Sučava

Sučava ; Suceava
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°39′5″ s. š., 26°15′20″ v. d.
Nadmořská výška	mezi 270 a 435 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas); UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Rumunsko
Župa	Suceava
Historická země	Moldávie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	52 km²
Počet obyvatel	92 121 (2011)
Hustota zalidnění	1 771,6 obyv./km²
Etnické složení	Rumuni (91,3 %), Ukrajinci, Němci
Náboženské složení	pravoslaví (84 %)
Správa
Starosta	Ion Lungu
Vznik	1388
Oficiální web	www.primariasv.ro
E-mail	primsv@primariasv.ro
Telefonní předvolba	330
PSČ	720001–720285
Označení vozidel	SV
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sučava^[1] (rumunsky Suceava, ukrajinsky Сучава; v jidiš שאָץ‎; polsky Suczawa) je župní město v Rumunsku, ležící na severovýchodě státu, v historické zemi Bukovině. Žije zde okolo 92 000 obyvatel.

Město se nachází na mezi podhůřím Karpat a moldavskými rovinami, asi 40 km od hranic s Ukrajinou. Jeho středem protéká řeka Sučava, která se po 21 km vlévá do Siretu. Je centrem stejnojmenné župy, nacházejí se zde závody mnoha průmyslových odvětví a železniční uzel.

Historie

Sučava má velmi slavnou historii. Mezi lety 1388 a 1565 byla centrem Moldavského knížectví pod vládou Bogdana I., Petru Mușata a Štěpána Velikého. Během vlády Alexandra Lăpușneanua se však metropole země přesunula do Jasů a význam Sučavy upadl. Poté již byla součástí Rakousko-Uherska a Rumunska jako provinční město.

Pamětihodnosti

Mezi historické památky patří katedrála ze 14. a 15. století, kostely ze století šestnáctého a knížecí dům ze století sedmnáctého.

Galerie

Kostel sv. Dimitrije z let 1534–35 s věží z roku 1560
Gotická okna kostela sv. Dimitrije
Kostel sv. Jiří v klášteře sv. Jana z let 1514–22, památka UNESCO
Nástěnná malba v kostele sv. Jiří zdůrazňuje dobrovolnost Kristovy oběti tím, že Ježíš sám stoupá na kříž
Kostel sv. Jana Křtitele z roku 1642

Odkazy

Reference

↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd.. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011 tisk. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 73, 109.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sučava na Wikimedia Commons
Oficiální portál
Stránky Muzea Bukoviny
Fotografie Suceavy před 1. sv. válkou

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd.. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011 tisk. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 73, 109.

[1]

Města a obce župy Sučava

města	Broșteni • Cajvana • Câmpulung Moldovenesc • Dolhasca • Fălticeni • Frasin • Gura Humorului • Liteni • Milișăuți • Rădăuți • Salcea • Siret • Solca • Sučava • Vatra Dornei • Vicovu de Sus

obce	Adâncata • Arbore • Baia • Bălăceana • Bălcăuți • Berchișești • Bilca • Bogdănești • Boroaia • Bosanci • Botoșana • Breaza • Brodina • Bunești • Burla • Cacica • Calafindești • Capu Câmpului • Cârlibaba • Ciocănești • Ciprian Porumbescu • Comănești • Cornu Luncii • Coșna • Crucea • Dărmănești • Dolhești • Dorna-Arini • Dorna Candrenilor • Dornești • Drăgoiești • Drăgușeni • Dumbrăveni • Fântâna Mare • Fântânele • Forăști • Frătăuții Noi • Frătăuții Vechi • Frumosu • Fundu Moldovei • Gălănești • Grămești • Grănicești • Hănțești • Hârtop • Horodnic de Jos • Horodnic de Sus • Horodniceni • Iacobeni • Iaslovăț • Ilișești • Ipotești • Izvoarele Sucevei • Marginea • Mălini • Mănăstirea Humorului • Mitocu Dragomirnei • Moara • Moldova-Sulița • Moldovița • Mușenița • Ostra • Panaci • Păltinoasa • Pătrăuți • Pârteștii de Jos • Poiana Stampei • Poieni-Solca • Pojorâta • Preutești • Putna • Rădășeni • Râșca • Sadova • Satu Mare • Siminicea • Slatina • Straja • Stroiești • Stulpicani • Sucevița • Șaru Dornei • Șcheia • Șerbăuți • Todirești • Udești • Ulma • Vadu Moldovei • Valea Moldovei • Vama • Vatra Moldoviței • Verești • Vicovu de Jos • Voitinel • Volovăț • Vulturești • Zamostea • Zvoriștea

Města v Rumunsku podle počtu obyvatel

1 500 000+	Bukurešť

250 000+	Kluž • Temešvár • Jasy • Constanța • Craiova • Brašov

100 000+	Galați • Ploješť • Oradea • Brăila • Arad • Pitești • Sibiu • Bacău • Târgu Mureș • Baia Mare • Buzău • Botoșani • Satu Mare

75 000+	Râmnicu Vâlcea • Drobeta-Turnu Severin • Sučava • Piatra Neamț • Târgu Jiu • Târgoviște • Focșani • Bistrița

Rumunsko – România – (RO)

Rumunské župy a jejich správní centra

Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani)