Přeskočit na obsah

Alexej Alexandrovič Romanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexej Alexandrovič Ruský
Narození2.jul. / 14. ledna 1850greg.
Petrohrad
Úmrtí1.jul. / 14. listopadu 1908greg. (ve věku 58 let)
Paříž
Příčina úmrtízápal plic
Místo pohřbeníVelkoknížecí hrobka v Petrohradu
Povolánínámořní důstojník
Oceněnírytíř Řádu sv. Alexandra Něvského
zlatá zbraň Za chrabrost
Řád růže
Řád sv. Vladimíra 4. třídy
Řád sv. Vladimíra 3. třídy
… více na Wikidatech
Nábož. vyznánípravoslaví
ChoťAlexandra Vasiljevna Žukovská (od 1870)[1]
DětiAlexej Alexejevič Beljovskij-Žukovskij
RodičeAlexandr II. Ruský[2][3] a Marie Alexandrovna Ruská
RodHolstein‑Gottorp‑Romanov
PříbuzníAlexandr III. Ruský, Sergej Alexandrovič Ruský, Jiří Alexandrovič Jurjevský, Vladimír Alexandrovič Ruský, Pavel Alexandrovič Romanov, Nikolaj Alexandrovič Ruský, Marie Alexandrovna Romanovová, Kateřina Alexandrovna Jurjevská, Olga Alexandrovna Jurjevská a Alexandra Alexandrovna Ruská (sourozenci)
Jelizaveta Alexejevna Beljovská-Žukovská[4], Alexandra Alexejevna Beljovská-Žukovská[4], Marija Alexejevna Beljovská-Žukovská[4] a Sergej Alexejevič Beljovskij-Žukovskij[4] (vnoučata)
Funkcečlen Státní rady Ruského impéria
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexej Alexandrovič Romanov (rusky Великий князь Алексе́й Алекса́ндрович, 14. ledna 1850, Petrohrad14. listopadu 1908, Paříž) byl ruský velkokníže z panovnické dynastie holštýnsko-hottorpských Romanovců, syn ruského cara Alexandra II. a mladší bratr Alexandra III.

Sloužil jako ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1883-1905.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
Alexej Alexandrovič Romanov
  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. Алексей Александрович. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, doplňkový svazek I.
  3. Александр II. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek I.
  4. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FIDLER, Jiří. Za víru, vládce a vlast (Ruští a sovětští maršálové). 1. vyd. Brno: Jota, 2005. 290 s. ISBN 80-7217-354-5.