Daviscupový tým Belgie
Belgie | |
---|---|
Kapitán | Johan Van Herck |
Žebříček ITF | 4. |
Týmové statistiky | |
Poprvé v soutěži | 1904 |
Odehraných ročníků | 97 |
Zápasů celkem | 194 (99–95) |
Roky ve Světové skupině | 21 (13–21) |
Finalisté | 3 (1904, 2015, 2017) |
Hráčské rekordy | |
Nejvíce výher, celkem | Jacques Brichant (71–49) |
Nejvíce výher, dvouhra | Jacques Brichant (52–27) |
Nejvíce výher, čtyřhra | Philippe Washer (20–18) |
Nejlepší pár | Washer / Brichant (16–14) |
Nejvíce zápasů | Jacques Brichant (42) |
Nejvíce odehraných let | Jacques Brichant (17) |
Údaje v infoboxu aktuální k 30. listopadu 2019 |
Daviscupový tým Belgie reprezentuje Belgii v Davisově poháru od roku 1904. Řídící organizací reprezentace je národní tenisový svaz Fédération Royale Belge de Tennis.
Při premiérové účasti roku 1904 skončilo družstvo jako poražený finalista, když podlehlo Spojenému království 0:5 na zápasy. Podruhé si o salátovou mísu zahrálo v roce 2015 opět se stejným soupeřem. Britové i tentokrát porazili Belgičany 3:1 na zápasy v gentském finále. Jediný bod poražených v úvodní dvouhře vybojoval David Goffin výhrou nad Kylem Edmundem.[1] Ani potřetí Belgičané nezvládli světové finále a roku 2017 podlehli Francii 2:3 na zápasy, když duel rozhodla až závěrečná dvouhra.[2]
Týmovým statistikám vévodí Jacques Brichant, jenž zaznamenal nejvyšší počet 71 vyhraných zápasů, 52 vítězných dvouher a 20 čtyřher, když odehrál 42 mezistátních utkání v 17 sezónách, počínaje rokem 1949.
Složení týmu 2019
[editovat | editovat zdroj]Žebříček ATP je uveden k týdnu finálového turnaje 2019.
Tenista | žebříček ATP | daviscupové výhry–prohry | zdroj | |||
---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra | čtyřhra | celkem | dvouhra | čtyřhra | ||
David Goffin | 11. | 164. | 23–6 | 23–2 | 0–3 | [3] |
Steve Darcis | 158. | – | 23–18 | 22–11 | 1–7 | [4] |
Kimmer Coppejans | 161. | 279. | 4–2 | 3–2 | 1–0 | [5] |
Joran Vliegen | – | 39. | 1–1 | 0–0 | 1–1 | [6] |
Sander Gillé | – | 47. | 1–1 | 0–0 | 1–1 | [7] |
Kapitán: Johan Van Herck |
Chronologie zápasů
[editovat | editovat zdroj]2010–2019
[editovat | editovat zdroj]Rok | úroveň[8] | datum | místo | soupeř | skóre | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
2010 | Světová skupina, 1. kolo | 5.–7. března | Bree (BEL) | Česko | 1–4 | prohra |
Světová skupina, baráž | 17–20. září | Cairns (AUS) | Austrálie | 3–2 | výhra | |
2011 | Světová skupina, 1. kolo | 4.–6. března | Charleroi (BEL) | Španělsko | 1–4 | prohra |
Světová skupina, baráž | 16.–18. září | Antverpy (BEL) | Rakousko | 1–4 | prohra | |
2012 | 1. skupina euroafrické zóny | 6.–8. dubna | Glasgow (GBR) | Velká Británie | 4–1 | výhra |
Světová skupina, baráž | 16.–18. září | Brusel (BEL) | Švédsko | 5–0 | výhra | |
2013 | Světová skupina, 1. kolo | 1.–3. února | Charleroi (BEL) | Srbsko | 2–3 | prohra |
Světová skupina, baráž | 16.–18. září | Antverpy (BEL) | Izrael | 3–2 | výhra | |
2014 | Světová skupina, 1. kolo | 31. ledna – 2. února | Nur-Sultan (KAZ) | Kazachstán | 2–3 | prohra |
Světová skupina, baráž | 12.–14. září | Tallinn (EST) | Ukrajina | 3–2 | výhra | |
2015 | Světová skupina, 1. kolo | 6.–8. března | Lutych (BEL) | Švýcarsko | 3–2 | výhra |
Světová skupina, čtvrtfinále | 17.–19. července | Middelkerke (BEL) | Kanada | 5–0 | výhra | |
Světová skupina, semifinále | 18.–20. září | Brusel (BEL) | Argentina | 3–2 | výhra | |
Světová skupina, finále | 27.–29. listopadu | Gent (BEL) | Velká Británie | 1–3 | prohra | |
2016 | Světová skupina, 1. kolo | 4.–6. března | Lutych (BEL) | Chorvatsko | 2–3 | prohra |
Světová skupina, baráž | 15.–17. září | Ostend (BEL) | Brazílie | 4–0 | výhra | |
2017 | Světová skupina, 1. kolo | 3.–5. února | Frankfurt (GER) | Německo | 4–1 | výhra |
Světová skupina, čtvrtfinále | 7.–9. dubna | Charleroi (BEL) | Itálie | 3–2 | výhra | |
Světová skupina, semifinále | 15.–17. září | Brusel (BEL) | Austrálie | 3–2 | výhra | |
Světová skupina, finále | 24.–26. listopadu | Villeneuve-d'Ascq (FRA) | Francie | 2–3 | prohra | |
2018 | Světová skupina, 1. kolo | 2.–4. února | Lutych (BEL) | Maďarsko | 3–2 | výhra |
Světová skupina, čtvrtfinále | 6.–8. dubna | Nashville (USA) | Spojené státy | 0–4 | prohra | |
2019 | Kvalifikační kolo | 1.–2. února | Uberlândia (BRA) | Brazílie | 3–1 | výhra |
Finále, základní skupina | 18. listopadu | Madrid (ESP) | Kolumbie | 2–1 | výhra | |
20. listopadu | Austrálie | 1–2 | prohra |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Získá Andy Murray pro Británii »Salátovou mísu«?. Haló Noviny [online]. 2015-11-26 [cit. 2015-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-08.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Francie slaví 10. triumf v Davis Cupu. Drtivou výhrou rozhodl Pouille [online]. TenisPortal.cz, 2017-11-26 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
- ↑ David Goffin, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Steve Darcis, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Kimmer Coppejans, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Joran Vliegen, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Sander Gillé, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Davis Cup - Team - BEL / Team Winn/Loss [online]. International Tennis Federation [cit. 2017-02-02]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Daviscupový tým Belgie na Wikimedia Commons
- Daviscupový tým Belgie na stránkách Davis Cupu (anglicky)