Přeskočit na obsah

Frekvence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Frekvence
Název veličiny
a její značka
Frekvence
f
Hlavní jednotka SI
a její značka
hertz
Hz
Definiční vztah
Dle transformace složekskalární
Zařazení jednotky v soustavě SIodvozená

Frekvence (též kmitočet)[1] je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek. Například v obvodu střídavého proudu takto označujeme počet kmitů napětí či proudu za jednotku času.

Slovo frekvence pochází z latinského slova frequentia. Český pojem kmitočet roku 1875 zavedl Josef Durdík[2] pro počet kmitů (struny)[3] v čase. Je to obdoba německého Schwingungszahl.[4]

Vztah k jiným veličinám

[editovat | editovat zdroj]

Mezi frekvencí a časovou periodou platí vztah

Při popisu kmitání a vlnění se používá také úhlová frekvence (úhlový kmitočet)

Frekvence a délka vlny

[editovat | editovat zdroj]

U periodického vlnění se vlnová délka (délka vlny) určí podle vzorce , jednotky [m; m/s, Hz], kde je rychlost šíření vlnění v prostředí, délka vlny a frekvence. Pro elektromagnetické vlnění ve vakuu je rychlost světla ve vakuu, pro zvukové vlny jde o rychlost zvuku v daném prostředí.

Dřívější užití v rozhlasovém vysílání

[editovat | editovat zdroj]

Dříve se místo frekvence (resp. kmitočtu) např. nosné vlny rozhlasových stanic udávala délka vlny. Údaj vysíláme na vlně 183 m tedy znamenal vysílání s nosnou frekvencí 1640 kHz. Udávání frekvence pomocí délky vlny je považováno za zastaralé. Užitečná je ale její znalost u nižších frekvencí, protože ovlivňuje vhodnou velikost antén a schopnost průniku překážkami. Dnes používáme označení jednotku Hz a její násobky.

Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 megacyklů (100 Mcyc/s, cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly se dnes nepoužívá. Přestože se nejedná o jednotku SI, používá se u vzorkování jako vzorkovací frekvence jednotky vzorků za sekundu (100 MS/s, vzorky za 1 s).[6]

  1. ČSN ISO/IEC 80000-3 (2007) Veličiny a jednotky, část 3: Prostor a čas
  2. [1] „Slovo kmitočet nebylo zavedeno do literatury Strouhalem, nýbrž pochází od Jos. Durdíka, jenž ho užil dávno před tím v Rozpravách z oboru věd přírodních a ve Všeobecné estetice“
  3. DURDÍK, Josef. Všeobecná aesthetika [online]. 1875. Dostupné online. 
  4. MALÁT, Jan. Hudební slovník [online]. 1891 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  5. NEČÁSEK, Sláva. Radiotechnika do kapsy. Praha 1: SNTL, 1981. Kapitola Základní elektrotechnické vztahy, s. 16. 
  6. http://elektrika.cz/data/clanky/kmit980515

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]