Přeskočit na obsah

František Dolejška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Dolejška
František Dolejška r. 1892, foto z archivu ÚČL AV ČR
František Dolejška r. 1892, foto z archivu ÚČL AV ČR
Narození30. září 1838
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. července 1909 (ve věku 70 let)
Pula
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípedagog
ZaměstnavatelČeské vysoké učení technické v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Inzerát v Národních listech z r. 1869, propagující Dolejškovy veřejné kurzy těsnopisu na pražské technice.

František Dolejška (30. září 1838 Praha[1]3. července 1909 Pula[2]) byl český středoškolský profesor. Vyučoval nejprve těsnopis, později kaligrafii na pražské technice, na městské vyšší dívčí škole a v Českoslovanské akademii obchodní. Vytvořil vlastní krasopiseckou metodu. Vystupoval v soudních sporech jako znalec písma. Věnoval se dobročinnosti (chudinská péče, zdravotnická záchranná služba).

Narodil se r. 1838 v Praze.[3]

Zprvu vyučoval těsnopis na malostranském reálném gymnáziu. Později složil zkoušku z kaligrafie a získal místo lektora na české technice. Působil zde 41 let a za zásluhy byl oceněn čestnou medailí. Krasopis učil také na městské vyšší dívčí škole (40 let) a Českoslovanské akademii obchodní (36 let od založení školy r. 1872) a jako nepovinný předmět na gymnáziu ve Spálené ulici.[4] Provedl reformu latinského písma, položil základ moderního kupeckého písma a vytvořil vlastní krasopiseckou metodu, schválenou ministerstvem vyučování.[3]

Veřejně vystupoval rovněž v roli soudního znalce v oboru písma, například ve sporech o pravost podpisů na směnkách[5] nebo v procesu s Omladinou, kde se vyjadřoval k autorství letáků.[6]

Byl aktivní i jako filantrop. Od roku 1876 byl členem vedení spolku pro podporu chudých; za svou činnost získal zlatý záslužný kříž. Rovněž se angažoval v Pražském dobrovolném ochranném sboru a jím spravované záchranné stanici, kde od roku 1886 zastával funkci jednatele;[3] valná hromada sboru mu v květnu 1909 udělila čestné členství.[7] Byl také dlouholetým členem Měšťanské besedy.[8]

15. září 1908 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu a odjel na léčebný pobyt na ostrovy Brioni (dnešní Chorvatsko), kde 3. července 1909 zemřel.[3] (Podle matriky je místem jeho úmrtí nemocnice ve městě Pula.)[1] Pohřben byl 8. července na Olšanech.[8]

  • Methodický postup kupeckého písma pro obchodní akademie a vyšší školy obchodní (1904)[9]
  1. a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Petra na Poříčí, sign. PE N16, s. 160
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Františka, sign. FR Z8, s. 232
  3. a b c d Úmrtí. Národní listy. 1909-07-05, roč. 49, čís. 183, s. 2. Dostupné online [cit. 2014-02-15]. 
  4. Pátá zpráva cís. král. prvního českého reálného a vyššího gymnasia v Praze za školní rok 1881. Praha, 1881, vl.n. S. 27. [cit. 2017-08-23] Dostupné online.
  5. Něco ze směnkářství. Národní listy. 1891-12-18, roč. 31, čís. 348, s. 3. Dostupné online [cit. 2014-02-15]. 
  6. Proces »Omladiny«. Národní listy. 1894-01-27, roč. 34, čís. 26, s. 5. Dostupné online [cit. 2014-02-15]. 
  7. Pražský dobrovolný sbor ochranný. Národní listy. 1909-05-10, roč. 49, čís. 128, s. 2. Dostupné online [cit. 2014-02-15].  (Zdroj uvádí také základní informace o této organizaci, která tehdy na dobrovolném a dobročinném základě plnila funkce dnešní zdravotnické záchranné služby.)
  8. a b Měšťanská beseda v Praze. Národní listy. 1909-07-08, roč. 49, čís. 186, s. 3. Dostupné online [cit. 2014-02-15]. 
  9. Krasopis. Národní politika. 1904-10-30, roč. 22, čís. 300, s. 7. Dostupné online [cit. 2014-02-15].  Viz též záznam v katalogu NK ČR.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]