Přeskočit na obsah

Antoš Frolka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antoš Frolka
Antoš Frolka
Antoš Frolka
Narození13. června 1877
Kněždub
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. června 1935 (ve věku 57 let)
Tvarožná Lhota-DoubravkaStrážnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov v Kněždubu
Povolánímalíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antoš Frolka (13. června 1877 Kněždub[1]8. června 1935 Tvarožná Lhota-Doubravka u Strážnice) byl moravský malíř, žák Joži Úprky. Hlavním námětem jeho realistických obrazů je život prostých lidí na slováckém venkově.

Kněždub, náhrobek malíře Antoše Frolky

Antoš Frolka, vlastním jménem Antonín Frolka, se narodil 13. června 1877 v obci Kněždub. Frolkův otec Jiří Frolka (1850-1908) byl sedlák – půlčtvrtník. Malý Antonín od mládí rád maloval, ale jeho otec si nepřál, aby se stal malířem. Po ukončení základního vzdělání chtěl Antonín, kterému se říkalo „Antoš“, pokračovat na střední škole s uměleckým zaměřením. Z finančních důvodů si to však rodina nemohla dovolit. Jeho malířského nadání si všiml tehdy již slavný malíř Joža Uprka, který žil v nedaleké Hroznové Lhotě. Antošův otec Jiří nakonec souhlasil. V roce 1897 vstoupil do hospodářské služby a malířského učení k Jožovi Uprkovi.[2][3]

V roce 1901 vystavoval poprvé společně s Jožou Uprkou, Václavem Jíchou a Cyrilem Mandelem ve Strážnici. V roce 1902 a 1903 se pokusil o přijetí na malířskou Akademii v Praze. Nějaký čas i v Praze bydlel, ale po úmrtí matky se vrátil k Jožovi Uprkovi. Roku 1906 byl Frolka přijat na Akademii umění v bavorském Mnichově, kde byl žákem profesora Otto Seitze.[3] Studium z rodinných důvodů opět nemohl dokončit a vrátil se domů. V roce 1907 složil zkoušky na malířskou Akademii ve Vídni, kde studoval u profesora Kazimierze Pochwalského.[3] Ani zde mu osud nedopřál studium dokončit. Roku 1908 mu zemřel otec a Frolka se musel vrátit do rodného Kněždubu. Přátelil se s mnoha mnohými moravskými umělci (mj. bratři Mrštíkové, Oto Bystřina, Franta Úprka) a v r. 1907 se stal tajemníkem nově založeného Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně.[2]

V roce 1909 se Frolka oženil s Marianou Falešníkovou z Tasova a začal hospodařit na statku, ve kterém si zřídil i malířský ateliér. Narodily se jim čtyři děti.[2]

V roce 1914 získal studijní stipendium do Paříže, kde strávil několik měsíců. Po vypuknutí první světové války byl mobilizován a odvelen přes Vídeň na východní frontu.[3] Na frontě prodělal vážné onemocnění, byl zproštěn válečné služby a na frontu se až do konce války nevrátil. V letech 1915–1916 pracoval ve Vídni jako módní návrhář.[2]

Po návratu domů začal Frolka hospodařit a malování ve volném čase mu pomáhalo živit rodinu. Kromě vlastní malířské tvorby navrhl na objednávku řadu plakátů k různým společenským a kulturním událostem v regionu. Je autorem několika cyklů akvarelových maleb s námětem života na vesnici, které sloužily jako podklad pro tisk pohlednic.[2]

V roce 1927 zakoupil statek Doubravka nedaleko Tvarožné Lhoty a přestěhoval se tam se svou rodinou.[2][3] Po celý svůj život chodil v lidovém kroji a mluvil rodným slováckým nářečím.

Antoš Frolka zemřel po dlouhé nemoci 8. června 1935 v Doubravce a byl pohřben v rodném Kněždubu vedle bratrů Joži a Františka Úprkových.

Už během svého života Frolka jako člen vystavoval téměř na všech výstavách Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně a dalších městech: Německý Brod (1927), Prostějov (1930), Luhačovice (1933,1936).[2] S úspěchem bylo jeho dílo prezentováno i v Praze, Paříži a Londýně.[3] V 70. a 80. letech 20. století se konaly výstavy Frolkovy tvorby v regionálních galeriích v Hodoníně, Strážnici a Uherském Hradišti. V roce 2019 uspořádal Národní ústav lidové kultury reprezentativní výstavu díla Antoše Frolky na zámku ve Strážnici.[2]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e f g h Antoš Frolka malíř slováckého venkova. Národní ústav lidové kultury [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f JILÍK, František. Antoš Frolka. SALON. Roč. VI, čís. 8. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]