Poběžovice (zámek)
| Zámek Poběžovice (Ronšperk) | |
|---|---|
.jpg) Severozápadní průčelí, květen 2024 | |
| Základní informace | |
| Sloh | pozdně gotický, renesanční, raně barokní, slohy 19. a 20. století |
| Výstavba | po roce 1459 |
| Přestavba | 1682–1695, první čtvrtina 18. století, první polovina 20. století |
| Stavebník | Dobrohost z Ronšperka |
| Další majitelé | Švamberkové, Thun-Hohensteinové, Coudenhove-Kalergi |
| Současný majitel | Město Poběžovice |
| Poslední majitel | Johannes Coudenhove-Kalergi |
| Poloha | |
| Adresa | Šandova čp. 1, náměstí Míru čp. 210 a čp. 272, Poběžovice,  Česko |
| Ulice | Šandova |
| Souřadnice | 49°30′40,79″ s. š., 12°48′12,64″ v. d. |
  Poběžovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39815/4-2177 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | https://www.zamekpobezovice.cz/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poběžovice (též Ronšperk) jsou hrad přestavěný na barokní zámek ve stejnojmenném městě v okrese Domažlice. Stojí v centru města na nevýrazném návrší v nadmořské výšce asi 440 m. S platností od 1. července 2024 je poběžovický zámek chráněn jako národní kulturní památka.[1][2][3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ve městě zmiňovaném poprvé v roce 1359 existovala tvrz nejasné lokalizace. Hrad založil Dobrohost z Ronšperka, který Poběžovice získal v roce 1459.[4] V roce 1510 hrad dobylo královské vojsko Vladislava Jagellonského vedené Zdeňkem Lvem z Rožmitálu, aby učinilo přítrž loupeživým výpravám Dobrohostova syna Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka, který uprchl ze země a panství si rozdělili jeho bratři Volf a Václav.
.jpg)
Nejpozději roku 1526 hrad získal Albrecht z Gutštejna, který ho později zastavil, a nakonec v roce 1542 prodal bratrům Bartoloměji a Janovi ze Švamberka.[5] Švamberkové hrad renesančně přestavěli, ale po neúspěchu stavovského povstání byl jejich majetek zkonfiskován a královská komora ho roku 1622 prodala Severinovi Táhlovi z Horšteina. Po něm se vystřídala řada majitelů, z nichž se plzeňský hejtman a pražský advokát Matyáš Bohumír z Vunšic po sňatku s Annou Feliciánou Pachtovou z Rájova zasloužil o barokní přestavbu v letech 1682–1695.
Dalšími rodinami, kterým Poběžovice patřily, byla například hrabata z Königsfeldu, Thun-Hohensteinové a od roku 1864 až do vyvlastnění v roce 1945 patřil zámek příslušníkům rodu Coudenhove-Kalergi;[4][5] tj. rodině rakousko-uherského diplomata Heinricha Coudenhove-Kalergi a jeho manželky Mitsuko Coudenhove-Kalergi, rozené Aojama.[6] Posledním majitelem zámku byl Johannes ("Hansi") Coudenhove-Kalergi, který byl v roce 1945 odsunut do Německa.
Po roce 1989 byl zchátralý zámek převeden do majetku města Poběžovic. Byla zahájena postupná rekonstrukce zámku, která však byla později přerušena.
V letech 2022–2023 se mj. uskutečnily další etapy oprav střechy a hradebního opevnění před budovou jižního křídla zámku, bylo opraveno hlavní schodiště a vstup do zámku i štít a ostění oken nad vchodem. Zároveň byla rekonstruována i barokní socha Neptuna a Tritona ze zámecké kašny a na jejím původním stanovišti byla umístěna její kopie, zatímco originál doplnil expozici uvnitř zámku.[7] Od 1. července 2024 byly během letní sezóny některé vnitřní prostory zámku poprvé zpřístupněny veřejnosti v rámci pravidelných prohlídek.[3][8]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Památkově chráněný areál poběžovického zámku zahrnuje celkem deset různých staveb a další dva samostatné objekty – kašnu s oboustranným sousoším Neptuna a Tritona, která by mohla pocházet z dílny barokního sochaře Jana Brokoffa, a rozlehlý přírodně krajinářský zámecký park.[9]
Předhradí chráněné vodním příkopem mělo okrouhlý půdorys a obklopovalo hradní jádro ze všech stran. Dochovaly se části jeho opevnění, dlouhých budov a okrouhlá bašta. Před čelo hradního jádra předstupovala obytná čtverhranná věž a sousední brána. Věž by mohla být pozůstatkem starší tvrze. Zbývající obvod jádra byl postupně obestavěn dvoupatrovými budovami, přičemž dvouprostorový palác na západní straně je nejmladší gotickou stavbou. Výběžek na západní straně nebo část východního křídla je renesanční a řada úprav nádvoří pochází z období baroka.[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jižní předhradí -
Okrouhlá bašta v nároží mladší budovy -
Alegorická socha Síly a pamětní deska Richarda Coudenhove-Kalergi u vstupu do zámku -
Spojovací brána mezi předhradím a vnitřním zámkem -
Západní křídlo
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-16]. Identifikátor záznamu 151851 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Vláda schválila prohlášení 18 památek za národní kulturní památky | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-12-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Hrad a zámek Poběžovice - národní kulturní památka [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-07-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Poběžovice, s. 435.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Domažlicko a Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Ronšperk hrad, s. 87–90.
- ↑ DUDÁK, Vladislav. Na zámek v Poběžovicích k samurajským kořenům EU. tyden.cz. 2008-12-10. Dostupné online [cit. 2018-07-30].
- ↑ Hrad a zámek Poběžovice. Dokončené práce na zámku [online]. Poběžovice: Turistické informační centrum [cit. 2024-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Hrad a zámek Poběžovice [online]. Poběžovice: Město Poběžovice [cit. 2024-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-08-02]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Poběžovice – zámek, s. 264–265.
- WAGNER, Radan. Japonská matka moderní Evropy: zámek Poběžovice. Art Revue. 15-07-2024. Dostupné online [cit. 02-08-2024].
- VÁŇOVÁ, Ladislava; VONDRUŠOVÁ, Alena. Paměti hraběnky Micu Coudenhove-Kalergi. [s.l.]: Nakladatelství Českého lesa – Zdeněk Procházka, 2014. 184 s. ISBN 978-80-87316-43-6.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Poběžovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky zámku
- Poběžovice na webu Hrady.cz
