Přeskočit na obsah

Argentinosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxArgentinosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (asi před 96 až 94 miliony let)
alternativní popis obrázku chybí
Argentinosaurus huinculensis, rekonstrukce kostry.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Podřádsauropodomorfové (Sauropodomorpha)
Infrařádsauropodi (Sauropoda)
Čeleďtitanosaurovití (Titanosauridae)
RodArgentinosaurus
Typový druh
A. huinculensis
Bonaparte & Coria, 1993
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Argentinosaurus („Argentinský ještěr“) je rod obřího titanosaurního sauropodního dinosaura, objeveného na území Argentiny.

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Argentinosaurus je jedním z největších dosud objevených sauropodních dinosaurů, a tím i největších dnes známých suchozemských živočichů v historii života na Zemi.[1] Tento kolos žil zhruba uprostřed křídové periody, asi před 96 až 94 miliony let na území dnešní argentinské Patagonie (provincie Neuquén). Fosilie tohoto titanosaura byly objeveny roku 1987 v sedimentech geologického souvrství Huincul (odtud druhové jméno dinosaura), jejich vykopávky proběhly v letech 1987 až 1989[2] a formálně byly popsány roku 1993 argentinskými paleontology José F. Bonapartem a Rodolfem Coríou.[3]

V březnu roku 2022 byl oznámen objev možných dalších fosilií rodu Argentinosaurus v argentinské Patagonii, není ale jisté, zda se skutečně jedná o zkameněliny právě tohoto sauropoda.[4]

Rozměry

[editovat | editovat zdroj]

Dochovala se jen neúplná a fragmentární kostra, i tak jsou ale jednotlivé dochované kosti obrovských rozměrů. Pažní kost (humerus) byla dlouhá celých 181 cm, holenní kost (tibia) 155 cm a některé obratle jsou téměř 1,5 m dlouhé. Z těchto rozměrů vědci spočítali pravděpodobnou hmotnost tohoto dinosaura na přibližných 73 tun[5], přičemž horní limit by mohl být až kolem 96,4 tuny.[6][7] To z argentinosaura činí zatím největšího známého suchozemského živočicha všech dob.[8] Stehenní kost tohoto sauropoda by v kompletním stavu měřila na výšku asi 2,5 metru.[9]

Dříve se předpokládalo, že délka argentinosaura mohla dosáhnout 35 až 40 metrů, v roce 2004 byl publikován novější odhad délky, přisuzující tomuto rodu "pouze" 22–26 metrů. Dnes se předpokládá délka okolo 36,6 metru.[10] Argentinosaurus je dnes obecně považován za největšího dobře známého sauropodního dinosaura[11]. Většími živočichy, které s jistotou známe, jsou tak pouze mořští kytovci, jako je největší žijící velryba plejtvák obrovský.[12] Podle jiných odhadů byl argentinosaurus dlouhý asi rovných 30 metrů a vážil přes 50 metrických tun.[13] Vzhledem k nekompletnosti fosilního materiálu tohoto obřího sauropoda jsou však jakékoliv přesnější odhady velikosti prozatím nemožné.[14]

V roce 2019 odhadl americký badatel Gregory S. Paul podrobným rozborem a zhodnocením dosud využitých metod stanovování objemu a hmotnosti těla různých sauropodů celkovou tělesnou hmotnost argentinosaura na 65 až 75 (později pak 79) metrických tun.[15] To z tohoto argentinského titanosaura činí největšího známého suchozemského živočicha vůbec.[16][17][18]

Vědecká studie publikovaná v září roku 2020 klade argentinosaurovi hmotnost (dle dvou základních metod odhadu) v rozmezí 75 077 až 94 717 kilogramů.[19] Průměrná hmotnost a zároveň jakýsi nejpřesnější dosud získaný odhad hmotnosti tohoto dinosaura činí asi 85 000 kg. Byl tedy těžší než například dopravní letadlo Boeing 737.[20]

Porovnání velikosti argentinosaura a člověka.

Ještě větší sauropodi?

[editovat | editovat zdroj]

Existují však jisté indicie v podobě obrovitých izolovaných kostí o ještě větších dinosaurech než byl Argentinosaurus, ty se však ztratily nebo o jejich příslušnosti panují dohady (viz Amphicoelias či Bruhathkayosaurus, jehož pozůstatky mohou být zkamenělým kmenem stromu). Zhruba stejně velký byl i Patagotitan, jehož objev byl v médiích oznámen roku 2014 a oficiální popis vyšel roku 2017. Důvody gigantismu těchto obřích dinosaurů jsou zkoumány již po desetiletí. Pravděpodobně se jedná o kombinaci anatomických, fyziologických a ekologických faktorů, které z titanosaurních sauropodů učinily největší suchozemské živočichy všech dob.[21]

Podobně velký mohl být také obří titanosaurní sauropod ze souvrství Candeleros, jehož objev byl oznámen v lednu roku 2021.[22]

Paleoekologie

[editovat | editovat zdroj]

Je možné, že tito obří sauropodi byli loveni jednotlivci nebo i celými smečkami gigantických argentinských teropodů z čeledi Carcharodontosauridae, jako byli Mapusaurus roseae nebo Meraxes gigas (žijící ve stejných ekosystémech). Vědecká studie z roku 2013 vychází z využití pokročilého počítačového 3D modelování a určuje rychlost chůze argentinosaura asi na 8 km/h.[23] Dospělí a plně dorostlí argentinosauři patrně nebyli schopni rychlého pohybu a rychlost jejich chůze byla limitována biomechanickými omezeními.

Zajímavou otázkou je množství vyžadované potravy a také objem vyprodukovaného trusu u takto velkých sauropodů. Podle poučených odhadů a porovnáním se současnými slony (pro jedince argentinosaura o stanovené hmotnosti 73 tun) měli tito gigantičtí sauropodi produkovat asi 400 kg trusu denně.[24]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ https://veda.instory.cz/1420-giganticti-dinosauri-byli-delsi-nez-plejtvak-obrovsky-a-vazili-jako-cele-stado-slonu.html
  2. ↑ https://www.lmneuquen.com/a-treinta-anos-del-hallazgo-del-dino-gigante-huincul-n622077
  3. ↑ Bonaparte J., Coria R. (1993). "Un nuevo y gigantesco sauropodo titanosaurio de la Formacion Rio Limay (Albiano-Cenomaniano) de la Provincia del Neuquen, Argentina". Ameghiniana (španělsky). 30 (3): 271–282.
  4. ↑ https://viapais.com.ar/neuquen/encontraron-restos-de-un-dinosaurio-que-vivio-hace-millones-de-anos-en-neuquen/
  5. ↑ Mazzetta, G. V.; P. Christiansen; R. A. Farina (2004). "Giants and bizarres: body size of some southern South American Cretaceous dinosaurs". Historical Biology. 16 (2–4): 71–83. doi:10.1080/08912960410001715132
  6. ↑ González Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). "A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot". Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165
  7. ↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  8. ↑ Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
  9. ↑ https://reporterpremium.cz/a/pCRLn/dinosauri-svet-roste-kazdy-rok-o-padesat-novych-druhu
  10. ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  11. ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-14. 
  12. ↑ SOCHA, Vladimír. Byl větší argentinosaurus nebo plejtvák obrovský?. OSEL.cz [online]. 6. října 2015. Dostupné online.  (česky)
  13. ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 206 (anglicky)
  14. ↑ https://equatorialminnesota.blogspot.com/2018/08/your-friends-titanosaurs-3-andesaurus-antarctosaurus-argentinosaurus.html
  15. ↑ https://www.newsweek.com/titanosaur-75-tonnes-biggest-dinosaur-scientist-1511222
  16. ↑ Paul, Gregory S. (2019). Determining the largest known land animal: A critical comparison of differing methods for restoring the volume and mass of extinct animals. Annals of Carnegie Museum. 85 (4): 335-358.
  17. ↑ Larramendi, A.; Paul, G. S.; Hsu, S.-y. (2020). A review and reappraisal of the specific gravities of present and past multicellular organisms, with an emphasis on tetrapods. Anatomical Record. 304 (9): 1833-1888.
  18. ↑ SOCHA, Vladimír. Kolik vážil největší známý dinosaurus?. OSEL.cz [online]. 16. ledna 2020. Dostupné online.  (česky)
  19. ↑ Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12638
  20. ↑ SOCHA, Vladimír. Argentinosaurus byl těžší než Boeing 737. OSEL.cz [online]. 10. listopadu 2020. Dostupné online.  (česky)
  21. ↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-dinosauri-velikost-velci-nejvetsi.A190913_104555_veda_mla
  22. ↑ Rozhovor o obřím sauropodovi s Vladimírem Sochou na ČT 24 (česky)
  23. ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-20. 
  24. ↑ https://svpow.com/2018/05/25/how-much-poop-did-argentinosaurus-produce-in-a-day/

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Paul, Gregory S. (1997). "Dinosaur models: the good, the bad, and using them to estimate the mass of dinosaurs". Wolberg, D. L.; Stump, E.; Rosenberg, G. D. DinoFest International Proceedings: 129–154, The Academy of Natural Sciences.
  • Carpenter, Kenneth (2006). "Biggest of the Big: A Critical Re-Evaluation of the Mega-Sauropod Amphicoelias fragillimus Cope, 1878". Foster, John R.; Lucas, Spencer G. Paleontology and Geology of the Upper Jurassic Morrison Formation 36: 131–138, New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin.
  • Mazzetta, Gerardo V.; Christiansen, Per; Fariña, Richard A. (2004). "Giants and Bizarres: Body Size of Some Southern South American Cretaceous Dinosaurs". Historical Biology 65: 1–13. doi:10.1080/08912960410001715132.
  • Sellers, W. I.; Margetts, L.; Coria, R. A. B.; Manning, P. L. (2013). Carrier, David, ed. "March of the Titans: The Locomotor Capabilities of Sauropod Dinosaurs". PLoS ONE. 8 (10): e78733. doi:10.1371/journal.pone.0078733

Česká literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Argentinosaurus&oldid=24195694“