Alexandre Jacques Bernard Law de Lauriston

Alexandre Jacques Bernard Law de Lauriston
Alexandre Jacques Bernard Law de Lauriston
	Jacques Alexandre Bernard Law Lauriston
Narození	1. února 1768; Puduččéri
Úmrtí	11. června 1828 (ve věku 60 let) nebo 12. června 1828 (ve věku 60 let); Paříž
Příčina úmrtí	kardiovaskulární onemocnění
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise (48°51′33″ s. š., 2°23′36″ v. d.); Grave of Law de Lauriston
Alma mater	collège des Grassins; vojenská vzdělávací instituce
Povolání	voják, diplomat a politik
Ocenění	velkokříž Řádu čestné legie; jména vepsaná pod Vítězným obloukem; rytíř Řádu zlatého rouna; Řád železné koruny; maršál Francie; … více na Wikidatech
Partner(ka)	Amélie Legallois
Děti	Auguste Jean Alexandre Law de Lauriston
Rodiče	Jean Law de Lauriston
Příbuzní	Jean Guillaume Law de Lauriston (sourozenec)
Funkce	ambassador of France to Russia (1811–1812); francouzský pair (1815–1828); Ministre de la Maison du Roi (1820–1824); Grand Huntsman of France (1823–1828); státní ministr (od 1824)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandre-Jacques-Bernard Law, markýz de Lauriston (1. února 1768 v Pondichéry (tehdy Francouzská Indie) – 10. června 1828 v Paříži) byl francouzský generál a maršál Francie.

Život

Law, prasynovec Johna Lawa slavného skotského ekonoma a bankéře byl synem Jeana Lawa de Lauriston a jeho ženy Jeanne roz. De Carvalho. Byl třetím z celkem šest synů. Absolvoval École Militaire v Paříži roce 1784 a sloužil v královské armádě, nejprve jako poručík v Toul. Roku 1789 se oženil – jeho ženou se stala Claude Antoinette Julie Le Duc (1772-1873!). V manželství se narodily tři děti: Augusta 1790-1860, Coralie 1800-1891 a Napoleon Adolphe 1805-1867. Přešel do vznikající revoluční armády a roku 1795 byl již plukovníkem dělostřelectva. Po 18. brumaire byl prvním konzulem povolán do generálního štábu a 1801 se stal adjutantem. Brzy po návratu z diplomatické mise v Dánsku (1801) povýšen na brigádního generála. Roku 1805 velel obsazení Benátska a Dalmácie a proti přesile se opevnil v Dubrovníku (Ragusa). Po Tylžském míru se stal generálním guvernérem Benátska. V roce 1808 byl přeložen k armádě ve Španělsku, 1809 statečně bojoval u Wagramu. V roce 1811 se stal mimořádným vyslancem v Petrohradu. Po vypuknutí války roku 1812 se připojil k armádě ve Smolensku a při ústupu byl pod Neyem v zadním voji. V roce 1813 organizoval 5. sbor v Magdeburgu, v jehož čele pak bojoval v tažení roku 1813. Při ústupu v bitvě u Lipska po předčasné destrukci mostu přes Elsteru přeplaval řeku, ale padl přímo do rukou nepřítele a byl zajat. Po restauraci se vrátil do Paříže, podřídil se Ludvíkovi XVIII. a byl jmenován kapitánem mušketýrů. Během Sta dnů se odebral na svůj statek a neangažoval se. Po druhé restauraci byl jmenován velitelem 1. divize gardové pěchoty. Roku 1820 ministr královského dvora a 1823 byl povýšen na maršála. Od roku 1822 byl členem Francouzského institutu a stal se nositelem velkokříže Čestné legie. Velel při expedici do Španělska roku 1823 druhému rezervnímu sboru. Zemřel v Paříži náhle na mozkovou mrtvici. Jeho jméno je vyryto na Vítězném oblouku v Paříži.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandre Jacques Bernard Law de Lauriston na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.