou až po ústí do řeky Moravy.^[3]^[2] Také ji můžeme najít v okolí Pálavy či v řece Svratce a řece Jihlavě.

Hlavačka poloměsíčitá patří mezi nepůvodní sladkovodní druhy. Jejím původním areálem rozšíření je úmoří Černého moře. Nicméně díky přizpůsobení hlavaček k vnějším podmínkám se tento druh rozšířil a kromě původního areálu pronikl dále do Evropy včetně Slovenska a Česka přes povodí řeky Dunaj.^[2]

Ekologie

Hlavačka poloměsíčitá je schopná žít v nejrůznějších typech sladkovodních vodních ploch od řek po stojaté vodní nádrže. Trvale se zdržuje u dna, kde se pohybuje nemotorným poplouváním a krátkými poskoky kvůli absenci plynového měchýře, proto je brána za špatného plavce. Díky přítomnosti přísavného terče se pohybuje po kamenech a rostlinách během slunných dní, nicméně aktivnější je zejména v noci. Hlavačka poloměsíčitá je nesmírně pomalá, a proto si vybírá stanoviště s největším počtem úkrytů pro její ochranu a nejlépe velice zarostlá.^[2]

Potrava

Potravní složku hlavaček tvoří primárně drobní živočichové (makrozoobentos), které najde na dně a v jeho okolí. Jsou to například larvy vodního hmyzu (pakomárů, chrostíků, atd.), drobní korýši a dle nejnovějších výzkumů se mohou v jejich žaludku objevit i jikry vlastního druhu či druhu jiného zástupce z čeledi hlaváčovití. Jsou to tedy karnivoři s potvrzeným kanibalismem.

Rozmnožování

Rozmnožování hlavaček probíhá od jara až do léta u dna vod. Jikry jsou kladeny ve dvou až třech dávkách. Samice jich celkem naklade v rozmezí 200–850 zpravidla na spodní stranu listů vodních rostlin nebo pod kameny, vzácně si staví i primitivní hnízda. Mlíčňáci před samotným třením svádí boje o samici. Mlíčňáci po nakladení jikry ochraňují a ovívají svými ploutvemi. Potěr později přijímá hlavně drobnou potravu jako vířníky, trepky nebo nálevníky. Chov v zajetí je sice možný, ale kvůli své náročnosti se příliš nedoporučuje. Pohlavní dimorfismus není při tření tak výrazný, i proto se pohlaví jedinců určuje podle délky urogenitální papily (u samců je delší, štíhlejší a tmavší než u samic).

Význam

V Česku hlavačka poloměsíčitá není příliš hojná, má zde spíše vědeckou a kulturní hodnotu, ale i přesto ji někteří rybáři využívají pro sportovní rybolov.

Ochrana

Hlavačky poloměsíčité nepatří mezi chráněné či ohrožené druhy.^[2]. Spekuluje se, že do Evropy pronikla přirozenou cestou (imigrací).

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g MAČÁT, Zdeněk. Proterorhinus semilunaris - hlavačka poloměsíčitá. Natura Bohemica [online]. 2020-10-30 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. ISSN 1805-126X.
↑ JURAJDA, Pavel. Hlaváči v našich vodách. S. 269. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, 2018-10-18. Roč. 2018, čís. 5, s. 269. Dostupné online. ISSN 0044-4812.

Legislativa

Status ochrany rybích druhů dle Vyhlášky 395/1992 Sb., vyhlášky ministerstva životního prostředí České republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Status ochrany rybích druhů dle Bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS (§ 13 odstavec 9 zákona č. 99/2004 Sb.), tzv. Rybářského řádu
Stupeň ohrožení jednotlivých druhů ryb dle Červeného seznamu ryb a mihulí.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hlavačka skvrnitá na Wikimedia Commons
Obrázky: https://commons.wikimedia.org/w/index.php?search=Proterorhinus+semilunaris&title=Special:MediaSearch&type=image
Taxon: https://species.wikimedia.org/wiki/Proterorhinus_semilunaris
Systematické zařazení: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id612394/
Informace o původním areálu rozšíření a o stupni ohrožení druhu: https://www.iucnredlist.org/species/135487/4130324
Hlaváči v ČR: https://ziva.avcr.cz/2018-5/hlavaci-v-nasich-vodach.html
Příroda ČR: http://www.naturabohemica.cz/proterorhinus-semilunaris/
Problematika s taxonomií hlavaček: https://theses.cz/id/0fbfpg/Bakalsk_prce_-_Kompetice_o_kryt_mezi_hlavakou_mramorovano.txt
Původní či nepůvodní druh?: https://www.zoobrno.cz/img/CZ%20ZOO%20profi%20BREZEN%202016%20K04.pdf
Výskyt hlavačky ve světě: https://fishbase.mnhn.fr/summary/Proterorhinus-semilunaris
Genetické rozdíly rodu Proterorhinus: https://www.researchgate.net/publication/225089887_Evolution_and_phylogeography_of_the_tubenose_goby_genus_Proterorhinus_Gobiidae_Teleostei_Evidence_for_new_cryptic_species
Detailní popis statusu ochrany rybích druhů: https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/7698185C778DA46FC125654B0044DDBC/%24file/V%20395_1992.pdf

[6e06e7941d61b00e57177c0eb6c28e65431cc243-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

[Mačát_2020-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g MAČÁT, Zdeněk. Proterorhinus semilunaris - hlavačka poloměsíčitá. Natura Bohemica [online]. 2020-10-30 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. ISSN 1805-126X.

[Jurajda-3] JURAJDA, Pavel. Hlaváči v našich vodách. S. 269. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, 2018-10-18. Roč. 2018, čís. 5, s. 269. Dostupné online. ISSN 0044-4812.

[1]

[2]

[3]