Přeskočit na obsah

Dodge Charger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dodge Charger
Dodge Charger 2012
Dodge Charger 2012
VýrobceDodge
KoncernChrysler Corporation
Roky produkce19661978
Místa výrobyUSA
Příbuzné vozyDodge Coronet,
Dodge Super Bee
Karoserie2dveřové kupé
Třídapony car
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dodge Charger je sportovní kupé vyráběné americkou automobilkou Dodge v letech 1966 až 1978. Patří mezi nejtypičtější zástupce kategorie muscle cars.
V současné době se vyrábí stejnojmenný sedan, podle podvozkové platformy označovaný Dodge Charger (LX).

1966–1967

[editovat | editovat zdroj]

První model měl výrazně splývavou záď (tzv. fastback) a přední světlomety skryté za mřížkou chladiče. Vycházel z modelu Dodge Coronet. Nabízeny byly motory:

  • V8 318 cui (5,2 l, 230k,171,4 kW při 4400 otáčkách za minutu)
  • V8 383 cui (6,3 l, 335k, 242,7 kW při 4800 otáčkách za minutu)
  • V8 426 Hemi (7,0 l, 430k, 317 kW)
  • V8 440 cui (7,2 l, 375k)

1968–1970

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1968 prošel Dodge Charger výraznou změnou exteriéru. Nový tvar karosérie, inspirovaný tvarem tehdejších stíhaček, byl nazýván „coke bottle“ (láhev od koly). Tento design byl velmi agresivní a dynamický. Byla uvedena verze R/T s motorem 440 Magnum v základní výbavě.

Verze pro rok 1969 se od té předchozí lišila pouze svislou příčkou v mřížce chladiče a širokými zadními světly, na rozdíl od čtveřice kulatých. Přibyly verze SE, 500 a Daytona.
Model pro další rok, 1970 se opět nevyznačoval výraznějšími změnami. Byla upravena mřížka chladiče, odstraněna dělicí příčka a přidán výrazný chromový lem. Úpravou prošla také zadní světla. Nabídka pohonných jednotek byla poprvé od roku 1967 obohacena, a to o 440 Six Pack (7,2 l, 290kw). Zvláštností tohoto motoru byly tři dvoukomorové karburátory, z nichž dva se připojovaly až při požadavku maximálního výkonu.

1971–1974

[editovat | editovat zdroj]

Dodge Charger dostal nové tvary a menší rozměry. Současně byly z důvodu zpřísňujících se emisních limitů snižovány výkony motorů.

1975–1978

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1975–1978 byl Dodge Charger téměř identickým vozem jako Chrysler Cordoba. Nešlo již o sportovní automobil.

Dodge Charger se proslavil zejména v seriálu „Dukes of Hazzard“ o bratrancích Dukeových z městačka Hazzard. Následně pak ve filmové podobě z roku 2005. V tomto seriálu a filmu měl jejich Charger červeno-oranžovou barvu a přezdívku General Lee.

Kromě toho se Charger objevil i ve filmu Rychle a zběsile, kde řidič vozidla byl Vin Diesel. Jednalo se o přeplňovaný závodní speciál černé barvy model 1970 s motorem 440 Magnum. Patřil otci pouličního závodníka Dominika, který se v tomto voze zabil a proto z něj měl Dominik strach. Dominik s ním v závěru filmu nakonec vyjede na svou „poslední cestu“ a havaruje. Havárii přežije. Ve filmu Rychlí a zběsilí, je po havárii opět přestavěn a opět havaruje. Svou roli má pak také v Rychle a zběsile 7.

Dále se objevil ve filmu Bullittův případ. Je zde černý Charger ve verzi R/T s motorem Magnum z roku 1968 kdy asi po 8minutové honičce s tmavě zeleným Ford Mustang 1968 Fastback (řízeným policistou Bullittem) je nakonec Charger v zatáčce vytlačen ze silnice a havaruje do čerpací stanice. Toto filmové pronásledování po ulicích San Francisca je jednou z nejslavnějších scén automobilové kinematografie.

Dále také můžeme vidět Charger ve snímku Quentina Tarantina „Death Proof“, kde si Kurt Russell jako své druhé „auto zabiják“ zvolí právě Charger 1969 R/T černé barvy s bílou lebkou na kapotě.

Nelze také opomenout snímek „Dirty Mary, Crazy Larry“ kde je zářivě zelený Charger 440 R/T s černým pruhem na bocích. Své uplatnění ve filmu získal Charger asi pro svůj agresivní a mohutný vzhled, doplňovaný zvukem big-blocku V8 který disponuje velkým výkonem a především kroutícím momentem.

Velkým milníkem pro Muscle vozy Dodge byl hlavně snímek „Vanishing Point“, kde se představil vůz Challenger 1970 R/T s motorem Magnum a v remakeu filmu pak i jeho „bratr“, černý Charger řízený policisty, snažíc se zatavit Kowalskiho v Challengeru.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]