Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská | |
---|---|
královna pruská a kurfiřtka braniborská | |
královna Žofie Dorotea v roce 1737 autor portrétu Antoine Pesne | |
Doba vlády | 1713–1740 |
Narození | 16. března 1687 Hannover |
Úmrtí | 28. června 1757 Berlín |
Pohřbena | Berlínský dóm |
Předchůdce | Žofie Luisa Meklenburská |
Nástupce | Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská |
Sňatek | 28. listopadu 1706 |
Manžel | Fridrich Vilém I. |
Potomci | Vilemína Fridrich Vilém Bedřiška Luisa Filipína Šarlota Žofie Dorota Luisa Ulrika August Vilém Anna Amálie Jindřich August Ferdinand |
Dynastie | Hannoverská |
Otec | Jiří I. |
Matka | Žofie Dorotea z Celle |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Původ a mládí
[editovat | editovat zdroj]Žofie Dorotea se narodila 16. března 1687 jako mladší ze dvou dětí z nešťastného manželství svých rodičů, budoucího britského krále Jiřího Ludvíka Brunšvicko-Lüneburského a Žofie Dorotey z Celle. Po jejich rozvodu v roce 1694 byli Žofie a její starší bratr Jiří August (budoucí britský král JIří II.) odtrženi od své matky, se kterou se již nikdy nesetkali. Děti vyrůstaly v péči jejich babičky z otcovy strany, hannoverské kurfiřtky Žofie Hannoverské. Když bylo Žofii Dorotee třináct let, přibyl na hannoverský dvůr i další vnuk Žofiin, pruský kurprinc Fridrich Vilém. Přes jeho divokou povahu spolu všichni dobře vycházeli, jakkoli Fridrich Vilém často byl ztlučen; své sestřenici projevoval náklonnost, i když on jí byl lhostejný.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]28. listopadu roku 1706 se Žofie za tohoto svého bratrance, pruského kurprince a následníka pruského trůnu Fridricha Viléma provdala; sňatek byl dohodnut především s přispěním babičky obou snoubenců, Žofie Hannoverské. Fridrich Vilém po smrti svého otce, vévody Fridricha (25. února roku 1713), usedl na pruský trůn jako král Fridrich Vilém I.
V manželství spolu žili dva zcela rozdílní lidé: intelektuální Žofie Dorotea, milující hudbu, zajímající se o umění, literaturu a módu, a spartánsky založený princ, jehož největší vášní byla armáda a správa země, která se pod jeho panováním stala vysoce prosperujícím státem. Na politické záležitosti Žofie Dorotea vliv neměla. Manželství královského páru bylo velmi disharmonické, plné střetů především pro rozdílný přístup k dětem; přes tyto rozdíly pečovala Žofie Dorotea oddaně o manžela v jeho nemocech.
Z manželství vzešlo čtrnáct potomků, sedm synů a sedm dcer, čtyři z nich však zemřeli v útlém věku:
- Fridrich Ludvík (23. listopadu 1707 – 13. května 1708)
- Vilemína (3. července 1709 – 14. října 1758), ⚭ 1731 markrabě Fridrich III. Braniborsko-Bayreuthský (10. května 1711 – 26. února 1763)
- Fridrich Vilém (16. srpna 1710 – 21. července 1711)
- Fridrich Vilém (24. ledna 1712 – 17. srpna 1786), braniborský kurfiřt, neuchâtelský kníže a pruský král od roku 1740 až do své smrti, ⚭ 1733 Alžběta Kristina Brunšvicko-Bevernská (8. listopadu 1715 – 13. ledna 1797)
- Šarlota (5. května 1713 – 10. června 1714)
- Bedřiška Luisa (28. září 1714 – 4. února 1784), ⚭ 1729 markrabě Karel Vilém Fridrich Braniborsko-Ansbašský (12. května 1712 – 3. srpna 1757)
- Filipína Šarlota (13. března 1716 – 17. února 1801), ⚭ 1733 Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1. srpna 1713 – 26. března 1780), brunšvicko-wolfenbüttelský kníže
- Karel (2. května 1717 – 31. srpna 1719)
- Žofie Dorota (25. ledna 1719 – 13. listopadu 1765), ⚭ 1734 Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (17. listopadu 1700 – 4. března 1771), pruský princ a markrabě Braniborský
- Luisa Ulrika (24. července 1720 – 2. července 1782), ⚭ 1744 Adolf I. Fridrich (14. května 1710 – 12. února 1771), král švédský od roku 1751 až do své smrti
- August Vilém (9. srpna 1722 – 12. června 1758), ⚭ 1742 Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780)
- Anna Amálie (9. listopadu 1723 – 30. března 1787), abatyše z Quedlinburgu
- Jindřich (18. ledna 1726 – 3. srpna 1802), ⚭ 1752 Vilemína Hesensko-Kasselská (25. února 1726 – 8. října 1808)
- August Ferdinand (23. května 1730 – 2. května 1813), ⚭ 1755 Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská (22. dubna 1738 – 10. února 1820)
Od roku 1712 žila Žofie Dorotea na zámku Monbijou. Zde se často setkávala se svým synem Fridrichem, jenž ji velmi miloval a ctil a na něhož měla velký vliv; mohl využívat zdejší knihovnu a zabývat se věcmi, které byly jeho otci proti mysli. Žofie Dorotea velmi trpěla tyranským přístupem manžela k synovi, který se jí po povahové stránce velmi podobal; dramatický vztah otce a syna vyústil ve Fridrichův útěk. Žofie Dorota o plánovaném útěku korunního prince věděla a dostávala od něj dopisy, když byl po nezdařené akci uvězněn v pevnosti Küstrin.
Silný vztah Fridricha k matce se projevil i po jeho nástupu na trůn v roce 1740, kdy Žofie Dorotea nebyla zvána královnou-vdovou, ale dostala titul královna matka a byla nadále první dámou na pruském dvoře před Fridrichovou manželkou Alžbětou Kristinou.
Smrt, odkaz
[editovat | editovat zdroj]Žofie Dorotea zemřela 28. června 1757 na svém zámku Monbijou. Pochována byla v hohenzollernské hrobce berlínské katedrály.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Vilém Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Jiří Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Dorothea Dánská | ||||||||||||
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Magdalena Braniborská | ||||||||||||
Jiří I. | ||||||||||||
Fridrich IV. Falcký | ||||||||||||
Fridrich Falcký | ||||||||||||
Luisa Juliana Oranžská | ||||||||||||
Žofie Hannoverská | ||||||||||||
Jakub I. Stuart | ||||||||||||
Alžběta Stuartovna | ||||||||||||
Anna Dánská | ||||||||||||
Žofie Dorotea Hannoverská | ||||||||||||
Vilém Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Jiří Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Dorotea Dánská | ||||||||||||
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Magdalena Braniborská | ||||||||||||
Žofie Dorotea z Celle | ||||||||||||
Alexandr Desmier | ||||||||||||
Alexandr II. Desmier d'Olbreuse | ||||||||||||
Marie Baudoin du Peux | ||||||||||||
Éléonore Desmier d'Olbreuse | ||||||||||||
Joachim Poussard | ||||||||||||
Jacquette Poussard de Vandré | ||||||||||||
Suzanne Gaillard de Saint-Dizant | ||||||||||||
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Dorotea Hannoverská na Wikimedia Commons
- Korespondence Fridricha Velkého s jeho matkou Žofií Doroteou (francouzský originální text)
- Tripota Archivováno 11. 8. 2020 na Wayback Machine.
- Rodokmen
- Žofie Dorotea na stránkách genealogy.euweb
Pruská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská |
1713–1740 Žofie Dorotea Hannoverská |
Nástupce: Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská |
Braniborská kurfiřtka | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská |
1713–1740 Žofie Dorotea Hannoverská |
Nástupce: Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská |
Neuchâtelská kněžna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská |
1713–1740 Žofie Dorotea Hannoverská |
Nástupce: Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská |