Přeskočit na obsah

Bombardování Brna

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Americký bombardér B-24 Liberator (ilustrační snímek)

Bombardování Brna byla série náletů amerického a sovětského letectva od 25. srpna 1944 do 26. dubna 1945. Při amerických náletech byly použity letouny B-24 Liberator a Boeing B-17. Dohromady si nálety vyžádaly okolo 700 obětí. Většinu se jich nepodařilo identifikovat. V dobových dokumentech je jmenovitě zaznamenáno 330 obětí.[p 1] Americké nálety byly plošné z výšky 4–6 km a způsobily větší materiální škody. Sověti neměli těžké bombardéry, bomby shazovali z lehčích letounů; zásahy byly přesnější a zasahovaly spíše živé cíle.[4]

Americké nálety

[editovat | editovat zdroj]

Nálet 25. srpna 1944

[editovat | editovat zdroj]
Pomník 38 obětem na židenickém hřbitově

Cílem desítek amerických letounů v pátek 25. srpna 1944 bylo poškození německého zbrojního průmyslu, především továrna na výrobu leteckých motorů Flugmotoren Werke Glöckner-Ostmark v Líšni, Zbrojovka a černovické letiště. Při kobercovém náletu však bylo zasaženo i okolí těchto míst.

Nálet začal před polednem za slunečného počasí. Při prvním bombardování města nebyli obyvatelé ostražití, neboť od dubna toho roku sirény ohlašovaly poplach asi dvakrát týdně.[5] Zahynulo okolo 200 lidí. Poblíž vchodu židenického hřbitova se nachází pomník 38 židenických obětí.

Dalším cílem byla i pobočka Zbrojovky na severním okraji Kuřimi, kam byla z Hamburku přesunuta výroba leteckých motorů Klöckner–Flugmotorenbau. Celkem 85 letounů zde ve třech vlnách svrhlo okolo 800 bomb a zahynulo zde 40 lidí.[6][7]

„ Ve čtyřiačtyřicátém roce zvykli jsme si v Brně už na to, že skoro pravidelně o čtvrt na jedenáct dopoledne se rozhoukaly protiletecké poplachové sirény. Opouštěla se pracoviště, lidé se uchylovali do krytů, v obytných domech do sklepů. Veřejné i soukromé budovy byly pomalovány nápisy a šipkami ukazujícími ke krytům, ale také k volným prostranstvím a parkům; tam totiž se zřizovaly vodní nádrže k hasičským účelům... Bylo nádherné letní odpoledne, po zahoukání sirén vyšli jsme [z kuřimské zbrojovky] na okraj nejbližšího lesa... Za chvíli se ozval temný hukot a vysoko na obloze se objevil – jako už dříve několikrát – svaz amerických bombardovacích letadel, lesknoucích se jako stříbrní ptáci. Letadla směřovala tentokrát přímo nad tovární komplex; nad ním se však obrátila a odlétla. Nepochopili jsme dobře, že je to od amerických pilotů ohleduplné varovné gesto; dali nám dobře čtvrt hodiny času. Pak se vrátili; už daleko níž a v doprovodu stíhaček. Jenže těch nebylo třeba; protiletecká obrana o sobě vůbec nedala vědět. A pak začala se pod námi otřásat a kymácet země; teprve v tu chvíli jsme pochopili, že ti nad námi tentokrát míní svoji dosud neškodnou hru vážně. Kdo to zažil poprvé jako tehdy já, musel mít pocit, že se samo peklo otevřelo... Brzo následovala vlna druhá a třetí. “
— Dušan Jeřábek[8]

Nálet 20. listopadu 1944

[editovat | editovat zdroj]
Pamětní deska pracovníkům Nejvyššího soudu na Paláci Morava

V pondělí 20. listopadu 1944 vzlétlo 476 amerických bombardérů B-24 Liberator a Boeing B-17 z letecké základny v italském Bari. Jejich úkolem mělo být zničení rafinérie Oberschlesische Hydrierwerke AG na výrobu syntetického benzinu v Blechhammeru (Blachownia). (Blachownia je dnes součástí města Kędzierzyn-Koźle v jižním Polsku.) Kvůli přízemní mlze a oblačnosti však dva útočné svazy (přes 280 letounů) dostaly rozkaz zaútočit na náhradní cíle.[9] Nejprve byla zasažena Opava, kde zahynuli 4 lidé.

Nad Brno zamířilo 149 letadel, která při kobercovém náletu svrhla především na centrum a některá předměstí okolo 2 500 pum. Jednotlivé pumy vážily 50–500 kg a některé byly časované. Kromě pum bylo také svrženo 351 balíků s protiněmeckými letáky.[10] V tento den byl v Brně na inspekční cestě Karl Hermann Frank. Měl zde poradu s vojenskými veliteli a při vyhlášení poplachu se ukryl ve Starobrněnském klášteře.[11] Nálet probíhal ve třech vlnách: v 11.43, 11.48 a 12.05 hodin. Provedla jej 97. bombardovací skupina 5. bombardovacího křídla U.S. Army Air Forces. Po skončení druhé světové války se Američané za nálet omluvili.

Při náletu zemřelo 578 lidí. Zničeno bylo okolo 200 domů a další byly poškozeny. Asi 6 000 obyvatel přišlo o své domovy.[10] Jiné prameny hovoří o asi 530 lidech bez přístřeší.[12] Zahynulo i 16 pracovníků Nejvyššího soudu, kteří mají pamětní desku na Paláci Morava na Malinovského náměstí. Ve škole na Mendlově náměstí zemřelo v krytu 40 dětí, když je zaplavila voda z parního potrubí.[13]

Útok proběhl také na Přerov a Kroměříž. V Hodoníně si vyžádal 179 obětí, v Břeclavi 60 obětí a ve Zlíně 24 obětí.[14][15]

Nálet 19. prosince 1944

[editovat | editovat zdroj]

Při posledním americkém krátkém náletu bylo svrženo z jediného, snad zbloudilého letadla, několik bomb a nezpůsobil žádné úmrtí. Mohlo jít o odlehčovací shoz. Čtyři bomby zasáhly náměstí Svobody (tehdy Viktoria-Platz) a tři Denisovy sady.[16]

Sovětské nálety

[editovat | editovat zdroj]

Nálet 8. dubna 1945

[editovat | editovat zdroj]

Na Brno poprvé zaútočily sovětské bombardéry. V nedělním odpoledni byly za pěkného počasí stovky obyvatel v parcích a ulicích. Krátce po třetí hodině bez varování sirén začaly sovětské letouny shazovat více než 100 tříštivých bomb. Ty způsobily jen malé materiální škody, ale zabily desítky lidí, především v parku Koliště. Sirény se spustily až několik minut po útoku.[17]

Nálety od 12. dubna 1945

[editovat | editovat zdroj]

Druhý sovětský nálet začal v 9 hodin ráno. Bombardéry přilétly od jihovýchodu a opět nebyly ohlášeny sirénami. Desítky tříštivých bomb zasáhly především hlavní nádraží, Křenovou ulici, Cejl, náměstí Svobody, Zelný trh, Husovu, Veselou i Jánskou. Na Joštově ulici dostala zásah plně obsazená tramvaj. Náletem utrpěla i předměstí Komárov a Židenice. Druhý den brněnské školy přerušily výuku až do konce války.[17]

Sovětské bombardování trvalo do 26. dubna, kdy město osvobodila Rudá armáda. Zahynulo při něm 274 obyvatel a 333 jich bylo zraněno.[4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Jména 330 obětí byla uvedena na výstavě Letecká válka – cíl Brno na hradě Špilberku v srpnu 2014.[1][2] Počty obětí a vyčíslené škody se dle různých zdrojů velmi liší. Evidence obětí dubnových sovětských náletů byla horší než amerických v předchozím roce. Byla prováděna i dodatečně v říjnu 1945.[3]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Letecká válka – cíl Brno – Hrad Špilberk – Muzeum města Brna [online]. 2014 [cit. 2020-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-01. 
  2. ↑ Zajímavosti z regionů (Brno). Česká televize [online]. 2014-08-31 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ Z Brna a okolí – Evidence zabitých při náletech a osvobozujících bojích. Národní obroda. 1945-10-05, roč. 1, čís. 124, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-04-14]. 
  4. ↑ a b Sověti v Brně za války bombardovali přesněji než Američané, tvrdí expert. Lidovky.cz [online]. 2020-04-07 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ FASUROVÁ, Hana. Bílé holubice rozsévaly smrt. Před 65 lety. Brněnský deník [online]. 2009-08-25 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ HOLAS, Ivo. Konce války se dočkala v podzemním městě u Kuřimi, sirény ji straší i po 75 letech. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-04-13 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ Podzemní štoly za Kuřimí zachránily za války mnoho životů. Květoslava Domincová je jednou z posledních pamětnic. ČT24 [online]. 2020-01-29 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ JEŘÁBEK, Dušan. Brno - kulturní město předválečné a válečné. O divadle, literatuře, výtvarném umění a významných osobnostech v letech 1928–1948. 2. vyd. Brno: Books & Pipes Publishing, 2018. 192 s. ISBN 978-80-7485-161-2. S. 150–151. 
  9. ↑ HALUZA, Oldřich. Peklo v Brně. Před 75 lety spadly na město americké bomby, zemřelo 600 lidí. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2019-11-20 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Encyklopedie dějin města Brna – II. americký nálet na Brno [online]. 2004 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ Osudové okamžiky: Brno 1944 [online]. Česká televize, 2003-05-14 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  12. ↑ Den bolesti a velkých nadějí. Národní obroda. 1947-11-20, roč. 3, čís. 269, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-04-14]. 
  13. ↑ Nejničivější nálet na Brno: školáky zabila vařící voda. Brněnský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2014-11-21 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  14. ↑ Místo do Polska zamířily bombardéry nad Moravu. Před 75 lety zažilo Brno nejničivější nálet. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-11-20 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  15. ↑ TUREK, Petr. Obličeje ztuhly hrůzou. Nálet! 20. listopadu 1944 padaly bomby na Hodonín. Brněnský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2019-11-20 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  16. ↑ Encyklopedie dějin města Brna – III. americký nálet na Brno [online]. 2004 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b SOUKUPOVÁ, Jana. Slunce svítilo, sirény mlčely. A bomby zabíjely lidi v parcích. iDNES.cz [online]. 2015-04-11 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bombardování_Brna&oldid=24410399“