Přeskočit na obsah

Bohodar Dosužkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohodar (Teodor) Dosužkov
Rodné jménoФёдор Николаевич Досужков
Narození25. ledna 1899
Baku
Úmrtí19. ledna 1982 (ve věku 82 let)
Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
VzděláníUniverzita v Rostově na Donu
Alma materNovorossijské gymnázium (do 1918)
Rostovská státní univerzita (1918–1920)
Univerzita Karlova (1921–1927)
První kyjevské gymnázium
Povolánípsychiatr, psychoterapeut
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohodar Theodor Dosužkov (rusky Фёдор Николаевич Досужков; 26. ledna 1899, Baku – 19. ledna 1982, Praha) byl ruský a po emigraci československý lékař, jeden ze zakladatelů československé psychoanalýzy[1][2].

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 26. ledna 1899 v Baku[3]. Studoval přírodní vědy v Rostově na Donu[4]. V roce 1918 opustil Rusko. V roce 1921 přijel společně s manželkou do Prahy[4]. V Praze se seznámil s N. J. Osipovem a navštěvoval jeho psychoanalytický kroužek[3][5]. Působil od dvacátých let 20. stol. v Praze, podílel se na etablování československé psychoanalýzy, resp. stal se jedním z mála cvičných (trainingových) psychoanalytiků v Československu. Udržel kontinuitu československé psychoanalýzy[5], byť v ilegalitě, za německé okupace i za bolševické vlády, a to se dvěma světlými obdobími: 1945 až 1948 a 1968 až 1969. Poznamenejme, že po druhé světové válce navázal kontakt s Otto Fenichelem, který vedl československou psychoanalytickou studijní skupinu před válkou. Jedním z jeho žáků se stal MUDr. JUDr. Otakar Kučera, původně dětský psychiatr, další po Dosužkovovi význačný trainigový psychoanalytik; mezi Kučerovy žáky patří většina psychoanalytiků ze starší generace včetně jeho žáků MUDr. Pavla Tautermanna, MUDr. Ladislava Haase (1. března 1904 Lučenec – únor 1986 Londýn), PhDr. Marie Bénové (1908–1987) nebo např. Zbyňka Havlíčka (22. května 1922 Jilemnice – 7. ledna 1969 Praha)[6].

Angažoval se ve vydávání psychoanalytického sborníku mezi roky 1945 a 1948(9)[7] a v letech 1968 a 1969 a při vydání Freudových Vybraných spisů na konci šedesátých let[8][9][10].

Po celou dobu okupace (1939–1945) a bolševické cenzury vedl bytové semináře a tajné analýzy.

Jeho dcera Evženie (Žeňa; nar. 1935[11]) emigrovala do Německé spolkové republiky („západní Německo“) a stala se význačnou psychoanalytičkou.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ HÖSCHL, Cyril. Co daly naše země Evropě a lidstvu. Redakce Hl. red. Havel, Ivan M. aj. Praha: Evropský literární klub, 2000. 609 s. ISBN 80-86316-10-6. Kapitola Směřování české psychiatrie na přelomu století, s. 456–469. 
  2. ↑ ANDRLOVÁ, Michaela. Pohledy na současnou českou psychoterapii. České Budějovice, 2007. Diplomová práce (Mgr.). Ved. práce prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl, CSc. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra psychologie a sociologie.
  3. ↑ a b Досужков, Теодор - врач-психоневролог, психоаналитик, поэт, публицист [online]. Энциклопедия / "Неизвестные" бакинцы [cit. 2014-02-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ANDRLOVÁ, Michaela. Současné směry v české psychoterapii. Příprava vydání Recenzent: Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl, CSc.. [s.l.]: Triton, 2005. 224 s. ISBN 9788072546039. Kapitola Vývoj psychoanalýzy u nás. 
  5. ↑ a b BORECKÝ, Vladimír. Psychoanalýza v ilegalitě: Osudy Freudova učení v českých zemích [online]. Dějiny a současnost [cit. 2014-02-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ JUNEK, Petr. K etice psychoanalytické techniky :(příspěvek ze semináře ke 140. výročí narození Sigmunda Freuda 1996). In: Česká psychoanalytická společnost. Dostupné z: http://www.psychoanalyza.cz/styled-85/styled-86/styled-105/index.html Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine.
  7. ↑ Psychoanalytický sborník: ročenka Společnosti pro studium psychoanalysy v Praze. V Praze: Nakladatelské družstvo Máje, 1947, 1948, [sv.] 1, [sv.] 2.
  8. ↑ FREUD, Sigmund. Vybrané spisy I. 1, Přednášky k úvodu do psychoanalysy. 2, Nová řada přednášek k úvodu do psychoanalysy. Praha: Státní zdravot. nakl., 1969.
  9. ↑ FREUD, Sigmund. Vybrané spisy. II, Studie o hysterii; Zlomek analysy případu hysterie. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969.
  10. ↑ FREUD, Sigmund. Vybrané spisy. III, [1], Práce k sexuální teorii. Praha: Avicenum, 1971.
  11. ↑ Dosuzkova Eugenie v databázi EZO Archivováno 27. 2. 2014 na Wayback Machine. (evidence zájmových osob StB)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FISHER, Eugenia. Představujeme: MUDr. Theodor (Bohodar) Dosužkov (1899–1982). Revue Psychoanalytická psychoterapie. 2007, roč. IX, čís. 1, s. 71. 
  • Сорокина М. Ю. Полная информация о персоне: ДОСУЖКОВ (Dosužkov) ФЕДОР (Theodor) НИКОЛАЕВИЧ [online]. Некрополь российского научного зарубежья [cit. 2014-02-23]. Dostupné online. 
  • Psychoanalýza v Čechách: sborník ze semináře ke 140. výročí narození Sigmunda Freuda: [Praha 28.–29. května 1996]. Martin Mahler, ed. Praha: Nakl. Franze Kafky, 1997. 91 s. ISBN 80-85844-34-6.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohodar_Dosužkov&oldid=24066917“