Diskuse:Dějiny Kuby
Přidat témaRecenze WPK
[editovat zdroj]Juan de Vojníkov
[editovat zdroj]Je to rozsáhlý článek, proto povedu recenzi na vícekrát. Některé body již můžete začít řešit, ale bylo by dobré počkat na její dodělání a závěrečné hodnocení.
- nemělo by být místo od Herman Molla z roku 1736 od Hermana Molla z roku 1736?
- Opraveno.
- sjednotit – — a - na –; - se píše pouze ve slovech typu "mám-li" viz Wikipedie:typografie
- Opraveno; snad jsem to dobře pochopil a nic mi neuniklo. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- Když jsem to naposledy projížděl, tak to ještě nebylo dobré. – zatím není v referencí u rozsahů stránek.--Juan de Vojníkov 9. 11. 2010, 09:28 (UTC)
- Ještě jsem to dvakrát projel, tak by to mělo být O. K. --Pavel Harvey 10. 11. 2010, 20:16 (UTC)
- Když jsem to naposledy projížděl, tak to ještě nebylo dobré. – zatím není v referencí u rozsahů stránek.--Juan de Vojníkov 9. 11. 2010, 09:28 (UTC)
- Od roku 1511 byly dlouho ovlivněny španělskou kolonizací. - kdo?
- Dějiny Kuby, tato věta navazuje na předchozí. Myslím, že by to takhle mohlo být. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- A dějiny mohou být ovlivněny? To zní divně.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- No, možná to nezní ideálně...zkusil jsem to přepsat. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- A dějiny mohou být ovlivněny? To zní divně.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- ti Taínové, mají něco společného s místem El Tajín? na pevnině
- Myslím, že ne. Civilizační úroveň Taínů obývajících Antily byla mnohem nižší, než úroveň lidí, kteří postavili El Tajín. Předpokládá se, že Taínové měli nějaké kontakty s Yucatánem, ale určitě ne s mexickým vnitrozemím. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- důležitým dopravním a obchodním střediskem na cestě z ostatních zámořských území španělské Koruny. - Koruna s velkym K, kdo se tim myslí?
- To jsem částečně opravil a nalinkoval. Pokusím se k tomu něco spáchat. Jinak Koruna psaná samostatně se píše s velkým K a jedná se o Španělské království, či spíše jeho vládu reprezentovanou většinou panovníkem. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- No dobře. Takhle to bude asi lepší.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- obyvatelstvo více než 50% lidí na ostrově - se píše 50 %, dohromady by se to psalo jen ve smyslu padesátiprocentní
- Opraveno. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- patřící do jazykové skupiny aruaka, - neměla by se ta skupina spíš nalinkovat na článek?
- O tomhle jsem přemýšlel už při psaní, nebyl jsem si totiž jist jak nazvat potencionální článek; teď jsem to nalinkoval – snad správně --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- Ano, tohle vypadá dobře.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- V té době se na Kubě už pěstovala kukuřice, tabák a jedlé hlízy (manioky) - ten maniok je uváděn jako příklad? imho bych, řekl, že maniok se v plurálu nepoužívá
- Opraveno, zpřesněn link na maniok jedlý. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- A je to jisté, že to byl zrovna tenhle druh manioku?--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- Klasická ukázka vlastního výzkumu, opraveno nazpět :). --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- A je to jisté, že to byl zrovna tenhle druh manioku?--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- Podle dobových svědectví byli Taínové velmi mírumilovní. - hmm a víme co je to za svědectví? Ono je to totiž asi dost subjektivní hodnocení a stálo by za to uvést kdo to jako první napsal
- Tady to myslím jistí ty reference z důvěryhodného zdroje. Pro jistotu jsem to ale zpřesnil, odebral slovo velmi ve výrazu velmi mírumilovní a dodal další referenci. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- Good! Tak se k tomu má přistupovat:-)--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- Živili se pěstováním manioků a kukuřice, dále např. ovocem a mořskými plody. - opět, naspal bych "manioku" a nalinkoval "mořské plody" - ne každý středoevropan tuší co to je
- Opraveno; link dodán. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- Nejmenší část ostrovní populace tvořili domorodci označovaní jako tzv. Guanajatabeye, kteří žili na úrovni starší době kamenné a byli v době příchodu Evropanů na pokraji vyhynutí. - a to proč byli tak primitivní? kdo to hodnotí a na základě jakých měřítek?
- Myslel jsem, že to vysvětloval link na tu starší dobu kamennou a případně ta reference. Každopádně jsem to zpřesnil a dodal další referenci. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- No tak ono, takovéhle hodnocení je opět dost subjektivní. Je asi pochopitelné, že na tu dobu Španělům připadali jak na úrovní pravěku, ale jak hloupí námořníci mohli vědět co to je doba kamenná? Čili je opět dobré vědět, kdo to tak hodnotí. To máte jako dnes, už se státy přestávají hodnotit podle ekonomiky a HDP, ale využívá se spíše HDI, Hudman Development Index, které zahrnuje více proměnných. A někteří odborníci. Použít tenhle "primitivní" způsobo hodnocení na dipolomatické úrovni, tak je z toho faux pa. Prostě dnes už se hodnotí jinak, ne jen pouhým porovnáním Evropan-ostatní.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- I když asi máte pravdu. Ono se tam tvrdí, že žili na úrovni doby kamenné, nikoliv že to byly primitivové.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- u lidí, bych v takovémto článku uváděl do závorky datum narození a úmrtí
- Tady bych možná částečně nesouhlasil, podle mě se to dělá spíše u panovníků a nebo u osob, kteří mají trvalejší a významný vliv na dějiny národa. V některých případech jsem to tak dodal. U bratří Castrů jsem to nehodil do úvodu, ale až později, a snad jsem zvolil vhodný způsob zápisu roku narození. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- proti kterým indiáni neměli žádné potřebné protilátky, vedl k razantnímu - to zní dost divně. Protilátka v obecném slova smyslu, je jakákoliv chemikálie působící proti něčemu ne?
- Přiznávám, že těmto věcem příliš nerozumím, ale podle mě se tento výraz takto běžně používá. Pokud proti tomu však budou další námitky, jsem připraven to přeformulovat. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- No dobře, dejme tomu.--Juan de Vojníkov 9. 11. 2010, 09:28 (UTC)
- velcí lovečtí psi chovaní na Pyrenejském poloostrově pro lov medvědů a vlků. - nevíme o jakou rasu se jednalo?
- Doplněno. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- Havanský přístav okolo roku 1639, obraz je připisovaný Joanu Vinckeboonsovi - toho pána nenalinkujem?
- Nalinkováno, jméno změněno dle en wiki. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- tahle věta mi připadá nějaká krkolomná: Mimo Havanu si téměř po celé první století španělské kolonizace jeho obyvatelé vydělávali chovem dobytka a prodejem masa a surovin s ním spojených, hlavně kůžemi. - co chce říci?
- Opraveno, sám se divím, jak jsem to mohl tak komplikovaně napsat. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- "Mimo Havanu" čili se to myslí jako místně, "Vyjma Havany" by nešlo? A ještě přemýšlím, jestli "hovězí kůže" je dobrý obrat. Máme sice "hovězí maso", ale nevím jestli se to používá i u kůží.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- Radši jsem to celé přepsal. Co se týče těch kůží, přiznám se, že možná nerozumím připomínce, každopádně bych v tom problém neviděl, např. v literatuře se to běžně používá. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- No ještě jsem to přepsal. Ta hovězí kůže mi ale vrtá hlavou.--Juan de Vojníkov 9. 11. 2010, 09:28 (UTC)
- "Mimo Havanu" čili se to myslí jako místně, "Vyjma Havany" by nešlo? A ještě přemýšlím, jestli "hovězí kůže" je dobrý obrat. Máme sice "hovězí maso", ale nevím jestli se to používá i u kůží.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- podle Richarda Gotta - kdo to byl? chce ho to rovnou v textu nějak uvést (například Podle amerikanisty Richarda Gotta); toho pána nenalinkujem?
- Doplněno, nalinkováno. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- Zvyšující se zájem o bohatnoucí Kubu ze strany Velké Británie se projevil v tzv. válce o Jenkinsovo ucho a následné sedmileté válce. - neměla by být sedmiletá válka s velkým S, když je to její název?
- Války se až na vyjímky na začátku píšou s malým písmenem. Viz pravopisná příručka [1] --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- Aha, tak to je pro mě nová informace:-)--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- Po ukončení války a navrácení ostrova zpět do španělských rukou však následovaly další španělské reformy a důsledné posílení jeho zdejší, zejména vojenské, pozice. - snad jejich ne?
- Myšleno Španělsko, mě to tak lépe zní, i když bych se asi nechal přesvědčit o opravě. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- Tady bych se hádal, protože v té předchozí větě není Špěnělsko podmětem a i v této větě by si to mohl někdo zaměnit za "ostrov", přitom se to tam může lehce doplnit.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- To je pravda, opraveno. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- Tady bych se hádal, protože v té předchozí větě není Špěnělsko podmětem a i v této větě by si to mohl někdo zaměnit za "ostrov", přitom se to tam může lehce doplnit.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- Mezi její členy patřili nejvýznamější podnikatelé v cukrovarnictví, nejdůležitější z nich byl Francisco Arango y Parreño. - kdo to říká, že byl nejdůležitější, nebo proč?
- Částečně zpřesněno, dozdrojováno. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- doplnit chybějící zroje
- Pro první část recenze doplněno, snad mi nic neuniklo. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- kvůli čitelnosti dáváme obrázky doprava a jen pokud jich je moc, tak je cpeme doleva
- Tady bych částečně polemizoval a poprosil o info kde přesně je problém. O těch obrázkách jsem při psaní hodně přemýšlel, musím říct, že jsem se inspiroval např. NČ Dějiny Tibetu a myslím, že zdejší způsob rozmístění obrázků se od toho mého nějak výrazně neliší. Dle mě vypadá lépe, když jsou ty obrázky střídavě (většinu mám vpravo), i když nesmí to být samozřejmě, jak uvádíte, na úkor čitelnosti. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- No tak mě se to také líbí zigzag. Ale to je emoční dojem celkového pohledu. Heslo zde není obrazem, heslo je zde ke čtení, čili emoční požitek z grafického uspořádání je asi pasé a musí se skloubit s pravidly čitelnosti. Grafik připravující knížku by se asi velmi zdráhal umístit obrázek u knihy doleva. Zde na Wikipedii je text zarovnán doleva. Znamená to, že "teče" zleva, ze stejné vertikální linie a vpravo končí libovolně tak aby se dobře zalomil. Tím že vložíme obrázek doprava, tak on ho dobře obteče a už to nepůsobí tak rušivě, protože je tam stejně zubatý. Navíc Wikipedie:Obrázky v článku k tomu píše: „Ilustrativní obrázky se umisťují přednostně po pravé straně článku. Pokud je obrázků větší počet nebo je pravá strana obsazena např. infoboxem, lze umisťovat obrázky též vlevo, avšak nikoliv hned od horního okraje stránky. Umisťování ilustrativních obrázků po levé straně může narušit integritu textu (zarovnání nadpisů i začátků odstavců, konzistence seznamů, sirotčí řádky na konci odstavců apod.), a v takovém případě je nevhodné.“ No a že to vidíte v NČ? No recenzenti vždy nevědí vše a je těžké to všude ohlídat.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- Tak nevím, jestli si tady rozumíme nebo ne :), prošel jsem ted' všechny NČ v sekci historie a všude (vyjma Ústavního soudu Slovinska) mají ty obrázky velmi podobně, v některých případech mají možná i třeba více rozházené nadpisy než to mám já. Nemám rád obecně argumenty typu - že "někde to mají nějak" ale myslím, že v mém článku to není ani v rozporu s Wiki doporučeními ohledně obrázků. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- Ale ano, zatím jsme na to autory v recenzích neupozorňovali. Nicméně jde tu o tu čitelnost. Proto jsem to tak dlouhosáhle vysvětloval. Dřív jsem také dbal na estetiku článku a dokonce to zig zag rozmístění sám doporučoval. Když jste to takhle projížděl, tak jste mi připoměl nedávno zařazený Staroměstský orloj. Až se bude někdo obhajovat, že v tomto NČ něco tak je, tak to bude teda věc.--Juan de Vojníkov 9. 11. 2010, 09:28 (UTC)
- No tak mě se to také líbí zigzag. Ale to je emoční dojem celkového pohledu. Heslo zde není obrazem, heslo je zde ke čtení, čili emoční požitek z grafického uspořádání je asi pasé a musí se skloubit s pravidly čitelnosti. Grafik připravující knížku by se asi velmi zdráhal umístit obrázek u knihy doleva. Zde na Wikipedii je text zarovnán doleva. Znamená to, že "teče" zleva, ze stejné vertikální linie a vpravo končí libovolně tak aby se dobře zalomil. Tím že vložíme obrázek doprava, tak on ho dobře obteče a už to nepůsobí tak rušivě, protože je tam stejně zubatý. Navíc Wikipedie:Obrázky v článku k tomu píše: „Ilustrativní obrázky se umisťují přednostně po pravé straně článku. Pokud je obrázků větší počet nebo je pravá strana obsazena např. infoboxem, lze umisťovat obrázky též vlevo, avšak nikoliv hned od horního okraje stránky. Umisťování ilustrativních obrázků po levé straně může narušit integritu textu (zarovnání nadpisů i začátků odstavců, konzistence seznamů, sirotčí řádky na konci odstavců apod.), a v takovém případě je nevhodné.“ No a že to vidíte v NČ? No recenzenti vždy nevědí vše a je těžké to všude ohlídat.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 09:06 (UTC)
- opravit překlepy technickou kontrolou
- Poprosil bych Vás o info na nějaké nástroje kontoly, na tyhle technic. věci jsem nikdy moc nebyl. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- (k tomu je třeba připočíst blíže neurčené velké množství svobodných Afroameričanů) - to byl kdo? Jakože míšenci a kreolové (kombinace Evropana a Indiána) byly svobodní a pouze Indiáni a černoši svobodní nebyli?
- Tady jsem to zkusil ještě zpřesnit, ten údaj od p. Opatrného jsem nechal zvlášt, pravděpodobně je ze stejné statistiky, ale má jinou dataci. Jinak indiáni zde už v té době pravděpodobně vůbec nebyli (možná nějací ještě v horách), pojem Afroameričan se mimo USA vztahuje myslím jenom na černochy. Oni taky ti indiáni na počátku kolonizace byli myslím vedeni jako poddaní, ne jako otroci, a fakt je, že se s nimi jednalo stejně jako s otroky. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- No ani z této formulace nejsem příliš moudrý. Čili to máme chápat tak, že literatura to neřeší příliš do hloubky a zřejmě motá dohromady Afričany a Afroameričany a obě tyto skupiny zařazuje do kategorie otrok?--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- V tomto si, koukám, opravdu nerozumíme, přitom myslím, že to mám napsané srozumitelně. Možná by to chtělo ještě pohled někoho dalšího. --Pavel Harvey 10. 11. 2010, 20:16 (UTC)
- No ani z této formulace nejsem příliš moudrý. Čili to máme chápat tak, že literatura to neřeší příliš do hloubky a zřejmě motá dohromady Afričany a Afroameričany a obě tyto skupiny zařazuje do kategorie otrok?--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- Podle profesora Opatrného - bylo by dobré uvést celé jeho jméno, když není linkován. článek nepíšeme jen pro ty co Opatrného znají, nebo se dovtípí, kdo to byl.
- Nalinkováno. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- následovala již organizovanější vedená Nicolásem Moralesem v roce 1795 - neměla by tam být čárka?
- Mělo by to být již správně. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- a co to byl ten Zanjón?
- Tenkrát to byla dle literatury osada, hledal jsem to všude možně na en a esp wiki, ale nenašel, na esp tam mají článek o nějakém potrubí. Pokud nezanikl, tak to dnes možná bude nějaká vesnice, nevím. Nalinkoval jsem ten pakt jako celek, k tomu by se dalo určitě něco napsat, i když čtenářů bude asi málo. Nalinkováno by to ale být mělo, to je pravda. Jinak v jedné knize tu osadu zpřesňují poblíž Sibanicú východně od Puerto Príncipe (Camagüey) --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- ale ano, tak šlo mi hlavně o to nalinkování. Článek si to určitě zaslouží a informace k tomu budou es:Paz de Zanjón. Našel jsem k tomu i GPSku, čili je to skutečně jen nějaká osada: [2].--Juan de Vojníkov 9. 11. 2010, 09:28 (UTC)
- ubránit konkurenci anglosaské Ameriky (USA) - to "anglosaské" bych někam nalinkoval
- Nalinkováno --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- nejsou to spekulace: Američané, kteří už v té době byli rozhodnuti získat nad Kubou celkovou kontrolu,…by pomohlo válku vyhrát hnutí za osvobození, a Španělé ho nemohli přijmout.
- Tady to asi chtělo referenci, dodána, spekulace to dle mě není --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- No, nejsem si jistý jestli to ta reference řeší. Pak můžeme říct, že je to spekulace Opatrného.--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- Podle mě to není spekulace, ale co možná nejpřesnější interpretace objektivního názoru historiků. Dodal jsem pro jistotu další reference. Samozřejmě že ta info v literatuře není podaná přesně takto, ale jak říkám, dle mě se jedná o přesný výklad. Odborné polemice se nebráním --Pavel Harvey 10. 11. 2010, 20:16 (UTC)
- No, nejsem si jistý jestli to ta reference řeší. Pak můžeme říct, že je to spekulace Opatrného.--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- cukrovarů včetně jediné místní rafinérie, - rafinérie čeho? Ono je to tam s tím cukrem a jako chemici víme, co je to "rafinace cukru"
- Ano, byla to rafinérie cukru, dodáno. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- Jsem to nalinkoval, protože mi to přijde dost specifické.--Juan de Vojníkov 9. 11. 2010, 09:28 (UTC)
- např. některé dodávky elektřiny a plynu. - nešlo by to specifikovat? Dodávky jsou produkt.
- Jako že vlastnili, ropné plošiny, nebo firmy s distribuční sítí, nebo určitý podíl, nějak bych to specifikoval.--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- Ono to je zhruba takto nepřesně i v té literatuře, já jsem tam dal něco jiného. --Pavel Harvey 10. 11. 2010, 20:16 (UTC)
- Jako že vlastnili, ropné plošiny, nebo firmy s distribuční sítí, nebo určitý podíl, nějak bych to specifikoval.--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- Estrada Palma by měl být linkován nejprve z textu a ne nejprve z obrázku
- Je nalinkován v textu - je to nad nadpisem Kubánská republika. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- můžete mi vysvětit ten systém přiřazování dat? Proč má data Tomás Estrada Palma a nemá je Gómez?
- Tak na ty obrázky jsem, přiznávám, zapomněl. Jinak tady se nebráním nějakým systematickým změnám. Momentálně jsem to u prezidentů vyřešil tak, že životopisná data má jenom Batista, protože on jediný do dějin Kuby velmi výrazně zasahoval i mimo prezidentskou funkci. Tím pádem by se neměly motat ani datace funkcí s životopisnými. U prezidentů to podle mě vyplývá ze souvislostí, o co jde, protože to funkční období je za údaji typu Během následné vlády atd. Ale jak říkám, když někdo navrhne jiný systém, tak to překopu a nebo si nechám překopat, pokud to bude jenom trochu dávat smysl. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- Následné ozbrojené povstání liberálů ukončilo vládu Umírněné strany a vyvolalo vojenský zásah Spojených států. - a to jako proč?
- Trochu jsem to rozvedl. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- nenalinkujem někde nějak slovo libelární?
- Výraz liberály je nalinkován v 5. řádku pod nadpisem Kubánská republika.--Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- tato formulace nezní česky: určený ale zejména na ochranu majetku svých občanů., vypadá jak překlad z angličtiny
- Pro jistotu dodám, že v článku není žádný překlad. Jinak tady nevím, zkusil jsem to ještě vylepšit. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- já bych ty prezidenty linkoval všechny (třeba jako je Alfredo Zayas)
Pokud mi něco neuniká, tak jsou všichni nalinkováni při prvním výskytu daného jména. Možná bylo matoucí to používání prostředního jména u Gómeze, tam to ještě musím přepsat. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- Aha dobře.--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- která prodloužila jeho volební období a zvýšila jeho pravomoci, - a neprodloužila spíš jeho "funkční" období? Chápal bych, že "oddálila volební období", ale prodlužovat?
- Ano, samozřejmě pravda, ani nevím proč jsem to tak blbě napsal; opraveno --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- které se za prezidenta Franklina Delana Roosvelta snažily zlepšit svou politiku vůči Latinské Americe. - subjektivní hodnocení
- Pravda, hodil jsem tam 2 reference. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- Opět si nejsem jistý, viz předchozí bod podobného rázu.--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- Tady si za tím také stojím. Myslím že se jedná o objektivní, dozdrojované hodnocení. Odoborné polemice se samozřejmě nebráním. --Pavel Harvey 10. 11. 2010, 20:16 (UTC)
- Opět si nejsem jistý, viz předchozí bod podobného rázu.--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- koukám na ta data lidí a je dost matoucí, když u některých je uvedeno funkční období a u některých život - to by chtělo sjednotit
- Tak to jsem se pokusil snad úspěšně vyřešit, reakce je výše. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- zavedla osmihodinovou pracovní dobu pro dělníky s celkovou délkou pracovního týdne 44 hodin - zajímavý 5 x 8 je 40
- To se nevylučuje. Ty čtyři hodiny jsou předpokládám přesčas. Takto je to uvedeno ve dvou knihách, v jedné je, pravda, výraz osmihodinová denní doba, ale to mně přijde takové polopatické. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- Ponechávám s dovolením nedořešené, když nevíme co to je. Ono to taky může být přestávka na oběd.--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- Připomínku chápu, ale myslím, že je poměrně přísná, a že ta informace takto sama o sobě obstojí. Samozřejmě by bylo fajn, to dohledat a později doplnit třeba do poznámek a nebo to nějak zpřesnit v textu. --Pavel Harvey 10. 11. 2010, 20:16 (UTC)
- Ponechávám s dovolením nedořešené, když nevíme co to je. Ono to taky může být přestávka na oběd.--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- V roce 1944 se z kubánské politiky zdánlivě stáhl, ale koncem 40. let už byl ve spojení s částí vojenského velení. - co to znamená?
- Tak tady opravdu díky, to i nebylo zcela přesné, trochu jsem to rozvedl. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- Tady se to opět přelévá do něčeho subjektivního. Chápu, že se tak dějiny píší. Nechme tyto body na jiné recenzenty.--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- Musím se přiznat, že tu první část věty jsem psal z hlavy na základě článku z časopisu Týden o Batistovi a pořádně jsem se na ni podíval až teď. V rámci celého článku by to měla být výjimka. Ještě jsem to tedy zpřesnil. Batista se do kubánské politiky částečně vrátil až 1948. A ano, samozřejmě pohled nějakého dalšího odborníka, nejlépe historika (pro mě je to "jenom" koníček), by této větě i celému článku prospěl a já za něj budu rád. Za tím co tam je ted' si stojím. --Pavel Harvey 10. 11. 2010, 20:16 (UTC)
- Tady se to opět přelévá do něčeho subjektivního. Chápu, že se tak dějiny píší. Nechme tyto body na jiné recenzenty.--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- a Partido del Pueblo Cubano – Ortodoxo se opravdu překládá jako Ortodoxní strana?
- Jedná se o zjednodušený výraz, ten úplný jsem dopsal, jinak ten zjednodušený se píše s velkým O, i když ne úplně ve všech zdrojích. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- chtělo by to původní španělský název: zvané Hnutí mládeže století. Jaksi pokud uvádím politické strany ve španělštině, proč neuvádět i hnutí?
- Rád bych, ale ani v jednom ze svých zdrojů jsem ho nenašel, díval jsem se na en a i na esp wiki (španělsky neumím ani slovo, ale snažil jsem se), ale ani tam to podle mě není. Při to hledání jsem však našel španělský název pro Hnutí 26. července a tak jsem doplnil aspoň to. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- Ono i při té znalosti je vůbec těžké říct o jaké hnutí se jedná! Tak jsem hledal a musel bych asi bádat celý den. Je tu jakýsi Castrův projev po útoku na kasárna Moncada (viz es:Fidel Castro#Asalto los cuarteles Moncada y Carlos Manuel de Céspedes), kde provolává ke svým comaneros ¡Jóvenes del Centenario del Apóstol! což je nějaká narážka na Martího, neb byl přesně před sto lety. A pak o kus dál, zajímavý text hovoří o tom, že na Kubě této generaci říkají La Generación de 1953 nebo Generación del Centenario. A bylo to pojmenování právě pro ty mladé. Čili možná že to někdo do češtiny přeložil jako Hnutí mládeže století a pánové se pak opisují. Jenomže s tím založením to opravdu vypadá, že ten Castro, to založil jen symbolicky, nebo že to vůbec nezaložil, a tato jeho skupina se potom na Kubě začala takto nazývat. I když v článku es:Revolución cubana čtu „Este grupo de jóvenes, que se autotitularon la "Generación del Centenario" por coincidir con el centenario del nacimiento de José Martí en 1853, se organizaron militarmente y liderados por Fidel Castro, el 26 de julio de 1953 intentaron tomar el Cuartel Moncada ubicado en Santiago de Cuba, y el cuartel Carlos Manuel de Céspedes, en Bayamo, fracasando“… Musel bych to studovat asi celý den, abych to pochopil.--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- Hm, já jsem to nenašel ani v jedné z 5 knih co mám teď o dějinách Kuby doma, dokonce i ten španělský název pro známější Hnutí 26. července byl jenom v jedné z těchto... --Pavel Harvey 10. 11. 2010, 20:16 (UTC)
- Ono i při té znalosti je vůbec těžké říct o jaké hnutí se jedná! Tak jsem hledal a musel bych asi bádat celý den. Je tu jakýsi Castrův projev po útoku na kasárna Moncada (viz es:Fidel Castro#Asalto los cuarteles Moncada y Carlos Manuel de Céspedes), kde provolává ke svým comaneros ¡Jóvenes del Centenario del Apóstol! což je nějaká narážka na Martího, neb byl přesně před sto lety. A pak o kus dál, zajímavý text hovoří o tom, že na Kubě této generaci říkají La Generación de 1953 nebo Generación del Centenario. A bylo to pojmenování právě pro ty mladé. Čili možná že to někdo do češtiny přeložil jako Hnutí mládeže století a pánové se pak opisují. Jenomže s tím založením to opravdu vypadá, že ten Castro, to založil jen symbolicky, nebo že to vůbec nezaložil, a tato jeho skupina se potom na Kubě začala takto nazývat. I když v článku es:Revolución cubana čtu „Este grupo de jóvenes, que se autotitularon la "Generación del Centenario" por coincidir con el centenario del nacimiento de José Martí en 1853, se organizaron militarmente y liderados por Fidel Castro, el 26 de julio de 1953 intentaron tomar el Cuartel Moncada ubicado en Santiago de Cuba, y el cuartel Carlos Manuel de Céspedes, en Bayamo, fracasando“… Musel bych to studovat asi celý den, abych to pochopil.--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- Zde povstalci získávali svým, postupně socialisticky laděným,[2] programem na - co to je "postupně socialisticky laděný program"?
- To jsem zjednodušil. Já bych to tam nakonec nepsal, ale každopádně jde o to, že jak postupně Castro a jeho lidé poznávali mentalitu rolníků, tak přicházeli na to, že u nich uspějí se spíše levicovými názory. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- studenti z Revolučního direktoria útokem na Batistův palác, místní jednotky je však zmasakrovali. - to jako místní ostraha? nebo místní policie, armáda či kdo?
- Všichni najednou :) Studenti se prostříleli do paláce (nějaká ochranka tam, předokládám, musela být) a marně tam hledali Batistu, mezitím palác obklíčilo vojsko s kulomety a se studenty byl amen. Policie se dle mě přidala dříve, či později. Proto je to obecně, přidal jsem slovo vládní, ale podle mně to vyplývá z kontextu. (a kde byl ten Batista doopravdy, jestli nějak utek nebo tam nakonec vůbec nebyl - tak to jsem nikde nenašel) --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- Do čela země se rychle dostal Fidel Castro, ovládající kubánskou armádu. - a co tak najednou? kde tu nadvládu získal?
- Tak to myslím vyplývá z kontextu, hlavně z toho že ovládal tu armádu, ale zkusil jsem to ještě trochu rozvést, aby to bylo ještě jasnější. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- Pozemková reforma přispěla ke zhoršení vztahů se Spojenými státy, které pokračovalo, když poté USA v polovině roku 1960 odmítly koupit nasmlouvané dodávku cukru. - dodávku, nebo dodávky? To "které pokračovalo" je taky divné, a když poté trochu nestandarní
- Zkusil jsem to napsat lépe, to fakt nebylo dobré. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- kdo je to "studentský učitel"?
- Zpřesnil jsem. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- řekl bych, že zde by se Sergejevič mohl vyhodit: s Nikitou Sergejevičem Chruščovem a stejně tak bych zakrátil Roosvelta
- Sergejeviče jsem zlikvidoval, u Roosvelta je myslím obvyklé psát ho takhle, ty 2 jména samotná mi tam nesedí. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- Já už kdyžtak na Franklina D. Rooslvelta.:-)--Juan de Vojníkov 10. 11. 2010, 09:37 (UTC)
- spojené s kubánským vůdcem Ernesto Che Guevarou zabitým v roce 1967 v Bolívii.[4][5] Kubánský vůdce v 60. letech pokračoval ve své autoritativní politice, - jednoho vůdce vyhodit, je to matoucí
- To je fakt, opravil jsem. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- Aby posílil svou pozici, sloučil předchozí revoluční organizace v roce 1965 do Komunistické strany Kuby – a jaké to byly? však už bylo řečeno, že když Hnutí 26. července a další dvě strany sloučil v červenci 1961 do tzv. Sjednocených revolučních organizací (ORI).
- Tady je to napsané zjednodušeně, jako v mnoha jiných případech, snažím se soustředit spíše na to nejpodstatnější. Možná jsem to měl dát do poznámek, nevím, každopádně fakt je, že jde o pár slov, tak jsem to tedy zpřesnil. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- ztroskotala v roce 1976 v důsledku výrazné vojenské angažovanosti Castrovy vlády v Angole, kterou Američané nemohli přijmout. – no tak samy američani se v Angole angažovali což vyústilo ve 40letou občanskou válku. Vlastně Studená válka na území jiného státu.
- Tak v té počáteční fázi války v Angole se, podle toho co jsem načetl, Kubánci angažovali rozhodně mnohem více než Američani, později už tolik nevím, ale myslím že také. Ze strany Američanů šlo spíše o finanční podporu a i ta mohla být lepší. V Angole se vystřídaly desítky tisíc Kubánců a jejich vojska tam zůstala až do roku 1990. Opravil jsem tam link přímo na tu válku a malinko to rozvedl. Já se v té větě snažil spíše jenom vystihnout, a myslím nestranně, vývoj Kuba versus USA, což bylo a je pro Kubu klíčové (ten vzájemný vztah) --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- a víme proč v 90. letech byla snaha USA izolovat Kubu?
- Asi by to chtělo do budoucna zamodřit ty Helms-Burtonovy zákony, já bych to zatím takhle nechal. Nad tím americkým přístupem kroutí spousta odborníků hlavou, své důvody to má v americké vnitřní politice, na Floridě a vůbec asi v Americe je vlivná kubánská lobby. K podepsání toho Helms- Burtonova zákona přispělo sestřelení několika amerických letadel se soukromými osobami na palubě kubánskou armádou. Piloti těch letadel hledali v moři uprchlíky z ostrova. Svou roli v americ. přístupu asi hrají i principiální důvody, to znárodňování v 60. letech a tak. Paradoxně tím ale Američani nahrávají komunistické nacionalistické propagandě, ve které byl hlavně Fidel Castro velmi zdatný. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- jako, že se na Kubě neplatí nájem? No to je ráj! ty až přejdou na kapitalismus, tak zase upadnou do socialismu
- Tak tady u toho současného stavu, přiznávám, už je to s kvalitou zdrojů a ta tím pádem i informací slabší. V případě toho bydlení je zdrojem info idnes.cz, jeden zdroj co jsem chtěl přidat od srpna mi na netu mezitim vymazali. V nejhorším to tam trochu promažu, zatím to snad (s ambicí na DČ) stačí, nevím.. Ono se to tam i mění, hlavně v poslední době. Ohledně toho bydlení jsem to zpřesnil, ono to sice bylo psané na idnes.cz z pohledu kubánské vlády, ale našel jsem ještě něco u ČTK a hodil to tam. Zkusím ještě něco dohledat na netu a tu Kubu v letech 1999 - 2009 zpřesnit, bohužel ale neumím španělsky. --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
pokračování příště od Hnutí za nezávislost.--Juan de Vojníkov 2. 11. 2010, 11:25 (UTC)
- Díky za první část recenze. --Pavel Harvey 3. 11. 2010, 13:16 (UTC)
- zas kus po Kubánskou republiku.--Juan de Vojníkov 5. 11. 2010, 13:30 (UTC)
- pokračuju kontrolou referencí.--Juan de Vojníkov 6. 11. 2010, 07:23 (UTC)
- Díky za další část recenze, zkusil jsem vyřešit, co se dalo, když tak Vás poprosím o takové ty fajfky u těch bodů, co už se považují za vyřešené (nebo jak se to dělá). --Pavel Harvey 7. 11. 2010, 21:56 (UTC)
- Ještě bych měl, Juane, takové drobnosti. 6. 11 jste hodil link na korupci, bylo to několik řádků po nadpisem Hnutí 26. července a kubánská revoluce, link na to samé slovo byl asi o 9 řádků výše a tak jsem tento druhý zrušil. Nevěděl jsem, zda mohou být tak blízko u sebe, asi je to prkotina a když se to vrátí nazpátek, tak mi to bude samozřejmě jedno...
- OK, to je jedno, s linky je to jako s opakováním slov. V článku se mohou opakovat linky na to samé, ne však ve stejném oddílu a né více jak dvakrát. Těmi výjimkami je to, že se někde něco vysvětluje, třeba po delší době, tak se tam čtenáři opět hodí ten link.--Juan de Vojníkov 11. 11. 2010, 08:48 (UTC)
- Pak jste mi v druhém odstavci pod nadpisem Ostrov v 16. a 17. století opravil tu větu s hovězím masem atd. Díky za to (bez ironie), ale ono se nejednalo jenom o hovězí maso, ale ještě minimálně o vepřové, a proto je dle mě lepší uvádět původní výraz masa z dobytka nebo tak něco.
- Ale dobytek nezahrnuje vepře!--Juan de Vojníkov 11. 11. 2010, 08:48 (UTC)
- No, já nevím, já jsem takový ten panelákový typ, co ho zajímá spíše až to co má na talíři :-) Tedy jsem se řídil Wikipedií - viz zde dobytek a zde prase domácí. --Pavel Harvey 11. 11. 2010, 13:21 (UTC)
- Ale dobytek nezahrnuje vepře!--Juan de Vojníkov 11. 11. 2010, 08:48 (UTC)
- Ještě jsem napřímil odkazy u dvou doplněných linků, ale opět, nechci si hrát na chytrého, někde v recenzích jsem četl, že to tak má být a ani nevím, zda je nutné to opravovat... --Pavel Harvey 10. 11. 2010, 20:16 (UTC)
- Ano, je dobré to opravit. Se omlouvám za přidělanou práci.--Juan de Vojníkov 11. 11. 2010, 08:48 (UTC)
- To nic. To spíše já se omlouvám za spoustu někdy zbytečných chyb, které se povedlo díky recenzi opravit. --Pavel Harvey 11. 11. 2010, 13:21 (UTC)
- Ano, je dobré to opravit. Se omlouvám za přidělanou práci.--Juan de Vojníkov 11. 11. 2010, 08:48 (UTC)
- Ještě bych měl, Juane, takové drobnosti. 6. 11 jste hodil link na korupci, bylo to několik řádků po nadpisem Hnutí 26. července a kubánská revoluce, link na to samé slovo byl asi o 9 řádků výše a tak jsem tento druhý zrušil. Nevěděl jsem, zda mohou být tak blízko u sebe, asi je to prkotina a když se to vrátí nazpátek, tak mi to bude samozřejmě jedno...
Tak po přečtení celého článku se musím vrátit ke své úvodní myšlence, když jsem si článek poprvé otevřel a sice, že koukám na Dobrý článek. Je to milé překvapení, že nový autor je schopen psát rovnou hesla vysoké kvality. Reference jsem sice nekontroloval, ale věřím, že autor umí se zdroji zacházet.
Článek už teď aspiruje na Nejlepší, bylo by však záhodno, kdyby ho přečetl nějaký historik. Budou tam nepřesnosti, které je třeba opravit. Další věcí před zařazením mezi Nejlepší hesla bude doplnění nezalomitelné mezery, ale to až opravdu úplně nakonec, aby to nerušilo. Takže to hoďte rovnou do nominace, nebo požádejte nějakého historika, jestli by to neprojel. Třeba takový Silesianus nebo Ioannes Pragensis by mohli poradit.--Juan de Vojníkov 11. 11. 2010, 09:07 (UTC)
- Ještě jednou díky za recenzi a také za předávání znalostí. Nevím, jestli si to pozitivní hodnocení zasloužím :) Jinak recenze byla náročnější než jsem původně myslel, ale samozřejmě odhalila spoustu chyb a ta přísnost asi patří k věci. Přiznám se, že na NČ si zatím netroufám, ale do budoucna to nevylučuji. --Pavel Harvey 11. 11. 2010, 13:21 (UTC)