Přeskočit na obsah

Elvin Jones

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elvin Jones
Elvin Jones v roce 1976
Elvin Jones v roce 1976
Základní informace
Rodné jménoElvin Ray Jones
Narození9. září 1927
PůvodUSA Michigan, USA
Úmrtí18. května 2004 (76 let)
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Žánrymodal jazz, jazzová avantgarda, hard bop, post bop
Povoláníjazz drummer a nahrávající umělec
Nástrojebicí
Členem skupinThe Jones Brothers
John Coltrane Quartet
John Coltrane Quintet
OceněníNEA Jazz Masters
Manžel(ka)Keiko Jones
PříbuzníThad Jones a Hank Jones (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elvin Ray Jones (9. září 192718. května 2004) byl americký jazzový bubeník. O bicí se začal zajímat už v raném dětství, už tehdy ho přitahovaly cirkusové kapely. Mezi lety 19461949 sloužil v americké armádě, poté už hrál v jazzových kapelách. V roce 1955 se přestěhoval do New Yorku, kde už si zahrál s takovými jazzovými ikonami jako byli Charles Mingus, Teddy Charles, Bud Powell a Miles Davis.[1]

Mezi lety 19601966 byl členem legendárního John Coltrane Quartetu, hraje například na věhlasné desce A Love Supreme. Během svého účinkování v tomto kvartetu vedl Elvin i své vlastní jazzové ansámbly — například The Elvin Jones Jazz Machine. Dva z jeho bratrů — Thad Jones a Hank Jones byli rovněž jazzoví hudebníci. Elvin si s nimi zahrál na několika deskách.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

První hudební krůčky

[editovat | editovat zdroj]

Elvin Jones se narodil v Pontiacu ve státě Michigan. „První vzpomínky na dobu, kdy mi byly tak dva roky, jsou sny o tom, jak se naučím hrát na bicí”[2], říká Elvin v rozhovoru na allaboutjazz.com. Jako malého chlapce ho fascinoval pohled na bubeníky v cirkusových kapelách. Mnohdy urazil několik mil, jen aby je mohl vidět a slyšet. Na střední škole už hrál v černošské pochodové kapele, ve které si osvojil základy hry na pochodový buben.

Po střední škole, v roce 1946, narukoval do armády. Domů se vrátil v roce 1949, úplně bez peněz. Od své sestry si půjčil 35 dolarů, aby si mohl koupit své první bicí. Svou profesionální kariéru začal v roce 1949 v Detroitu, kde měl tehdy jazz slušné zázemí, hráli tu muzikanti jako Barry Harris, Paul Chambers, Kenny Burrell, Milt Jackson, Tommy Flanagan a další. Jeho bratr Thad hrál v té době s orchestrem Bennyho Goodmana. Když se mu o Elvinovi zmínil, pozval ho Goodman na konkurz, který ale pro Elvina nedopadl nejlépe. Dostal se tak ale do New Yorku. Netrvalo dlouho a už hrál s Charlesem Mingusem, zahrál si tak i na desce J is for Jazz.

Léta s Johnem Coltranem

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1960 se stal členem klasického kvartetu Johna Coltrana. V té době byli členy tohoto kvartetu i kontrabasista Jimmy Garrison a pianista McCoy Tyner. Elvin i Trane hráli velmi často dlouhá sóla. Elvin o této Traneově zálibě jednou prohlásil: „Nikdy mi nevadilo, že John hraje dlouhá sóla. Dělali to tak v té době skoro všichni a John na to rozhodně měl. Navíc, já jsem většinou hrál s ním.”[2] Tento kvartet — někdy také označovaný jako klasický Coltranův kvartet — znamenal pro vývoj jazzu takový přerod, svým vlivem stejně intenzivní jako ve své době hudba Louise Armstronga či Charlieho Parkera. Elvin zůstal s Coltranem až do roku 1966, kdy se jejich vzájemné cesty rozešly. Ač Elvin byl sám zastánce polyrytmů, nesmířil se už ale s novými hudebními cestami, po kterých se tehdy Coltrane rozhodl jít. Coltrana to táhlo k jazzové avantgardě, kdežto Elvin zůstával stále věrný hard bopu.

Elvin hrál dále i po odchodu z Coltranova kvartetu, na konci šedesátých a počátkem sedmdesátých let vedl své vlastní ansámbly. Za zmínku stojí například trio se saxofonistou a multiinstrumentalistou Joem Farrellem a kontrabasistou Jimmy Garrisonem (z Coltranova kvarteta). Spolu nahrály pro Blue Note desku Putinn’ it Together. Elvin si jako sidemana mohl vybrat prakticky kohokoli, v sedmdesátých letech nahrával například s trumpetistou Lee Morganem či původem českým klávesistou Janem Hammerem a nebo se skupinou Oregon, která stála na pomezí jazzu a world music.

Pozdější kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Elvin byl velmi vlivným bubeníkem, sám svoji hru popisuje jednoduše: „Stejně jako malíř předem vidí barvy a tvary na plátně, tak i já, když hraju, dokážu vidět různé barvy. Činely představují jednu barvu, bubínek druhou a přechody další. Míchám je, a tak získám dojem neustálého pohybu.”[2]

Elvinův smysl pro timing, polyrytmy a jazzovou dynamiku posunul bicí do popředí. Jeho nenucená hra ovlivnila i mnoho rockových bubeníků. Patřili mezi ně Mitch Mitchell (kterému Jimi Hendrix říkal „můj Elvin Jones”) nebo Ginger Baker.

Elvin si také zahrál padoucha Job Caina v neobvyklém westernu Zachariah. Po vítězné přestřelce si v jednom baru zabubnuje sólo na bicí.

Elvin zemřel na zástavu srdce v roce 2004 ve svých 76 letech. Tohoto úctyhodného věku se dožil i přesto, že v padesátých a šedesátých letech holdoval heroinu, za jehož držení se také dvakrát dostal do vězení.[3]

Diskografie (jako spoluhráč)

[editovat | editovat zdroj]
Year Album Leader Label
1948 Swing…Not Spring! Billy Mitchell Savoy Records
1955 Blue Moods Miles Davis Prestige Records
1956 Farmer's Market Art Farmer New Jazz
1956-57 The Jones Boys Quincy Jones Everest Recordings
1957 Paul Chambers Quintet Paul Chambers Blue Note
1957 Night at the Village Vanguard Sonny Rollins Blue Note
1957 Blue Moods Kenny Burrell Prestige (7088)
1958 Reflections Steve Lacy New Jazz (8206)
1959 All the Gin Is Gone Jimmy Forrest Delmark
1959 Black Forrest Jimmy Forrest Delmark
1959 Great Jazz Standards Gil Evans World Pacific
1959 Sketches of Spain Miles Davis Columbia
1960 Coltrane Plays the Blues John Coltrane Atlantic
1960 Coltrane's Sound John Coltrane Atlantic
1960 My Favorite Things John Coltrane Atlantic
1961 Coltrane Jazz (pouze jedna skladba) John Coltrane Atlantic
1961 Africa/Brass John Coltrane Impulse!
1961 Live! at the Village Vanguard John Coltrane Impulse!
1961 Into Something Yusef Lateef New Jazz
1961 Motion Lee Konitz Verve
1962 Ready for Freddie Freddie Hubbard Blue Note
1962 Ballads John Coltrane Impulse!
1962 Coltrane John Coltrane Impulse!
1962 Inception McCoy Tyner Impulse!
1963 Today and Tomorrow McCoy Tyner Impulse!
1963 Impressions John Coltrane Impulse!
1963 John Coltrane and Johnny Hartman John Coltrane Impulse!
1963 Live at Birdland John Coltrane Impulse!
1964 Crescent John Coltrane Impulse!
1964 A Love Supreme John Coltrane Impulse!
1964 Judgment! Andrew Hill Blue Note
1964 Stan Getz & Bill Evans Stan Getz, Bill Evans Verve
1964 Bob Brookmeyer and Friends Bob Brookmeyer Verve
1964 Night Dreamer Wayne Shorter Blue Note
1964 JuJu Wayne Shorter Blue Note
1964 Speak No Evil Wayne Shorter Blue Note
1964 McCoy Tyner Plays Ellington McCoy Tyner Impulse!
1964 Matador Grant Green Blue Note
1964 Street of Dreams Grant Green Blue Note
1964 Solid Grant Green Blue Note
1964 Talkin' About! Grant Green Blue Note
1964 In 'N Out Joe Henderson Blue Note
1964 Inner Urge Joe Henderson Blue Note
1964 Into Somethin' Larry Young Blue Note
1964 The Individualism of Gil Evans Gil Evans Verve
1965 Unity Larry Young Blue Note
1965 Rip, Rig and Panic Roland Kirk Limelight
1965 I Want to Hold Your Hand Grant Green Blue Note
1965 The John Coltrane Quartet Plays John Coltrane Impulse!
1965 Om John Coltrane Impulse!
1965 New Thing at Newport John Coltrane Impulse!
1965 Gleanings John Coltrane Impulse!
1965 Transition John Coltrane Impulse!
1965 First Meditations John Coltrane Impulse!
1965 Living Space John Coltrane Impulse!
1965 Sun Ship John Coltrane Impulse!
1965 Meditations John Coltrane Impulse!
1965 Kulu Sé Mama John Coltrane Impulse!
1965 Live at the Half Note: One Down, One Up John Coltrane Impulse!
1966 Live in Seattle John Coltrane Impulse!
1966 East Broadway Run Down Sonny Rollins Impulse!
1966 Blue Spirits Freddie Hubbard Blue Note
1967 The Lee Konitz Duets Lee Konitz Milestone
1967 The Real McCoy McCoy Tyner Blue Note
1968 Love Call Ornette Coleman Blue Note
1970 Extensions McCoy Tyner Blue Note
1971 Outback Joe Farrell CTI
1975 Trident McCoy Tyner Milestone
1976 Together Oregon Vanguard
1977 Something for Lester Ray Brown OJC
1987 But Beautiful Lew Soloff King Records
1990 Special Quartet David Murray DIW/Columbia
1991 Ask the Ages Sonny Sharrock Axiom Records
1995 After the Rain John McLaughlin Verve
1999 Jones for Elvin - Volumes 1 and 2 Steve Griggs Hip City Music
2001 With Dave Holland and Elvin Jones Bill Frisell Nonesuch

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elvin Jones na anglické Wikipedii.

  1. YANOW, Scott. Biography of Elvin Jones [online]. allmusic [cit. 2010-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08. (anglicky) 
  2. a b c SPIKA, Vilém. Zemřel jazzový titán Elvin Jones [online]. muzikus, 2004-07-16 [cit. 2010-07-17]. Dostupné online. 
  3. Elvin Jones [online]. DrumSoloArtist.com [cit. 2010-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-02. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]