Přeskočit na obsah

Emerich Maixner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. MUDr. Emerich Maixner
Emerich Maixner (1884)
Emerich Maixner (1884)
Narození6. listopadu 1847
Nová Huť Nižbor
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. dubna 1920 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánílékař a pedagog
DětiEmerich Maixner (mladší) syn
PříbuzníBohumil Eiselt tchán
Jakub Vojta Slukov otec snachy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emerich Maixner, též Emerich Maixner z Roblínova (6. listopadu 1847, Nová Huť [1], Nižbor27. dubna 1920, Praha-Podolí[2]), byl český lékař.

Byl žákem a zetěm Bohumila Eiselta. Roku 1884 se stal profesorem vnitřního lékařství. Položil základy českého interního lékařství, především biochemiehematologie.[3] Zabýval se kardiologiíplicními chorobami. Založil klinickou laboratoř těchto oborů a v roce 1887 se zasloužil o vznik II. české kliniky v Praze. Byl přednostou univerzitní polikliniky v Praze (1884–1886), propedeutické kliniky na Lékařské fakultě v Praze (1886–1902) a I. interní kliniky (1902–1918). V letech 18781897 působil jako vrchní redaktor Ottova slovníku naučného.

Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]