Přeskočit na obsah

Šlomo Hilel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šlomo Hilel
שלמה הלל
Šlomo Hilel (vlevo) coby ministr policie
Šlomo Hilel (vlevo) coby ministr policie
9. předseda Knesetu
Ve funkci:
1984 – 1988
PředchůdceMenachem Savidor
NástupceDov Šilansky
3. ministr policie
Ve funkci:
15. prosince 1969 – 20. června 1977
PředchůdceElijahu Sason
NástupceChajim Bar-Lev
9. a 11. ministr vnitra
Ve funkci:
3. června 1974 – 29. října 1974
PředchůdceJosef Burg
NástupceJosef Burg
Ve funkci:
16. ledna 1977 – 20. června 1977
PředchůdceJosef Burg
NástupceJosef Burg
Stranická příslušnost
ČlenstvíMapaj, Ma'arach, Izraelská strana práce

Narození23. dubna 1923
Bagdád, Irák
Úmrtí8. února 2021 (ve věku 97 let)
Ra'anana
Místo pohřbeníÚsek velikánů národa
Kneset2., 3., 7., 8., 9., 10., 11., 12.
DětiHagar Hillel
Alma materHebrejská univerzita
Profesepolitik, diplomat a špión
Náboženstvíjudaismus
OceněníIzraelská cena (1998)
CommonsShlomo Hillel
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šlomo Hilel (hebrejsky: שלמה הלל) (23. dubna 1923 Bagdád8. února 2021 Ra'anana) byl izraelský diplomat, politik a bývalý poslanec Knesetu za strany Mapaj, Ma'arach a Izraelskou stranu práce. Jako agent Mosad le-alija Bet se podílel na operaci Ezdráš a Nehemjáš, při které byly na přelomu 40. a 50. let 20. století z Iráku do Izraele přesídleny desetitisíce Židů.

Narodil se v Bagdádu v dnešním Iráku. V roce 1933 přesídlil na území dnešního Izraele. Vystudoval politologii, ekonomii a veřejnou správu na Hebrejské univerzitě.[1]

Politická dráha

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1946 byl vyslancem sionistů v Iráku, kde potají organizoval místní Židy. V letech 1948–1949 se pak podílel na organizaci vystěhovalecké vlny Židů z Iráku, Libanonu a Sýrie do Izraele. Roku 1949 patřil mezi zakladatele kibucu Ma'agan Micha'el. V roce 1951 byl izraelským emisarem v Egyptě, v letech 1959–1961 izraelským ambasadorem v Guineji, v letech 1961–1963 pak vykonával funkci izraelského velvyslance v Pobřeží slonoviny, Horní Voltě, Dahome a Nigeru. V letech 1963–1967 byl členem stále izraelské delegace při OSN. Mezi roky 1967 a 1969 pracoval coby zástupce ředitele odboru pro Blízký východ na Ministerstvu zahraničních věcí Izraele. Koncem 80. let 20. století byl předsedou globální správní rady organizace Keren ha-jesod.[1]

V izraelském parlamentu zasedl poprvé po volbách v roce 1951, do nichž šel za stranu Mapaj. Mandát ale obdržel až dodatečně, v prosinci 1952, jako náhradník. Byl členem výboru pro záležitosti vnitra, výboru pro ústavu, právo a spravedlnost a společného výboru pro tělovýchovu. Ve volbách v roce 1955 mandát obhájil, opět za Mapaj. Usedl jako člen do výboru pro ústavu, právo a spravedlnost, výboru pro veřejné služby a výboru House Committee. Tohoto mandátu se vzdal v průběhu volebního období v červenci 1959, kdy přešel do diplomatických služeb státu. Opětovně se v parlamentu objevil až po volbách v roce 1969, nyní už jako kandidát strany Ma'arach. V této době zastával i četné vládní posty. V letech 1969–1977 byl ministrem policie a od roku 1974 až do roku 1977 také ministrem vnitra. Mezitím obhájil mandát poslance Knesetu ve volbách v roce 1973. Po volbách v roce 1977 se stal předsedou výboru pro záležitosti vnitra. Poslancem zůstal i po volbách v roce 1981, po nichž byl členem výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. Uspěl i ve volbách v roce 1984. V letech 1984–1988 se stal předsedou Knesetu.[1]

Naposledy byl zvolen ve volbách v roce 1988, stále za Ma'arach. V průběhu volebního období byla ovšem strana Ma'arach sloučena do Strany práce. Usedl do výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. V roce 1988 získal Izraelskou cenu.[1]

  1. a b c d Šlomo Hilel [online]. Kneset [cit. 2011-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]