Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2010/02

Archiv diskuse Pod lípou
Předchozí:		Následující:
2010/01	2010/02	2010/03

POV portál

Všiml jsem si, že zde vznikl Portál:Hnutí pro-life. Podle mého názoru zde nemá so dělat - stejně jako by sem neměl patřit ani portál hnutí pro-choice, ani jakýkoliv portál, zaměřený na propagaci jakéhokoliv politického hnutí, strany, nebo názoru (stejně bych se postavil proti jakkoliv názorově vyhraněným portálům (třeba Za světovou revoluci, Za záchranu velryb, Za jadernou budoucnost, Za světový džihád ...). Podle mne by zde neměly být portály aktivistických organizací, ani portály politických stran ani další portály které jsou v rozporu s wp:NPOV a wp:co Wikipedie není. Dávám to sem na posouzení ostatním wikipedistům - mně ten portál připadá jako špatný precedens, zatahující Wikipedii do půtek a odbočující z jejích vlastních pravidel. --Postrach 12. 2. 2010, 11:54 (UTC)

Co dodat, než naprostý souhlas. --Ragimiri 12. 2. 2010, 12:05 (UTC)

též souhlas --Jowe 12. 2. 2010, 12:07 (UTC)

Přiznám se, že jsem se nad tím také pozastavil.--Nadkachna 12. 2. 2010, 12:09 (UTC)

Pryč s tím - Afd neumím založit MiroslavJosef 12. 2. 2010, 12:11 (UTC)

Taktéž souhlas, měl by stačit samostatný článek. --G3ron1mo 12. 2. 2010, 12:25 (UTC)

Souhlas --Petr Losert 12. 2. 2010, 12:32 (UTC)

Souhlas --Zákupák 12. 2. 2010, 12:36 (UTC)

Nutně POV by být nemusel (resp. by mohl být i POV v opačném gardu, pokud by toto hnutí jen/převážně kritizoval), ale dosavadní obsah se jeví jako podpora danému hnutí --> smazat. --Kacir 12. 2. 2010, 12:42 (UTC)

smazat--Faigl.ladislav _slova^činy 12. 2. 2010, 12:56 (UTC)

Je třeba vidět rozdíl mezi portály, věnující se řekněme něčemu, co lze považovat za POV (Linux, Izrael, Palestina, Válka, Mírové hnutí) ale jedná se o rozšířený fenomén, kolem kterého vzniká tolik článků, že je zcela logické, aby měl vlastní portál. Na druhou stranu jedno hnutí mezi takovou skupinu nepatří. Co kdyby zde vznikl Portál:ČSSD? Něco takového sem nepatří, pro doporučuji smazat. --Aktron (d|p) 12. 2. 2010, 13:02 (UTC)

No zrovna článků o ČSSD (o politicích, o jimi podepsaných smlouvách a zákonech, o aférách, o kampaních) by tu mohlo být (a možná i je) docela dost. --Tchoř 12. 2. 2010, 13:11 (UTC)

Portál o jednom názorovém proudu nemůže být neutrální. A také není už teď, přestože je skoro prázdný. Smazat. --egg 12. 2. 2010, 13:15 (UTC)

Prosím tímto Egg-a aby uvedl, co mu na torzu portálu v 12. 2. 2010 13:15 připadalo mimo neutralitu, když všechny informace v něm obsažené byly v tu dobu na Wikipedii i někde jinde. - nějak se mi to nezdá...--DeeMusil 15. 2. 2010, 01:07 (UTC)

Souhlas a s podobným odůvodněním jako navrhovatelovo smazat ještě portál Portál:Komunistický režim v Československu, který je také jistý druh propagace osobních postojů, byť v tomto případě negativní. Palu 12. 2. 2010, 13:18 (UTC) Doplnění: Nebo oba uvést do neutrální podoby. Palu 12. 2. 2010, 13:56 (UTC)

Protože portál ještě nebyl smazánnenabyl výsledné podoby, přidávám své variantní stanovisko: Smazat - jen bude-li propagandistický, jinak ponechat. "Live and let live", i když příznivcem hnutí rozhodně nejsem.--Petr Karel 12. 2. 2010, 13:46 (UTC)

Smazat, stačí článek--kuvaly|d|p| 13. 2. 2010, 18:31 (UTC)

Dovedu si představit, že i takovýto portál by mohl být Non-POV, ale tento k tomu evidentně nesměřuje. --Packa 12. 2. 2010, 18:35 (UTC)

Portál na propagovaci něčeho by tu být neměl, naopak v portálu o pro-life problém nevidím. --Dezidor 12. 2. 2010, 12:34 (UTC)

Osobně nejsem zastánce portálů obecně, všechny jsou dle mého názoru do určité míry nemístnou propagací (zvlášť když pak jejich tvůrci spamují co nejvíc článků (ne)patřičnými šablonami), cílem wikipedistů by měla být tvorba encyklopedie a článků. Ovšem nejsem si jist, jestli je moudré provádět selekci portálů na základě toho, že se někomu (většině) nějaké téma nezamlouvá. Co portály náboženské? Co jóga? Co portál Izrael jakožto sionistický? Co Linux propagující víceméně jeden výrobek? Dnešním světem (a obecními rozpočty) hýbou otázky ekologie, takže může být i kontroverzní zda propagovat automobil nebo železnici.

Osobně se mi portály moc nelíbí, ovšem když už je máme, měli bychom se rozhodovat podle jejich obsahu (zda jsou nestranné), nikoliv podle volby tématu. Byl by portál rasismus nutně špatný, když by byl tvořený nestranně? Problémem všech portálů je, že ze své podstaty nestranné nejsou, dělají je fanoušci daného tématu, odpůrci se spokojí s opozicí v článcích. Těžko se na portálu Linuxu objeví zprávička, v čem ho zrovna Mac OS X překonal, těžko se na portálu o automobilech budou výrazněji řešit negativní dopady na životní prostředí. Jenže to je problém všech portálů, problém, jehož řešení nevidím. Měl by se řešit systémově, ne likvidací portálu, který má tu smůlu, že jeho téma je trnem v oku většině. --Tchoř 12. 2. 2010, 12:44 (UTC)

Několik faktických upřesnění – Linux není jeden výrobek, nýbrž velká sada výrobků; odpůrci tvoří své portály také a také ne úplně nestranně; se zbytkem souhlasím. Palu 12. 2. 2010, 13:26 (UTC)

Systémové řešení by jistě bylo fajn, asi bych jej i podpořil, ale diskutovaný portál v současné podobě (minino, těhotenství) daleko spíš než ilustrace pro-life hnutí vypadá jako něco co se snaží tlačit jejich agendu. To by na Wikipedii IMO být nemělo, a to ani když portál o autech dělají fanoušci aut. --che 12. 2. 2010, 12:53 (UTC)

Nevím. Mně se zdá, že to je právě chyba všech portálů, že výběr obrázků týdne, článků týdne a podobně je (více či méně) aktivistický. Fanoušek aut si nedá na „svůj“ portál fotku rakoviny plic, fanoušek Izraele si tam nebude dávat fotku zmrzačených palestinských dětí, fanoušek protipotratové politiky si tam nedá fotky nechtěného dítěte umučeného v dětském domově (nebo co by měl být nestranný obrázek?) Není jasná představa, jak by měl NPOV portál vypadat (a osobně si myslím, že jediné řešení je prostě portály zrušit a zase se vrátit k psaní nestranné encyklopedie).--Tchoř 12. 2. 2010, 13:07 (UTC)

Proč? Já nevidím problém, kdyby místo portálu Pro life byl třeba portál těhotenství, kdyby místo portálu ČSSD by portál politika atd. Je ale nepřípustné zakládat portály za účelem propagace nějaké strany nebo hnutí aj., k tomu wikipedie neslouží. Portál s názvem pro life v současné podobě určitě ne. Jako NPOV portál, co třeba Portál:Rostliny?--Don Pedro 12. 2. 2010, 13:18 (UTC)

Také nejsem příznivec portálů, z důvodů, o nichž mluví Tchoř. Na druhou stranu jim nelze upřít jistou orientační hodnotu pro čtenáře, kteří potřebují širší přehled o problematice, a také schopnost shromáždit editory zaměřené na stejné téma. Také mi nepřipadá dobré mazat něco, co se ještě nestihlo narodit. A kdybychom už chtěli mazat „úchylné“ a POV portály, pak by bylo na místě smazat třeba také Portál:BDSM, který tu ale už léta v pohodě vegetuje. Mám pocit, že teď se to snadno hlasuje pro smazání, protože většině lidí lezou autoři nového portálu na nervy, ale chtělo by to napřed zásadnější diskusi. Jinak je to spíš hlasování o Cinikovi a spol. než koncepční rozhodnutí.--Ioannes Pragensis 12. 2. 2010, 13:20 (UTC)

Máte pravdu, ohledně rostlin asi moc zaujaté názory nejsou, ovšem bojím se, že je to spíš výjimka. Co se týče zbylých případů: kdybychom se na portály dívali takto, znamenalo by to sloučit všechny náboženské portály pod Náboženství, místo portálu Linux mít portál Operační systémy. Rozhodně bych nebyl proti :-), ale obávám se, že taková věc neprojde, protože to jde proti současnému duchu portálů. Současné portály mají většinou (co jsem viděl) charakter fanouškovských stránek a slouží jako oázy spřízněných duší, protože tam na rozdíl od normálních článků moc neprobíhají debaty a handrkování o nezaujaté podobě, ale spíš vzájemné podporování ve spamování článků šablonkou portálu a podobně. --Tchoř 13. 2. 2010, 14:35 (UTC)

S tím co psal Tchoř (s doplněním od uživatele Palu) zcela souhlasím. Bylo by krajně zaujaté a nefér "odstřelit" zrovna tento jeden portál, navíc když je zatím ve výstavbě a neznáme jeho "finálnější" podobu. --Dezidor 12. 2. 2010, 13:55 (UTC)

@Ioannes Pragensis: Nemyslím si, že by to bylo hlasování proti osobě. Zde jde spíše o ujasnění si toho, co je ještě dobře a co jde za akceptovatelnou hranici neutrality. IMHO je tohle zatím nejkrajněji vyhraněný portál a proto vhodný příklad pro stanovení takové hranice. Portály BSDM a Komunistický režim jsou IMHO také na hraně, a také by si zasloužily diskusi. Rozdíl bych viděl v tom, jestli ten portál má sdružovat příslušníky nějaké skupiny, ostře vyhraněné proti jiným skupinám (jako vztah fanoušků Sparty a Baníku) nebo jen vymezení zájmu (třeba portál pro fotbal nebo hokej, které nejsou v antagonistickém rozporu). --Postrach 12. 2. 2010, 14:13 (UTC)

@Postrach: Pro má sdružovat příslušníky nějaké skupiny, ostře vyhraněné proti jiným skupinám "nemáš zdroj", stejně tak se z toho může teoreticky stát portál, který bude z pozic "pro-choice" hnutí (či spíše názorovou pozici) "pro-life" hanět, stejně tak to může být neutrální portál, který bude přinášet relativně neutralní články, z nichž bych osobně třeba články o amerických pro-life organizacích, jejich aktivitách a názorových rozdílech a rozdílech v prosazování svých názorů (lobby, modlení, terorismus, občanský aktivismus atd.), silně uvítal. --Dezidor 12. 2. 2010, 14:22 (UTC)

No já si myslím, že toto spadá pod Portál:Rodina MiroslavJosef 12. 2. 2010, 14:18 (UTC)

Pro zajímavost uvádím některé portály největší Wiki, můžete si udělat názor na jejich vyváženost a na to, zda by jejich pouhé založení tady náhodou nevyvolalo poprask: en:Portal:Feminism (vs en:Portal:Men's rights), en:Portal:Pornography, en:Portal:Atheism, en:Portal:Book of Mormon, en:Portal:Latter-day Saints, en:Portal:Cannabis, en:Portal:Anarchism, en:Portal:Communism, en:Portal:Fascism, en:Portal:Terrorism… --Gumruch 12. 2. 2010, 14:38 (UTC)

Myslím že srovnávat zde zmíněný POV portál s portály na en:wiki nelze. Zmíněné portály na en:wiki sdružují, zastřešují,spojují články z určitého okruhu témat. Ty články ale existují a portál je vystavěn nad nimi. Na cs:wiki skoro žádné články na to POV téma neexistují, jen někdo vytvořil kontroverzní, skoro by se dalo říci provokativní portál. Skoro bez obsahu, proto ho považuji za zbytečnou provokaci. Jsem pro okamžité smazání.Leotard 13. 2. 2010, 12:54 (UTC)

Tak články tu už nějaké evidentně máme. Jistě můžeme udělat nějaké pravidlo, že portál může vzniknout, až pokud je v patřičné kategorii alespoň X článků, otázka je, na kolik to X stanovit? Ono to srovnávání s anglickými portály je poněkud neférové v tom, že porovnáváme portály staré několik měsíců či let s portálem starým dva dny, dost možná tyto začínaly podobně (neověřoval jsem). U tak mladého portálu, kdy není jasné, jak se vyvine, se mi skutečně zdá, že nutně hlasujeme spíš o tématu, podle toho jak se wikipedistům dané téma líbí. A potlačovat nějaké téma, protože je kontroverzní? To se mi nezdá nejlepší. --Tchoř 13. 2. 2010, 14:11 (UTC)

Ano, to by bylo projevem POV dokonce ještě předtím, než daná věc vůbec vznikne, jakýsi strach z neznámého, xenofobie, nebo tak něco - ale to je každého věc, co si vezme na triko. Portál v současné době totiž vlastně nic neobsahuje. Stačí vyslovit: Hnutí pro life a je to jak zaklínadlo: už se nám to v diskusi pěkně odděluje. --DeeMusil 14. 2. 2010, 23:11 (UTC)

Já to téma nepotlačuji proto, že je kontroverzní, ale proto, že není neutrální. Nebo se tam snad budou spravedlivě věnovat i pro-choice hnutí, nebo pro-life teroristickým akcím? Pokud ano, portál bych ponechal, pokud ne, portál bych smazal. V druhém případě pak přijde několik lidí zbytečně o spoustu práce. Počkal bych na vyjádření autorů, jak chtějí portál zaměřit. --G3ron1mo 13. 2. 2010, 18:49 (UTC)

Ok, tenhle názor chápu a podporuji, nicméně, jak už jsem několikrát podotkl, tohle je problém i řady (skoro všech?) jiných portálů. Kolik prostoru věnuje Portál:jóga kritice jógy, Portál:křesťanství odpůrcům křesťanství, Portál:válka pacifistům, Portál:Svobodný software nesvobodnému software a podobně? Na rozdíl od článků na dané téma, kde je obvykle vyvážený pohled hlídán a kritika zmíněna, jsou portály nespoutané pravidly. Vesele si odhlasovat smazání jednoho nevyváženého portálu a ignorovat existenci těch ostatních nevyvážených portálů je takové divné, nemyslíte? Správné by bylo určit jasná pravidla pro portály, aby vůbec autor věděl, co má splnit. Zatím nám Wikipedie:Wikiportál jen stručně uvádí, že to má být takový rozcestník (a pak věnuje daleko víc prostoru návodům jak si hrát s chlívečky a barvičkami). Není zřejmé, čím se to má lišit od přehledového článku, kromě toho, že se na to zřejmě nevztahují pravidla (například nezaujatý úhel pohledu) jejichž dodržování je vyžadováno od článků. --Tchoř 13. 2. 2010, 20:37 (UTC)

Chápu tvůj názor. Podle mne, je ale trochu mylný. Portál by měl odkazovat na stránky s nezaujatým úhlem pohledu. Tedy zaujatost může být pouze v tom, jaké informace podává, nebo jaké upřednostňuje, což je IMHO vcelku jedno, jelikož portál m¨á (zase IMHO) přilákat fanoušky, které dané téma zajímá )Tedy portál:jóga přilákal lidi provozující jógu, portál izrael, lidí zabývající se judaismem atd. Pochybuji, že by tyto lidizajímalo něco, jako kritika jógy atd... Což může čtenáře vést k wikiprojektům nebo přilákat k přispívání na dané téma. Většina tebou zmiňovaných portálů se mi líbí. Můj názor :) --Hagar 13. 2. 2010, 21:35 (UTC)

Pokud se mohu k problematice vyjádřit, nepovažuji za problém samotnou existenci tematického portálu, ale spíše existenci úzce vymezeného tematického portálu, v situaci kdy nějaký obecnější portál k dané problematice neexistuje - taky zde snad neexistuje portál "Palestinský terorismus" anebo "Israelské osady na palestinských územích", "Zločiny komunismu v Československu" nebo "Automobily Škoda" - vždy se jedná o nějakou obecnější tematiku. Ty příklady z en: (uvedené koll. Gumruchem) bych subjektivně nepovažoval za zcela šťastné - jedná se nejen o příklad z počtem článků mnohem rozsáhlejší Wikipedie, ale v případě těch mormonských jde o portály týkající se celkem problematické, nicméně dobře organisované, menšiny, kterou je patrně těžko přesvědčit o relativní (bez)významnosti jejich témat. Nebylo by možné situaci vyřešit změnou portálu na nějak obecnější, zahrnující celou problematiku "umělého ukončení těhotenství", sporů a morálních i právních otázek s ním spojených? Bez ohledu na mé osobní přesvědčení, nepřipadá mi jako wikipedistovi systémové, aby vznikaly portály zaměřené na jednu názorovou skupinu v dané kontroversní oblasti (ať bude nakonec zaměření portálu jakékoliv), které nakonec povedou nanejvýš k založení konkurenčního portálu "Hnutí pro-choice", a to stále při absenci nějakého zastřešujícího portálu, zabývajícího se danou problematikou - v situaci kdy zatím neexistuje dostatek článků na dané téma. Samostatný portál/samostatné portály mohou vzniknout v situaci kdy obecně orientovaný portál nebude stačit. --Zet ^(k|p) 13. 2. 2010, 23:57 (UTC)

Dodatek: Nejsem si jist formálním hlediskem, ale rád bych věděl jakou formální relevanci má výše uvedené "neoficiální hlasování" některých wikipedistů výše?--Zet ^(k|p) 13. 2. 2010, 23:57 (UTC)

Máte trochu problém s tím, že žádné hnutí pro-choice neexistuje, resp. technicky nejde o „hnutí“. To ale asi víte.--DeeMusil 14. 2. 2010, 23:07 (UTC)

Technicky snad nejde o hnutí (mimo specifických případů organisací v USA, Irsku a některých jiných zemí), ale z historického hlediska delšího než přibližně posledních padesáti let je pro-choice platforma mnohem rozsáhlejší téma než pro-life. --Zet ^(k|p) 14. 2. 2010, 23:18 (UTC)

Jednoznačně smazat - u portálů lze imho jistou míru POV tolerovat, ale tohle je už podle mého příliš. Vedle konfliktnosti a přeci jen radikálnosti předmětu mám i jiné důvody, jejichž vyslovení by bylo hodnoceno jako osobní útok (Wikipedisty nehodnotíme). Dále Pro-life se skutečně přímo týkajících článků by se našlo poskrovnu, imho zcela postačují portály Rodina, Sexualita a Medicína. Pokud má DeeMusil potřebu koordinovat činnost, k tomu imho slouží Wikiprojekty. Domnívám, že nejlepší cestou pro zamezení opakování problému s POV portálem by byla formulace doporučení, že před založením potenciálně kontroverzního portálu je třeba projednat věc s komunitou. Jednoduchý klíč co ano a co už ne podle mě nelze zformulovat.--Formol 14. 2. 2010, 01:48 (UTC)

Nesouhlas. Musím říci, že jsem šokován hrubým porušováním pravidla NPOV, kterého se zde dopouští většina výše se vyjadřujících kolegů včele s Postrachem. Hnutí pro-life je nepochybně široké a encyklopedicky významné téma (a mimochodem, jako pro-life se identifikuje 51 % obyvatel USA, těžko tedy tento směr označovat i byť i jen radikální). Ekvivalentní portály na en (např. o feminismu) už uvedli kolegové výše. Docela mne pobavil Aktron, který tvrdí, že portály o hnutí by být neměly a zároveň uvádí jako přípustnou možnost portál o Mírovém hnutí... Promiňte, pánové, ale myslím že nikdo soudný nemůže přehlédnout, že vám vadí konkrétní TÉMA portálu. Lépe zaujatost popsat ani nelze. --Cinik 14. 2. 2010, 16:53 (UTC)

nezklamal jsi. Tak tedy 41% obyvatel je podle toho sameho pruzkumu pro-choice. Nic moc statistika pouze 1000lidi."Gallup's results are based on telephone interviews with 1,015 national adults, aged 18 and older, conducted May 7-10, 2009." po telefonu :)

v USA zije prez 300milionu lidi. Nechces zacit clanek pro-choice? nejsi prece vubec zaujaty. apro po. portal smazat/zrusit byl zalozen pouze za ucelem propagace clenem organizace. tkaze tedy spam. 71.99.101.175

Osobně jsem myslím vyjádřil svůj nesouhlas s jakkoliv ostře politicky vyhraněným portálem - tedy portálem zaměřením na jeden POV u nějakého tématu. Je mi jedno, jestli bude prosazovat Mírové hnutí, Jihočeské matky, Tšetí internacionálu, Liberální demokraty, mladé fašisty nebo jakoukoliv jinou názorovou skupinu. Co je ta tom šokujícího, nebo POV prosím? Pokud je portál míněn tak, že se bude hned v úvodu distancovat od toho, že jeho zaměření představuje jediný správný pohled na problematiku euthanasie a potratů, asi bych ho skousl.

Právě proto, že pro portály chybí pevná pravidla a tenhle mi připadá jako velmi dobrý příklad a precedens, jsem to dal pod lípu a nevyvolával VfD. --Postrach 14. 2. 2010, 17:28 (UTC)

Portál slouží k popisu fenoménu a dobré orientaci po článcích tématu. Nikoliv k tomu, abychom k tématu zaujímali nějaký postoj. Hrubým POV by naopak bylo, kdyby portál stanovisko (jakékoliv stanovisko) zaujal - včetně toho, které jste zmínil. --Cinik 14. 2. 2010, 17:42 (UTC)

Pane Ciniku, proč by neměl být celý portál přesunut pod portál rodina, jak navrhoval pan MiroslavJosef? --G3ron1mo 14. 2. 2010, 21:28 (UTC)

Třeba protože se ta témata nekryjí (viz např. výzkum embryonálních kmenových buněk). Otázkou ale spíš je, proč ano? --Cinik 14. 2. 2010, 22:00 (UTC)

NPOV portál na toto téma by byl "pro-life a pro-choice" (jiste lze vymyslet lepsi a cesky nazev...), tedy by danou etickou problematiku nahlizel vyvazene z obou stran. Jedna-li se o portal "pro-life", hrube POV deklaruje jiz svym nazvem. --Kyknos 7. 3. 2010, 20:47 (UTC)

Aha. To znamená, že druhý odstavec na Portálu BDSM je podle Vás špatně a neměl by tam být protože porušuje NPOV? (osobně se mi ten portál nelíbí podobně, jako ten o kterém se tu bavíme, ale to je teď vedlejší - rád bych se dobral nějakých obecných pravidel pro portály) --Postrach 14. 2. 2010, 18:15 (UTC)

Ano, podle mne je špatně, nicméně jistě pochopíte, že se tímto portálem opravdu nehodlám probírat/zabývat. --Cinik 14. 2. 2010, 18:21 (UTC)

smazat - politická propaganda tu nemá co dělat. --Kyknos 6. 3. 2010, 11:39 (UTC)

Pravidla pro portály?

Mohu se zeptat zejména služebně starších wikipedistů, jaká jsou tedy vlastně existující pravidla pro portály? Jediné, co jsem o portálech našel, je stránka Wikipedie:Wikiportál, která ale působí poněkud nesourodě a podobu a omezení portálů příliš nespecifikuje. V zásadě tam vidím informaci, že portál má být úvodní stránka k nějakému tématu odkazující na jednotlivé články. A pak pravidlo (podle mého názoru dobré), „Zásadně do portálů nevkládejte informace, které nejsou v hlavním jmenném prostoru Wikipedie“, které je ovšem v praxi porušováno, aniž by se ozývaly nějaké protesty. Abych dotazy konkretizoval do podoby jednoduchých zjišťovacích otázek:

1. Skutečně neexistuje jiné vymezení portálů než Wikipedie:Wikiportál?
2. Je alespoň toto vymezení závazné, tedy platí například to, že by v portálech nemělo být nic navíc proti článkům?

--Tchoř 14. 2. 2010, 22:40 (UTC)

Postrachův požadavek je tak trochu mimo mísu, neboť žádný portál zatím neexistuje. Zatím je v kategorii dle šablony: "Pokusy". Až portál bude, tedy až na něm něco bude a bude zařazen do kategorií, pak si o něm klidně hlasujme. Do té doby jakékoliv rozhodování o případném smazání či nesmazání pozbývá smyslu. Doufám, že si to všichni účastníci diskuse uvědomují, i když to tak nevypadá. --DeeMusil 14. 2. 2010, 23:03 (UTC)

Myslím si, že smysl a povaha portálů si diskusi zaslouží, ať už k její iniciaci došlo jakkoliv. --Tchoř 14. 2. 2010, 23:15 (UTC)

Myslím, že diskuse nad smyslem portálů je dost mimo mísu. To je jak kdybys zpochybňoval jiný základní prvky, co zde existují.

Jinak bych se vyjádřil k Tvému textu. Pokládám za nevhodné a velice matoucí, že označuješ text z výše uvedeného linku jako „pravidlo,“ když tento nemá dle klasifikace Wikipedie ani status doporučení a už vůbec ne pravidla. Mimo to, vzpomínaná věta z onoho textu se spíše hodí na souvislý text mimo Wikipedii než na odzdrojované citáty. Kromě toho všechny zmíněné citáty, které kdy na portálu Izrael byly, pochází buď přímo z článků zde na wiki či z projektu wikicitáty. Nehledě na to, že na jiných Wikipediích se citáty v portálech používají běžně. Není proto jediný důvod, aby tomu tak nebylo i zde (už jen proto, že portál splňuje veškeré požadavky na uvedení zdroje). --Faigl.ladislav _slova^činy 15. 2. 2010, 00:24 (UTC)

Spíš se mi zdá poněkud matoucí říct, že ty citáty „pochází z článků na wiki či z projektu wikicitáty“, když jsi dnešní večer strávil právě dodatečným přidáváním těch citátů do zmíněných míst (viz: [1],[2], [3], a fůra dalších těchto editací například zde). Nic proti tomu přidávání, oceňuji, že uvádíš stav do souladu s tou zásadou (ať se vyhneme slovu pravidlo), ovšem říkat tomu „pochází z“? Nebo jsem dnes odpoledne špatně hledal a všechny ty citáty opravdu už někde byly předtím a teď jsi v nich jen nějak dělal pořádek?

Já portály nepokládám za základní prvek, základní prvek jsou články. Co se týče diskuse nad smyslem portálů, možná by mne uspokojilo, kdyby mne někdo odkázal na nějakou diskusi, která už proběhla a vyplynuly z ní nějaké závěry, co je portál, jak má vypadat a co má splňovat. Nepodařilo se mi nic najít, kromě odkazované stránky, kterou, pokud chápu dobře, Ty za závaznou nepovažuješ. Dokonce zde byl naopak vysloven dosud nikým výrazně nerozporovaný názor, že v rámci portálu je zaujatý výběr článků v pořádku a tedy dokonce se na portály ani tak úplně nevztahuje zásada nezaujatého úhlu pohledu? Opravdu bych rád, aby byla jasná pravidla pro portály a aby byl jasný jejich smysl.--Tchoř 15. 2. 2010, 01:20 (UTC)

Nepsal jsem v jaký čas, takže mé tvrzení nebylo nesprávné. Pokud to chceš detailně, tak část již byla v článcích, část již byla na wikicitátech a část jsem na základě naší včerejší diskuse na IRC na wikicitáty vložil. Jinak jsem rád, že již nezpochybňuješ smysl portálů. Co se nějakého oficiálního stanoviska k portálům týče, rovněž budu rád, když bude něco takového existovat. Jinak mi prosím nevkládej do úst/klávesnice co jsem neřekl/nenapsal. Konkrétně jde o část, že onen text nepovažuji za závazný. Uvedl jsi, že portálem porušuji pravidlo a já se ohradil, že o pravidlo ani doporučení nejde. Navíc uvedená věta má více možných výkladů. Jak jej chápu já jsem již uvedl výše. Bylo by absurdní, kdyby nějaký text či případné doporučení (těžko z toho udělat pravidlo), zakazoval využívat jiných projektů Wikimedia, k vytvoření komplexního portálu. V této souvislosti mluvím samozřejmě s obsahem běžně vkládaným do textu (tedy například Wikicitáty, nicméně v rámci specializovaných portálů si dovedu představit například i využití obsahu Wikislovníku či Wikidruhů). Od toho ty projekty přece také jsou, aby se vzájemně doplňovaly.

Co se NPOV týče, tak imho pokud zde máme NPOV články, tak logicky, pakliže portál, mimo jakéhosi zastřešení tématu v podobě velkého "rozcestníku", i představuje vybrané články, v rámci oněch článků týdne/měsíce, tak i tyto "výcucy" jsou NPOV. Jinou věcí je vyváženost. Např. když budu mít rubriku osobnost měsíce, tak abych celý rok nesázel politika za politikem, ale dal tam i spisovatele, tenistu, herce (v neposlední řadě je vhodná též genderová vyváženost). Ovšem to rovněž naráží i na otázku kvality článků. Pokud do vybraných rubrik budu chtít vybírat články, tak je celkem jasné, že budu používat články kvalitní. No a těch, nalijme si čistého vína, zde, zejména v případě nějakého úžeji vymezeného tématu, není mnoho. Wikipedisté, či týmy Wikipedistů, spravující portál tedy nalézají rovnováhu mezi těmito vybranými články, obdobně jako je tak činěno v případě Hlavní strany wiki. Nemluvil bych tedy určitě v souvislosti s portály obecně o zaujatém výběru či o přirozeném porušování NPOV.--Faigl.ladislav _slova^činy 15. 2. 2010, 09:49 (UTC)

„Nepsal jsem v jaký čas, takže mé tvrzení nebylo nesprávné.“ Jsou takové vytáčky nutné? --Ladin 15. 2. 2010, 10:03 (UTC)

„Nepsal jsem v jaký čas, takže mé tvrzení nebylo nesprávné.“ — Na to mám názor zhruba jako Ladin a nemám potřebu to dál pitvat.

... nevkládej do úst/klávesnice co jsem neřekl/nenapsal. Konkrétně jde o část, že onen text nepovažuji za závazný. ... — nevložil jsem Ti to do úst, napsal jsem „kterou, pokud chápu dobře, Ty za závaznou nepovažuješ“, čímž jsem vyjádřil, že jde o mé pochopení Tvého textu, jehož správným chápáním si sám nejsem 100% jist. A při snaze pochopit Tvůj text jsem vycházel z toho, že jsem předpokládal, že Tvoje ohrazení, že ta zásada nemá status pravidla, se vyjadřuje k otázce, zda portál Izrael něco porušuje, tedy k tomu, je-li či není-li ta zásada závazná. Nicméně buďme konstruktivní a nehádejme se o slovíčka: Mohl bys tedy explicitně ano/ne napsat, zda považuješ tu zásadu za závaznou? Zatím se k mým otázkách mnoho wikipedistů nevyjádřilo :-/. --Tchoř 15. 2. 2010, 12:24 (UTC)

Jak by řekl Sir Humphrey, pakliže po mně chceš natoliko vulgární zjednodušení takto komplexní otázky do prostého ano či ne, pak musím odpovědět ano i ne. V současné době je ona stránka věnující se portálům jediným vyjádřením se Wikipedie k portálům. Vykládá základy o tom co je to portál, uvádí stručný návod pro některé (ne všechny) z prefabrikovaných portálů a shrnuje (nejsou mi tedy jasné ty barvičky) existující portály. Beru ji tedy jako návod pro uživatele, kteří si chtějí založit portál. Ve svém smyslu je ale neúplná (nebere v potaz všechny prefabrikované portály a vůbec neuvádí možnost, že zkušenější uživatel si může portál postavit sám). Nemohu ji přijmout jako závaznou v tom smyslu, že implicitně říká, cituji: „Zásadně do portálů nevkládejte informace, které nejsou v hlavním jmenném prostoru Wikipedie.“ Tato věta by rozhodně zasloužila přeformulovat, neb je absurdní a nesmyslné (konkrétně uvádí hlavní jmenný prostor Wiki), aby zakazovala! využívat jiných projektů Wikimedia Foundation. Není možné, aby cokoliv zakazovalo toto využívání, neb to je samým principem těchto projektů. Takže po Humphreyovsku ano i ne. --Faigl.ladislav 17. 2. 2010, 23:19 (UTC)

Souhlasím s tím, že samotné téma portálu by nemělo být důvodem ke zrušení. Mělo by to být okno do tématu, umožnit čtenáři orentaci a rychlý přístup k článkům. Ať jsou tady třeba portály o fašismu nebo pravicovém extremismu. Jiná věc je jejich vyváženost, pokud je dělají, jak se často stává, fanoušci tématu. Musím podpořit Tchoře v jeho volání po pravidlech, aby špatné portály případně mohly být třeba i smazány. Ale mazat Pro-life jenom kvůli tématu, navíc nehotový portál, není dobré. Spíše se poučit a stanovit pravidla pro další spory. --Ladin 15. 2. 2010, 07:20 (UTC)

Shrnutí z pohledu zevnitř - snaha o dohodu

Takže abych to shrnul: V současné době to vypadá, že Postrach zalarmoval nějakou část Wikipedistů, aby se zrušilo něco, co ještě ani nevzniklo, (portál není zařazen mezi portály, není zařazen v kategoriích atd.) což mi připadá tak trochu jako xenofobie. Jelikož všechno co na portálu doteď je je produktem mým a byl jsem požádán, abych (ač jsem poměrně dobře seznámen s tématem) pomohl spíše s technickou stránkou věci, tak předjímat, co bude obsahem portálu, na to je opravdu přespříliš brzy.

Jelikož se celá věc dostala touto předčasnou akcí do schizofrenního bodu, kdy se autorům (resp. minimálně jednomu) zdá že nemá smysl pokračovat, jelikož to bude stejně smazáno bez ohledu na to kolik práce se na tom udělá, takže to celé směřuje přímo ke smazání, protože už nikdy nebude možno ukázat dobrý úmysl. (Zdá se, že ani nebyl předpokládán)

Pokud to někoho uklidní, je možné v rámci této diskuse deklarovat úmysl a plán, i když myslím, že je to vcelku jasné, neboť kategorie informací a článků je poměrně jasně vymezená kategorií. Co se mne týče, tak si buď vyzkouším stavbu portálu na téma, které mne zajímá, včetně měsíčních šablon časově závislého obsahu, nebo nevyzkouším a hodím na to bobek se všemi z toho plynoucími důsledky, neboť bude evidentní, že komunitu tato forma spolupráce nezajímá.--DeeMusil 15. 2. 2010, 00:59 (UTC)

Vypadá to jako neochota pokračovat v diskusi, tedy to chápu jako souhlas zůčastněných s existencí portálu, je to tak? --DeeMusil 15. 2. 2010, 23:14 (UTC)

Svou akcí jsem chtěl především chtěl iniciovat diskusi o tom, jaké portály jsou na Wikipedii vhodné a jaké ne. Pokud označíte xenofobií to, že si myslím, že Wikipedie by se měla snažit (a to i v koncepci portálů) o nestrannost, tak budiž. Různá HnutíProNěcoDobréhoAProtiNěčemuŠpatnmému považuji za čistě politickou záležitost (a je úplně jedno, co je tou konkrétní VelkouVěcí či velkouIdeou). Myslím si, že politicky zaměřené portály jsou na štíru s neutralitou a neměly by tu být. Možná i to je xenofobie - nevím (spíše si myslím, že je to fobie z jednostranného pohledu). Stejně tak nevím, jestli jsem s touhle ideou sám nebo ne. Proto jsem spustil tuhle diskusi.

Snažil jsem se diskusi iniciovat co nejdříve právě proto, aby v případě, že by v konečném důsledku vedla ke smazání portálu, nebylo zbytečně promrháno příliš mnoho energie. Klidně i takovouto snahou nazývejte xenofobií, ale myslím, že tím tomu slovu dáváte poněkud hodně přenesený význam ;-).

Obávám se, že snaha o stanovení rámce portálů vyzněla prozatím poněkud naplano. Ale uvidíme. Třeba se nějaké návrhy vyvrbí. Pak se uvidí, jestli ten portál ve světle pravidel přežije či ne. Osobě mi na něm vadí zatím nejvíc jeho názvem deklarovaná stranickost, ale mohu se mýlit a svůj prostor tam proporcionálně dostanou i ideoví odpůrci a lapsy toho hnutí. Pokud nebudou jiné námitky, sám žádné další akce iniciovat nebudu. --Postrach 15. 2. 2010, 23:51 (UTC)

Vy zavádíte Postrachu nový pojem - "Portál nestranný". Dle mého názoru je takový jen jeden, hypotetický, naprosto univerzální a ten obsahuje úplně všechno, pak logicky nestranní vůbec nikomu, ale naprosto postrádá smyslu. Tím de fakto popíráte smysl kategorizace, jelikož právě z kategorizovaných informací portály vycházejí. A pochopte, že lidé co by si rádi přečetli portál obsahující pro-life informace pravděpodobně nebudou zajímat informace o různých způsobech provedení potratu. Pokud by někdo takové informace hledal, zajde spíše na portál věnovaný interrupcím. Víte, svět je takto členěn a NPOV neznamená dávat všude všechno od všeho. Znamená to vyváženost případně neutrálnost informace, která je prezentována. Sama existence portálu na jakékoliv téma nemůže být tudíž projevem POV, jelikož portál čerpá informace z článků. Pokud chcete diskutovat o POV, diskutujte tam. Každý portál pak obsahuje něco jiného. Je to asi jako když jdete do pekárny pro chleba a rohlíky, nebo do drogerie pro krém na boty a šampón na vlasy. Dělat to opačně by nedávalo smysl stejně, jako by nedávalo smysl nutit pekaře, aby držel v sortimentu dětské pleny a drogeristovi (nebo jak se tomu říká), aby prodával rohlíky. To je prostě nesmysl.

Dále říkáte, že chcete "jen otevřít diskusi. Ano, máte pravdu, otevření diskuse není důvodem si myslet, že jde o xenofobii. Ale já říkám něco jiného. Způsob, jakým je otevření a vedení diskuse vedeno je xenofobní - a to těžce. V době, kdy šablona portálu byla prázdná se hlasovalo o smazání na základě čeho? Názvu? Osob Wikipedistů? Nebo snad neznámého obsahu - tedy xenofobních pocitů, co by tam všechno mohlo být... --DeeMusil 17. 2. 2010, 15:50 (UTC)

Dotaz na členy portálu

Když už se oháníte vším možným včetně xenofobie těch, kterým se portál jeví jako propagandistický a v podmínkách české Wikipedie v neutrální formě prakticky neudržitelný, podpořili byste se stejnými argumenty i to, že by např. Destineto založil Portál:Homosexualita a zaplňoval by ho aktualitami a informacemi typu "věděli jste, že geniální matematik Alan Turing byl soudně nařízeným léčením homosexuality dohnán k sebevraždě", "věděli jste, že jeden z nejgeniálnějších průkopníků letectví, Alberto Santos-Dumont, byl homosexuál", "věděli jste, že Dan White, který v roce 1978 zavraždil starostu San Franciska George Mosconeho, se úspěšně hájil strachem z pro-homosexuálních postojů starosty"?--Formol 16. 2. 2010, 12:49 (UTC)

Řeknu Vám to takto: kdyby takový portál vznikl, nepochybuji, že byste byl jeho hlavním obhájcem a že náš případný pokus prosadit jeho zrušení by byl v lepším případem neúspěšný, v horším případě nejen neúspěšný, ale navíc ještě důvodem k perzekuci našich osob. Za současného stavu náhledu na portály je zde místo jak pro portál homosexualita, ta pro portál hnutí pro-life.

K detailům: pokud je zajímavost dostatečně zajímavá a podložená, nevidím v ní problém. Pokud tedy přehnaně nevychvaluje (u Santose-Duponta bych to nejgeniálnější vyškrtnul, taky nepíšeme k Norrisovi, že je to génius akčního herectví), nebo pokud se ze zajímavostí nestane suchý nezajímavý výčet toho, kdo všechno byl (údajně) homosexuál. Ale to s tím výčtem by byl spíše technický nedostatek, než otázka přípustnosti, a jeho řešení bych nechal na tvůrcích a správcích samého portálu. Podstatné je, aby tam nebyly nesmysly a aby portál sděloval zajímavosti a informace, ne kalendář akcí a osobní názory tvůrců. --Cinik 16. 2. 2010, 14:11 (UTC)

Laskavě nerozhodujte za mě, ano? Ze stejného důvodu, z jakého rozhodně nesouhlasím s existencí zde diskutovaného portálu, bych nesouhlasil ani s existencí portálu Homosexualita.--Formol 16. 2. 2010, 19:14 (UTC)

Jenže Formole homosexualita je již zahrnuta na portálech Sexualita a částečně též BDSM, tedy je o jeden zcela praktický důvod více proč takový portál nezakládat. Jde ale spíše o to zda se tím něco získá. Váš důvod je tedy stejný, ale situace stejná není. Navíc, když hypoteticky zmiňujete např. Destinera, ten opakovaně prokázal, že neumí prezentovat homosexualitu nestranně, a většinou své vlastní závěry v diskusi vydává hned pár minut poté za společný konsenzus, takže bych hypoteticky jeho editace kontroloval, diskutoval, případně revertoval, jako vždycky (I tak po něm půjde uklidit jen velmi těžko vzhledem k rozsahu jeho copy-paste aktivity) a v případě, že by se z portálu nedalo nic použít, navrhl bych jeho smazání. Je s tím ještě jeden problém, jelikož vzhledem k předběžným výsledkům arbitráže to vypadá, že Destinero projevil jednak nechuť na českou Wikipedii vůbec přispívat a v jeho blogu se o české Wikipedii a všech Wikipedistech vůbec vyjadřuje velmi nelichotivě, druhak mu hrozí, že mu bude přispívat ke článkům o homosexualitě zakázáno, což dle mého zahrnuje i portály. Ale to jsme už trochu off-topic. Proč jste nedal za příklad sebe?--DeeMusil 17. 2. 2010, 14:34 (UTC)

Vymezení pojmu aktivista pro-life

Koho by zajímala diskuse na téma aktivisté pro-life, tak je tady : Diskuse k portálu:Hnutí pro-life#Vymezení pojmu --Ladin 19. 2. 2010, 08:11 (UTC)

Další postup?

Vzhledem k tomu, že většina komunity nevyjádřila zrovna nadšení z takového portálu bych navrhoval, pokud už nedošlo ke smazání, alespoň explicitně stanovenou dobu "zkušebního provozu". A pro ty, kteří se snad domnívají, že skutečně půjde o NPOV portál, bych tu měl k zamyšlení např. [4] nebo fakt, že v zajímavostech jsou hned dvě neodzdrojovaná tvrzení. A zcela upřímně, kdo bude ztrácet čas v dlouhých a neplodných diskuzích s DeeMusilem nebo Cinikem nad každým jejich vneseným POV...--Formol 7. 3. 2010, 20:32 (UTC)

Portál neobsahuje nic, co by již neobsahovaly články, takže diskutujte u těchto článků--DeeMusil 7. 3. 2010, 22:11 (UTC)

Portál nelze hodnotit dle jednotlivostí, nýbrž jako celek v nejširším kontextu. Např. už svým pojmenováním a úvodní větou výrazně koresponduje s existující právnickou osobou - občanským sdružením Hnutí Pro život ČR, které působí jako značně ideologické a ostře názorově vyhraněné. To lze považovat za náznak možného rizika propagandistického účelu tohoto portálu.

Příkladem nenápadného podsouvání POV autora portálu Cinika může být např. editace stránky AIDS, kde jako ochranu proti přenosu cíleně upřednostnil partnerskou věrnost a použití kondomu odsunul až na druhé místo v druhé větě - v duchu ideologie Hnutí pro-life. Lze očekávat podobně nenápadnou, "plíživou" propagandu POV i na portálu, tak aby třeba v jednotlivostech byla dodržena pravidla Wiki (nebo aby se to pohybovalo na hraně), a přitom v celkovém vyznění portál sloužil k ideologickým cílům.

Podobně též např. zapojení Cinika do editačních válek s Destinerem o témata kolem homosexuality, kde Cinik sice "jen" prováděl reverty proti Destinerovu "vandalismu", avšak též by se to dalo vnímat jako úsilí o udržení jednoho POV oproti druhému POV, resp. o udržení marginálních názorů v pozici významných: [5] [6] [7] [8] [9]

Pozornost zaslouží i propagandistická nebo zaujatá editace článku Hnutí Pro život ČR - viz např. nutnou Elmovu opravu Cinikova textu, anebo self-promo zodkazované pomoci self-publikace: "HPŽ ČR je největší českou pro-life organizací, samo deklarovalo k 5. 7. 2009 800 oficiálních členů, přes 4 tisíce aktivistů podporujících činnost sdružení finančně či prací na místní úrovni a cca 13 tisíc odběratelů informačního oběžníku." S ohledem na širší kontext (vč. příkladu uvedeného výše Formolem) jsem tedy pro smazání portálu. --Bazi 14. 3. 2010, 02:16 (UTC)

Takže nějaké pravidlo pro portál ve smyslu „Wikipedisté mající problém potlačit svůj POV by neměli/nemohou zakládat na dané téma portál?“? Osobně se mi to nezdá moudré, snažil bych se obsah Wikipedie posuzovat co nejvíc odděleně od osoby autora. K celkové činnosti wikipedisty lze přihlédnout třeba při arbitráži, ale povolovat/nepovolovat/mazat/nemazat na základě toho obsah se mi moc vhodné nezdá.

Jaký mají názor ostatní. Šlo by takové pravidlo schválit? --Tchoř 14. 3. 2010, 07:53 (UTC)

Pozornost dle mého zasluhuje především zájem Baziho, i když jeho editace jsou poměrně uspokojivé, z výčtu editací je možné poznat zaměření výhradně na LGBT články, včetně článků s diskutabilní významností, tedy na její hranici (Např. Gay Man ČR). Zaráží mne tedy, jaký by mohl mít zájem na portálu Hnutí pro život a jak to souvisí s Destinerem... Že by snad někdo někoho k něčemu přesvědčoval? Navíc Bazi upozornil např. na nutnou Elmovu opravu Cinikova textu, který bylo zajisté možné hodnotit jako POV, na druhé straně je třeba ocenit Cinika, že zdroj, který nemluví o HPŽ pozitivně do článku sám vložil. Tady se tedy může jednat o propagaci jen stěží a je jasná snaha o NPOV. U Baziho ale nikde nevidím, že by si do článků o LGBT dával zdroje které mluví o LGBT negativně, tedy Bazi možná ukazuje ukazováčkem na Portál Hnutí pro život, Cinika atd., že by to možná mohlo být POV a propagace, ale tři prsty současně ukazují na něj samotného. A tak bych se zeptal, smažeme článek např. o červené barvě jen proto, že za A) někteří lidé nemají červenou barvu rádi a proto, že ho píše zaměstnanec firmy vyrábějící červenou barvu? Nebo se za B) podíváme, jestli tam není něco špatně a když nic nenajdeme, necháme článek být jak je? Za červenou barvu dosaďte cokoliv. Třeba barvu kůže, nebo homosexualitu. Pokud zvolíme možnost A, stáváme se svědky redcolorofobie, nebo homofobie, nebo například prolifefobie. Já bych osobně hodnotil spíše podle toho, jak daný Wikipedista edituje, jaké má výsledky a zda jsou jeho editace POV, případně do jaké míry a zda se to dá vyvinutím běžného úsilí uhlídat v rozumných mezích. Předem předesílám, že si dle dosavadních výsledků a zkušeností myslím, že to v případě Baziho, Cinika a mé maličkosti (včetně mnoha dalších) lze, zatímco v případě Destinera si dle dosavadních výsledků a zkušeností myslím, že to nelze.--DeeMusil 15. 3. 2010, 02:01 (UTC)

Myslím, že nikomu a ničemu neprospěje zatahovat spory Destinero × DeeMusil ještě sem... nešlo by to, slušně prosím, bez toho? Řešit věcně tento portál a pravidla pro portály obecně, bez vytahování věcí nesouvisejících?--Tchoř 15. 3. 2010, 02:08 (UTC)

Jistěže šlo, ale uvědomte si že jsem si nezačal :c) Nebyl jsem to já kdo zde edituje stylem mouthpiece of Destinero a povšimňete si prosím, že jsem se sám podivil, jak to souvisí s osobou Destinera. IMHO, kdybych to měl hodnotit podle osob pisatele, jak by dopadl Bazi podle svých vlastních pravidel, pokud se podíváte na jeho osobní stránku a odkaz na jeho webovky? Tedy bych řekl: zatím je to v mezích udržitelné... zatím. Dále si Tchoři zkuste uvědomit, že to není spor DeeMusil x Destinero, to by bylo trochu úzké pojetí. Řekněme je to spor mezi konzervativním (v mém případě polokonzervativním) a ultraliberálním pohledem na svět. Jen v případě jiného obsazení by se pravděpodobně bez problémů vyřešil, přičemž stačí, aby i jen jedna strana sporu zaujímala extrémní a nesmiřitelné stanovisko, aby se nevyřešil. Logicky se dá usoudit, že za tu inkriminovanou stranu nepovažuji sebe. Výsledkem ovšem nakonec je, že jak dál se neví... Já bych věděl, nechat zapomenout a spustit portál. A když se někomu bude zdát, že tam něco nepatří, nebo že tam patří něco co tam není, má přeci možnost sám přispět...--DeeMusil 15. 3. 2010, 02:32 (UTC)

Souvislost s Destinerem zde padla jako poukaz na možný (a pravděpodobný) POV autorů portálu už v principu jeho založení (nikoli v jednotlivostech). Ve formě a míře (ne)korektnosti projevu se autoři od Destinera možná liší, ale v prosazování svých ideologických postojů už je to sporné. Ostatně nebyl zmíněn Destinero jako osoba, byly zmíněny editační války. A byly zmíněny jen jako jeden z řady argumentů doplňujících širší kontext tohoto počinu autorů.

Pane DeeMusile, velká část komunity se v této diskusi vyjádřila pro smazání portálu. V takové situaci není udržitelný Váš návrh "nechat zapomenout a spustit portál". Neprosazujte donekonečna něco, co je natolik kontroverzní a vzbuzuje odpor komunity. Jinak narážky na moji osobu považuji za planou demagogii, čili nechám bez komentáře. Jste to Vy s Cinikem, kdo se tu snaží budovat především svoje zájmová témata formou portálu. Věřte, že pokud bych přistoupil k založení nějakého portálu, nebude to portál o ideologickém hnutí, nýbrž o věcném tématu. --Bazi 16. 3. 2010, 13:11 (UTC)

Bazi, každý píše o tom, k čemu má blízko. Vy píšete rád o homosexualitě a já Vám to nezazlívám, jelikož to zatím děláte docela korektně, i když Váš sebepropagační POV je zřejmý. Já zase rád pomohu s pro-life články a portálem. Je to přirozené. Pokud ovšem dojde k jakémusi čištění portálů, budu trvat na tom, aby byly vyčištěny všechny do důsledku podle stejných pravidel. Tedy třebas dle Vašeho názoru by šlo prohlásit: zrušme BDSM portál a části některých dalších portálů, protože mají zúžený pohled na dané téma. Některé vámi založené články by z tohoto titulu dopadly podobně. To je samozřejmě hloupost. Portály jsou právě od toho, že se specializují na nějaké téma a slouží k tomu, aby zpřehlednily orientaci v daném tématu. Pokud chcete raději Wikipedii nepřehlednou, prosím. K dobru projektu to ale zajisté nebude. Navíc si uvědomte že hodnotíte "POV autorů" obecně, nikoliv jejich jednotlivé editace, což Vám zakazují pravidla. --DeeMusil 16. 3. 2010, 22:25 (UTC)

Abych pravdu řekl, nevím, jakým způsobem jste přišel na souvislost portálů Hnutí pro-life a BDSM. Nezkoumal jsem BDSM důkladně, ale jak jsem pochopil, téma se týká sexuálních praktik. Není založeno na ideologii. Váš portál je - týká se relativně úzce vymezeného a ostře vyhraněného ideologického proudu (ne-li dokonce konkrétního právního subjektu), jehož ideologii prezentuje. Prošel jsem všechny české portály, ale nenašel jsem jediný, který by byl postavený na jednostranném ideologickém hnutí. Vaše Rodina je vymezená korektně, nežádoucí POV je vnášen jen do obsahu. Zato portál Hnutí pro-life už obsah nezachrání, protože POV je v samotném vymezení. To bychom tu za chvíli mohli zakládat portály politických stran (navíc marginálních) nebo portály velkých firem (ČEZ?). DeeMusile, opravdu si nepleťte encyklopedii s propagandou a především respektujte názory a připomínky namísto zatvrzelého trvání na svém. Na stránce Homofobie Vám stačil souhlas jediného dodatečného člověka k tomu, abyste promptně provedl změnu, a tady neústupně trváte na svém i přes všeobecný odpor. Portál Hnutí pro-life si nezaslouží svou existenci. --Bazi 17. 3. 2010, 22:07 (UTC)

Prostudujte diskusi na portále, třebas si těch souvislostí všimnete (viz návrhy od Formola). Asi byste měl lépe hledat, třebas takový portál Křesťanství je založen celý na jedné ideologii. Takže ho budete také rušit? Navíc Hnutí PL zcela jistě není o jedné organizaci, těch jsou stovky. V ČR je sice známé jen katolické Hnutí pro život, ale já nejsem jeho členem, dokonce nejsem ani křesťan, ani katolík, takže nevím, co máte. A ano, dovedu si představit i portály o politických stranách, jejích politicích volebních výsledcích atd. Tvrdíte, že POV je dáno vymezením portálu. Aha, takže smažeme všechny články úzce orientované, které svým vymezením postihují jen část názorového spektra. Třebas gay man ČR, jelikož by přece měl být součástí článku Soutěže krásy? Víte je přirozené, že některé věci se člověk snaží ochránit i přes všeobecný odpor, třebas proto, že to považuje za správné a nenechá se odbýt xenofóbními, případně chcete-li prolifefóbními názory. Při Vašich zkušenostech s homofobií byste o tom mohl něco vědět a jak vidno z Vaší činnosti zde, také se s tím snažíte něco dělat. A co se týče změn článku Homofobie... ano shodli jsme se s jiným editorem, že to chce změnu, takže jsem editoval s odvahou... vytýkáte mi to a na základě toho chcete smazat jiný článek/Portál?!? To je opět hodnocení osoby, nikoliv článku a tedy to jako argument neuznám zcela tvrdošíjně a dle mého i správně.--DeeMusil 17. 3. 2010, 23:27 (UTC)

Zrovna o některých velkých českých i světových politických stranách si portál představit dokáži a to s více články, než mají některé nynější portály. Vemte třeba jen Demokraticku stranu v USA, její politiky, s ní spjaté organizace, navrhovanou legislativu, vnitrostranické spory, vývoj její ideologie, skandály politiků, volební kampaně, symboliku atd. To samé platí i o společnostech, teď mne automaticky napadá třeba Microsoft. Jinak samotné vymezení portálu POV není, to by bylo, kdyby v něm šlo o portál na podporu něčeho, ne o nečem. --Dezidor 17. 3. 2010, 22:19 (UTC)

Navrhuji jedno z následujících opatření:

• a) zrušit portály - k čemu jsou? No dobře, to asi neprojde :)
• b) zrušit propagandistické a POV portály, jakým je právě portál Pro-life. Vyžadovat nestrannost u portálu zaměřených sice v principu korektně, ale i tak prosazujících určitý POV - typickým příkladem je současný portál Rodina.
• c) nebo alespoň zakázat POV portálům vkládat do článků reklamní šablony - pokud u článku o interupcích nebo i u naprosto nesouvisejících článků visí reklama na podobné POV portály, není to nic než čistá propaganda.
• d) zakázat reklamní šablony všem portálům. To má dvě výhody: zbavíme se spamu (když je článek zařazen do několika portálů, vypadá to skutečně příšerně) a vyhneme se flamewarům o tom, co je POV portál a co nikoliv.

--Kyknos 16. 3. 2010, 12:25 (UTC)

Definujte co je POV portál... ať je možné postoupit v debatě dále než jen za Váš osobní POV. --DeeMusil 16. 3. 2010, 22:29 (UTC)

Mimo jiné každý takový portál, který propaguje nějaký politický či ideologický směr - například pro-life. NPOV portál na toto téma by se věnoval problematice z pohledu pro-life i pro-choice, ale to už jsem psal. Opět doporučuji důkladnější čtení. --Kyknos 16. 3. 2010, 23:55 (UTC)

Vězte, že články o pro-choice (kolik jich asi bude?) se neplánuji zabývat, nebo o nich nic nevím, navíc jsem spíše technický správce portálu. Stejnětak uživatelé Wikipedie se nebudou chtít prodírat dvojakými informacemi na portále. Dám Vám příklad: Existuje portál sexualita. Vzhledem k obsahu na něj osobně nechodím, i když si myslím, že sexualita je výjimečně důležitá (viz můj Wikiprofil). Kdo by pak sledoval Pro-life portál, kdyby na něm nebyl tématický obsah, ale obsah ze dvou soupeřících ideologií? Má být snad portál o komunismu současně také portálem o demokracii či kapitalismu? To jistě uznáte za hloupost. No a tady je to dost podobné. Je tu samozřejmě rozdíl v tom, že zatímco šíření komunismu, nebo nacismu je protiústavní, šíření myšlenek pro-life tímto netrpí. Tomu se také přizpůsobuje znění obsahu (z článků) a samotný výběr článků a tím spíš by to mělo být bez problémů, aby takový portál existoval.--DeeMusil 17. 3. 2010, 12:24 (UTC)

Současné portálové šablony jsou zbytečně velké a působí v článku spíš rušivě. A když je článek řazen do několika portálů vypadá to vážně příšerně. Ale proč hned rušit, proč si nevzít příklad odjinud. Šablony zmenšit a použít en:Template:Portal box. --Jowe 16. 3. 2010, 12:44 (UTC)

mě se více zamlouvá model používaný na francouzské wiki - fr:Modèle:Portail

Jedudědek 16. 3. 2010, 13:05 (UTC)

Jo, to opravdu vypadá ještě lépe --Jowe 16. 3. 2010, 13:12 (UTC)

Ten francouzský model se mi taky líbí. Myslím, že by byl ideální. Jinak portálové šablony jsou samozřejmě v pořádku. Jak jinak by se člověk na portál z článků dostal? K tomu přece slouží. --Faigl.ladislav _slova^činy 16. 3. 2010, 13:35 (UTC)

Osobně se mi italský a francouzský způsob graficky zas tak nelíbí, mimochodem obvykle jde o lištu přes celou šířku, méně rušivé je snad jen to, že je až úplně dole. Podle mě je zcela legitimní zařazování do dvou hlavních portálů (např. podle státu/národnosti a tématu). Pochybuji, že by převzetí prošlo bez námitek – Italové mají ve vzorovém použití až 5 portálů a navíc oni i Francouzi vložením této šablony automaticky kategorizují do něčeho jako Kategorie:Články související s portálem XY. IMHO by stačilo v naší šabloně zmenšit absolutní velikost a písmo (na obdobu anglické šablony). --Gumruch 16. 3. 2010, 14:27 (UTC)

Tím se ovšem řeší pouze podružný problém grafický, nikoliv propaganda. Současný obsah wikipedie je neopravitelnou propagandou prolezlý až na půdu - například "přirozené plánování rodičovství" jako první téma v článku o antikoncepci, i když to žádná antikoncepce není, po prokliknutí hned koukám na "náboženská přijatelnost" atd. Je toho plno. Šablony na POV portály jsou jen poslední hřebík do rakve. --Kyknos 16. 3. 2010, 12:55 (UTC)

b) se jeví jako ideální, řeší individuální problémy individuálně bez větší újmy na "zdraví" Wikipedie. Podobně i c) vypadá snesitelně a opodstatněně. a) a d) vidím jako trochu nereálné, nějaký přehled o tématických blocích může být ku prospěchu uživatelů. U d) bych souhlasil s Jowe v té grafické stránce věci, problém POV portálů by to řešilo jen částečně, takže úplný zákaz reklamních šablon portálům nevidím jako až tak přínosný. --Bazi 16. 3. 2010, 13:11 (UTC)

Protože považuji všechny portály za propagační, preferoval bych a), případně d), ale také se bojím, že to neprojde. b) a c) pravděpodobně povede k nekonečným hádkám žeroucím čas wikipedistů. Já osobně portály ignoruji, jen mně vadí, že reklama na ně je v naprosto neopodstatněném množství článků. Navrhuji

• d2) - každý portál smí mít reklamu jen v pěti článcích

Chápu reklamu na portál Maďarsko v článku Maďarsko, nebo řekněme i v článku Maďarská kultura. Ale mít ho u každé vesničky, u každého politika, to je prostě zbytečné. Pro toho politika je třeba důležitější, že byl komunista, než že byl Maďar. A skutečně zajímá dnešní Maďarsko toho, kdo si čte Béla II. Uherský, abychom na to Maďarsko graficky výrazně upozorňovali? To může mít určitý význam pro čtenáře, který hodlá strávit večer čtením o Maďarsku, ale takový jistě zavítá i do článku Maďarsko, kde už by tu reklamu našel. --Tchoř 16. 3. 2010, 15:40 (UTC)

Mít v článcích související s Maďarskem šablonu Portál Maďarsko je vhodné třeba i k tomu, že když se někdo velmi zajímá o Maďarsko a vše s tím související, tímto odkazem např. zjistí nejnovější "maďarské" články nebo tímto odkazem všechny změny v "maďarských" článcích za posledních 30 dní. Portálové šablony neslouží jen k tomu aby poutaly na portál. --Jowe 16. 3. 2010, 15:56 (UTC)

K takovému monitorování stačí mít seznam článků jako přílohu portálu, není potřeba nic vkládat do článků samotných. Stejně tak je možné přidávat do toakového seznamu nejnovější články (a nedá to víc práce než přidat do článku šablonu). Některé portály ostatně nejnovější články takto stejně zpracovávají.--Tchoř 16. 3. 2010, 20:11 (UTC)

No takové ruční sestavování seznamu si lze představit snad jen u portálu kde články tvoří dva lidé, a dělá se to průběžně od začátku. Jako u zmíněného portálu Izrael. Udělat takový časově setříděný seznam u nějakého většího portálu kde se na tvorbě článků podílí větší množství lidí je téměř nemožné. Tvůj názor mi přijde podobný jako kdyby jsi chtěl zrušit kategorie a nahradit to seznamy. Vždyť by to taky nedalo víc práce a nemuselo se nic přidávat do článků. Stačilo by jen přidat článek do příslušného seznamu. --Jowe 16. 3. 2010, 20:50 (UTC)

„Dělání od začátku“ není podstatné, jakmile už jsou nějak články označeny (seznamem nebo kategorií nebo šablonou portálu), tak změnit způsob uložení této informace je technicky poměrně snadné. Rušit kategorie a nahrazovat je seznamy nehodlám, nevidím, čemu by to mělo prospět. --Tchoř 16. 3. 2010, 21:32 (UTC)

Ať už jsou portály k čemukoliv, neměly by suplovat kategorie. Tedy odkaz a portál by měl vést je z několika nejvýznamějších článků. A hlavě z kategorií. JAn 16. 3. 2010, 21:23 (UTC)

Nevím zda se jedná o suplování kategorií a zda by měly nebo neměly. Každopádně však portálové šablony slouží mnoha lidem, včetně mě, aby sledovali třeba změny v článcích z nějakého tématického okruhu. Já např. mám mezi oblíbenými odkaz. Zrušením portálových šablon by mi znemožnilo tyto změny ve všech hokejových článcích efektivně sledovat. Pokud by existoval jiný nástroj proti bych nebyl. --Jowe 16. 3. 2010, 21:54 (UTC)

Jen doufám, že zas neskončíme u té sáhodlouze zbytečné debaty, jsou-li nám portály něčím užitečným. Portálové šablony i portály samozřejmě užitečné jsou a nesuplují kategorie. Velice by mne zajímalo, zda-li člověk, který je na Wikipedii poprvé pobere systém kategorií a dostane se přes něj na portál. Hm? Leda ve snu. Tak co se zkusit odpoutat od několikaletých zkušeností s wikinou a kouknout na to laicky. Namísto toho šablonka upozorňující na související články na portálu jej na portál rozhodně dovede snáz (vidim, kliknu). Jak už tu při nějaké příležitosti zaznělo, tak snad děláme encyklopedii pro lidi. Tak proč jim to ztěžovat ba přímo znemožňovat? Mimo to portály zdaleka (i když jak které) neslouží jen k tomu, aby na nich byl ručně udržovaný jeden seznam nejnovějších článků k tématu (tedy lichý Tchořův argument). Nejenom na portálu Izrael, ale i na jiných, které aktuálně spravuji, jsou pravidelné měsíční aktualizace (článek, obrázek, zajímavosti i osobnost), u portálu geografie dokonce týdenní aktualizace. Člověk, který se tématicky nějaké oblasti třebas i profesně věnuje (viz geografie) pak na portál chodí a není to pro něj jen vééliký rozcestník, ale je to pro něj i živé místo, kde se dozvídá informace (zjednodušeně "specializovaná hlavní strana"). Je sice pravda, že řada portálů je víceméně neaktivní, ale to už je na autorovi jak si to zařídí.

Jinak mi přijde značně uhozené mluvit o "reklamě" na portál. Cožpak je odkaz na commons, na wikislovník atp reklamou?? A úplně to samé je odkaz na portál. Nebo dle Kyknosovy logiky, nebyl by samotný wikilink reklamou na jiný článek na Wikipedii? A co kdybychom neodkazovali tedy vůbec? ;-)

Co je zde k řešení, když pomineme prvotní diskusi, která začala ohledně portálu pro-life, je prostředek, kterým je odkazováno na portály. Bylo zde navrhnuto několik řešení. Je zde možnost francouzského modelu, který je v dolní liště, rovněž tak je možný anglický model, který je zmenšením a seskupením současného do bloků. I když to je jakási odnož původní diskuse, tak můžeme paralelně domluvit i toto, neb se to zde přetřásá už jak dlouho.--Faigl.ladislav _slova^činy 17. 3. 2010, 00:16 (UTC)

Osobně jsem byl několikrát příjemně překvapený, když jsem z náhodně navštíveného článku zjistil, že o nějaké oblasti existuje portál – a naopak překvapený, že třeba o některých evropských zemích zatím není. Z pohledu obyčejného uživatele je „reklama“ na portál určitě užitečná, stejně jako wikilinky je to podle mě v duchu toho wiki (tedy rychlý přístup k relevantním informacím). Mimochodem jsem zjistil, že se tyto boxíky ani nedostávají do verze pro tisk, což je jistě správně, ta graficky zjednodušená verze je vhodnější i např. pro nevidomé. Jinak tato diskuse by měla být osamostatněna, aby ji lidi, kteří se nehodlají zabývat diskusemi okolo (N)POV pro-life, nepřehlédli. --Gumruch 17. 3. 2010, 04:14 (UTC)

Jsem také pro oddělení ASAP, tento "POV" problém se vyřeší, ale portálové šablony budou potřebovat pravděpodobně více práce.--DeeMusil 17. 3. 2010, 12:24 (UTC)

Odkazy na portály bych dával do horní části diskusí k článku, do textu bych pro to je necpal vůbec. Nejde o to, zda jsou POV či nikoliv, ale prostě mi to přijde jako lepší řešení. Když už mají být v článku, tak jako malinké šablonky, ne megašablony. --Dezidor 17. 3. 2010, 22:25 (UTC)

Horní část diskusí k článku je další místo, kam určitě běžný uživatel zavítá ;). Jinak souhlasím se zmenšením šablon. Tomu odpovídá anglický model, který je jednak mnohem menší než současné šablony a jednak umožňuje seskupení, což vypadá i lépe než, když máme několik různě velikých šablon. --Faigl.ladislav _slova^činy 17. 3. 2010, 22:44 (UTC)

Pokud běžný uživatel šablony neuvidí, bude to jen dobře. Je to spam.--Kyknos 29. 3. 2010, 17:58 (UTC)

V diskusi o podobě a umístění portálových šablon pokračujme zde. --Jowe 17. 3. 2010, 22:53 (UTC)

al-Chwárizmí nebo al-Chorezmí?

Ahoj, jestli je tady někdo, kdo rozumí přepisu arabských jmen do češtiny, nebo se aspoň často setkává se jménem al-Chvárizmího/Chwárizmího/Chorezmího/Chórézmího (podle kterého se algoritmus jmenuje algoritmus), zapojte se prosím do diskuse o správném znění jeho jména - já netuším. Díky, --Jiří Janíček 13. 2. 2010, 11:40 (UTC)

Ahoj. Onen pán byl i významným představitelem středověké arabské kartografie a kniha Richarda Čapka:

• ČAPEK, Richard a kolektiv. Geografická kartografie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992. 373 s. ISBN 80-04-25153-6. 

jej na straně 343 uvádí pod názvem al-Chvárizmí, v závorce pak je alternativní a méně používaný výraz al-Chórezmí.--Faigl.ladislav _slova^činy 13. 2. 2010, 11:49 (UTC)

Petr I. Veliký

Prosím o vyjádření zdejších wikipedistů na Diskuse:Petr Veliký. Zdá se, že to momentálně spěje ke stavu "vyšumělo do ztracena" (aneb není to vůbec na očích), tak bych byl rád za váš názor. Děkuji --Petr Losert 13. 2. 2010, 15:47 (UTC)

NGC objekty

Zas kdosi tvoří články o NGC objektech, a jak zatím vidím, v žádném článku není nic víc, než zde, Seznam NGC objektů 1-250. Jen infobox a tento text NGC 71 je eliptická galaxie vzdálená od nás zhruba 307 milionů světelných let a nacházející se v souhvězdí Andromedy Podle mne úplně zbytečné články, lze konat mnohem užitečnější práci.--Mirek256 13. 2. 2010, 18:32 (UTC)

To ano, ovšem články nijak neporušují pravidla wikipedie a nabízí možnost ostatním uživatelům aby mohli články dále rozšířit. Draffix 14. 2. 2010, 09:05 (UTC)

Hlavní problém widím v tom, že zde není možno nikomu nic nařídit ba ani zakázat. Když někdo chce podobné věci psát, nikdo mu v tom nemůže bránit. I když mohou vznikat jisté pochybnosti, jedná se IMHO pro Wikipedii o přínos. --MiroslavJosef 14. 2. 2010, 09:08 (UTC)

Mně se to líbí, navíc ne všude je to tak prázdné. A jak napsal pan MiroslavJosef, je to dobrý základ pro rozšiřování. --G3ron1mo 14. 2. 2010, 09:38 (UTC)

Jenže u mnohých to půjde rozšířit jen velmi těžko nebo vůbec ne, protože dokud nevynalezneme warp pohon či nějaký super dalekohled, tak o nich nebudeme vědět mnoho na doplnění. --Petr Losert 14. 2. 2010, 09:42 (UTC)

O všem se toho přeci dá napsat hodně: Historie objevení, dnes dostupné fyzikální/astronomické vlastnosti (vzdálenost, rozměr, stáří), viditelnost, zajímavosti (jaké tvoří souhvězdí, že to dříve nějaké národy považovaly za významnou hvězdu), použití v kultuře (zmínka ve sci-fi literatuře nebo filmu). --G3ron1mo 14. 2. 2010, 09:50 (UTC)

Každopádně by tato diskuze měla být vedena na stránkách kolegy Betelguese (to on zakládá ony články a žádný pokus o kontakt na jeho diskuzi není, což je vážné pochybení (prvně to snad proberu s autorem a až v patové situaci to dám pod lípu)), neboť je možné, že tento nesleduje diskuzi pod lípou a pak jsou tyto diskuze tady střílením neviditelných králíků. --Petr Losert 14. 2. 2010, 09:56 (UTC)

To Petr Losert: To Vám jistě nemohu vyvrátit, avšak to bysme tady taky museli smazat ostatní články, které obsahují věci, které nejsou v blízké době nijak možné rozšířit. Já proti tomu nic nemám, pokud dodržuje pravidla a dává tam infoboxy, tak jsem jenom pro. A co se týče NGC objektů, tak celkově pochybuji, že by se k nim dalo zase tolik napsat. Tím ho nijak nepodporuju avšak buďme přece tolerantní. Draffix 14. 2. 2010, 14:30 (UTC)

Jsou to subpahýly, neměly by tu dlouhodobě zůstávat. Co se nepodaří výrazně rozšířit, mělo by být smazáno. Myslím si, že v tomto nechceme napodobovat slovenskou verzi, kde takové „články“ straší už léta a tvoří podstatnou část údaje na počítadle článků. NGC objektů jsou mraky a o většině z nich se nedá říct skoro nic (na rozdíl třeba od Messierova katalogu). Rozhodně bych doporučil nepokračovat v zakládání nových, ale rozšiřováním stávajících, pokud je to vůbec možné. --egg 14. 2. 2010, 10:46 (UTC)

Většina NGC objektů nemá žádné použití v kultuře, sci-fi se o nich nezmiňuje, netvoří žádné souhvězdí a nad 90% článků či pahýlů nepůjde nikdy rozšířit, zmínka kdo ji objevil napsat jde, ale tím to končí. Jak napsal Egg, jedná se o subpahýly. Já vůbec nemám nic proti článkům o astronomických objektech, ale musí se jednat o články, ne subpahýly, které jsou navíc špatně přeložené z němčiny, a bez jakýkoliv referencí. Na en:Andromeda Galaxy jestli se nevynalezne warp pohon opravdu nikdy nedosáhnou. Navíc ta jedna věta např. v NGC 66 je i špatně přeložená (když už autor píše, že se je o překlad z de) - de:Balkenspiralgalaxie je spirální galaxie s příčkou. --Mirek256 14. 2. 2010, 11:34 (UTC)

Mě to vždycky tak zamrzí, když někdo likviduje cizí práci, pouze protože podle jeho názoru nebude v budoucnu užitečná. :-( Vůbec nejsmutnější na tom je, že, co jsem si tak o tom povídal, je hlavní příčinou skutečně ono počítadlo článků: spousta lidí by chtěla, aby jeden skalár vypovídal o tom, jak úžasná jsme encyklopedie a tyhle články jim jejich představu narušují moc okatě. --Lukax 14. 2. 2010, 11:47 (UTC)

Nemělo to být s počítadlem spíš naopak, že pro některé je modlou rychlý nárůst počtu článků nebo vlastních editací? Chápu důvody, proč subpahýly nebo minipahýly, bez ohladu na to, zda jsou generované botem nebo člověkem, někomu vadí: zkuste si dostatečně dlouho klikat na sk:Special:Random, až 30 % minipahýlů o vesmírných objektech, které neobsahují nic víc než do přirozeného jazyka zapsané údaje z databáze – tomu se někteří chceme na české Wikipedii vyhnout. --Milda 14. 2. 2010, 12:34 (UTC)

Škoda, že to nejde vyřešit: vždyť je to obehraná písnička. Takže jen stručně: až na výjimky by se články o objektech, ke kterým neexistuje nic víc, než data ze seznamů, neměly zakládat. --Packa 14. 2. 2010, 14:37 (UTC)

Já v těch článcích problém nevidím. Palu 14. 2. 2010, 17:03 (UTC)

Fakt, že některý článek není pro určitou část wikipedistů užitečný, není důvodem k jeho zrušení nebo smazání. Většina článků na Wikipedii, ne-li úplně všechny, spadá do této kategorie. Nic není zajímavé pro všechny, máloco je zajímavé pro většinu a naprosto nic není zajímavé pro toho, kdo se o dané téma a daný obor nezajímá. --ŠJů 16. 2. 2010, 00:25 (UTC)

Jinými slovy sem patří cokoliv, co je pro někoho zajímavé, neboli úplně všechno. :-) To není moc realistický přístup. --egg 16. 2. 2010, 09:26 (UTC)

Jsem pro zachování těchto článků. --Elm 16. 2. 2010, 09:33 (UTC)

Rozcestníky se jmény osob

Chtěl bych se zeptat, jaké si myslíte, že je lepší řešení.
Když chci v rozcestníku například Petr Mareš odkazovat na stránku Petr a Mareš, mám tak činit přímo v úvodní větě (Jméno Petr Mareš nosí více osob...) (což mi přijde vizuálně trochu matoucí), nebo odkazovat za pomoci sekce Související články? Už jsem totiž někde četl názor (či doporučení?), že je záhodno se snažit odkazovat v článku a sekci Související články/odkazy se snažit minimalizovat či se jí rovnou vyhnout. --Byrnjolf 15. 2. 2010, 22:17 (UTC)

Spíše bych se zeptal "proč?" Rozcestník je čistě technická záležitost, která řeší problém stejně pojmenovaných článků. Petrů jsou miliony, čím čtenáři pomůže odkaz na jméno Petr, když se na rozcestník dostal přes jméno a příjmení? Musel hledat Petra Mareše, nikoliv jen Petra nebo jen Mareše. Jinak by se na rozcestník nedostal. --Postrach 15. 2. 2010, 23:58 (UTC)

Na to lze odpovědět jednoduše: „proč ne?“ Pokud ten odkaz s rozcestníkem nějak rozumně souvisí (což je evidentní), tak jedno modré slůvko navíc ničemu neublíží. S vnitřními odkazy má cenu šetřit jen ve chvíli, kdyby ta „modrost“ už byla nepřehledná (což je vlastně trochu ten první mnou popisovaný případ, takže osobně se kloním spíš k té druhé možnosti se Souvisejícími články). --Byrnjolf 16. 2. 2010, 00:10 (UTC)

Je dobrým zvykem odkazovat z rozcestníku na související hesla (rozcestník samozřejmě není pouze nějakým skrytým strojovým algoritmem, ale je určen pro živé čtenáře, které souvislosti mohou zajímat a mohou jim být užitečné například pro přechod na související rozcestníky). Jistě bychom na Wikipedii nemuseli mít vůbec žádné aktivní odkazy a mohli vše hledané zadávat přímo do vyhledávacího okénka, ale to by pak nebyla Wikipedie: ta je založena právě na tom, že články či rozcestníky o příslušném jménu či příjmení jsou v tomto případě dosažitelné jedním kliknutím. Jak jste sám poznal, jeden ze způsobů je nevhodný, protože je matoucí. Zbývá tedy použít některý z nepřeberného množství zbývajících způsobů, nejlépe se podívat, který z nich je již někde jinde použit. --ŠJů 16. 2. 2010, 00:22 (UTC)

Souhlas se ŠJů. Rozcestníky mají svoji informační hodnotu tak jako každé jiné články, akorát informace jsou zde jinak organizovány, nic více a nic méně. MiroslavJosef 16. 2. 2010, 10:15 (UTC)

Díky všem za vyjádření. Přidal jsem tedy sekci Související články. --Byrnjolf 16. 2. 2010, 13:53 (UTC)

Odkaz na jinou stránku

Ahoj, Je nějaká možnost v odkazu na jinou webovou stránku určit kapitolu (článek, odstavec) na který chci přesně odkazovat. Rád bych na této straně odkazoval na odstavec PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE. Díky za pomoc. --zipAcna 16. 2. 2010, 10:11 (UTC)

Obecně to jde, dělá se to pomocí # (obdobně jako v odkazech na Wikipedii), podmínkou ale je, aby příslušná část cílového dokumentu měla definována příslušnou kotvu (v HTML zdrojáku pomocí id= nebo name=), což tato konkrétní stránka nemá. Příklad stránky, kde to jde: [10] --Mormegil ✉ 16. 2. 2010, 10:38 (UTC)

Já u dlouhých stránek bez kotev píšu radši do závorky „nutno odrolovat skoro dolů“, „5. odstavec odspoda“ apod. --Gumruch 16. 2. 2010, 18:34 (UTC)

Díky za rady. --zipAcna 17. 2. 2010, 13:56 (UTC)

INFOBOX pro budovy

zdravim, chtel bych se zeptat, zda existuje nejaky infobox napr. pro mrakodrpy jak je to treba na anglicke wiki... pokud ne jestli se da nejak vytvorit....predem diky za odpoved

Řešilo se to nedávno tady, mám dojem, že zatím bez výsledku. Infobox by měl být v tomto přehledu. --Gumruch 16. 2. 2010, 18:34 (UTC)

Tak jsem zkusil vytvorit infobox pro mrakodrapy a je tady...za pripadne chyby se omlouvam, byl to muj prvni infobox. Snad bude dobre fungovat, lepsi nez nic.--Frimi

Neoprávněné použití obrázku z Commons na iDnes

V Rozespalá posádka zpanikařila a poškozené jumbo se vymklo řízení je použit Soubor:747-CA006-1.png, aniž by byla zachována licence. Dá se to někam hlásit?--Kozuch 16. 2. 2010, 19:37 (UTC)

Co Wikipedie:Wikipedie jako zdroj pro média#Obrázky? --Podzemnik 16. 2. 2010, 20:08 (UTC)

Rovnou jsem na to upozornil v diskusi: [11].--Juan de Vojníkov 16. 2. 2010, 21:23 (UTC)

Četl jsem tam, jak Kasík reaguje, ale nezdá se mi to: opravdu stačí, aby byl autor uveden až po „rozkliknutí“, nebo je to opět jejich alibismus? Když je při základním (náhledovém) zobrazení u fotky popisek, měl by být IMHO jeho součástí autor. --Gumruch 17. 2. 2010, 17:03 (UTC)

Na Wikipedii je autor uveden také až po rozkliknutí...--Ben Skála 17. 2. 2010, 22:33 (UTC)

Ano, ale tady víme, že je vše z Commons nebo z „vlastních zdrojů“, obojí pod přiměřenou licencí. Na zpravodajských serverech očekávám, že to jsou jejich nebo agenturní obrázky. Technet není výjimka (i když iDNES má pod sebou řadu dřívě samostatných webu s různým stupněm integrace), obrázky (aspoň hlavní) mají původ viditelný bez rozkliknutí – viz např. obvyklou zprávu zde (Nývlt viditelný ihned); ve zpravodajské části tady je kouzelné označení zdroje u fotky z televize… --Gumruch 17. 2. 2010, 22:53 (UTC)

Obrázky do článků počítačových her

Dobrý den, potřeboval bych vědět, jak je to s použitím obrázků do článků o počítačových hrách. Spousta článků je bez obázku a na commons není skoro nic. Je možné použít vlastní ofocené (například PrintScreenem) obrazovky hry (když je přidám na commons a pak do článku)? Nebo to lze jen u volně šířených her a u ostatních bych se musel spojit s autory a nechat si to od nich povolit?

Děkuji předem --17. 2. 2010, 07:38 (UTC), Utar

Z převážné části jsou součástí autorsky chráněného díla, takže chce žádat autora o uvolnění pod volnou licencí. Například ze second life jsou uvolněné. --H11 17. 2. 2010, 08:52 (UTC)

Něco se řešilo tady ale Wikipedie:Pod lípou (práva) toho najdeš více--H11 17. 2. 2010, 09:01 (UTC)

Takže pro uveřejnění jakéhokoli obrázku ze hry je třeba zaslat daný obrázek vydavateli této hry a získat od něj povolení šíření obrázku pod GNU FDL nebo CC-BY-SA. Získáme-li ho (my jako cswiki), už se může daný obrázek nahrát na Commons a odtud pak na cswiki.

Je to tak? A je někde seznam společností, u nichž už jsme takhle o povolení žádali, nebo wikipedistů, kteří se o takováto povolení starají?

Licence náhledů

Dobrý den Jakou licenci mají miniatury obrázků? Stejnou, jako jejich originál? Když někdo použije miniaturu originálu na svých stránkách, jako součást odkazu na originál musí uvádět i licenci originálu?

Miniatury obrázků z wikipedie mají stejné licenční podínky jako originály.--H11 17. 2. 2010, 12:10 (UTC)

Lauterbach

Zdravím. Je to správné, že někdo udělal přesměrování z hesla Lauterbach na českou obec Čistá (okres Svitavy)? Lauterbachů jsou kvanta (v německy mluvících zemích). Zrovna jsem se chystal o jednom z nich připravovat článek. Podle mě by to mělo vést spíše na rozcestník, nebo zatím vůbec nikam. Změnil bych to, ale nevím jestli by s tím všochni souhlasili. --zipAcna 17. 2. 2010, 14:04 (UTC)

Určitě všichni souhlasí, založte rozcestník, Wikipedie:ESO.--Ioannes Pragensis 17. 2. 2010, 15:07 (UTC)

ČSÚ

Uživatel Kloin tady zakládá spoustu pahýlů (např.: Skřidla) o českých vesnicích a uvádí tam počet obyvatel podle sčítání lidu ČSÚ. Můžete mi někdo poradit jak mám na stránkách ČSÚ informace o počtu obyvatel v jednotlivé vesnici hledat. Ať to zkouším jak chci, pořád mě to směruje jen na stránky o mateřských obcích. Díky. --zipAcna 17. 2. 2010, 14:19 (UTC)

Na adrese http://czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/vysledky_sldb_2001 se zobrazuje informace: Z technických důvodů je aplikace odstavena. Aktualizováno dne: 13.7. 2009. --Luboš Pruner 17. 2. 2010, 15:03 (UTC)

co se zeptat Kloina? --Chmee2 17. 2. 2010, 15:04 (UTC)

Zlatá slova. Při troše zlatokopeckého štěstí se dají najít dílčí údaje, např. okres Domažlice na adrese http://www.czso.cz/xp/edicniplan.nsf/t/C800234782/ --Luboš Pruner 17. 2. 2010, 15:18 (UTC)

Viz Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 – tam jsou v PDF k dispozici výsledky všech sčítání lidu 1869–2001, a to i v částech obcí. --Gumruch 17. 2. 2010, 17:03 (UTC)

Při doplňování jsem dostal návod, kde najdu informace o sčítání osob v jednotlivých částech obcí (nemohl jsem to tam najít) viz. návod v diskusi, pomohl Davcza. Jsou to tabulky MS Excel, trochu jsem si je upravil (nejednotný tvar) a mám je k dispozici v jednom souboru za CR. Je to ale jen rok 2001. ---kloin- 18. 2. 2010, 08:36 (UTC)

Díky za informace. Všem. --zipAcna 18. 2. 2010, 16:09 (UTC)

Velká Británie

Ukazuje se, že Velká Británie patří mezi naše dlouhodobě nejsledovanější články (Wikipedie:Pod lípou (oznámení)#Dlouhodobě nejčtenější články české Wikipedie), ale je to jen redirect. Domnívám se, že většina lidí tam hledá stát. Svědčí o tom i odkazy, které na ten článek vedou. Navrhuji změnit tedy článek na redirect na Spojené království a jeho obsah přenést do nově založeného rozcestníku Velká Británie (rozcestník). Souhlas?--Ioannes Pragensis 17. 2. 2010, 21:40 (UTC)

Souhlas, logicky by to tak mělo být. --Jowe 17. 2. 2010, 21:52 (UTC)

Tohle se neřeší Pod lípou, ale v diskuzích příslušných článků po vložení šablony "Přejmenovat/Přesunout". Já bych byl primárně pro oficiální názvy států (jsme encyklopedie), ale v současnosti dle pravidel a doporučení, které preferují "nejočekávanější název" souhlasím s přesunem. V tomto smyslu se jedná o zcela oprávněný přesun. --Kacir 17. 2. 2010, 22:02 (UTC)
Doplním, že dle wiki doporučení by měl primární název článku státu znít Velká Británie, v úvodu pak mít šabl. Různé významy na VB (ostrov). Redirekt by měl být veden z oficiálního názvu Spojené království VB a SI, stejně jako u dalších států např. Rusko, Německo, Česko... --Kacir 17. 2. 2010, 22:40 (UTC)

Podle jakého doporučení? Připadá mi to jako navrhovat přesun Spojených států amerických pod název Amerika. --Tchoř 17. 2. 2010, 22:51 (UTC)

Připadat Ti to může jakkoli, ale doporučení Název článku obsahuje základní premisu o očekávatelnosti názvu článku:„Jméno článku by mělo být takové, jaké by čtenář nejspíše čekal.“ Proto máme Německo a nikoli Spolková republika Německo, Rusko a nikoli Ruská federace atd. Amerika není zcela jistě nejočekávanějším názvem pro Spojené státy americké a navíc zde máme odhlasovaný konsenzus komunity, který hovoří o rozepsané formě názvu státu USA. --Kacir 17. 2. 2010, 23:02 (UTC)

Výborně, když je jasné, k čemu se odvoláváš, tak je o čem hovořit. Nevím, z čeho jsi zjistil, že čtenář čeká článek o Spojeném království pod jménem Velká Británie. Nevím, kolik ze čtenářů rozlišuje Spojené království a Velkou Británii a kolik ne, ale já jako čtenář očekávám od encyklopedii, že bude mít články pod přesnými názvy. --Tchoř 17. 2. 2010, 23:13 (UTC)

Napsal jsem to již výše, očekávání přítomnosti článků pod přesnými názvy je pěkná myšlenka, se kterou souhlasím a přál bych si tento stav, ale na wikipedii zatím marná, protože jak ukazuji, primární názvy jsou na nejočekávanějších pojmenováních a to dle doporučení. Z čeho se domníváš, že nejočekávanějším názvem státu je Spojené království (Velké Británie a Severního Irska) a nikoli Velká Británie? --Kacir 18. 2. 2010, 06:12 (UTC)

Popravdě řečeno z toho, že to je název správný ;-). Mimochodem, stavět jako na základu na očekávanosti nás vrátí k debatám o tom, jak pojmenovat článek o České republice, kde, pokud se nepletu, vyhrává (minimálně dle Google) v popularitě dvouslovný názvem nad (kodifikovanými ;-) pokusy o jednoslovný. Měli bychom být v tomto konzistentní. --Tchoř 18. 2. 2010, 11:43 (UTC)

Spíš bych pod název Velká Británie dal ten ostrov, což je primární význam. Naopak vyhodit ostrov ještě o krok dál je dle mého názoru špatně, aby to člověka hodilo do článku o Spojeném království, z něj se dostal do rozcestníku a teprve z něj k ostrovu, to se mi nezdá dobré. Tohle mi připadá jako kdybychom se nejdříve rozhodli, že Čechy by měly být rozcestník, protože se tak zkratkově říká a říkalo i různým státům, a posléze se rozhodli, že většina lidí pod tím hledá současnou Českou republiku, udělali bychom z toho přesměrování na Českou republiku a původní a hlavní význam by skončil kdesi v Čechy (země). Nemám nic proti tomu sem tam udělat přesměrování ze špatného názvu, je-li výrazně zažitý, ale nemělo by to mít za následek odsunutí správných významů někam do kouta. --Tchoř 17. 2. 2010, 22:09 (UTC)

Určitě redirekt, ovšem asi by to šlo i bez rozcestníku, kdy by se do hlavičky Spojeného království dalo možná hledáte ostrov... no a tamto druhý království by se nějak vyřešilo. --marv1N 17. 2. 2010, 22:32 (UTC)

Na základě Ioannova návrh jsem rozcestník, jenž byl na Velká Británie přesunul na Velká Británie (rozcestník) a z Velká Británie udělal redir na Spojené království.--Faigl.ladislav 17. 2. 2010, 22:50 (UTC)

Přišlo by mi slušnější nechat proběhnout diskusi, když už byla započata. --Tchoř 17. 2. 2010, 22:51 (UTC)

Existují příklady (byť si teď z hlavy nevzpomenu), kdy je redir na nějaký název upřednostněn a přesměrovává primárně, byť má svůj vlastní význam. Nu a to je i tento případ. Samozřejmě chápu tvůj argument, že Velká Británie je název pro ostrov a tudíž by se pod tímto názvem měl nacházet ostrov. Žel B-hu nemá mnoho našich spoluobčanů (i díky smutné masáži médií) přehled o správném názvu tohoto státu. Nu a jelikož by přesunutí UK na VB bylo stejně hloupé jako přesunutí Nizozemska na Holandsko, jen z toho důvodu, že to tak většina lidí používá (či tebou správně vypíchnutý příklad Spojených států amerických vs Ameriky), tak současný stav je něco mezi a napůl cesty vyjití vstříc uživateli (nesprávný název jej zavede na správný název a případně jej v samém záhlaví článku odkazujeme i na ostrov). --Faigl.ladislav 17. 2. 2010, 23:04 (UTC)

Obávám se, že tou hurá akcí jste ze stránky Velká Británie (rozcestník) udělali sirotka. Můžeme zvolit z různých možných řešení, ale ať nakonec zvolíme jakékoliv, takovýchto chyb bychom se měli vyvarovat. Souhlasím, že Velká Británie je nejočekávanějším názvem pro stát Spojené království atd., ale zároveň je nejočekávanějším názvem pro jistý ostrov, jehož název je v oficiálním názvu státu obsažen. Obecně máme jednak zásadu, že výrazně užívanější název by měl mít na hlavním názvu přednost před výrazně méně užívaným názvem (pak by na názvu bez rozlišovače měl být spíše stát, resp. redirekt na stát), a za druhé zásadu, že primární význam má přednost před odvozeným (pak by na názvu bez rozlišovače měl být ostrov). Tyto dvě zásady jdou v tomto případě proti sobě: v nerozhodných případech by měl být použit symetrický rozcestník. Druhým důvodem pro použití symetrického rozcestníku je zásada "Pokud dominantní význam je přesměrován na jiný název (například Velká Británie na Spojené království), je vhodné toto přesměrování změnit na rozcestník." Tuším, že tato zásada včetně příkladu se do doporučení dostala krátce poté, co komunita minule diskutovala právě otázku Velké Británie a došla k závěru, že na názvu bez rozlišovače by měl být rozcestník. Myslím, že žádný zásadně nový argument od té doby nepřibyl. Budeme otevírat stále znovu diskusi o tomtéž a každých několik let to přehazovat na opačnou verzi? A jaktože teď kdosi změnu provedl, ačkoliv nová diskuse nejenže ještě neproběhla, ale navíc ani nevypadala na nějaký jasný konsensus? --ŠJů 18. 2. 2010, 02:21 (UTC) Upřesnění: první zásadní nesouhlas v této diskusi se objevil až minutu poté, co sem Ladislav Faigl poznamenal, že změnu právě provedl. Nicméně uzavírat diskusi a zvrátit dřívější rozhodnutí komunity u takto sledovaného článku pouhých 65 minut po zahájení diskuse mi připadá očividně nevhodné. --ŠJů 18. 2. 2010, 02:29 (UTC)

Velká Británie je příkladem nejednoznačnosti očekávaného názvu. Bude to asi podmíněno věkem a okolím toho, kdo očekává. Nesetkávám se s tím, že by někdo zaměňoval Spojené království a Velkou Británii. Spíše slyším: „ …letím do Anglie… “, i když oba víme, že letí do Skotska a nad Anglií se ani nemihne. --Luboš Pruner 18. 2. 2010, 06:19 (UTC)

@ŠJů: "Obávám se, že tou hurá akcí jste ze stránky Velká Británie (rozcestník) udělali sirotka." - to je v pořádku, ideálně by všechny rozcestníky měly být sirotky. Odkazy mají vést přímo na správný článek a ne na rozcestník.--Ioannes Pragensis 18. 2. 2010, 06:54 (UTC)

Na rozcestníky s rozlišovačem (rozcestník) by minimálně měly odkazovat články bez rozlišovače, jen aby bylo upřesněno.JAn 18. 2. 2010, 08:00 (UTC)

To ano, to je pravda. ALe to se zařídí šablonkou v úvodu článku.--Ioannes Pragensis 18. 2. 2010, 08:48 (UTC)

Podle mne patří na lokaci Velká Británie ostrov + nahoře možná hledáte Spojené království. Věcná správnost má přednost před užíváním v obecné mluvě. Jsme encyklopedie a ne průměrné noviny. --Cinik 18. 2. 2010, 07:14 (UTC)

V ideálním světě asi ano, ale naprostá většina odkazů, které na VB vedou, chce vyjádřit stát, a také naprostá většina lidí, kteří VB hledají, se chce poučit o státě a ne o geologii Skotské vysočiny. Bohužel lidi tomu státu říkají Velká Británie a název článku má ve Wikipedii být ten nejvíce očekávaný spíš než ten nejsprávnější.--Ioannes Pragensis 18. 2. 2010, 08:48 (UTC)

Do doby, než se něco dohodne jsem vrátil nazpátek. JAn 18. 2. 2010, 08:00 (UTC)

Tak, jak to je teď, mi to přijde nejrozumnější, nejzřetelnější. Palu 18. 2. 2010, 08:57 (UTC)

Obzvláště je zajímavých oněch 154 odkazů na tuto stránku. --Petr Losert 18. 2. 2010, 09:03 (UTC)

Velká Británie má 3 významy, všechny stejně důležité, dva stejně očekávatelné. Proto mi přijde nejzřetelnější je všechny uvést do společného rozcestníku, který bude na neutrální pozici bez rozlišovače. Odkazy lze opravit. Palu 18. 2. 2010, 09:47 (UTC)

Většinu těch odkazů (tam, kde jsem o správném významu nepochyboval) jsem opravil. Napadl mne ještě jeden důvod, proč nechat rozcestník tam, kde je. Dokud je na Velká Británie rozcestník, tak se to čas od času dostane do Wikipedie:Seznam nejvíce odkazovaných rozcestníků, takže to pak taky čas od času někdo opraví. Když bude Velká Británie přesměrování, tak nám tam bude vznikat významný podíl nevhodných odkazů, které nikdy nikdo neopraví, protože s výrobou zavádějících přesměrování se zatím nepočítá. --Tchoř 18. 2. 2010, 11:43 (UTC)

Mapa nebo LocMap

V šabloně Infobox čes. obcí a měst je poslední parametr mapa, přesto je u mnoha obcí a měst použito něco jako vnořená šablona LocMap. Poraďte mi prosím, jaká jsou k tomu pravidla - především mě zajímá, který parametr/údaj je u obcí preferován (předpokládám, že je-li na stránce mapa a chci vložit LocMap, budu si muset vybrat ..). Díky --Jirka62 18. 2. 2010, 18:27 (UTC)

Nejlépe je ptát se v diskusní stránce té šablony. Většinou to sledují lidé co ji napsali či tomu rozumí.--Juan de Vojníkov 18. 2. 2010, 18:59 (UTC)

Do šablony Sídlo byla doplněn parametr loc-map od uživatele Gumruch 31. 7. 2009. V diskusi žádal o pomoc s řešením problému, ale odpovědi se mu asi nedostalo, protože chybka je tam pořád, a to bude pravděpodobně důvod, proč není doplněno do dokumentace. Já používám loc-map, který zobrazí jednoduchý orientační náhled podle zadaných souřadnic. ---kloin- 18. 2. 2010, 20:04 (UTC)

Ano, můj tamní problém trvá, uvítám pomoc. Když je v boxu loc-map i webová adresa, na její konec to háže nějaké nesmyslné znaky, takže odkaz je nefunkční. Proto např. na stránce Svatbín jsem dal loc-map mimo infobox, což mi připadá jen jako havarijní řešení. Pokud je v infoboxu jen adresa, nebo jen loc-map (viz Želechy), je to bez problému. --Gumruch 19. 2. 2010, 04:15 (UTC)

Ano a i můj původní dotaz vkládat do šablony Infobox čes. obcí a měst parametr Mapa nebo LocMap? stále trvá.--Jirka62 27. 2. 2010, 03:11 (UTC)

Podle této archovované žádosti na bota to chápu tak, že LocMap je progresivní. Bot zřejmě neuměl nahradit mapky s polohou „natvrdo“ (tj. individuálně tvořené soubory, nyní např. ještě zde), takže tam dochází k nahrazováním jen nekoordinovaně ručně. --Gumruch 27. 2. 2010, 11:36 (UTC)

Přesně to jsem chtěl vědět, moc děkuju :) --Jirka62 27. 2. 2010, 15:28 (UTC)

Osobní stránka vs. sociální síť

Zdravím, narazil jsem na zajímavou věc u EO v čl. Lindsey Vonnová. Z wikipedie se mažou odkazy na sociální sítě, na druhou stranu má být v čl. přítomna osobní stránka subjektu.

• Lindsey Vonn.com Oficiální stránka je zdá se přesměrována na Facebook. Smazat či nesmazat? Díky. --Kacir 18. 2. 2010, 19:52 (UTC)

Jsem proto aby se to nemazalo. Někdo se rozhodl, že bude mít oficiální stránku na sociální síti. No a co?--Juan de Vojníkov 18. 2. 2010, 20:01 (UTC)

Pokud to má charakter běžné webové stránky (není potřeba se registrovat, instalovat speciální přídavný modul nebo něco takového) a je to skutečně oficiální místo na Internetu, kterým chce komunikovat s fanoušky, tak nevidím důvod mazat to.--Tchoř 18. 2. 2010, 23:28 (UTC)

Jsem taky proti mazání – navíc na té adrese může kdykoliv spustit standardní web. Jen musí jít o oficiální stránky té osoby, tedy ne komerční nebo fanovské (viz např. záludnou http://www.gabinaosvaldova.cz/ apod.). --Gumruch 19. 2. 2010, 04:15 (UTC)

No tak zase provoz webu a doména něco stojí, tak když si tam autor dá reklamu - to bych ještě toleroval.--Juan de Vojníkov 19. 2. 2010, 06:11 (UTC)

Pokud je to reakce na můj příklad, tak ta doména má s Osvaldovou společné jen to, že parazituje na jejím jméně… --Gumruch 19. 2. 2010, 06:18 (UTC)

Také jsem proti smazání. Když jde o oficiální stránku osobnosti, tak by se měla uvádět nehledě na to, že odkazuje na sociální síť. Jak už tu bylo řečeno, stránky se dají kdykoliv předělat, takže bych to nějak moc neřešil. A navíc linky z wikipedie odkazují pouze na oficiální stránky, a odkud už jsou stránky přesměrovány nebo jaký mají obsah už wikipedie snad neřeší, tedy pokud se jedná o nefalšovanou oficiální stránku osobnosti. Draffix 19. 2. 2010, 09:40 (UTC)

ŠJů navrací do článků propagaci neencyklopedického nevěrohodného extremistického a již nedostupného zdroje

ŠJů navrací do článků propagaci neencyklopedického nevěrohodného extremistického a již nedostupného zdroje a křivě mě obvinil z toho, že jsem jej bezdůvodně odstranil, neboť jsem argumentoval fakty. ŠJů tak hrubě porušil:

Wikipedie:Věrohodné zdroje#Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy Existují signály, které by měly editory varovat a přimět k pečlivému a skeptickému posouzení zdrojů pro dané tvrzení: Tvrzení nepodporovaná nebo v rozporu s převládajícím míněním příslušné akademické komunity. Buďte zvláště opatrní, pokud jejich zastánci říkají, že zde existuje spiknutí s cílem umlčet je.

Wikipedie:Věrohodné zdroje#Hodnocení zdrojů: Wikipedisté musí hodnotit zdroje a rozhodovat, které patří mezi nejvěrohodnější a nejautoritativnější. U akademických témat má každý obor zavedený systém revizí a recenzí, které jsou publikovány ve vědeckých časopisech s oborem spojených. Rozpory mezi autoritativními zdroji by měly být zmíněny v článku.

Wikipedie:Věrohodné zdroje#Kontrola více zdrojů: Protože vědomá či nevědomá zaujatost není vždy evidentní, není dobré se spokojit s pouze jedním zdrojem. Nalezněte další a porovnejte je. Pokud souhlasí několik nezávislých zdrojů a nemají žádný závažný důvod být zaujatými nebo jsou jejich zaujatosti zjevně dány pouhým nedorozuměním, lze je považovat za věrohodné zdroje. Mějte však na mysli, že píšeme jen o tom, co zveřejnily důvěryhodné publikace, i když by wikipedisté samozřejmě měli navíc hledat a používat co nejautoritativnější zdroje.

Wikipedie:Věrohodné zdroje#Na co se zaměřit: Nemají (politický) program, konflikt zájmů, ostrá stanoviska nebo jiný druh zaujatosti, který mohl zabarvit jejich zprávy? Nezapomeňte, že na konflikty zájmů nebývá vždy explicitně upozorněno a zaujatost nebývá pokaždé zcela evidentní. Samotné vyznávání ostrých stanovisek ještě neznamená, že zdroj nelze použít, ale wikipedisté by se měli vyhnout politickým skupinám známým svými extrémními názory. Takové skupiny lze použít pouze jako primární zdroje, tedy jako zdroje o sobě samých, o svých aktivitách a názorech a i to pouze opatrně a sporadicky. Extrémní skupiny nelze brát jako sekundární zdroje.

Wikipedie:Věrohodné zdroje#Hodnocení věrohodnosti: Publikace podrobující se oponentuře jsou typicky považovány za nejvěrohodnější, následovány publikacemi uznávaných profesionálů.

Wikipedie:Věrohodné zdroje#Politické a náboženské weby (včetně těch extrémistických): S weby a publikacemi politických, náboženských či obdobných skupin je třeba nakládat s opatrností, i když politická příslušnost a náboženská víra nejsou samy o sobě důvodem zdroje nepoužít. Skupiny všeobecně známé jako extrémistické nebo dokonce teroristické, ať už politického, náboženského, rasistického nebo jiného charakteru, by nikdy neměly být ve Wikipedii užívány jako zdroje, leda jako primární zdroje, tedy smějí být použity jen v článcích pojednávajících o názorech těchto organizací. I pak by měly být používány s velkou opatrností a měly by být podpořeny dalšími zdroji.

Očekávám, že z toho budou vyvozeny důsledky. --Destinero 19. 2. 2010, 15:44 (UTC)

A není to spíše na nástěnku správců, než sem? --G3ron1mo 19. 2. 2010, 16:15 (UTC)

Tak tak, tato sekce je vymezena pro diskuzi a ne pro obviňování. Avšak vidím že jsi napsal i tam, takže vyřešeno. Draffix 19. 2. 2010, 17:20 (UTC)

Destinero si nedá pokoje... maže bez konsenzu a pak se "diví", rozmazává svůj problém kde může a snaží se zde "diskutovat" pomocí copy-paste(což nejde). Tomu říkám hluboce odfláknutá editace. Navíc, dostupnost nebo nedostupnost zdroje je irelevantní. Proto je ve zdroji napsáno, kdo, kde, kdy vydal co (článek) a s jakým názvem. Zda link funguje nebo nikoliv je pak docela jedno, neboť článek se dá dohledat... Kdyby byl Destinero začátečník a kdyby mu to již nebylo 2x vysvětlováno, snažil bych se mu to vysvětlit. Takto pouze mohu shrnout, že bohužel doporučení dalších Wikipedistů opakovaně ignoroval. Je evidentní, že Destinero bere nedostupnost linku jako dobrou záminku pro smazání nejen zdroje samotného (o který navíc vedl arbitráž), ale i smazání celých odstavců k tomu přiléhajících, aniž by se vůbec obtěžoval zdroj dohledat, případně najít jiný zdroj k danému tvrzení, čímž prosazuje svůj úhel pohledu. Doporučuji s tím zde neztrácet čas.--DeeMusil 20. 2. 2010, 01:24 (UTC)

Už také Cinik a DeeMusil navracejí do článků propagaci neencyklopedického nevěrohodného extremistického a již nedostupného zdroje zjevně bez souhlasu komunity

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Homosexualita&curid=15655&action=history

Nedojde-li k omažité nápravě, bude toto hnusné skandální a ostudné chování medializováno, aby veřejnost věděla, jak mizerné poměry panují na české Wikipedii. --Destinero 22. 2. 2010, 16:10 (UTC)

WikiProjekt Biologie

Na wikiprojektu biologie byla zahájena spolupráce na vybraných článcích. Jediné co nám chybí jsou osoby ochotné spolupracovat :). Tak pokud by sem zaběhl někdo, kdo by měl chuť budeme rádi, pokud se podívá na nabídku, popřípadě doplní o svůj návrh. Více na zmíněném wikiprojektu.... V brzkou spolupráci doufám --Hagar 20. 2. 2010, 20:21 (UTC)

Je možné propagovat mimořádně extrémní názory malého nedávno účelově založeného think tanku?

Je možné propagovat mimořádně extrémní názory malého think tanku s 1 zaměstnancem účelově založeného před 9 lety a zastávajícího opačná stanoviska než zavedené odborné organizace jako je například Americká akademie pediatrů s 60 tisíci členy vzniklé před 80 lety, jejichž práce podléhá přísným přezkoumáním a neprosazují politický program? Děje se tak v článku Homosexualita#Výchova dětí. Je to zcela jasně neencyklopedické, nedůvěryhodné a naprosto absurdní. --Destinero 21. 2. 2010, 08:18 (UTC)

Myslím, že ne. --Ragimiri 21. 2. 2010, 13:08 (UTC)

Já si také myslím, že ne. Ale nejsem si zcela jist, zda tady k propagaci dochází. Mě to přijde jako neutrálně podaná informace o tom, že takoví lidé existují. Palu 21. 2. 2010, 13:31 (UTC)

Ke každé záležitosti na světě existují v demokratické společnosti různé názory a postoje a nikdy se 100,00% lidí neshodne na všem. Existuje však určitá hiearchie důvěryhodnoti a významnosti zdrojů a zmiňování účelově vzniklých aktivistických spolků čítajících 3 promile členů skutečně a dlouhodobě zavedených neutrálních odborných organizací je zcela zjevně mimo encyklopedický záběr. Až/jestli/pokud si takové okrajové názory na základě přesvědčivých faktů vydobudou své podstatné místo na odborném poli v systému revizí a recenzí, aby se skutečně jednalo o polemiku, například 5 % prostoru nebo aspoň to procento, klidně ať o nich encyklopedie informuje. Do té doby se stále jedná o marginální stanoviska (bláboly) zcela zjevně neakceptovaná vědecko-odbornou komunitou. Encyklopedie má edukativní charakter a tyto věci v ní nemají co dělat. --Destinero 21. 2. 2010, 20:18 (UTC)

Skupinka propagandistických editorů před rokem ukradla a uzamkla článek v rozporu se standardy české Wikipedie

Skupinka propagandistických editorů před rokem ukradla a uzamkla článek v rozporu se standardy české Wikipedie Wikipedie:Věrohodné zdroje#Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy Existují signály, které by měly editory varovat a přimět k pečlivému a skeptickému posouzení zdrojů pro dané tvrzení. - Tvrzení nepodporovaná nebo v rozporu s převládajícím míněním příslušné akademické komunity., Wikipedie:Věrohodné zdroje#Hodnocení zdrojů Wikipedisté musí hodnotit zdroje a rozhodovat, které patří mezi nejvěrohodnější a nejautoritativnější. U akademických témat má každý obor zavedený systém revizí a recenzí, které jsou publikovány ve vědeckých časopisech s oborem spojených. a Wikipedie:Věrohodné zdroje#Hodnocení zdrojů Wikipedisté by si však měli uvědomit zda jde o informaci vydanou přímo autorem, která nebyla předmětem nezávislé formy ověřování faktů. Převážně poslední bod je zcela jasným dokladem hrubého porušování standardů Wikipedie úplně všech editorů, kteří trvají na zařazení zdroje Brzek. Obyčejný sexuolog Brzek totiž zcela průkazně mezinárodně vůbec nic neznamená, a proto rozhodně nemůže být považován za autoritu pro klíčovou encyklopedickou informaci, kdy je jeho nepodložená (a vysoce odbornými zdroji vyvrácená domněnka publikovaná v nerecenzovanýchj skriptech pro mimioborové studenty o nemedicínském vyřazení homosexuality ze seznamů nemocí vydávána za fakt). Tou je naopak zcela očividně například profesor Herek s dvacetinásobkem vědecko-odborných článků publikovaných v prestižních žurnálech a stonásobkem celkových i průměrných citací jeho práce, jen že je natolik elitním odborníkem, že mimo jiné od roku 1995 do 2007 působil jako předseda Rady pro vědecký přezkum Americké asociace psychologů, svědčil dvakrát v americkém kongresu ohledně sexuální orientace a obdržel mnoho federálních i státních grantů pro svůj výzkum přesahující 5 milionů dolarů. Herek uvádí Mainstream mental health professionals and researchers have long recognized that homosexuality is a normal expression of human sexuality. Like heterosexuals, the vast majority of gay and lesbian people function well in society and in their interpersonal relationships. Such functioning includes the capacity to form a healthy and mutually satisfying intimate relationship with another person of the same sex and to raise healthy and well-adjusted children. Being gay or lesbian bears no inherent relation to a person’s ability to perform, contribute to, or participate in society, and poses no inherent obstacle to leading a happy, healthy, and productive life. Stejně tak jsou Brzkovy bláboly v přímém rozporu s odborně recenzovaný medicínský žurnál na světě JAMA: https://web.archive.org/web/20100324080417/http://www.soulforce.org/article/642 Trvám na tom, aby rok trvající diletanství české Wikipedie v tomto případu okamžitě skončilo, protože poškozuje celý projekt a jeho důvěryhodnost a poukazuje na zjevnou dlouhodobou neschopnost editorů dodržovat standardy o používání co možná nejautoritativnějších a nejdůvěryhodnějších zdrojích tam, kde jsou dostupné. --Destinero 22. 2. 2010, 16:17 (UTC)

Ani když rozepíšete dvacetkrát to samé odezva bude vždy stejná.--H11 22. 2. 2010, 16:34 (UTC)

Což je možná smutné, ale stejně: Destinero by si měl uvědomit, že vyvážených hesel na dané téma v českém prostředí zatím nelze dosáhnout a smířit se s tím. Další spamování této diskuse jen zbytečně dál kazí jeho jméno. --Lukax 22. 2. 2010, 17:43 (UTC)

Bla, bla, bla... Furt dokola, jako flašinet. --egg 22. 2. 2010, 19:04 (UTC)

Ale má pravdu... --Petr Losert 22. 2. 2010, 19:15 (UTC)

Bez ohledu na to, jak to je nebo není s Destinerem a ostatními účastníky této pozoruhodné epizody, jejich názory a způsoby, musím i přes své zásadní zdržování se komentářů říct, že Vaši reakci, eggu, pokládám za neprosto nepřijatelnou a nevhodnou. Tedmek 22. 2. 2010, 19:32 (UTC)

Ale vždyť se to tu omílá už rok na čím dál více stránkách a pořád čtu to samé. Mě to prostě otravuje, to se na mě nezlobte. Zlobte se na arbitry, kteří mají takové problémy řešit a řeší houbeles. Svým příspěvkem s červeným odkazem jsem chtěl naznačit, že bychom se měli raději věnovat rozšiřování obsahu encyklopedie, než se handrkovat rok o jednu referenci. --egg 22. 2. 2010, 20:27 (UTC)

Milý eggu, nepředpokládal jsem, že se k tomu budu muset vyjadřovat, ale protože jste mi řekl, co bych měl podle Vás dělat namísto toho, co jsem udělal, a tím mne k reakci nepřímo vyzval, nezbývá, než abych Vám odpověděl. Destinero má právo dělat to, co dělá, ať se to ostatním líbí nebo ne. Arbitři, ať už je to podle těch či oněch ne-arbitrů jakkoli ne/vhodné, podobně (některé věci možné potřebují více času, co myslíte, je to přinejmenším možné?). Dělá-li někdo to, co je obsahem jeho oprávnění, nelze mu to vyčítat a je třeba to respektovat, případně věcně a důvodně se ohradit proti překročení oprávnění, nikoli opovržlivě bagatelizovat. Budu se inspirovat Vaším příkladem a odvážím se téhož, co jste udělal Vy na mou adresu – dám Vám nevyžádanou radu :-) potřebujete-li „klid na práci“, jak se říkalo před dvěma a více desetiletími, udělejte to jako např. já a řada jiných wikipedistů a sporů, které považujete za malicherné, si prostě nevšímejte. Ti, kteří chtějí psát články, píší, ti, kteří mají za to, že je třeba vést spor o podobu určitého článku, dělají zase tohle. Vybíráte si sám. Zkušenosti na wiki, jichž sám máte nepochybně dost, ale učí o tom, že „bla, bla, bla“ neprospívá ani jednomu. A když už si všímáte toho, co podle Vašeho vlastního vyjádření pokládáte za zbytečné :-), nebuďte k těm, kteří to za zbytečné nepokládají, alespoň hrubý.

Malý bonus na závěr: Je už zcela jinou „písničkou“ to, že podle mého přísně soukromého názoru se mýlíte ve svém úsudku o nedůležitosti onoho ročního příběhu, který jste tak přísně ohodnotil, nicméně debatovat o tom pokládam za jen málo prospěšné zase já Tedmek 22. 2. 2010, 21:32 (UTC)

Máte pravdu Eggu, já si také daleko raději rozvíjím encyklopedii, než abych řešil mazání zdrojů v článcích o homosexualitě. Vždyť v dobách kdy byl Destinero zablokovaný jsem udělal daleko více editací. Také mne to obtěžuje, i když jsem v podstatě přímým účastníkem. Bohužel, nebo snad i bohudík, z principu nelze články otevřít podobným pro-homosexuálním aktivistům, ať si tam hrají a nevšímat se jich. Stejnětak ale nevidím pražádného smyslu v tom, že se to píše stotisíckrát na všechna možná místa ve Wikipedii. Já to říkám tak, někomu to dojde hned, někomu za týden, někomu za rok, někomu možná za deset let... no a někomu to dojde in memoriam. Obávám se že v tomto případě máme co do činění s tou poslední možností, vzhledem k tmu kolikrát jsem např. upozornil Destinera, aby nepoužíval copypaste a výsledek? Nikde. PS: toto je další nevyžádaná rada pro Tedmeka: Nechat článek-články zlobivému editorovi napospas a soustředit se na jiné editace je dobré v případě malicherností, ale nikoliv při této propagaci adopcí dětí homosexuály osobou, která v civilním životě prohlašuje, že se na to moc těší, tedy osobou nikoliv nestrannou. To se pak zamýšlím, zda je toto Wikipedie, nebo růžový fanklub a narozdíl od Vás to tak nemíním nechat. V odpověď proč, stačí vzpomenout slavný Werichův citát o blbosti --DeeMusil 22. 2. 2010, 21:48 (UTC)

Musím Vás, milý DeeMusile, nejspíš upozornit, že jsem se ani v nejmenším nevyjadřoval k tomu, co dělá Destinero, ale k tomu, jak jedná egg. Vidíte-li tam cokoli jiného, pak by mne zajímalo, jakou metodou výkladu jste k tomu dospěl. Řeknu to tedy ještě jednou, trochu explicitněji, abychom zabránili interpretačnímu šumu: Jednání egga je podle mého názoru hrubé a nevhodné na zkušeného wikipedistu. Neříkám nic víc, nic míň. Ať už jedná Destinero jakkoli, nelze se mu takhle vysmívat. Vaše jednání a jeho motivace, DeeMusile, které zde tak překvapivě připomínáte, nijak nesouvisí s tím, co řekl egg, a tudíž nemůže být argumentem, který by to mohl relativizovat nebo omluvit. Odvádíte pozornost a „vyrovnáváte“ se s mým výrokem tím, že já (podle Vás) schvaluji to, co Destinero dělá, a abych dostal jaksepatří „za vyučenou“, zatahujete mne do sporu na jeho straně. Takovéhle léčky se občas objevují, ano, dokonce i přes svou tristnost na mnohé stále ještě působí. Tedmek 22. 2. 2010, 22:48 (UTC)

Tak jsem rád, že se to vysvětlilo. Já zase komentoval pouze Vaše doporučení o nevšímání si v kontextu místní diskuse. Víte, já spíše omlouvám jednání Egga, jelikož jeho pocity v tomto sdílím. A oba vlastně říkáme to samé - Egg říká flašinet, já říkám copy-paste, což je taková moderní obdoba. Navíc, na hrubý pytel patří, jak známo, zase jen hrubá záplata a vzhledem k Destinerově knize zablokování je tahle až hedvábně jemná. A víte, pokud chcete zůstat nestranný, a do sporu nezapojený, pak můžete napsat Eggovi na jeho diskusní stránku a ne sem, případně následovat vlastní doporučení. Můžete být totiž snadno špatně pochopen oběma stranami sporu.--DeeMusil 23. 2. 2010, 07:21 (UTC)

To Vám, DeeMusile, děkuji za péči, kterou věnujete obavě o to, jak a zda budu pochopen „oběma stranami sporu“. Musím ale říct, že mne samotného to ani v nejmenším neznepokojuje :-); o to méně by jste se tím měl trápit Vy. Já už to nějak unesu :-) Vlastně mi Vaše věta sama o sobě připadá velmi zábavná, uvážíme-li, že jednou ze dvou stran jste právě Vy, který, jak jste napsal, „jste rád, že se to vysvětlilo.“ Nebudu Vám skrývat, že v této úvaze shledávám mnohé, ale především: Váš zájem mne opravdu těší :-)

Nu, teď k věci samé: Eggovi jsem nenavrhl to, aby si nevšímal diskuse, jak tvrdíte, nýbrž pouze to, že obtěžuje-li ho Destinerovo svým legálním chováním natolik, že kvůli tomu nemůže psát články, jak naznačuje, aby si tedy raději psal články nebo aby namísto hrubého jednání použil legální prostředky nápravy, že volba je na něm. Na wiki se prostě některé věci děly, dějí a dít budou. To ale rozhodně nesmí být důvod k hrubosti. Je třeba se s nimi naučit žít, což egg nepochybně sám ví. Nevím, vnímáte-li rozdíl mezi skutečně řečeným a tím, jak jste si to pro své potřeby upravil; ne-li, lituji, není, co bych mohl říct jinak. Myslím si, že to nikomu není příjemné. Po pravdě řečeno vlastně ani nechápu, proč to takhle „rozmazáváte“ :-)) Nu ale nedá se nic dělat... Kdo má svá ouška ke slyšení, slyší :-))

Doporučujete, abych se řídil svým vlastním pravidlem. To máte jistě pravdu; ovšem v důsledku toho, že jste si z mého výroku vybral jen jeho část, jste si (velmi úsměvně, po mém soudu) nevšiml, že právě to dělám. Eggovi jsem napsal: „ti, kteří chtějí psát články, píší, ti, kteří mají za to, že je třeba vést spor o podobu určitého článku, dělají zase tohle. Vybíráte si sám.“ Protože mám za to, že hrubost a výsměch sem nepatří, obzvláště od tak zkušených wikipedistů, jako je egg, a že je třeba se vůči ní ohradit, udělal jsem to (snad byste to tam mohl vidět: „ti, kteří mají za to, že je třeba vést spor ... dělají zase tohle“).

Nakonec už jen drobný detail: považujete-li osobně hrubé jednání s jinými na wikipedii za patřičné, byť jen za určitých okolností (hrubý pytel = hrubá záplata, což je Váš jediný skutečný argument, který jste ve své replice napsal), máte jistě právo si to myslet. Rozhodnete-li se ale Vy nebo kdokoli jiný jej realizovat, je třeba, aby ostatní wikipedisté zvážili, že to je i podle jejich mínění přijatelné. Podle mého ne a nejspíš se s tím budete muset smířit a dokonce i strpět to, že to řeknu.

S ostatními drobnůstkami ve Vašem vzkazu se to má podobně jako s léčkou, která se objevila v tom prvním. S nadsázkou a v odkazu na úvodní záplatka: Už tak jsem zatím mohl napsat tak dva tři články :-))) a co teprve, kdybychom to vynásobili počtem potenciálních čtenářů, kteří dospěli až k tomuto poslednímu odstavci :-)))

Myslím, že to už je opravdu vše, co bych Vám asi tak mohl odpovědět Tedmek 23. 2. 2010, 21:39 (UTC)

Na toto veskrze relativistické teoretizování mi nezbývá, než podotknout, že Destinerovo jednání vůbec není legální, čehož dokladem je, že je zase na měsíc zablokován (za vyhrožování a soustavný trolling). To znamená, že vycházíte z nepravdivých předpokladů a je možné to celé prostě vynechat. Vy vidíte kdesi jakési léčky, ano - je možné vidět lecos (i tam kde není nic), ale nebylo to tak myšleno. To bych já Vám mohl stejnětak vytknout klamné argumenty / předsudky, když předjímáte, že považuji hrubé jednání za standard, přičemž jsem se snažil spíše jen omluvit Egga. Ale nemá pro mne žádný smysl předpokládat zlou vůli druhého. Celé je to totiž o ničem, jelikož podstata sporu se na měsíc odporoučela na nucenou Wikidovolenou, což znamená, že se u podobné diskuse na podobné téma sejdeme zase za nějaký ten čas a do té doby uděláme mnoho plodných editací. Přijďte se podívat, až bude zase Destinero editovat a do té doby nashle.--DeeMusil 24. 2. 2010, 00:21 (UTC)

Jak už jsem napsal, Vaše mínění mne ani v nejmenším neznepokojuje. Tedmek 24. 2. 2010, 05:36 (UTC)

No však by ani nemělo, takže je vlastně vše v pořádku.--DeeMusil 24. 2. 2010, 11:29 (UTC)

@Tedmek: Váš předpoklad „legálnosti“ už vyvrátil DeeMusil – psát o tomtéž problému na třetí, čtvrtou, pátou, šestou stránku ve Wikipedii není legitimní, protože je to zbytečné a obtěžující. K Vašemu pokárání za mé hrubé jednání musím říct, že v něm hrubost nevidím. (Tu vyjadřuji jinak.) Ohodnotil jsem Destinerův výstup (nikoli osobu) jako podobný monotónnímu zvuku, který se do omrzení opakuje. To může být považováno za hodnocení subjektivní, ale kdyby měl někdo zájem, můžu opakování doložit množstvím odkazů na Destinerovy příspěvky, jejichž obsah je de facto stejný. Myslím si, že na takové vyjádření mám nárok, že bylo na místě a že v něm kromě tohoto sdělení nebyla žádná hrubost, jen stručnost. Pokud to přesto někdo jako hrubost pochopil, je to nedorozumění, za které se omlouvám. --egg 24. 2. 2010, 12:40 (UTC)

Milý eggu, já se s Vámi vůbec nechci přít o takovouto věc; myslím si, že rozebírání Vašich a mých vyřčených vět (jak činí např. náš předřečník) je spíše samoúčelné a že to nejspíše ani pro Vás není nijak přijemné. Cením si ale Vaší přemýšlivosti a zaznamenáhohodné schopnosti seberelexe, takže Vám odpovím. Jestliže se dále nezaobírám tím, co mi napsal DeeMusil, pak to není proto, jak by se mohlo zdát, že by předložil nějaké přesvědčivé, relavantní a postačující argumenty. Je to proto, že v jeho odpovědích shledávám všechny neduhy (ani DeeMusilova přeci jen sofistikovanější formou jim nedodává nic na relavantnosti a logičnosti) příznačné pro zdejší diskuse týkající se čehokoli jiného než podoby konkrétního článku. Z tohoto důvodu jsou mi prostě lhostejné, neboť případná debata by neměla ani pro něj ani pro mne žádný význam. Podle mne se mýlíte, když říkáte, že DeeMusil vyvrátil legitimnost počínání Destinera; nemá-li totiž jeho jednání takovou povahu, že je proti explicitnímu znění některého ze závazných pravidel, je legální, byť nemusí být legitimní. Jistě, mohli bychom je na některé z pravidel „napasovat“, k tomu bychom ovšem museli použít jistou dávku interpretace, která by mohla v dané souvislosti (arbitráž stále není uzavřena) být chápána jako projev stranickosti a tedy zvůle. Ale to vlastně ani není podstatné. I kdybychom totiž připustili, že má DeeMusil spolu s Vámi pravdu a Destinero jednal nelegálně, tedy v rozporu se závaznými pravidly (to, že byl zablokován, pro to roznodně nesvědčí nutně, neboť wikipedistu lze penalizovat i za jiné jednání než za porušení závazného pravidla – vizte zde), nelze jej za to dehonestovat. Nezdá se, že by Vaše vyjádření, které jste mu adresoval, bylo vyjádřením pro Vás obvyklým. A je dobré si všimnout, že např. H11 (a že pro slova občas příliš daleko nechodí :-) ), který chtěl říci totéž co Vy, to učinil velmi rozumným, zdvořilým a oceněníhodným způsobem, jímž nijak neotupil to, co chtěl vyjádřit. Tzv. neustálí stěžoválisté, řečeno v obecné rovině, mohou sice ostatním lézt na nervy svým lpěním na svém, je třeba je ale odmítat (máme-li za to, že mají být odmítnuti, což také nemusí být vždy oprávněné) regulérním způsobem. Říkáte v této souvislosti, že šlo jen o stručnost... inu, co k tomu dodat :-); z mé profese by se dalo použít, že jde o vyjádření hodné právníka :-) ostatně: víte to, milý eggu, jen Vy sám. Nicméně: vše podstatné již bylo řečeno, Váš výrok i můj výrok nejspíše splnily svůj účel, takže to snad není třeba dále rozebírat :-) Mějte se pěkně :-) Tedmek 26. 2. 2010, 05:44 (UTC)

Snad ještě jedna věc stojí za vysvětlení: Zdejší pravidla chápu (a je to v některých z nich i explicitně vyjádřeno) jen jako orientační body a vodítka, nikoli jako právní systém. Z toho důvodu záměrně nerozlišuji mezi legálností a legitimitou. Také vám přeji vše dobré. :-) --egg 26. 2. 2010, 20:53 (UTC)

Nové heslo související s psychotronikou

Vzhledem k tomu, že někteří wikipedisti pilně mažou některé informace z hesla psychotronika dospívám k závěru, že tyto informace k danému tématu jsou asi nevhodné. Zdá se mi tedy, že by bylo mnohem vhodnější založit nové heslo např. „Psychotronika ve výkladu Oldřich Válka“, kde by jeho teorie psychotroniky byla popsána mnohem podrobněji než je nyní těch pár mazaných řádků v hesle psychotronika.--HomoSapiens 23. 2. 2010, 17:22 (UTC)

Není to tak úplně moje věc, ale za situace kdy jste zatím nenašel žádný zdroj, dokládající že by o Válkově významu v daném oboru byl přesvědčen ještě někdo další mimo pana Válka samotného, možná budete mít problém s dokázáním významnosti.--Zet ^(k|p) 23. 2. 2010, 17:28 (UTC)

Děkuji za nezávislé vyjádření. Problém v prokázáni významnosti nevidím vzhledem ke skutečnosti, že wikipedie je obecnou encyklopedií a badatelů oboru psychotroniky je poskromnu.--HomoSapiens 24. 2. 2010, 19:13 (UTC)

To byste ale měl. Podmínku encyklopedického významu splňují minimálně dva nezávislé netriviální zdroje, k čemuž jedna zmínka v úvodu interview v nějakém okultistickém časopise (což je to jediné co jste mimo Válkových publikací zatím našel) nedostačuje hned v několika ohledech. --Zet ^(k|p) 24. 2. 2010, 19:28 (UTC)

Wikipedie není prostor k prezentaci vašich myšlenek....--H11 23. 2. 2010, 17:40 (UTC)

Pane Válku, nehrajte tu na nás komedii a propagujte své názory někde jinde. Pravidlo Žádný vlastní výzkum bylo zavedeno právě kvůli těmto případům. Děkuji. --egg 23. 2. 2010, 19:25 (UTC)

Pane Heřt a pane Grygar vážím si Vaší práce, ale nehrajte si na vědce a když něčemu nerozumíte, tak to nechte být. Je třeba rozlišovat vlastní výzkum na wikipedii, tj. ten, který je zde nepřípustný a vlastní výzkum publikovaný ve veřejné tiskovině tj. ten který je pro wikipedii žádoucí jelikož zvyšuje kvalitu wikipedie, protože podává další informace, potažmo je ovšem nutné v takovém případě odkazovat na zdroj primární, sekundární nebo terciální, což vždy činím. Jestliže nějaká hypotéza existuje nemusíme se k ní stavět zády a potom popírat její existenci. Wikipedie je otevřená encyklopedie, je přístupná pro všechny editátory a pro všechny relevantní informace, které se konkrétně týkají encyklopedického tématu. Myslím, že tím se wikipedie liší od cenzurované encyklopedie. Vím, že někteří wikipedisti by byli raději, kdyby byla cenzurovanou encyklopedii, ale bohužel tomu zatím, tak není. Děkuji za pochopení.--HomoSapiens 24. 2. 2010, 19:13 (UTC)

Nevím, kde tady vidíte pány Grygara a Heřta. Mé jméno je na mé uživatelské stránce. Zato já vidím, že wikipedista HomoSapiens je psychotronik Válek, který sem v rozporu s pravidly tlačí svoje představy, které neprošly žádným odborným tiskem. Vaše označení „veřejná tiskovina“ samo o sobě nijak nedodává zdroji důvěryhodnost. Vydání knihy dokazuje pouze to, že autorovi stála za časovou investici a nakladateli za finanční. Nikoli že kniha je důvěryhodným sekundárním zdrojem. --egg 24. 2. 2010, 19:57 (UTC)

Aha jsem nepřesný. Napište mi sem pravidla wikipedie podle, kterých se zveřejňují jména osob, které si stanovily svůj pseudonym a pravidla wikimedie podle kterých se můžou porušovat na wikipedii pravidla pro ochranu osobních údajů.--HomoSapiens 25. 2. 2010, 05:58 (UTC)

Nechal bych vám vaše soukromí, kdybyste ho nezneužíval k porušování pravidel Wikipedie. Já nemám žádný speciální přístup k vašim osobním údajům, mám jen otevřené oči a historii vašich příspěvků, tak jako všichni ostatní wikipedisté, takže nemůžu zveřejnit nic, než co je i beze mě zjevné. Nechával jsem to být, pseudonym je vaše věc, ale explicitní snaha založit heslo jen o vlastních názorech, jakoby to byl nezávislý důvěryhodný zdroj, už je drzost překračující meze. (Nabízí se výraz chucpe.) Proto jsem řekl naplno, co bylo třeba. --egg 25. 2. 2010, 07:03 (UTC)

Vaše dohady si nechte do hospody páté cenové skupiny a neobtěžujte s nimi mně ani ostatní wikipedisty.--HomoSapiens 25. 2. 2010, 09:13 (UTC)

Portál:Slezsko

Nevím kam to napsat, tady to bude asi nejlepší. Uvažuji o založení portálu:Slezsko a hledám spolupracovníky (nejlépe Slezany ;-) k tomuto portálu. Náplň je jasná, zkvalitnění stávajících slezských článků a vytváření nových, jak z oblasti historie, geografie, kultury, demografie a podobně. Portál by se nezaměřoval jen na české Slezsko, ale i polské a německé, a to i v době po jejich odtržení od Rakouska (tedy např. by zde byl možný i článek - Volby do Slezského vojvodství apod.). Případní spolupracovníci se zapište zde nebo na mých diskuzních stránkách. S pozdravy --Petr Losert 24. 2. 2010, 07:34 (UTC)

Zdravím, vaše první verze vypadá slibně. Z ostatních jazykových verzí se mi nejvíc líbí jednoduchá anglická, polská je podle mě „neučtitelná“, je tam přetextováno… Chtěl jsem se zeptat, jestli se do souvisejících článků má dávat jen {{Portál Slezsko}}, nebo i {{Portál Polsko}}. (Jak jsem zjistil, někteří tu těmto šablonám nejsou nakloněni vůbec.) Nakonec bych upozornil na tento článek, možná by z toho šlo něco zpracovat, holt historie se píše pořád… --Gumruch 24. 2. 2010, 20:43 (UTC)

Zimní válka

Nemohu si pomoci, ale to co předvádí správce Tlusťa v článku Zimní válka už není nic jiného, než obyčejný plíživý vandalismus. Podstata sporu je vysvětlena hlavně ZDE.

Stručné převyprávění diskuse + plus současný stav: Tlusťa v článku zuřivě prorevertovává stav, který staví zjevně nesmyslné mýty z druhořadých zdrojů (zpravidla obecné publikace o WW2 stručně zmiňující zimní válku několiak větami) na roveň s reálným stavem, doloženým řadou publikací podrobně se zabývajících zimní válkou a jejími konkrétními bitvami. Přitom je zcela zjevné, jaká je skutečnost a které zdroje jsou druhořadé.

Navrhl jsem dva způsoby, jak problém vyřešit: a) upravit to zmínkou, že v obecnější zdrojích o WW se občas vyskytují mylné informace (což v odkazované diskusi IMHO podpořil i Jedudědek), Tlusťa to ale revertoval. Tedy možnost b) zmínku o mýtech v druhořadých zdrojích zcela vynechat - Tlusťa ale i to revertoval s nesmyslným tvrzením, že "žádné zdroje není možné ignorovat" (ačkoliv v diskusi před tím připustil, že pokud jde o zdroje s nejasnou důvěryhodností, je možné je odstranit).

Tlusťa tvrdí, že bych musel doložit, že někdo výslovně napsal, že tam ty nesmysly jsou. Jenže každý asi chápe, že nikdo se nebude zabývat tím, aby psal knihu či článek o tom, že v obecných encyklopediích a publikacích se občas o nějakém dílčím dění ve WW2 píšou pitomosti (pokud to nebude nějaké kapitální téma) - zpravidla mu pouze postačí napsat knihu o tom, jak to bylo ve skutečnosti a předpokládat, že čtenáři mají nějakou základní inteligenci. Polemiku by psal pouze s mýty, které se objevují i v seriózních publikacích na dané téma, problém je ale v tom, že v tomto druhu literatury se ony nesmysly NEOBJEVUJÍ NIKDY. Tlusťův požadavek je proto naprosto iracionální a nesmyslný, klasický příklad zlomyslného požadavku "modrého z nebe".

Výsledek: Tlusťa na základě nesmyslné dezinterpretace pravidel a zásad dobrého zdrojování (která iracionálně popírá rozdíly v důvěryhodnosti a zásadnosti mezi zdroji) prorevertovává článek do podoby, která je nanejvýš ostudná a musí Wikipedii zesměšnit před každým soudným čtenářem, o znalcích dějin druhé světové války nemluvě. Jako někdo, kdo článku věnoval a věnuje spoustu času, jsem jeho chování absolutně znechucen. Proč se má sakra člověk zabývat vůbec psaním čehokoliv na Wikipedii, když pak přijde zjevně zcela nekompetentní správce, který mu pak produkt jeho namáhavé práce nikoliv vbylepšuje, ale systematicky ničí?

Prosím komunitu o vyjádření a podporu v této kauze, kterou vnímám i jako velice nebezpečný precedent. --Cinik 24. 2. 2010, 09:34 (UTC)

Ciniku, mám pocit, že máš opět problém s předpokládáním dobré vůle. Opravdu si myslíš, že by někdo, kdo tráví na Wikipedii hodiny denně, aby jí pomohl, úmyslně vandalizoval? Na stránce Wikipedie:Žádost o arbitráž/Cinik versus správci se o podobném tvém chování něco píše, že jo? --Mercy 24. 2. 2010, 09:54 (UTC)

„…když pak přijde zjevně zcela nekompetentní správce…“ – prošel jsem si historii článku i jeho protokolovací záznamy a nikde nevidím, že by Tlusťa použil jakýkoliv správcovský nástroj. Dále doporučuji, k pochopení, co je a co není na Wikipedii považováno za vandalismus, přečíst si Wikipedie:Vandalismus. Mohl bys s takovým nálepkováním přestat? --Milda 24. 2. 2010, 09:58 (UTC) (s e.k.)

Možná by nebylo od věci zabývat se podstatou problému. Wikipedie:Vandalismus: Vandalismem ve Wikipedii rozumíme příspěvek, smazání nebo změnu obsahu úmyslně poškozující Wikipedii. Těžko lze popřít, že Tlusťa a) jedná úmyslně, b) dezinterpretuje zásady o zdrojování, c) poškozuje článek.

Proboha proč se nevěnujete podstatě toho problému? Proč se divíte tomu, že se chci bránit před tím, že někdo zjevně úmyslně a s rozmyslem poškozuje článek, jehož tvorbou jsem strávil spoustu času? Proč se divíte, že mne pobuřuje, že tak činí správce, který by měl jít dalším editorům příkladem a má zvláštní oprávnění, aby podobným činnostem bránil? --Cinik 24. 2. 2010, 10:05 (UTC)

Na základě Cinikovy žádosti o podporu tímto vyjadřuji podporu Tlusťovi. :) --Ragimiri 24. 2. 2010, 10:12 (UTC)

Pokud Ciniku opravdu chceš, aby se někdo zabýval podstatou problému, tak prosím nepoužívej zbytečné emotivní a hodnotící výrazy jako "plíživý vandalismus", "zuřivě" a "nesmyslný". (Můžeš je zkusit nahrazovat neutrálněji znějícími výrazy podobného významu, například "zhoršení kvality", "stále" a "mylný".) Jinak totiž dostaneš vždycky jenom flamewar, i kdybys zrovna měl po věcné stránce pravdu.--Ioannes Pragensis 24. 2. 2010, 10:15 (UTC)

Jak už jsem psal mnohokrát – pokud je nějaký zdroj použit a je považován za věrohodný, je třeba jej citovat správně. Celý můj domnělý vandalismus spočívá v tom, že jsem odstranil Cinikovo hodnocení jiných zdrojů. Nikde není uvedeno, že by zmíněné knihy byly považovány za chybné někým jiným než Cinikem. Čili po mé úpravě jsou zmíněny všechny použité zdroje a neutrálně. Nic jiného. Že jsem tak učinil úmyslně je zřejmé, neúmyslně jsem Wikipedii nikdy needitoval a počítám, že asi nikdy nebudu. Víc nemám co dodat. --Tlusťa 24. 2. 2010, 10:16 (UTC)

Po projití Tlusťovo a Cinikovo editací konstatuji, že Tlusťa dle mého soudu objektivizoval skutečnost, že se různé zdroje dívají na průběh různě, čímž naplnil neutrální úhel pohledu. Jestli jsou použité zdroje nekvalitní, je nutno doložit opět zdroji, nikoliv subjektivním hodnocením. Cinikovo výhradu nepovažuji za oprávněnou. Současně dodávám, že jsem Cinika varoval v jeho diskusi proti osobním útokům na oponenty s tím, že z nich případně vyvodím patřičné důsledky dle výsledku arbitráže. --Chmee2 24. 2. 2010, 10:19 (UTC)

Tyhle aféry každého jenom otravují. --pan BMP 24. 2. 2010, 15:50 (UTC)

@Chmee2: Nechci se Cinika a jeho jednání nijak zastávat, ale k těm zdrojům terciárního charakteru a jejich věrohodnosti se později v diskusi u článku vyjádřilo již více wikipedistů, včetně mě, s ohledem na některá vodítka poskytovaná příslušným doporučením. Myslím, že Cinik neudělal správně když emotivně odsuzoval zdroje a pak vnesl problematiku do osobní roviny, a teprve potom vznesl konkretnější námitky ke sporným kvalitám zdrojů, přičemž dříve nespecifikoval v čem je jejich problematičnost, resp. neupozornil přesně na důvody svědčící pro jejich neznámou míru věrohodnosti, protože Tlusťa pak nemohl vědět co je podstatou problému (tj. že se pravděpodobně jedná o zdroj který nemusí být z podstaty věrohodný), a v komplikované situaci se snažil svými editacemi pouze nějak usmířit rozpor panující mezi odlišnými zdroji, jejichž různá míru věrohodnosti nebyla blíže zdůvodněna. Osobně ale mám za to, že takový kompromis lze objektivně jen těžko považovat za uspokojivý pro jakoukoliv ze stran, i stav článku, zejména s ohledem na to, že k události buď došlo nebo ne, a jeden nebo druhý zdroj tudíž nebude přesný, i kdyby nebyly výslovně uvedeny důvody zpochybňující jeho věrohodnost. Tím ale nechci nijak obhajovat Cinikovy akce vyplývající z toho, že na celou situaci nejprve reagoval osobně. --Zet ^(k|p) 24. 2. 2010, 20:56 (UTC)

@ Zet - OK, pokud problematice více rozumíš a myslíš si, že Tlustou prosazované řešení není ideální, uprav ho tak, jak si myslíš, že to objektivní bude. Já nejsem historik, tudíž jsem do hesla nikterak ani nezasahoval a jen jsem reagoval na formální stránku dotazu, která mi přišla v pohodě. Budu rád, když se článek nakonec dostane do lepší podoby a spory na tomto poli ustanou. Hodně zdaru --Chmee2 24. 2. 2010, 21:16 (UTC)

@Chmee2: Nejdřív dám příležitost druhé straně vyjádřit se k tomu co přesně říkají její zdroje - myslím, že to zase nijak nespěchá. --Zet ^(k|p) 24. 2. 2010, 21:21 (UTC)

Do [12] jsem přidal překlad z diskuse na ruské Wikipedii. Třeba se to bude hodit. --Luboš Pruner 25. 2. 2010, 13:16 (UTC)

Portál:Film

Ahoj, hledá se nějaká ochotná osoba, která by mi pomohla vytvořit při nejmenším padesátiletou časovou osu Roky ve filmu z inspirace na anglické wikipedii. Na celý Filmový portál sem sám a proto by se pomocná ruka hodila. Doufám v brzkou spolupráci.

Abych nemusel zakládat nový topic tak to napíšu rovnou sem. Chci se zeptat co si o tomto tématu myslíte? Jak bude stránka zhruba vypadat se můžete podívat zde. Stránka je inspirována z anglické wikipedie a je to takový "rozcestník" pro filmy padesátých let (Pro konkrétní rok bude stránka vypadat trošku jinak, ale podobně). Tím navazuji na problém. Anglicky stačí určité "léta" napsat pouze 1950s avšak česky mě napadá pouze ekvivalent Padesátá léta, použít by se to sice dalo, ale co takhle 1910 nebo ještě hůře 1880? Mám to snad napsat jako 80. léta 19. století? To mi přijde jako pitomost. Dávám to tu jako nabídku pro diskuzi a zároveň výpomoc s touto překážkou. --Draffix 25. 2. 2010, 15:20 (UTC)

Ahoj Draffixi, nejdříve díky za to, že ses ujal portálu Film, to mě potěšilo. Díval jsem se na tvou pracovní verzi stránky 50. léta a měl bych jednu připomínku. Myslím, že by měla obsahovat obecné shrnutí desetiletí ve filmu, ale že není nutné vypisovat seznam všech filmů. Máme přece už založené seznamy po rocích 1950, 1951 atd. takže by mohla obsahovat jenom přehledné odkazy na tyto už existující (nebo ještě neexistující) seznamy. Vím že to tak sice na en.wiki je, ale nenapadá mě, proč ty seznamy zdvojovat. K názvu: těžko říct, asi bych se klonil k 80. léta 19. století. A obecně k tématu, pro mě osobně takové články nejsou aktuální. Oblast filmu obsahuje tolik špatných a podle mě důležitějších článků (třeba Film, mrkni na Wikipedie:Pod lípou (oznámení)#Dlouhodobě nejčtenější články české Wikipedie), že pokud bych se už se něčemu věnoval, tak spíše zlepšování těchto stávajících. Tím tě nechci odradit, každého baví něco jiného. Měj se. --Ladin 25. 2. 2010, 16:33 (UTC)

Co takhle použít již připravenou formu Rok X ve filmech? Už je tu něco jako 2007 ve filmu, odkazy na další roky jsou přítomny ve všech sesterských letopočtech, např. 1952 v letectví či dokonce 1861 v loďstvech. Bylo by to efektivnější díky provázanosti těchto stránek. S pozdravy --Petr Losert 25. 2. 2010, 16:51 (UTC)

Problém s pojmenováním desetiletí se už řešil. Asi bych se při pojmenovávání "filmových desetiletí" neodkláněl od konvencí pojmenování pro kategorie a články pro desetiletí samotná (1950-1959,...) viz též [13]--pan BMP 25. 2. 2010, 17:59 (UTC)

Ladin: No když to tak vezmeš tak i kdybych rozšířil stránku film tak co pak? Stejně bych se dostal zpátky na toto... Jde mi o to, aby se celkově film dostal podvědomí a trošku se tady "osamostnil", protože filmů tady moc nenajdeš a je potřeba ho trochu rozšířit. Myslím si, že toto téma je celkem populární a pro uživatele zajímavé. Totiž všechny sesterské letopočty (doprava, letectví atd.) mají své roční články, jen film stále zaostává. K seznamu se spíše přikláním, nikomu to neuškodí ba naopak některým to třeba pomůže najít film, který hledají, např. jako v sesterským letopočtu hudby - také zde je seznam alb, které v ten rok vyšly.

Petr Losert: Ano, právě o tomto je řeč, avšak z tohoto seznamu existuje asi pouze 6 stránek.

No a tak to asi udělám tak, že události v určité dekádě napíšu jako 1990-1999, snad to nebude problém. Stránky ale ještě pořád překopávám takže klidně ještě pište co si o tom myslíte. Mimochodem děkuji za názory. --Draffix 25. 2. 2010, 18:34 (UTC)

Wikipedie:WikiProjekt Kategorizace

Je někdo správcem Wikipedie:WikiProjekt Kategorizace? Chtělo by ho znovu spustit. --Wikipedista:BobM _d|p 25. 2. 2010, 18:16 (UTC)

Nemyslím si, že by tu existovalo něco jako správce wikiprojektu. Pokud chce někdo začít znovu diskutovat, může...--Sevela.p 25. 2. 2010, 18:40 (UTC)

Destinero tímto žádá své oponenty, aby své problematické chování vysvětlili zakladateli Wikipedie tak, jak o to sám Jimbo Wales požádal

Destinero tímto žádá své oponenty, aby své problematické chování vysvětlili zakladateli Wikipedie tak, jak o to sám Jimbo Wales požádal: http://en.wikipedia.org/wiki/User_talk:Jimbo_Wales/Archive_53#Contradicting_informations_between_English_and_Czech_Wikipedia Vysvětlovat mohou všichni zainteresovaní od editorů přes právce až po arbitry, jenž totálně selhali, když vyhodnotili nikým nekontrolovaná skripta pro mimooborové studenty, které si nekladou za cíl být autoritativní a specializované pro ostatní profesionály, obsahující nijak nepodloženou domněnku o nemedicínském vyřazení homosexuality ze seznamů jako přípustný zdroj pro šíření okrajové a lživé propagandy, navzdory existence celé série několikařádově významnějších a odbornějších zdrojů tak jako je tomu na anglické Wikipedii k danému tématu. Destinero velice pochybuje o tom, že Jimbo bude tomuto diletanství poškozujícím důvěryhodnost projektu jen tak nečinně přihlížet a věří ve zdárné vyřešení případu v souladu s pravidly. --82.100.0.58 26. 2. 2010, 00:33 82.100.0.58 (CET)

Nevím, jestli má kdokoliv z české Wikipedie povinost sledovat diskuzní stránku Jimbo Walese, ale spíš ne ;-)

A kdyby dotyčný o to vysvětlení stál, určitě by vymyslel jak se dotázat tak, aby si toho dotyční všimli. Jedudědek 26. 2. 2010, 08:31 (UTC)

Ach jo. Nebo spíš ježišikriste!--frettie.net 25. 2. 2010, 23:50 (UTC)

Trapas --Hagar 26. 2. 2010, 05:58 (UTC)

Za trapas si česká Wikipedie může sama tím, že obhajuje uveřejňování blábolů v rozporu s mnoha vysoce důvěryhodnými autoritativními zdroji. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 82.100.0.58 (diskuse • bloky) 26. 2. 2010, 08:46 (CE(S)T)

Trapas to samozřejmě není. Nadace i Jimbo jsou na podobné stížnosti zvyklí. Neříkám, že se to stává často, ale občas se to stane.--Juan de Vojníkov 26. 2. 2010, 10:17 (UTC)

Nesmysl který je nejlépe ignorovat, zvlášť když je už louho archivovaný. Wikimol 26. 2. 2010, 09:17 (UTC)

Pravděpodobně bych jako bývalý arbitr, který se významně angažoval, i zareagoval, nicméně ve chvíli, kdy to bylo aktuální, nyní je ale již diskuse u Jimba po 1,5 měsíci archivována a tady diskusní stránku založenou (pokud vím) nemá. Postupně ale dostávám dojem, že celý český arbitrážní výbor přestává být funkční, a to ze tří důvodů: 1) převažující neochota respektovat jeho závěry stranami sporu, 2) způsob zrušení verdiktu arbitrážního výboru v případu Guye Peterse a 3) (jediné, za co může arbitrážní výbor sám, nicméně v poslední době mám pocit, že je to důsledek, a nikoli příčina právě vnějšího nezájmu o činnost výboru a jeho nedostatečného respektu) - pasivita arbitrážního výboru. Současný stav přestává být podle mne udržitelný a komunita by se měla rozmyslet, co s arbitrážním výborem do budoucna. --Okino 26. 2. 2010, 05:56 (UTC)

To je to nejmenší - založit nové vlákno na aktuální diskusní stránce Jimba. Ostatní jsou jen výmluvy a neochota či strach poměřit sílu svých argumentů v diskusi se zakladatelem Wikipedie. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 82.100.0.58 (diskuse • bloky) 26. 2. 2010, 08:46 (CE(S)T)

No co s arbitrážním výborem...zrušit. Poslední dobou na RC pořád jen někdo vříská, hojí si poraněné ego, otravuje ostatní s pitomostma atd.. Když to jinak nejde, tak at nastanou nekompromisní restrikce = často vedeš revertační války - budeš zablokován (a na hodně dlouho), urážíš často ostatní - budeš zablokován (a na hodně dlouho), cpeš do článků blbosti, s kterými většina ostatních nesouhlasí - bud dokaž (podle pravidel), že máš pravdu, nebo se na to vykašli, protože můžeš být zablokován (a na hodně dlouho). Nevím, proč si tu pěstovat různé grafomany, fanatiky, frustráty a spol. kteří jen odrazují nové editory.--Lenka64 26. 2. 2010, 06:59 (UTC)

Vtip je v tom, že když člověk dle pravidel dokáže, že má pravdu, zdejšímu osazenstvu Wikipedie nebylo shůry dáno vnímat logiku argumentace a uznat ji kvůli jejich egu a malosti uznat, že se mýlili. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 82.100.0.58 (diskuse • bloky) 26. 2. 2010, 08:46 (CE(S)T)

Blbost! Uražená ješitnost?--frettie.net 26. 2. 2010, 13:23 (UTC)

Vtip je v tom, že když někdo na dvacet stránek zkopíruje desetkrát to samé (citáty z pravidel, nejlépe v angličtině) a k tomu návdavkem přidá, že on je jediný kdo tomu rozumí, ti co jeho názor nesdílejí jsou blbci či egohoniči, tak tím nic moc dle pravidel nedokázal a navíc některá pravidla sám porušil.Jedudědek 26. 2. 2010, 08:31 (UTC)

Pravidla porušují ti, kteří nedodržují standardy o používání co možná nejautoritativnějších a nejvěrohodnějších zdrojů rozhodli a prosadili formulaci nepodloženého blábolu neautoritativního zdroje jako faktu tam, kde existují stanoviska největších a nejstarších odborných organizací z různých koutů světa reprezantujících konkrétních statisíce odborníků nebo nejcitovanější medicínský žurnál na světě fakticky dokumentující význam vědeckých výzkumů, a ti, kteří tento krok obhajují. Ano, jste refaktorizováno -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 195.113.155.10 (diskuse) Upravil --Tchoř 26. 2. 2010, 19:51 (UTC)

@Okino Důvod 1. je taky způsobený malou autoritou výboru u obecné wikiveřejnosti (jinak by si to ty strany nedovolily). Tenhle problém tu ale je trvale, před skoro třema lety jsem komentoval, že každé vyjádření typu „já stránky arbitráží nečtu, opatření uložená v předchozích arbitrážích vlastně ani neznám/kašlu na ně/...“ třeba od správce trochu autority sebere. "Pasivita výboru" je taky setrvalý jev, přijde mi že sociálně-psychologicky podmíněný tím kdo obvykle byl členem výboru. Výbor vždycky hodně dbal na to, aby se tu nechoval jako suverén - hezká snaha, ale komunitě pak zas vadí že se chová málo suveréně.

V současnosti bych považoval za výborný nápad založit diskusi+hlasování o zrušení výboru. Alespoň by si každý ujasnil svůj názor - konzistentní názory mi přijdou

a. Arbitráž zrušit, spory se budou řešit "ad hoc" diskusí celé komunity kterou ukončí/výsledky prosadí správci. (Tohle tu už kdysi bylo.)

b. Vymyslet nějaký nový způsob jak ukončit vleklé spory.

c. Arbitráž ponechat, protože je to pořád nejlepší z možných nelákavých řešení, co s vleklým sporem který se nepodařilov vyřešit jinak. Když už je někdo ochotný tu nevděčnou práci dělat a prošel volbami, tak ho v tom podporovat, a respektovat i když dělá něco "špatně". Zamyslet se nad úpravama pravidla o výboru.

Cokoli by zvítězilo by zlepšilo současný stav. -Wikimol 26. 2. 2010, 09:17 (UTC)

Podle mne by se mělo hlavně nově vytvořit závazné pravidlo o trollování, což bude asi těžké. A pravidlo proti záměrnému narušování NPOV. Byl bych proti jakémukoli rozšiřování pravomocí správců, správci mají být výkonným orgánem komunity. Jirka O. 26. 2. 2010, 09:39 (UTC)

Rozhodně bych podporoval diskusi o zjednodušení práce Arbitrážního výboru. Některé jeho závěry jsou tak dlouhé, že chápu, že se je někomu nechce číst (stejně jako mně se po určité době nechce číst diskuse od ŠJůa). --Packa 26. 2. 2010, 10:10 (UTC)

Dovolil jsem si na Diskuse k Wikipedii:Arbitrážní výbor#Funkčnost arbitrážního výboru a co s ním dál zkopírovat relevantní příspěvky z této diskuse, doporučuji načatou věc řešit tam. --che 26. 2. 2010, 23:23 (UTC)

Pro ty z Vás, kdo mluví anglicky, odpověděl jsem na toto na Destinero talk page s tím, že pokud by Jimbo Wales danou věc chtěl nějak zhodnotit, stačí odkázat právě tam. Myslím, že kniha zablokování na zdejší i anglické Wikipedii mluví za vše a ke všem stejně a jistě to pomůže diskusi rychle ukončit. Destinero v tomto není sám, i když si uvědomuji, že to možná není nejlepší příklad, podobné zoufalé případy mají třebas i na Arabské Wikipedii, viz "Save Arabic Wikipedia!" na téže archivované diskusní stránce Jimbo Walese a končí také vesměs velmi podobně.--DeeMusil 26. 2. 2010, 10:38 (UTC)

Wales se vzjádřil jednoznačně: "As you describe it, it does not sound good..."

To ještě neviděl knihu zablokování... Z jednostranného pohledu bych i já uvěřil že ti druzí jsou ti špatní. Naštěstí jsem já ti druzí, takže znám dobře i tu odvrácenou stranu měsíce.--DeeMusil 26. 2. 2010, 17:23 (UTC)

Pan Wales je na české Wikipedii editor jako každý jiný. Pokud dokáže porozumět obsahu, může se na jeho tvorbě podílet jako každý jiný (teda kromě těch zablokovaných za soustavné osobní útoky a jiné hrubé porušování pravidel). Stejně jako jakýkoliv anglickokazyčný editor se znalostí češtiny by tu měl být vítán. --Dezidor 26. 2. 2010, 15:38 (UTC)

Nový český překlad Popups

Dobrý den, rád bych vám oznámil že jsem nyní přeložil utilitu Popups do češtiny. Když vložíte do svého monobooku kód níže, a vyprázdníte cache, zobrazí se v češtině. Na jejich překladu se momentálně pracuje a tak se průběžně mění a rozšiřuje.

document.write('<script type="text/javascript" src="' 
+ 'http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Kuvaly/strings-cs.js' 
+ '&action=raw&ctype=text/javascript&dontcountme=s"></script>');

--kuvaly|d|p| 26. 2. 2010, 14:11 (UTC)

Skupina autopatrol

Speciální:Nové stránky s právy správce

Onehdá jsem na nástěnce správců navrhl zavedení skupiny uživatelů, jejichž nově založené stránky budou pro v seznamu nových článků automaticky označeny jako prověřené (nesprávci žluto-bílý seznam vidí pouze bílý). Toto celé ulehčí práci při hlídání a kontrole nově založených článků. Dle diskuse na NS a IRC bych navrhoval následující způsob přidělování skupiny:

• Skupinu s právem autopatrol bude přidělovat byrokrat na základě důvěryhodnosti uživatele vycházející z jeho založených článků a editací (= o autopatrol se nežádá)

Pokud tedy dojde i ke shodě na tomto způsobu, požádal bych o zavedení skupiny. — Jagro 26. 2. 2010, 15:26 (UTC)

Tímto bych vám chtěl poděkovat, že jste zvěčnil můj heroický výkon. Fotku si nechám na památku. Děkuji ;-) --Petr Losert 26. 2. 2010, 15:46 (UTC)

Jen to chtělo vyfotit do png, zabralo by to míň a nebyly by rozmazané znaky...--DeeMusil 26. 2. 2010, 16:42 (UTC)

Ano, to by mohlo být pro správce dobré--kuvaly|d|p| 26. 2. 2010, 16:19 (UTC)

Ubisoft images

Just informing you that the Ubisoft images are about to be deleted on Commons, see commons:Commons:Deletion requests/Template:Attribution-Ubisoft 3. The Czech language Wikipedia currently uses 31 images out of the category Ubisoft images. If you want to keep using them, you need to transfer them here. --The Evil IP address 28. 2. 2010, 18:47 (UTC)

Odkazování na 365dni.cz u filmů

U filmu Avatar byl smazán mnou přidaný odkaz směřující na stránky 365dni.cz. Zde jsou zpracovány podrobné informace všech filmů, které jdou v Česku a Slovensku do kin, na dvd a do televize. U filmu jsou uvedeny jména herců, jejich role a zda vyhrál Oskara nebo českého lva. Také se zde rovnou zobrazuje v jakém kině nebo tv bude film v čr hrát. Na 365dní je jednoznačně nejvíce videoukázek u filmů (přes 10 000 otitulkovaných a přes 16 500 celkem). Díky těmto věcem jsem přesvědčeno o tom, že se návštěvník 365dní dozví o filmech mnoho důležitých informací, které nenajde na jiném webu v čr. Budu rád, když se na filmy na 365dni.cz podíváte a vyjádříte se zda je relevantní z Wikipedie na na 365dni odkazovat. Já jsem přesvědčen, že ano.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Gonetcz (diskuse)

Takže aby jsme si to ujasnili, nikde jsem v historii stránky Avatar (film, 2009) nenašel zmínku o tomto smazání linku, proto bych rád věděl odkaz na tuto historii. Dále, nikdo Vám nebrání odkazovat na tento portál (a dovolil bych si dodat, že správný odkaz je http://programy.sms.cz/), tedy pokud odkazujete přímo na vybraný titul. Mimochodem, zavání to tu propagací či reklamou, tak bych se zdržel těch "skvělých věcí", které stránka poskytuje. S pozdravem --Draffix 1. 3. 2010, 13:52 (UTC)

Zde je odkaz na editaci, kterou Tchoř link odstranil. Editaci nezdůvodnil, takže nevím co ho k tomu vedlo. Asi to pokládal za spam, neboť šlo v danou chvíli o jedinou editaci uživatele a odkaz umístil hned na první místo. Na odkazovanou stránku jsem se díval a imho je odkaz na ní smysluplné ponechat. Jedudědek 1. 3. 2010, 14:05 (UTC)

Taky souhlasím, asi malé nedorozumění Tchoře. Možná, že to smazal díky tomu titulu stránky - SMS. Zní to jak nějaká propagační a placená stránka (tím se stránky nechci nijak dotknout). Vysvětlení bysme našli u Tchoře, ale já si myslím, že téma je už vyřešeno. --Draffix 1. 3. 2010, 15:10 (UTC)

Odstranil jsem to dokonce dvakrát. Poprvé to bylo přidáno uživatelem Sms.cz, vnímal jsem to tedy jako propagaci vlastního portálu, který se na první pohled nijak neliší od jiných zdrojů o filmech (například tady toho je asi o tomhle konkrétním filmu ještě víc), navíc jsem si nebyl jist, zda 365dni.cz neporušuje autorské právo (ty texty se zdají být částečně převzané, zřejmě od distributora, ale není to tam nikde zmíněné, naopak dole je Copyright © 2010 - goNET s.r.o). Osobně mi je celkem jedno, jestli se komunita shodne na tom, přidávat 365dni.cz skoro ke všem filmům, jak se to v současnosti dělá s IMDB a ČSFD. Nicméně bych asi viděl raději, kdyby to faktické přidávání dělal někdo nezávislý, nikoliv někdo, kdo je s daným (komerčním) portálem zřejmě úzce svázán. --Tchoř 1. 3. 2010, 15:42 (UTC)

Máš pravdu a taktéž mi to je jedno jestli budou přidávat externí odkazy i na tento portál, přijde mi to jako na fdb nebo na čfn. Je to spíše záležitost individualistů, protože osobně sem se s tímto portálem seznámil až dnes (a to se ve světě filmu pohybuju už nějaký ten rok). Pokud jsou tedy uvedeny odkazy na CSFD a IMDB, tak imho s přidáním odkazu na tuto databázi nevidím problém. --Draffix 1. 3. 2010, 16:00 (UTC)

Obrázky olympijských medailí

Ve velkém se loni přidaly před úvodní text vítězů olympijských medailí obrázky zlatých/stříbrných/bronzových medailí a nyní je standartě Wikipedisté přidávají do nových i starých článků, protože se s toho stal úzus několika jedinců, kteří ten obrázek nenechají odstranit s tím, že je to tak u všech podobných článků. Podle mého je to umístění naprosto nevhodné, protože odsunuje úvodní text, což pak vypadá divně a pokud je krátký úvod (1-2 řádky), odsunuje obrázek i obsah. Navíc je obrázek naprosto zbytečný, protože to, že sportovec vlastní nějakou medaili, je téměř vždy v šabloně {{Infobox medaile}} a/nebo v textu, takže nemá žádnou informační hodnotu navíc. Namátkou jsem proběhl interwiki a našel jsem něco podobného pouze na slovenské Wikipedii, ale nikde jinde.

Zajímá mě tedy váš názor, protože nemá cenu se o obrázek přetahovat v jednotlivých článcích. Já osobně jsem pro odstranění obrázků z článků (botem to půjde snadno) a nepřidávání nových.--Sevela.p 1. 3. 2010, 16:16 (UTC)

Zrovna tohle je mi vcelku jedno, za zachování ani za smazání nebudu nijak bojovat. Jenom k té Sáblíkové, vrátil jsem to zpět, protože mi to připadalo hodně nesystémové. Poslední dobou je to hodně čtený článek a čtenář by si mohl říkat, proč je ten obrázek třeba u nějakého Michaela Sticha a u Sáblíkové ne. --Harold 1. 3. 2010, 16:25 (UTC)

Dodatek: Já rozhodně nepatřím k těm jedincům, co tyto medaile hromadně vkládají do všech sportovních článků, na to jsou tu jiní experti. Jenom jsem viděl, že se to takhle používá. --Harold 1. 3. 2010, 16:28 (UTC)

To vím, žes to hromadně nevkládal ty a taky chápu tu editaci u Sáblíkové. Jenom jsem chtěl demonstrovat to, že se obrázek skoro nedá odstranit z článku, protože to bude vždycky někdo vracet, protože se mu to bude zdát nesystémové.--Sevela.p 1. 3. 2010, 16:33 (UTC)

Podobná věc se používá i u nositelů Nobelových cen. Sám jsem inicioval podobnou věc i u Vašich článků týkajících se medailí na OH. Myslím, že podobné značky pomáhají článek vizuálně zastřešit do nějaké významné skupiny a dát mu jakousi identitu, navíc je to designový prvek. To, že obrázek odsouvá text, mi nepřijde nijak rušivé, ostatně v doporučení, které se zabývá podobným tématem, se nijak obrázky vlevo nezakazují. Tudíž můj hlas je pro takové řešení u vybraných důležitých témat. Jinak jsem pro to, aby se to vyřešilo systémově a ne přetahováním u jednotlivých článků. Palu 1. 3. 2010, 16:35 (UTC)

Kdybych ale začal přidávat obrázek stromu před všechny články o stromech, asi bych narazil na velkou nevoli. --Sevela.p 1. 3. 2010, 16:38 (UTC)

Mám stejný názor jako Sevela, nedělejme si z článků místo pro uplatnění své kreativity; já jsem pro zachovávání jednotného mustru a informace o medailích podle mě patří do článku, nikoliv jako obrázky do úvodu. --Vojtech.dostal 1. 3. 2010, 16:43 (UTC)

Ještě jsem našel, že to samé je na pl (pl:Jaroslav Heyrovský). Na it a dalších to dělají tak, že je podobná značka zobrazena hned vedle jména osobnosti v infoboxu nebo na jiném dobře viditelném místě (it:Kōichi Tanaka, ca:Koichi Tanaka, pt:Koichi Tanaka). Co se týče stromů - nejedná se o nic významného, na rozdíl od Nobelových cen nebo od Olympijských her. Palu 1. 3. 2010, 16:49 (UTC)

Nejsem proti, aby byly obrázky v infoboxu pro držitele Nobelovy ceny (je/bude-li takový), ale rozhodně jsem proti u sportovců.--Sevela.p 1. 3. 2010, 16:58 (UTC)

Tyhle obrázky bych tam nedával, je to hodně zkratkovité a nezdá se mi to moc užitečné. Třeba já osobně u sportovců považuji za zajímavější pokoření rekordu než výhru na olympidádě. Navíc si myslím, že to duplikuje informaci (a práci) — u těch sportovců je obvykle kategorie a infobox a v obojím už ta informace o výhře ve strojově zpracovatelné podobě je. Takže pokud někdo chce mít encyklopedii s pestrobarevným návrhem vzhledu plným informačních ikonek, může si na to udělat speciální prohlížeč. Nebo časem můžeme dospět k tomu, že registrovaným uživatelům bude tyhle ikonky do článků přidávat nějaké udělátko, které jim nabídneme. Asi bychom takhle i mohli motivovat uživatele k registraci: „Nastavte si svůj vzhled, zapněte si stahování ikonek!“. --Tchoř 1. 3. 2010, 16:47 (UTC)

Já bych obrázky (olympijské medaile, Nobelova cena) klidně nechal, ale pokud bude většinový názor opačný, nehodlám za to nijak zvlášť bojovat. Spíš než obrázky obecně mi vadí jejich umístění – vršek obrázku je výš, než první řádek, to je nelze nějak vycentrovat, aby ty tři řádky (u Nobelovy ceny 4) zabíraly rovnoměrně? --Ben Skála 1. 3. 2010, 16:54 (UTC)

Z hlediska přístupnosti a informační hodnoty jsou ty obrázky na štíru a ještě k tomu dělány nejednotně. Wikipedie by se měla soustředit spíše na sdělovaný obsah, než na nějakou obrázkovou výzdobu. Vůbec zastávám názor, že většina takových prvků, jejichž význam je téměř výhradně jen v dekoraci, a mezi něž patří i mnoho užití nadužívaných vlaječek, by měla být odstraněna, nebo by minimálně měla splňovat pravidla přístupnosti pro obsah webu. Za sebe tedy můžu říct, že podporuji odstranění těchto ikonek. --Reaperman 1. 3. 2010, 17:21 (UTC)

Ikonky bych odstranil z důvodu že ne u každého sportu je úspěch na olympiádě vnímán stejně. Samozřejmě u mnoha sportů je olympijská medaile to nejvíc čeho může sportovec dosáhnout. Ale jsou i sporty kde olympijská medaile není tak ceněná (fotbal, tenis, silniční cyklistika, hokej) jako jiné trofeje. --Jowe 1. 3. 2010, 17:41 (UTC)

Poznámka pod okraj. Olympijská medaile v hokeji že netí tak ceněná? Pokud si to ještě dobře pamatuji, ZOH 2010 uzavíralo finále v hokeji jako třešnička na dortě a vyvrcholení her. Pokud se ovšem bavíme o pozemním hokeji, tak to je jiná. --Petr Losert 1. 3. 2010, 18:19 (UTC)

Samozřejmě že ceněná je, zvláště ta poslední. Ale pokud někdo kdo získal třeba 2x Stanley Cup, k tomu několik individuálních trofejí NHL a z článku "září" bronzová olympijská medaile která dělá iluzi že to je to čím ten hokejista vstoupil do dějin, je to špatně. --Jowe 1. 3. 2010, 19:23 (UTC)

Navíc to háže všechny sportovce do jednoho pytle. Někteří vyhrávají zlato pravidelně a mají i hromadu stříbra a bronzu, ale tímhle jsou ve skupině sportovců, kteří získali zlato i se štěstím (například díky pádu ostatních soupeřů, nebo díky zranění šampionů) a mají jen jedno. Aby to bylo "spravedlivé" musel by se dát obrázek za každou drženou medaili.--Slfi 1. 3. 2010, 18:01 (UTC)

Taktéž jsem proti těmto obrázkům medailí, ostatně jako u všech ocenění, jako oscary, nobelovky, různá vojenská vyznamenání a já nevim co ještě všechno. --Elm 1. 3. 2010, 18:08 (UTC)

Rovněž jsem pro odstranění všech těchto obrázků ze všech článků. Považuji to za nesystematické a zbytečné; bylo by fajn, kdyby wikipedisti soustředili energii jinam než na přidávání maličkých medailiček a oskárků do úvodů článků či na cpaní flagiconu všude tam, kde se objeví název nějakého státu. --Podzemnik 1. 3. 2010, 19:51 (UTC)

Určitě jsem pro, aby se tímto způsobem i nadále používaly obrázky u nositelů Nobelových cen, ale i u Řádu bílého lva. O sport se osobně nezajímám, ale nemyslím, že by vadilo, pokud v článku obrázek medaile bude. Ale jak říkám, sport jde mimo mně, tak se dohodněte. --Faigl.ladislav _slova^činy 1. 3. 2010, 19:58 (UTC)

Obrázky mi nevadí, spíš je hodnotím pro rychlou orientaci jako pozitivní. Využití mj. najdou třeba i u turistických cest. — Jagro 1. 3. 2010, 20:04 (UTC)

Stejně jako Elm a Podzemnik jsem proti. Kdyby nějaký nešťastník získal nobelovku či olympijské zlato a k tomu zároveň ještě nějaké metály, což se může snadno stát, tak ten úvod nebude nic než samé ikonky. Totéž se týká také různých akademických a jiných titulů - čím méně toho tam je, tím líp. Odstraňoval bych to prostě s odvoláním na Wikipedie:Biografie, kde se o těch serepetičkách nic nepíše.--Ioannes Pragensis 1. 3. 2010, 20:13 (UTC)

Také si nemyslím, že ty různé obrázky na počátku jsou to nejideálnější, co se na české Wikipedii prosadilo (a to myslím obecněji, ne jen olympijské medaile). Ovšem případně mnohem zajímavější je to řešit, tak jako to řeší na již zmiňované italské mutaci (také na dánské s Řádem slona - Brahe), kde je alespoň rok, kdy to dostali a odkaz na to, co to vlastně je. To čtenář ocení ve chvíli, kdy se do toho někdo pustí systematičtěji a bude do článku přidávat obrázky s poměrně méně známými ugandskými řády apod. --marv1N 1. 3. 2010, 20:14 (UTC)

To vypadá jako zajímavé řešení.--Slfi 1. 3. 2010, 20:29 (UTC)

Taktéž souhlasím. Pro Nobelovky a Řády by to šlo, ale u těch sportovců je toto v podstatě {{Infobox medaile}}.--Sevela.p 1. 3. 2010, 20:34 (UTC)

Podle mne by bylo nejlepší, kdyby to všechno mohlo být v infoboxu. Takhle to tam tak nějak volně plave a aspoň v mém prohlížeči to (ten Tycho de Brahe) nevypadá moc hezky.--Ioannes Pragensis 1. 3. 2010, 21:30 (UTC)

Viděl bych to asi jako Lada.Faigl - u těch nejvýznačnějších (nobelovka, Bílý lev, zlatá medaile) ano, jinak ne. I když jsem zásadně proti obrázkům vlevo, pokud stojí ještě proti infoboxu (někteří lidi mají pořád rozlišení 1024), takto malé mi nevadí. Ale dát to do infoboxu, pokud to tam bude výrazné, by asi bylo lepší. --Packa 1. 3. 2010, 21:38 (UTC)

No jo, ale problém: už teď se přidává obrázek k americkým prezidentům a nevidím důvod proč by nemohly přibýt obrázky u některých dalších významných prezidentských úřadů a popřípadě významných řádů (což povede k tomu, že spousta osobností bude přecpaná, jak už někdo psal).

Ioannes Pragensis: On je to takový návrh (alternativa k úplnému zrušení), který se neobejde bez širší diskuse, která by určila definitivní podobu. --marv1N 1. 3. 2010, 21:55 (UTC)

Není čas vytvořit pořádný infobox, který by zahrnoval jak ocenění a řády z levé části článku, tak třeba {{Příbuzenstvo}} či právě {{Infobox medaile}} apod.?--Ben Skála 1. 3. 2010, 22:02 (UTC)

Mně osobně medaile v úvodu nevadí, na první pohled je zjevné, zda-li je sportovec olympijským vítězem. Ale taky by mi nevadilo, kdyby tam ta medaile nebyla. Můj vztah je k tomuto neutrální, nemyslím si, že je to důležitá otázka. Pokud máme na stejném místě např. ikony vyznamenání nebo NC, pak je to pouze věc subjektivního rozhodnutí komunity, protože zlatá olympijská medaile je pro sportovce stejně významná jako pro vědce Nobelova cena nebo pro politika nejvyšší státní vyznamenání (a to i pro tenisty upozorňuji). --Kacir 2. 3. 2010, 22:26 (UTC)

Já jsem proti, taková informace může být v infoboxu, ale ne před první větou hesla. Netýká se jen sportovců, ale i dalších podobných ikonek. Jan.Kamenicek 2. 3. 2010, 22:32 (UTC)

Já jsem taky za odstranění těch obrázků v úvodu, je to hodně zkreslující, třeba ten kdo získal na OH zlatou, stříbrnou i bronzovou tak tam má jen zlatou, podle mě to příliš upřednostňuje olympijské hry, jak k tomu přijdou sportovci, jejichž sporty nejsou olympijské? šachisti, ragbisti, golfisti, já bych z olympiád nedělal takovou událost, že by musela být její medaile hned v úvodu článku, na to využívejme infoboxy. Takže jsem pro plošné odstranění botem.--Senimo 3. 3. 2010, 11:26 (UTC)

Já jsem pro ponechání, ale předělání do šablony jako v případě nobelovy ceny. Zobrazení šablony (velikost atd.) a do té pak vložit např. i tooltip... je pak už druhá věc. Ideální je umístění takové věci v infoboxu, pokud je k tomu prostor. Je pravda, že není pak jasné, kolik kterých medailé má, v tomto se to od nobelovky trochu liší... Tedy navrhuji idělat obecnou ikonu, medailista OH. Význam medaile z OH ocení nejspíše sportovci... osobně myslím, že je to významné.--DeeMusil 3. 3. 2010, 12:33 (UTC)

Jen pro informaci: na slovenské Wiki mají označení všech olympioniků, viz sk:Šablóna:Olympijská účasť. Možná to by bylo to obecnější označení? --Gumruch 3. 3. 2010, 14:19 (UTC)

Vždyť je to už u všech sportovců uvedené v medailovém boxu, který je hned na začátku stránky! Kompletní s podrobnými informacemi. Jde mi jen to, že toto je jenom grafická „rozežranost“, která nepřidává žádnou informaci navíc...--Sevela.p 3. 3. 2010, 15:14 (UTC)

---

Nějak jsem chtěl tuto diskusi vyhodnotit, tak jsem zařadil wikipedisty do 5 skupin, podle toho, jaký názor mají na medaile v článcích o olympijských medailistech (řešily se i Nobelovky a řády, ale jen okrajově):

• Pro odstranění: 11 (sevela.p, Vojtech.dostal, Tchoř, Reaperman, Jowe, Elm, Podzemnik, Ioannes Pragensis, Jan.Kamenicek, Senimo, Silesianus)
• Mírně pro odstranění: 3 (Slfi, marv1N, Packa)
• Nezajímá/je mu to jedno/nemá názor: 3 (Harold, Faigl.ladislav, Kacir)
• Mírně pro ponechání: 2 (Ben Skála, Jagro)
• Pro ponechání: 2 (Palu, DeeMusil)

Myslím, že nějaký většinový názor tady je. Pokud nebudou nějaké další větší námitky, dal bych požadavek na bota, aby tyto medaile odstranil.--Sevela.p 7. 3. 2010, 19:33 (UTC)

Já myslím, že nejlepší to bude vyřešit všechno souhrnně. Zaznělo tu, že by bylo dobré to přesunout do infoboxu nebo podobně. U medailí už to tak je, tedy tam nemám nic proti smazání těch obrázků, ale u ostatního to tak ještě není. Proto bych to nahradil rovnou i tam, ať tu zacházíme s obdobnými věcmi stejně a není tu nepořádek. Palu 7. 3. 2010, 19:40 (UTC)

Konkrétně nevím, u kterých řádů se používá ikonka vlevo na začátku, ale u nobelovek je problém přesunout ji do iboxu, protože držitelé jsou z různých oblastí a náleží jim různé typy infoboxů. Navíc výhodou nobelovek je, že jsou vkládány pomocí šablony, takže případné mazání bude pro boty hračka. Já osobně jsem pro smazání ikonek Nobelových cen bez náhrady, protože článek by informaci o tom, že daný člověk je držitelem Nobelovy ceny, měl mít v úvodním odstavci. --Sevela.p 7. 3. 2010, 19:53 (UTC)

Řád bílého lva --Silesianus 7. 3. 2010, 20:00 (UTC)

Stejně jako u Nobelových cen, to nejde dát do infoboxu. Navíc Řád bílého lva není z celosvětového hlediska zas tak významný, protože je to „pouze“ nejvyšší státní vyznamenání České republiky. Zavání to dost Čechocentrismem.--Sevela.p 7. 3. 2010, 20:08 (UTC)

To já jsem pro smazání s náhradou - jednoduchá šablona pod infobox nebo vlevo vedle něj, jak bylo navrženo. To, že je to v textu jako argument nestačí, protože to bychom pak mohli zrušit celé infoboxy. Navíc by bylo nekonvenční něco podobného povolit u medailí a vyloučit u jiných cen. Co se týče Řádu bíleho lva, je to velmi cenné ocenění a postupoval bych stejně jako u jiných ocenění - tedy opět pod nebo vedle infoboxu. Palu 7. 3. 2010, 20:11 (UTC)

O.K., informujte ale prosím kolegu Zoner57, on je autorem řekl bych 95% těch medailí, jednak aby v tom nepokračoval, a taky je to slušnost.--Senimo 7. 3. 2010, 19:45 (UTC)

Psal jsem mu, že se tu o tom diskutuje a dám mu i vědět, že se to bude mazat. Dík za upozornění. --Sevela.p 7. 3. 2010, 19:53 (UTC)

Čínština

Srdečně zdravím. Umí tu někdo (nebo neznáte někoho, kdo umí) trochu čínsky? Potřeboval bych přečíst pár znaků na medaili na en:Shaw Prize. Je tam překlad do angličtiny, ale nevím, nakolik je přesný a taky mám obavu, aby dvojím překladem nedošlo k přílišnému zkreslení. Moc díky. Jan.Kamenicek 2. 3. 2010, 15:01 (UTC)

邵逸夫獎 znamená Šao I-fuova cena (podobně jako Nobelova cena 諾貝爾獎 atd.). Otázkou zůstává přepis/transkripce jména. Narodil se v Ningbo, ale je v podstatě z Šanghaje (i Číňani ho vedou jako 上海人). Pobýval v Americe, tak měl určitě i jméno v latince. A nyní působí v Hong Kongu, kde se používá kantonština. --Petr C. 2. 3. 2010, 15:18 (UTC)

Řekl bych, že ho také zajímá překlad reverzu medaile, a tam je psáno 制天命而用之. --Petr Losert 2. 3. 2010, 15:28 (UTC)

Jo, tak tam je část citátu v klasické čínštině ze Sün-c'a: 從天而頌之，孰與制天命而用之！ U překladu tohohle si nejsem úplně jistý, musel bych se poradit. TLS to vede jako: "How can obeying Heaven and singing it hymns of praise / be better than regulating what Heaven has mandated and using it?" (cit. XUN 17:10:1, Beida p.278; Knoblock 3:20f). Uváděné "Grasp the law of nature and make use of it" by se takto samostatně snad dalo přijmout (když budeme brát 天命 jako "law of nature"). On ten význam je zdá se mírně posunutý, aby se jim to hodilo do krámu (jako taková teze, v čem vidí smysl vědy). Ten původní kontext je pochopitelně filosofický, obecnější a o vědu jako takovou tam asi primárně nejde. --Petr C. 2. 3. 2010, 15:51 (UTC)

Moc díky. Aspoň se mi potvrdilo, co jsem si myslel, tj. že anglický překlad uvedený na enwiki je nepřesný a není možné z něj při překladu do češtiny vycházet. Ten druhý anglický překlad, který jste uvedl vy, se ale zdá být překladem nějakého širšího úryvku, než je ten vyrytý přímo na medaili. Bylo by možné specifikovat pouze to, co je na medaili? Pokud ne, asi to z hesla vynechám. Jan.Kamenicek 2. 3. 2010, 17:27 (UTC)

Na té medaili, jak je již uvedeno, je psáno 制天命而用之. "Grasp the law of nature and make use of it" je z oficiálních stránek, takže s tímto překladem zřejmě lze operovat. Z překladu celého citátu se k uvedeným 6 znakům vztahuje část "…regulating what Heaven has mandated and using it." Původní kratičký text, ve kterém se vyskytuje tento citát, si můžete sám projít na TLS (Search in Chinese for - a Word in a Text, do okénka pak zkopírujte 制天命而用之). S pozdravem Petr C. 2. 3. 2010, 20:46 (UTC)

Podívám se na to, ještě jednou moc díky. Jan.Kamenicek 2. 3. 2010, 21:05 (UTC)

Zaniklé státy

Dobrý den, narazili jsme na problém s kategorií Kategorie:Zaniklé státy a jejími podkategoriemi. V současnosti je tam vedle skutečných zaniklých států také plno politických útvarů, které by člověk normálně asi státem nenazval, i když některými atributy státu disponovaly. Příklady: Rýnský spolek (konfederace vazalských států Francie), Arcidiecéze mohučská (arcidiecéze v rámci Svaté říše římské, i když s velkým politickým vlivem a kurfiřtským hlasem), Frýdlantské vévodství (valdštejnské državy), Baškirská autonomní sovětská socialistická republika (vznešeně nazvaná sovětská gubernie s vlastním praporem), Moresnet (vesnice a zinkový důl v neutrální zóně mezi dvěma státy), Hlohovské knížectví (slezský úděl zhruba o velikosti, politickém významu a mezinárodním vlivu našeho kraje), Chebsko (asi bez komentáře) a tak dál. Co teď s tím? Je toho tam moc a potřebovali bychom nějaké jasné směrnice, 1) jak poznat zaniklý stát od těchto "polostátů", a 2) co tedy s těmi regiony, které neprojdou sítem.--Ioannes Pragensis 3. 3. 2010, 16:23 (UTC)

Ono je otázkou co je stát, což půjde těžko řešit. arcidiecézi a Frýdladské vévodství bych za státy nepovažoval, to co tam nepatří vyhodit (je otázkou kam dát Moresnet a Rýnský spolek (což byl vlastně francouzský protektorát)). Chce to vytvořit specifickou kategorii pro polo-státy (politické útvary nebo tak něco) a naházet to tam. --Wikipedista:BobM _d|p 4. 3. 2010, 11:21 (UTC)

To je pravda. "Zaniklé politické útvary" by byla možná nadkategorie zaniklého státu. Ale zase aby nám tam nezačaly padat zaniklé okresy a obce...--Ioannes Pragensis 4. 3. 2010, 11:31 (UTC)

Technická poznámka: S útvary které nespadají do kategorie států by se asi mělo něco dělat, nicméně dle mého názoru je nutné být opatrný už při výběru o které subjekty jde. Rýnský spolek byl konfederací, tudíž šlo o útvar státního typu, jak učí např. Georg Jellinek. Dle mého názoru dokonce vykazoval tento spolek víc znaků státního útvaru než SŘŘ v posledním údobí své existence. (A zrovna tak byl konfederací Německý spolek, s rakouským císařem jakožto jeho dědičným presidentem - nevidím důvod proč do značné míry podobná volnější seskupení států jednou hodnotit jako stát a jindy ne) Mohučské kurfiřství byl název církevního knížectví vykonávajícího svrchovanou vládu nad daným územím, nešlo pouze o diecesi církve římskokatolické, jak by se bylo podle označení Arcidiecéze mohučská možno mylně domnívat, a nejpozději po míru Vestfálském se o stát v rámci SŘŘ jednalo. Snahy reklasifikovat zaniklé státní útvary na základě nedbale provedeného vlastního výzkumu jistě nepodporuji (zejména protože by bylo těžké jak odlišit např. Cisalpinskou republiku, jakožto stát ačkoliv loutkový a Rýnskou konfederaci jakožto mezinárodní subjekt se společnými institucemi, např. Protektorem, primasem, sněmem atd.), nicméně v případech kdy by bylo označení za stát sporné by patrně bylo by jistě bylo nutné možné něco dělat, nicméně považuji za nutné pečlivěji rozlišovat s kterými subjekty se tak začne. Např. Frýdlantské vévodství a Baškirská autonomní sovětská socialistická republika spadají dle mého spíše pod regiony, protože nešlo o jednotky originární povahy, ovšem takový Moresnet asi nikam jinam než mezi zaniklé státy zařadit nepůjde, pokud tedy nevznikne kategorie "Zaniklé mikrostáty", kam v podstatě patří.--Zet ^(k|p) 4. 3. 2010, 11:48 (UTC)

Wikipedista:FBI

Tenhle uživatel viditelně neumí česky a to co vytváří je skoro na hranici upravitelnosti (viz Quentin Bryce) Co s tím? Takle to dál nejde. (Viditelně není čech a píše skutečně hrozně). --Wikipedista:BobM _d|p 4. 3. 2010, 11:16 (UTC)

Toto už jsme zde řešili několikrát, tipoval bych na staršího člověka, patrně čechoameričana nebo čechokanaďana. Na druhou stranu je třeba vidět, že píše o reáliích, kterým se zde mnoho lidí systematicky nevěnuje buďto vůbec anebo jen velmi málo. MiroslavJosef 4. 3. 2010, 11:23 (UTC)

Je to hrůza, upravit takový článek do přijatelné podoby zabere stejně času jako ho vytvořit zcela nový, žádný přínos tedy nevidím. --Elm 4. 3. 2010, 11:33 (UTC)

@MiroslavJosef: Neřekl bych že jde o Čecha (čechoameričana) a už vůbec o staršího člověka, čeština je velmi špatné úrovni (spíše ukazuje na mladšího člověka pravděpodoně anglicky hovořícího), který se učí česky, ale nezvládá ji dostatečně. Můžene se ho jedině zeptat. --Wikipedista:BobM _d|p 4. 3. 2010, 11:39 (UTC)

Nejsem proti, ale raději bych volil angličtinu. Možná máte pravdu, ale to náš problém nyní neřeší. MiroslavJosef 4. 3. 2010, 11:41 (UTC)

Otázkou je jak budeme řešit jeho příspěvky na českou Wikipedii. --Wikipedista:BobM _d|p 4. 3. 2010, 11:42 (UTC)

Ostatně už tady přispívá také Renné, to je podobný případ. --Ladin 4. 3. 2010, 11:50 (UTC)

Od toho máme šablony {{Urgentně upravit}}, {{Přeložit}} a {{Subpahýl}}. Na to, kdo to vkládá, bych zase tak nehleděl, pokud to nebude dělat skutečně masově — a to zatím nedělá. --Tchoř 4. 3. 2010, 17:47 (UTC)

Skloňuje, časuje, nezdá se mi, že by neuměl česky.--Ben Skála 7. 3. 2010, 22:31 (UTC)

Letopočty

Chystám se na jednotlivé letopočty, sjednotit styl a doplnit informace. Mám ale takový dotaz, který bych měl rád zodpovězen před započetím prací. Jedná se o položku panovníků - které tam dávat a které ne? Uvedu příklad - patří pod rok 1334 vévoda bavorský, kníže vratislavský či dokonce třeba biskup pražský? Když už je tam zařazeno markrabství moravské, tak by neměl být problém s německými vévody a slezskými knížaty. Navíc se zde nabízí otázka, k čemu ony hlavy států slouží, jde jenom o základní přehled několika vyvolených (pak bych rád věděl jakých, popřípadě podle jakého kritéria vybíraných) nebo to má sloužit k přehledu všech panovníků v té době (někoho by zrovna zajímalo, kdo v onom roce 1334 vládl v Bavorsku, Akvitánii či na Opavsku). Pokud by platila verze a) pak by nebylo od věci vyčlenit podskupinku zemí Koruny české (od roku 1348, před tímto rokem snad České země(jiný alternativní název, zahrnující Čechy, Moravu, Opavsko, možná celé Slezsko? a jejich úděly)), pokud verze b) chtělo by to rozdělit na ony význačnější státy (království?), skupinu německých států, země Koruny české, atd. Druhý dotaz - uvádět za panovníky dataci jejich vlády nebo postačí jejich jméno? Za třetí - u některých papežů jsem viděl při předávání vlády datum konce vlády prvního a nástupu druhého. Ponechat? Čtvrtý dotaz - Události bez přesného data na den řadit před nebo po událostech, u kterých onen přesný den známe? Za případné odpovědi a váš čas děkuji. --Silesianus 7. 3. 2010, 09:59 (UTC)

Úvodem posílám poděkování za snahu a osobně si myslím, že prostoru máme habaděj a čím víc informací sem nasyslíme, třebas k zemím méně významným, tím lépe. Navrch náš stát, potom ostatní země Říše a pak další. Nápad s extra oddílem pro představitele v rámci Koruny české se mi líbí moc, určitě by tam měl být nejen panovník (příp. jeho aktuální manželka), ale i všichni biskupové, knížata ve vedlejších zemích, samozřejmě v patřičných úpravách dle období vývoje našeho státu, tedy v novějším období plus předseda vlády, představitel KSČ apod. Myslím, že se seznamy k tomu dají docela dobře najít v některé příručce historické chronologie, nejlépe asi Bláhová ISBN 80-7277-024-1.

2) Odkaz se jménem stačí, zvláště je li už k němu článek. Data vlády bych uváděl jen v prípadě, že ten rok došlo ke změně, tedy např. jen (do 25. února) (od 25. února) apod. Obvykle jde, alespoň při změně na panovnickém trůně, o stejný den, někdy (např. 1526) však o rozdílné události.

3) Z předchozího bodu vyplývá že data při změně papežů rozhodně ano.

4) Nevidím v tom významnější rozdíl, abych jednoznačně jedno či druhé doporučoval. Sám bych ale přece jen raději začínal oddíl konkrétním datem 1. ledna, končil silvestrem a teprve pak vypočítával vše ostatní neurčené. Argument: Podle dat jsou události řazeny náhodně bez ohledu na významnost. Naopak nedatované by měly mít nějaké logické uspořádání od kardinálních po marginální. Pokud by se tedy začínalo nedatovanými událostmi, nutně by se věci malého významu (kupř. povýšení vesnice XXX na město) houfně dostávaly před události opravdu podstatné (dejme tomu objevení Ameriky). --Miaow Miaow 10. 3. 2010, 02:35 (UTC)

Ještě jeden dodatečný dotaz, vadilo by někomu přidávat do letopočtů probíhající války (viz něco jako zde)? --Silesianus 10. 3. 2010, 11:27 (UTC)

Jistě že nevadilo. Pokud jde o třídění panovníků, pak myslím by bylo vhodné základní rozdělení podle kontinentů. A když bude uvnitř Evropy, Asie... nějaká užší vzájemně spjatá skupina (jako ty země české koruny), tak bych použil ** spíš než podnadpis, tak jak to mají na en:wiki :-) třeba u roku 1334. Léta vlády jsou užitečné info navíc, nemusím klikat...--Jann 10. 3. 2010, 15:37 (UTC)

Myslím, že by ani nevadilo články typu 1805 v loďstvech začleňovat do 1805, nebo, jak už jsem kdesi navrhoval, do článků alespoň po desetiletích, když už. Btw jsem zvědav, jestli vznikne onen odkazovaný "článek" 1805 ve filmu. --Podzemnik 10. 3. 2010, 15:40 (UTC)

Držím palce aby vydržel elán, v této oblasti je před Tebou spousta práce, už se těším na první "vzorový" letopočet, jen poznámka, těch dat hlavně u novějších roků bude v článku spousta, takže to asi časem skončí podobně jako na enwiki, že seznam hlav států bude v samostatném článku, stejně jako seznam narozených a zemřelých. Každopádně by to chtělo sjednotit, aby měly všechny roky jednotný vzhled, nebát se přidávat obrázky a mapky, a až bude nějaký jednotný mustr, tak se taky rád připojím a budu v rámci možností ty data doplňovat.--Senimo 10. 3. 2010, 17:19 (UTC)

K dotazu ohledně zmínění probíhajících dlouhodobých válek: Velice užitečná informace, určitě zařazovat. --Miaow Miaow 10. 3. 2010, 18:06 (UTC)

Hm, vcelku jsem narazil na jeden problém, nadpisy 3. úrovně se zobrazují blbě v onom zkráceném obsahu (objevují se před nadřazeným nadpisem 2. úrovně a jsou ještě navíc zarovnány napravo), což celkem znemožňuje nějaké podrobnější členění článku. --Silesianus 10. 3. 2010, 18:18 (UTC)

Tak nech nadpis normálně a do volného místa vpravo dej podobnou šablonu jako je "Šablona:SouhrnRočník - loďstva" v 1805 v loďstvech.--Jann 10. 3. 2010, 18:53 (UTC)

Jenže to bych musel udělat ve všech letopočtech naráz a pokud možno v několika dnech, to je přes 2000 (přesně 2010) editací, to bych se umlátil vlastní klávesnicí. --Silesianus 12. 3. 2010, 08:11 (UTC)

To jo, ručně by to bylo zoufalství. Ale na mechanickou práci máme hodné roboty. Zkus požádat na Wikipedie:Bot/Žádosti o provedení práce... --Jann 12. 3. 2010, 09:19 (UTC)

Další problém, s kterým bych se rád poradil - různé tituly, různá jména. Jak uvádět jména panovníků, kteří vládli v několika zemích pod několika jmény (čísly)?? Příklady - Karel IV. (řimský císař) vs. Karel I. (český král a moravský markrabě), Karel I. (rakouský císař) vs. Karel III. (český král), Vilém I. (anglický král) vs. Vilém II. (normanský vévoda), Václav III. (český král) vs. Ladislav V. (uherský král). Já bych to osobně psal podle příslušné země s tím, že bych to odkazoval na příslušnou osobu. --Silesianus 12. 3. 2010, 08:11 (UTC)

Souhlas, možná pro čtenáře líné klikat by bylo užitečné napsat do závorky kromě dat vlády i základní jméno (tedy Václav III. k Ladislavovi V. a pod.)--Jann 12. 3. 2010, 09:19 (UTC)

To bych spíš viděl do poznámek, které se nám chtě nechtě budou u seznamu hlav států objevovat. Díky poznámkám můžeme upozornit čtenáře na ono jiné číslování/jméno + nejistou dobu vlády (vizte) + třeba lehce dovysvětlit nějakou událost k onomu státnímu útvaru (např. se dá takto řešit dilema povýšení, např. povýšení Vladislava II. na českého krále v roce 1158, zda tam dát české knížectví či království, s poznámoku tam vložit knížectví + do poznámek povýšení na království), jeho vznik, proměnu, vyčlenění atd. Jinak již pracuji na seznamu hlav států pro jednotlivé roky, je to zde. Nebudu tedy vytvářet žádný "vzorový" letopočet, ale udělám to pro všechny na jedné stránce (já vím, ten obsah je monstrózní), a to z důvodu userfriendly. Tatko totiž můžu vkládat rovnou ze seznamů panovníků a nemusím to dělat ediací jednotlivých roků, ale prostě jen kopírováním panovníka po celou dobu vlády v jedné editaci. Zatím jen vytvářím osu, roky 814-1648 už jsou vytvořeny (jen český panovník), hodlám to dotáhnout snad do roku 1871 (nevím od kterého roku tu začínají podrobné seznamy všech hlav států v jednotlivých letopočtech, nerad bych kolidoval) či 1918. --Silesianus 12. 3. 2010, 13:36 (UTC)

Článek film

Zdravím, potřeboval bych vědět, co si o tomto myslíte. Článek Film je velmi čtený, avšak přesto trochu s obsahem zaostává. Trošku sem si máknul a něco o tomto tématu napsal, viz Wikipedista:Draffix/pískoviště (pod aktuální článek). Chtěl jsem se tedy zeptat, co si o tomto mém "rozšíření" myslíte, popřípadě co mám změnit? Napadlo mě, že článek bude trochu zdlouhavý a že by to chtělo rozdělit, avšak všechny nadpisy v tématu jsou celkem nezbytné, takže nevím. Nechci to tam najednou všechno plácnout a pak vyslyšet kritiku co sem to tam dal a proč. Díky za vaše námitky a nápady. --Draffix 9. 3. 2010, 23:22 (UTC)

Pokud se tvůj dotaz týká jen jednoho konkretního článku, asi by bylo lepší ptát se na jeho diskusní stránce, případně na patřičném portálu.

Jediné co já k tomu jinak mohu dodat v meritu věci je upozornění na překlep 1924 (asi má být 1824) u vynálezu Thaumatropu; a pak si nejsem jist, jestli je optimální do jednoho článku přejímat informace z různých článků na en: - trochu mi to připomíná spíše jejich nepřímé použití jakožto referencí. (Lepší by podle mého názoru bylo přejmout přeložený obsah jen z jednoho článku, zejména Film) Jinak současná podoba Filmu si jistě rozšíření zaslouží. Zdravím--Zet ^(k|p) 10. 3. 2010, 16:03 (UTC)

Patřičný portál... o ten se starám já, takže to padá. Na diskuzní stránce není asi co řešit. Jistě, překlepy se najdou všude, ještě sem korekci nedělal, to bude až naposled. Nepřímé použití jako refenci, i tak se to dá nazvat, protože jsem vybral jen určité věty a informace, které se mi hodily. Na přímo přeložený článek nemám chuť, radši si s tím pohraju a vytvořím něco originálního. Asi to tam prostě plácnu a uvidím jaká bude odezva. --Draffix 10. 3. 2010, 18:32 (UTC)

Souhlas se Zetem, diskuse by měla probíhat hlavně u článku, ne tady. Jinak se mi pracovní verze líbí. Nad čím by bylo dobré se zamyslet při tvorbě nové podoby článku je, o čem by vlastně měl být článek film a jak se bude lišit od článku kinematografie. Stávající definice v úvodu obou článků umožňují záměnu obou. Jestli tedy článek film nezaměřit spíše technicky a kinematografii obecně, například. V tom případě by se tvé rozšíření hodilo spíše do článku kinematografie. Ale opravdu by bylo lepší diskutovat přímo u článku. --Ladin 12. 3. 2010, 08:43 (UTC)

Jenže občas u článku diskuze nevzejde, protože je prostě přehlédnutý, zastrčený, na okraji zájmu (nevím jak Film..). Mám tu asi tak 10 diskuzí, kde jsem se zeptal, vznesl požadavek apod. a nikdo mi nikdy neodpověděl. Třeba i u článku Třicetiletá válka, který je dobrý článek, mám položený vcelku důležitý dotaz a 5 dní nikdo nereaguje, budu rád, když se někdo ozve do měsíce. To pak není diskuze, ale samomluva. Na druhou stranu Pod lípou má hodně lidí v merku, takže to nezapadne a je jisté, že se diskutovat bude. --Silesianus 12. 3. 2010, 08:51 (UTC)

Je pravda, že tady na problém upozorníš více lidí, na druhou stranu, první pokus by měl proběhnout vždy na stránce článku, jednak proto, že 1. není to vždy, že diskuse u článku nezaujme, 2. článků je hodně a za 3. někdo sleduje článek a nenapadne ho, že se diskuse vede na úplně nesouvisející stránce, je pak úplně mimo diskusi.--Ladin 12. 3. 2010, 09:20 (UTC)

To Ladin: Vidíš, třeba teď díky tobě jsem přešel na názor vložit to spíše na kinemtografii a v článku film (který také v blízké době rozšířím) vložím pouze nějaký malý úvod o historii a odkaz na to. Kdybych to vložil do diskuze k článku film, silně pochybuji, že by mi dokázal někdo poradit a vedl bych, jak už tu bylo řečeno, dialog mezi sebou. Prošel jsem si asi 10 jazykových verzí a udělám to asi tak jak jsem psal, práci vložím do článku Kinematografie a do Filmu úvod a odkaz. Ještě to tam pisnu do diskuze abych tedy předešel nějakým těm editačním problémům. --Draffix 12. 3. 2010, 13:13 (UTC)

Metro v Praze

Prosím kolegy, kteří rozumí metru, aby zkontrolovali a případně opravili editace IP 88.146.254.91. Připadá mi to jako zákeřné útoky, někde to již bylo prostě revertováno (Chodov (stanice metra v Praze)), já teď vrátil Opatov (stanice metra v Praze). Někde je to ale již „zahráno“ dalšími editacemi, např. v článku Dejvická (stanice metra v Praze) (ztratila se reference, informace je diskutabilní, hlavně s tím letoškem). Navíc v článku Náměstí Míru (stanice metra v Praze) předtím jiné IP měnilo čísla, což by chtělo taky zkouknout. Jako laik co se týká dopravy se obracím na odborníky (taky nemůžu jednoduše vracet několik verzí), díky předem. --Gumruch 11. 3. 2010, 16:52 (UTC)

Literatura

Ahoj, pokusil jsem se zvelebit Wikipedie:WikiProjekt Literatura a související portál. Pokud by se někdo chtěl připojit, tak v diskusi je napsáno, co by ještě chtělo udělat. Kdyby se našel někdo, kdo by měl chuť aktualizovat nějakou část, tak by to bylo super. Jinak mám strach, že bych musel udělat míň aktualizačních polí. :( Díky --Hagar 12. 3. 2010, 09:18 (UTC)

Svobodná licence u obrázků

Zase já, tentokrát s obrázky. Snažil jsem se sehnat nějaké fotky hub a rostlin, ale je tu problém. Většina autorů (např.:Na biolibu) by byla ochotna fotky uvolnit pro wikipedii, ale nesouhlasí s tím, aby byly šířeny dál. Je nějaká přípustná možnost? Dík --Hagar 12. 3. 2010, 13:14 (UTC)

Myslím, že ne, leda vlepit dolů k obrázku copyright.--frettie.net 12. 3. 2010, 13:25 (UTC)

To možné je? --Hagar 12. 3. 2010, 14:17 (UTC)

Dát to tam můžou, nicméně to nemá žádnou výpovědní hodnotu. Aspoň budou mít pěknej pocit.--frettie.net 12. 3. 2010, 18:16 (UTC)

Není - viz níže. Obrázek (i kdyby bylo dole vloženo copyright) stále podléhá cc licenci na wikipedii čili opět se dostáváme na začátek. --Draffix 12. 3. 2010, 14:57 (UTC)

Taky se obávám, že tu asi není žádná jiná možnost. Když někdo souhlasí s vložením vlastních obrázků na wikipedii, musí automaticky souhlasit i s jeho volným šířením (a to i s komerčním) a tady nastává kámen úrazu. Možná existuje nějaká "klička", ale to těžko říct. --Draffix 12. 3. 2010, 13:29 (UTC)

Neexistuje. Licence musí být taková, aby umožňovala přejímání obsahu třetím stranám a to i ke komerčním účelům. --Tlusťa 12. 3. 2010, 14:19 (UTC)

Důvod jsou principy wikipedie, neboto prostě nejde? V případě první možnosti by to chtělo komunitou zvážit, myslím, že by se otevřely brány mnoha chybějícím obrázkům, od filmů, přes kytky po kdoví co. --Hagar 12. 3. 2010, 14:24 (UTC)

Komunita s tím nic neudělá, ani když se bude hodně snažit. Důvodem je hlavní kámen toho, proč Wikipedie vzniká. Svobodný obsah všem bez rozdílu. Bohužel to nejde. --Chmee2 12. 3. 2010, 14:25 (UTC)

Je otázkou, co vede dotyčné k souhlasu pouze pro Wikipedii. Možná jen mají pocit, že „úplným“ uvolněním se jaksi vzdávají své fotografie ve prospěch všech. Přitom uvolnění pod cc by pro ně imho mohlo být velkým přínosem - povinnost uvádět jméno autora v kombinaci z rozšířením skrzeva Wikipedii.

Jedudědek 12. 3. 2010, 14:38 (UTC)

To máš pravdu, možná kdyby se Hagarovi podařilo autorům obrázkům nějak vysvětlit pravou podstatu a jeho výhody, třeba by autoři zvážili, či ještě lepé změnili, svůj postoj. --Draffix 12. 3. 2010, 14:56 (UTC)

Dřív to šlo, pak si snad dokonce Nadace nějakým svým rozhodnutí vynutila, že smí být jen tzv. svobodné licence v jejím chápání, fairuse a jsou možné drobné výjimky. To samé platí o licencích jen pro nekomerční využití. --Dezidor 12. 3. 2010, 14:49 (UTC)

A nešlo by podobné případy řešti jako "fair use" (resp. "malou citaci celého drobného díla") podle §31 (1) b AutZ - pokud tedy lze tvorbu Wikipedie popsat jako "vědeckou nebo odbornou tvorbu" - (o čemž já osobně poněkud pochybuji)?--Zet ^(k|p) 12. 3. 2010, 15:11 (UTC)

Byl jsem poučen, že fair use u nás není povolen, takže by mě to také zajímalo. Ale mám pocit jako by jsme odbočovali od toho, co se chtěl autor dozvědět. --Draffix 12. 3. 2010, 15:36 (UTC)

Pokud převezmu stránku z Wikipedie a tu pak vydám v satirické knížce, tak těžko se na to pak dá pohlížet jako na vědeckou či odbornou tvorbu. Taková podmínka by vedla k tomu, že nevytváříme svobodný obsah. Respektive, byste se tvářili, že ho vytváříte, ale ve skutečnosti by byl omezen. Tudy Wikipedie jít nechtěla. Jinak zkuste hledat v historii lípy a lípy a práv. Tenhle dotaz se tu objevuje tak co rok, takže tam to bude vysvětleno lidmi, co tomu narozdíl ode mne rozuměli :) --Chmee2 12. 3. 2010, 15:39 (UTC)

Díky za navedení, až si udělám čas tak se zeptám. (Při zběžném prohledání jsem v daném místě k § 31 AutZ nic nenašel) Podle mého zření totiž odstavec 2 vyžaduje při dalším užití takovéhoto díla v tomto případě jen uvedení jména původce, název a pramen - tj. jen ustanovení za středníkem v odst. 1 - nikoliv ostatní podmínky. --Zet ^(k|p) 12. 3. 2010, 15:53 (UTC)

Malé vesnice

Asi mě většina z Vás odsoudí a nebude se mnou souhlasit, vážím si Kloina, i jeho robotické zakládaní článků (jinak to tak rychle nejde), občas se vloudí i chybička Krásný Buk. Ale to nic. Je mi o označení pahýlem, protože si myslím, že o naprosté většině obcí či jejich částí nikdo nikdy nic nenapíše, viz např. Světliny 2.díl. Rozeberu heslo, poloha osady docela sedí, ale od určitých částí obce je to rozhodně blíž (jak může být 1 km od Dolního Podluží, když je v Dolní Podluží) navíc nemá vlastní katastrální území, a pak to je důležité, by mělo být napsáno, že ne v současnosti, ale v roce 2001 dle sčítání lidu zde žili tři lidé a bylo evidováno osm adres. Dneska to může být klidně nula či deset lidí. To jen tak na okraj a pozdravem.--Mirek256 12. 3. 2010, 17:24 (UTC)

Leda zlepšit metodiku, ale jako mně se to líbí, sice nic moc, ale lepší než nic.--frettie.net 12. 3. 2010, 18:20 (UTC)

Jinak já si myslím, že hlavní je ty články mít takto založené. Sám vidím, že mnohem raději vložím fotku do článku o obci, kde už něco je (tudíž jí i vlastně vyfotím, pač vím, že má využití), současně občas prostě napíšu větu dvě o obci, na kterou narazím. Kdybych na ní nenarazil, nic nenapíšu. A i když hlídám poslední změny, řekl bych, že tímto stylem edituje i dost anonymů. Opraví starostu, napíšou větu, dopíšou, že tam jsou hasiči atd. Asi se těžko dá předpokládat, že hnedka někdo vystřelí DČ heslo, ale i po větách se to dá napsat. Osobně tento přístup pro obce v ČR schvaluji. Kdyby se tak dělal další stát, asi bych protestoval, ale u nás je to IMHO vhodné. A že jsou tam chyby? Je to Wikipedie, věřím, že je Kloin nedělá schválně a ony se časem najdou a opraví. Tak to tady přece chodí :) --Chmee2 12. 3. 2010, 18:25 (UTC)

Moje řeč.

Ono to nejsou obce, ale části obcí, pahýly o obcích jsou zde už dávno. Většina těchto částí obcí je méně důležitá než ulice v např. Praze (i ta poslední) Metodiku to chce zlepšit, to je pravda. hlavně asi psát ten rok. Jen ještě na okraj, dům není synonymum adresy. I na malé vesnici může mít domek dvě adresy, ve městě mají domy vchodů až moc, viz např. panelové domy. Němci o tak malých obcích (částech obcí) hesla nemají, ostatní wikipedie jsem neprohlížel na toto téma.--Mirek256 12. 3. 2010, 18:36 (UTC)

Vím, že jsou to části obcí, ale i tak mají svůj význam. Nebo rozhodně aspoň u nás na jihu :) Zde má každá část svojí kapličku, památník obětem světové války, náves a pár baráku selského baroka... O každé z nich si umím představit hezký článek :) --Chmee2 12. 3. 2010, 18:40 (UTC)

U nás taky, nejsme žádnej průmyslovej sever. :) A když si vybavím takový ty párdomečkový vesničky, který mají tu kapličku, tu rybník, tu starou radničku.--frettie.net 12. 3. 2010, 22:54 (UTC)

Díval jsem se na en např. en:Fellows, California, nikdy nepoužívají v současnosti, ale vždy The population was 153 at the 2000 census. Překlad není nutný. --Mirek256 12. 3. 2010, 19:00 (UTC)

Souhlasím s ostatními a taky mi to vyhovuje. Narozdíl oproti tomu například v NGC, kde jsou zakládány občas články, které opravdu nebudou v blízké době (a dovoluji si troufnout, že nejméně dalších 200 let) prozkoumány, aby bylo možné článek vhodně rozšířit. Podle mě je to jenom dobře, že to tak rozšiřuje, především už jenom že se jedná o naší republiku. --Draffix 12. 3. 2010, 21:19 (UTC)

Pokud se nezměnila nebo nezmění desetiletá frekvence, tak by na rok 2011 mělo vyjít další sčítání, takže pak se stejně bude všude aktualizovat a s vhodným regexpem to zvládne bot i s opravou toho v současnosti, v současné době. --Milda 12. 3. 2010, 23:38 (UTC)

Zvažuji, že začnu vyrábět články o jednotlivých ulicích v okolí svého bydliště. Jsem z Prahy, nebudu mít nouzi o náměty. Vyrobit hromadu obrázků a vybrat z nich dva použitelné není problém, nějaké literární zdroje se najdou. Když můžou existovat pahýly o sídlech s obyvatelstvem v řádu jednotlivců, snadno si obhájím encyklopedickou významnost článků o ulicích, kde bydlí stovky lidí. Nebo že by to byl v době Google maps nesmysl?Leotard 14. 3. 2010, 07:34 (UTC)

No co se týká Prahy, tak nejen kdejaká ulice, ale v centru tak 4 z 5 domů jsou encyklopedicky významné a nejméně o polovině z nich by se dal napsat DČ, o řadě z nich pak i NČ.

Jako klidně pište o jednotlivých ulicích, jen proboha ne způsobem, jaký je běžný na sk:, tomu se u nás říká subpahýl a maže se to ;-)

Jedudědek 14. 3. 2010, 10:08 (UTC)

Já se kolego Leotarde připojím, začnu vkládat články o ulicích v Olomouci, je jich asi 700, a když téma vyčerpám začnu s okolními městy, Přerov, Prostějov...--Senimo 14. 3. 2010, 07:41 (UTC)

Provokatéři. A samozřejmě spousta ulic má obrovskou historickou hodnotu.--frettie.net 14. 3. 2010, 08:16 (UTC)

Chtěl jsem zdvořile požádat, zda by do plánu práce pro Olomouc mohla být zařazena ulice Koželužská, protože jsem v tamních Hanáckých kasárnách byl na vojně, ale beru tuto svoji žádost zpět. Jinak jsem si nevšiml, že právě "obrovská historická hodnota" je tím pravým měřítkem pro zařazení některého sídla na wiki. Osobně se zajímám například o historii MHD (městské hromadné dopravy). Ulice, kterými vedla v minulosti poblíž mého bydliště trolejbusová linka, jsou pro mne historicky dost významné. Těmi začnu. Ulice, která vede k nedaleké nemocnici, je také významná. A není to jen proto, že jsem se v té nemocnici shodou okolností narodil. Tímto způsobem se dá libovolně pokračovat. Opravdu není problém dohledat ke spoustě ulic nějakou zajímavou osobnost, která tam bydlela, událost, která se tam stala, film, který se tam natáčel, školu nebo jinou instituci, která v dané ulici sídlila nebo sídlí. O několika výstižných fotografiích a statistických datech nemluvě. Bude to mnohem víc, než se podaří napsat o těch roboticky generovaných pahýlech o částech obcí.Leotard 14. 3. 2010, 08:38 (UTC)

Jen si dovolím upozornit, že zde máme něco jako Wikipedie:NEKIT. Doufám, že to u nás nedopadne jako u našich sousedů. --Podzemnik 14. 3. 2010, 08:44 (UTC)

A já, že hesel o ulicích máme na naší Wiki opravdu mnoho, hlavně v Praze. Nevadí mí, jsou-li ozdrojovaná--Zákupák 14. 3. 2010, 08:47 (UTC)

Ta snaha na sk:wiki vypadá sympaticky, jen je silně nedotažená, zasloužilo by si to věnovat tomu více úsilí. Určitě se poučím, co se povedlo a co nepovedlo. Pokud můžeme mít na wiki takové články jako jsou už citované NGC, pokud tu můžeme mít články o sportovcích, hudebnících nejvýše lokálního významu, pak nevidím důvod nemít tu článek o ulici, která má desítky popisných čísel, bydlí v ní stovky nebo tisíce lidí, případně v ní sídlí instituce nadregionálního významu. Leotard 14. 3. 2010, 08:56 (UTC)

Toto je debata na téma "významnost veřejně přístupných míst". Jem názoru, že čím více článků na toto téma na české Wikipedii bude tím lépe. Český místopis je velice bohatý, někde v televizi v pořadu "O češtině" (uvádí Aleš Cibulka) jsem slyšel, že existuje asi 40000 pomístních názvů (zaniklé obce, zaniklé samoty, významné křižovatky cest, bývalé tvrze, zaniklé lomy a dly, názvy lesů atd. apod.). To je tématika, které se tu věnuje jen velice málo wikipedistů a je to samozřejmě škoda. Jinak články o významných ulicích ve významných městech být samozejmě mohou, jde jen o to, aby to byly netriviálně psané texty o místních zajímavostech a významných objektech. --MiroslavJosef 14. 3. 2010, 09:03 (UTC)

No, Slováci mají hezká hesla sk:Krymská (Bratislava). Ale já proč to vzniklo, z mé strany. Já se trošku zabývám svým okolím, a když vím, o čem píšu, tak něco napíšu. Napsal jsem dokonce i Světliny 1.díl, budiž, něco se napsat dá, ale bude to mít svůj konec. Dá se psát i o samotách články máme o dvaceti [14] , např. článek Sokolka (samota). Já se snažím, či budu snažit napsat DČ či NČ článek o další obci z mého okolí, ale opravdu nevím, co byl měl napsat o Světliny 2.díl. Je to osm domů, v roce 2001 tam měli trvalý pobyt tři lidé, většina domů jsou chalupy, v zimě se tak nedá dostat, cesty se tam snad ani nepluží. To ve Šluknovském výběžku není pouze tam. Článek hezký, ale neměl by být robotický a měl by to být článek, tak klidně může být o zaniklé samotě či vesnici, když budou zdroje a nebude to výčet hajných, kteří tam sloužili (ale i to může klidně být).:-)))--Mirek256 14. 3. 2010, 09:12 (UTC)

Takže jen jeden zvláště křiklavý příklad toho co chybí: Ulice Zenklova, Libeň, Praha 8. Pojmenována podle Petra Zenkla, začíná křižovatkou Palmovka s ulicí Sokolovská. Pokračuje kolem stanice metra Palmovka, Nové synagogy a Divadla pod Palmovkou k mostu přes Rokytku. Před mostem míjí Palác Svět, za mostem Libeňský zámek. Touto ulicí jezdily kdysi trolejbusy, dnes pouze tramvaje. Do Zenklovy ulici míří zadní fasáda ÚMČ Praha 8, takzvaný "Bílý dům". Blízko křižovatky s ulicí V Holešovičkách je Památník operace Anthropoid. Nemocnici Bulovka jsem vynechal protože je v sousední ulici, libeňskou sokolovnu jsem vynechal, protože článek o ní dosud na wiki není. Přesto mi tato ulice připadá dostatečně významná, aby si svůj článek zasloužila.Leotard 14. 3. 2010, 09:29 (UTC)

... co dodat? Chodím touto ulicí každý den dvakrát tam a sem, takže souhlas ... co třeba editujte s odvahou? --MiroslavJosef 14. 3. 2010, 09:33 (UTC)

Zenklova ulice je samozřejmě extrém, je to v Libni možná nejvýznamnější ulice. Ale jsou tu i další, podle mne dostatečně zajímavé. Zatím vyvíjím (neúspěšně) infobox, ke kterému jsem se inspiroval na slovenských stránkách. Jinak myslím, že nejen Praha by si zasloužila místopisné články o ulicích a náměstích. Ani ta Koželužská ulice v Olomouci není tak bezvýznamná. Je tam Letní kino, vozovna dopravního podniku (a ta Hanácká kasárna).Leotard 14. 3. 2010, 09:55 (UTC)

Mě se to líbí, zrovna jsem napsal větu v článku "K českým průkopníkům kinematografie patří Viktor Ponrepo (vlastním jménem Dismas Šlambor), majitel prvního stálého kina v Praze, v Karlově ulici, v domě U Modré štiky (od roku 1907)" a zkoušel jsem na wiki vyhledat ulici Karlovu nebo aspoň dům U Modré štiky a nic, takže také zastávám názor, že čím více článku tu bude, tím lépe. Ale chtěl bych podotknout, že ta verze na sk.wiki je tak trošku "primitivní", přece jen by to chtělo napsat k tomu už něco více, když teda se pro to rozhodneme. --Draffix 14. 3. 2010, 10:13 (UTC)

Tak jsem vám k té štice udělal alespoň pahýlek, fotku doplním, jen co jí najdu, ale určitě vyfoceno mám ;-) Jedudědek 14. 3. 2010, 12:20 (UTC)

Tak to jsem nečekal, každopádně děkuji, hned to tam zodkazuju :-D --Draffix 14. 3. 2010, 13:55 (UTC)

A co s tímhle: Ulice v Modřanech? Podle mě je to kočkopes, ani článek, ani kategorie.--Senimo 14. 3. 2010, 11:43 (UTC)

předělat na seznam, vypustit čísla domů (imo jen zbytečná vata aby tam něco bylo), z ulic o kterých by se toho dalo napsat víc udělat odkazy. Jedudědek 14. 3. 2010, 12:18 (UTC)

V době Google maps je encyklopedická významnost toho článku snadno napadnutelná. Připadá mi to jako nedokončené torzo nějakého širšího záměru. Já bych stál spíš o nějakou vyšší verzi toho, co mají Slováci. Určitě s infoboxem, několika fotkami, popisem dopravní významnosti, zajímavých budov, pomníků. Určitě se pokusím něco udělat alespoň pro ulice v mém okolí. Například Zenklova, Prosecká, Poděbradská, Českomoravská....Leotard 14. 3. 2010, 12:35 (UTC)

Víš co, Google maps nejsou jaksi dostupné bez práv - když už, tak open street map by mohly být fajn - A jako jo, zvlášť v praze, ulice s obrovskýma palácema - psát o ulicích i o těch domech, z architektonického a historického hlediska je toho spousta, spousta významného. To, že tam jezdí ta a ta šalina podle mě významnosti nepřidává. --frettie.net 14. 3. 2010, 16:22 (UTC)

Čím dále od centra půjdeme, tím méně budeme nacházet ulic, které by měli na vlastní heslo. A seznam se základními informacemi je imho řešení.

To co mají slováci je nic. To si na google maps najdu, jestli je v Bratislavě ulice XY. Ale nenajdu tam, jestli je ulice Jugoslávských partyzánů v Dejvicích, nebo v Bubenči ;-)

Jinak ano, ten seznam je jen torzo širšího záměru a má smysl pouze v případě, že hodláme pražské ulice zpracovávat nějak systematičtěji ;-)

Jinak co se týče fotek, tak mám takový skromný cíl - aby na commons měla každá pražská ulice/náměstí (v rámci možností se snažím i v jiných destinacích;-) kategorii s alespoň 2 až 4 fotografiemi.

Jedudědek 14. 3. 2010, 13:00 (UTC)

I já si troufám vymyslet něco výživnějšího než mají sousedé. Teď to jen realizovat. Článek Ulice v Modřanech je ale fakt na nic. Neškodí, ale užitečný mi nepřipadá. Pokud ho někdo předělá na seznam (a vyhází ta čísla popisná) mohlo by to snad k něčemu být. Chtělo by to vyzkoušet, takže pokud máte chuť.... Pokud by se osvědčil, daly by se takhle zpracovat i další oblasti. Jen taková drobnost: stále se tu bavíme o ulicích v Praze. Co Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, tam nežijí žádní wikipedisté? S tou vzdáleností od centra bych to neviděl nijak tragicky. Nezajímavé ulice bychom snadno našli i v centru. A nic nám nebrání mít stejnou ulici jmenovanou v nějakém seznamu a současně pro ni mít vlastní článek. Je úplně jedno, co tu bude dřív.Leotard 14. 3. 2010, 15:38 (UTC)

Němci mají články o ulicích, ne ve slovenské podobě, viz např. [15], z Berlína mají popsáno 239 ulic.--Mirek256 14. 3. 2010, 12:42 (UTC)

Němci to mají propracovanější než Slováci, ale ten nápad s infoboxem se mi prostě líbí, tak si ho udělám. Jednoznačné uvedení městské části a PSČ mi připadá užitečné.Leotard 14. 3. 2010, 12:53 (UTC)

Doufám, že nebudu jen opakovat již řečené, když k ulicím dodám:

• rozumný {{Infobox ulice}} díky Faigl.ladislavovi existuje, je např. v článku Starochodovská (a skoro bych řekl, že i když jde „jen“ o ulici, mohl by už skoro být DČ ;-))
• určitá důležitost ulic (nebo pořadí jejich zpracovávání) by se dala hodnotit podle počtu a obsahu fotek na Commons (viz Prahu zde)
• statistiky o každé ulici (počet adres, PSČ) jsou na webu MV ČR (Praha – ovšem nejdřív se na mapě musí zjistit část obce)
• kromě papírových zdrojů (Pražský uličník…) je na webu PIS seznam přejmenovaných a nově pojmenovaných ulic
• pro mě je velká otázka, zda vůbec (preventivně) dělat rozcestníky ulic jako na sk-Wiki (extrémní příklad)

--Gumruch 15. 3. 2010, 01:37 (UTC)

Infobox je pěkný, zahodil jsem svoje neobratné pokusy, s dovolením využiju tento. Starochodovská je kvalitní článek, ale na DČ bych si představoval přece jen něco propracovanějšího (soukromý názor). Hodnocení podle počtu fotek na Commons určitě ne. Mnou neustále omílaná ulice Zenklova fotek na Commons moc nemá, přitom významné objekty, které na té ulici stojí tam fotky mají. To to budeme sčítat? Kdo bude posuzovat, jestli fotku pomníku na dané ulici připočíst do ulice, nebo k osobnosti na pomníku? Papírové zdroje i zdroje na webu jsou, pochopitelně uvést jako Literaturu nebo Reference. Rozcestníkům bych se věnoval až v okamžiku, kdy to bude aktuální. Zatím tu stále probíráme jen pražské ulice. Přitom ta Koželužská, o které jsem psal je pěkná v Praze i v Olomouci. Jen jsou asi encyklopedicky bezvýznamné. Červená laminátová kráva prostě ke světové proslulosti nestačí.Leotard 15. 3. 2010, 19:46 (UTC)

Souhlas. Na DČ je hlavně potřeba, aby to nebyla „one man show“, čili příspěvky a recenze víc lidí, kteří jsou v obraze. A proč jsem uváděl Commons: pokud by někdo chtěl „sázet“ články od stolu, může být vodítkem právě to, jaké památky, sochy, architektura apod. v té ulici jsou. Navíc by bylo možná lepší začít těmi ulicemi, které už nafocené jsou; samozřejmě že naopak i články bez podstatných fotek by mohly být (v případě dostupných ulic) pro focení motivační. --Gumruch 15. 3. 2010, 22:36 (UTC)

délka článku

V souvislosti s kritikou délky článku u prvosenky jarní by mě zajímalo, proč vadí délka článku už 40-60 KiB. Když má být něco dobrým nebo nejlepším článkem, tak se taková délka nasbírá hned. Ono stačí co všechno nasbírají obří citační šablony, když jich je v článku třeba 50, tak už to je dost. Proč to je nastavené takhle nízko? Není toto pravidlo pozůstatkem dob, kdy byla ještě počítačová technika a internet na jiné úrovni, než je tomu dnes? Nelze to zvedout tak o 100%? Trochu přehnané mi přijde, že při editaci už s tím prudí i ve 30 KiB! Tak nad 200 KiB už bych se nad tím pozastavoval. Máme tu dobré články, třeba říše Ming, která má 150 KiB a je to v pohodě. Tak proč vlatsně vadí článek s 94 KiB jako dlouhý?--Don Pedro 14. 3. 2010, 23:18 (UTC)

Nevím o tom, že by mezi kritérii NČ byla maximální délka. Délka má být přiměřená tématu (říše Ming snad delší než prvosenka) a tomu, že píšeme encyklopedii, nikoli monografii, takže aby to uživatel během čtvrt hodiny učetl. Těmi 30 KiB bych se nevzrušoval, jen málo NČ nebo anglických FA to splní.--Ioannes Pragensis 14. 3. 2010, 23:31 (UTC)

Souhlasím s navýšením. Už jsem si toho také všimnul. Vzhledem k dnešním technickým možnostem je přenos i těch 200 KiB záležitostí maximálně v jednotkách sekund. Zvláště, když vezmete v potaz, že psaný text se dobře komprimuje pro přenos a obrázky stejnak u delších článků zaberou více, než text. Chápu, že wiki jde o co největší přístupnost, ale na druhou stranu se trochu bojím, aby neskončila jako stránky ČHMÚ. --G3ron1mo 14. 3. 2010, 23:36 (UTC)

Není pravda, kousek níž někdo zmiňuje cosi o blackberry, totéž (s velikostí navíc) platí u jakéhokoliv mobilního připojení - samotná wikipedie je na mobilní svět přizpůsobena velmi lehce, takřka vůbec. Ale jinak, taky si myslím, že těch pár kb je málo.--frettie.net 15. 3. 2010, 09:33 (UTC)

Doporučuji relevantní odkaz Wikipedie:Délka článku. Sice se v něm vyskytují i zmínky o konkrétních technických potížích, ale jako hlavní důvod je uvedena čitelnost, která zůstává argumentem bez ohledu na technický pokrok. Rovněž se tam ovšem explicitně zmiňuje, že coby délka článku má být posuzována pouze délka výsledného souvislého textu, nikoliv pomocné technické záležitosti ve zdrojovém kódu, obrázky, přílohy, citační šablony a podobně. --Tchoř 15. 3. 2010, 01:55 (UTC)

Jenomže jak oddělíš, ten „technický pokrok“? Výsledná velikost v kilobytech zahrnuje vše a citační šablony zabírají hodně. Nezřídka mi hlášení o délce článku vyskakuje i u DČ co jsem spáchal, natož pak u NČ. Tím spíš když hojně cituješ, máš v článku nějakých 200 citací a to u každé citační šablonu, protože jde o individuální zdroje. Z toho důvodu bych byl pro, aby se délka článku jako kritérium pro hodnocení dobrých a nejlepších článků nezařazovala, neboť samo číslo o sobě je matoucí. Podstatné je, zda-li je vše v článku obsaženo, a to prostě u té limitní 30 KiB velikosti být ani zdaleka nemusí. --Faigl.ladislav _slova^činy 15. 3. 2010, 02:36 (UTC)

Nevím tedy jak ve Vašich krajích, ale u nás se jako délka článku vždy hodnotila podle počtu slov, u delších počinů na normostrany. Citace, šablony a obrázky nepočítejme. Na počet slov se dá odvodit počet doporučených obrázků atd. Nejsem si ale jist, zda toto Wikipedie / mediawiki technicky zvládne. Některé články mají přeobrázkováno. Co se týče počtu kilobajt a technického pokroku nesouhlasím. Pokud by to bylo např. 200kB čistého textu, už jste si takový 200kB text někdy zkoušeli proscrollovat na Blackberry? Doporučuji jako procvičení prstů pravé (a někdy i levé) ruky.--DeeMusil 15. 3. 2010, 02:52 (UTC)

Můj milý Deemusile, nevím jestli ve Vašich krajích má Wikipedie jiné nastavení než v kraji mém, ale pokud by tomu tak bylo ;-) tak Wikipedie hodnotí délku článku podle počtu kilobytů. Samozřejmě že mimo Wikipedii je hodnoceno dle počtu slov či dle normostran, to však Wikipedie AFAIK v současnosti neumožňuje. Jinak 200kB čistého textu je přepísknuté a i s citačními šablonami by bylo. Nicméně pokud je článek napsán tak, že obsahuje vše podstatné a je hold delší, tak jsem zásadně proti osekávání proto, že by Vás na Blackberry bolel prst. --Faigl.ladislav _slova^činy 15. 3. 2010, 11:58 (UTC)

Nerozumím úplně otázce. Znovu připomínám, že doporučená velikost se vztahuje na to, co bude čtenář číst, na nic jiného ne. Pokud jde o to, jak odhadnout velikost čistého textu, doporučuji kouknout do trochu obsažnější anglické verze doporučení. Mají tam několik nápadů: 1) zvláštní JavaScriptové udělátko, které to zkrátka spočítá 2) nechat si pro výslednou stránku ukázat náhled tisku (výsledkem by nemělo být víc jak deset? stran) 3) výsledný text přeplácnout do dočasného editačního okna MediaWiki a nechat ji to spočítat (umí to obvykle i textové procesory). --Tchoř 15. 3. 2010, 04:17 (UTC)

Pokud se nemýlím, Donu Pedrovi šlo o to, že je tam varování o přesahující délce článku. Tato se však vypočítává ze zdrojového kódu stránky (jak je programátorsky snadné) a nikoliv z relevantního textu (jak by bylo encyklopedicky a čtenářsky správné). --G3ron1mo 15. 3. 2010, 08:34 (UTC)

Namátkově jsem vybral několik nejlepších článků u nich jsem dal do souvislosti velikost a počet stran ve vygenerovaném pdf: [16]. Řekl bych, že nemá velkého smyslu nějak moc hrotit, co by se dalo/mělo, samotná velikost článku výsledné délce celkem dobře odpovídá, není třeba vymýšlet nějaké vychytávky. Jinak, ač tvořím spíše kratší texty, s navýšením limitu souhlasím. Přeci jen lze předpokládat, že drtivá většina čtenářů bude používat k přístupu na Wikipedii počítač a ne mobilní hračku..--Formol 15. 3. 2010, 10:54 (UTC)

Mě šlo hlavně o to, zda by to upozornění nešlo trochu zvednout, třeba že by se začalo zobrazovat až nad 50 nebo 60 KiB. A trošku zvednout ta doporučení, protože pak to někdo zneužívá a křičí, že 90 KiB článek nemá právo existovat atd., protože to je napsané v doporučeních.--Don Pedro 15. 3. 2010, 12:06 (UTC)

Souhlas, chce to zvednout. Současná upozornění nereflektují „současný pokrok“, jsou tedy značně neaktuální a zastaralá, a beztak je v důsledku toho nikdo nerespektuje. --Faigl.ladislav _slova^činy 15. 3. 2010, 12:08 (UTC)

Ať je pohled na mobilní hračky jakýkoliv, vězte, že těch bude spíše přibývat, než ubývat a že budou stále stejně nedokonalé. Z pohledu čtenáře se dá definovat optimální počet slov a obrázků, bez ohledu na pokrok. Nevím, co je tak těžkého na tom to pochopit a proč si z toho nějací výtečníci musí střílet. Naopak, spočítat při náhledu počet slov není tak složité, jak by se mohlo zdát, stačí totiž spočítat mezery ve výsledku např. přes php explode array. Každopádně úkol pro programátora. Tohle je např. kód pro monobook.--DeeMusil 15. 3. 2010, 21:36 (UTC)

<?
  // Getting the total words count
  global $wgUser, $wgArticle, $db;
  //check if its an article
  if($wgArticle && !$_GET['action']) {
  $c=$wgArticle->getContent();
  $stripped= strip_tags($c);
  $exploded=explode(" ", $stripped);
  //you can print this variable anywhere you want on the page
  $totalwords=count($exploded);
}
?>

Nevím jaká je pointa toho tvé článku (bez urážky), avšak počítat slova např. v tomto mém článku na kterém pracuji, Dějiny filmu, se mi opravdu pokaždé počítat "tvé mezery" nechce, programovat umím, ale s tímto šeredným kódem si nebudu zatěžovat hlavu, to radši použiju příklad Tchoře... Suma sumárum: Jsem také pro zvětšení článku o 100% i když abych ruku do ohně dával kvůli tomu to ne, ano je to sice otravné, avšak ne až tak mordující.

Když už jsme u toho, když se píše delší text, myslím si (a jednám z vlastní zkušenosti), že málokdo pokračuje článkem tím, že klikne na "editovat celou stránku", ale spíše klikne na editaci u posledního nadpisu a pokračuje v jeho editaci (bez jakkéhokoliv "obtížného varování"). --Draffix 15. 3. 2010, 21:52 (UTC)

"Z pohledu čtenáře se dá definovat optimální počet slov a obrázků, bez ohledu na pokrok." Ano, ale to moc nesouvisí s délkou zdrojáku, navboxy a dlouhé citační šablony jsou prominentní příklady. Jak se vámi překopírovaný skript chová, když se s nimi potká? "Ať je pohled na mobilní hračky jakýkoliv, vězte, že těch bude spíše přibývat, než ubývat a že budou stále stejně nedokonalé." Ufff, to je naprosto naopak. :-) Mobilní zařízení právě procházejí mimořádným obdobím rozvoje, iPhone a nový Microsoftí Windows 7 pro mobily jsou prominentními příklady; dokladem o tom budiž i zoufalá situace mobilních operátorů, kteří nestíhají přenášet enormní nárůsty dat, které uživatelé vyžadují a mobily zvládají. Cituji: "Tak třeba nový šéf Ericssonu, Hans Vestberg, prezentoval v Barceloně odhad, podle kterého se do roku 2015 počet mobilů zvýší 6x, ale jimi generovaný provoz se zvýší 50x (oproti konci roku 2009). ... Například nadnárodní O2 hlásil, že jeho datový provoz (v celé Evropě) se zdvojnásoboval každé 3 měsíce! A americký AT&T zase oznámil, že jeho datový provoz se za poslední 3 roky zvýšil o 50 000 procent." --Lukax 16. 3. 2010, 00:15 (UTC)

Provoz zvýšený 50× nevypovídá mnoho o tom, jestli se na mobilech čtou velké stránky výrazně lépe. To může být způsobené zvýšením počtu uživatelů mobilního internetu (třeba i pro notebook, nebo naopak pro dálkové zabezpečení auta), může to být tím, že někteří uživatelé místo stahování e-mailů přešli ke sdílení multimédií. --Tchoř 16. 3. 2010, 15:11 (UTC)

Já si myslím, že primární je obsah. Je-li článek delší a kvalitní, a není-li ho vhodné z nějakého důvodu dělit, musí se přizpůsobit telefonisté, nikoliv ostatní uživatelé. Na trhu je velký výběr telefonů a některé nemají s dlouhými stránkami žádný problém. Je na uživateli, jaký přístroj si vybere. Některé si neporadí korektně ani se s kratšími stránkami. No a pokud chceme uživatelům s nedostatečnou technikou pomoci, pak je lepším řešením než omezování obsahu nabídnout rozhraní jako https://web.archive.org/web/20110829015926/http://mobile.wikipedia.org/ --Kyknos 16. 3. 2010, 15:17 (UTC)

Přemýšlím, co konkrétně má být výstupem této diskuse. V systému NČ a DČ se články na KiB pokud je mi známo neměří, tedy tam problém nebude. Někdo se ohání doporučením o délce článku? Veškeré hodnoty jsou tam uváděny orientačně, přesto, můžete navrhnout úpravu doporučení, která bude lépe reflektovat délku článku než počet B zdrojového kódu. Vadí upozornění o délce článku? Skryjte si ho pomocí CSS nebo se obraťte rovnou na vývojáře, tady to nikdo nevyřeší a lokální úprava asi taky neprojde, argumentujte jim a oni vám možná vyhoví možná taky ne.

Rozhodně jsem ale proti, aby se nějak od oka na základě dojmů několika lidí, bez řádné analýzy skutečné situace, znásobil doporučený rozsah. Ono je poněkud pokrytecké, na jedné straně tvrdit, že děláme otevřenou encyklopedii pro všechny a na druhou stranu určité skupiny odsouvat s tím, že si musí nějak poradit. Vezměme si nějaký současný Nejlepší článek, jehož wikikód jen mírně překračuje 65 kB. Reálně však koncový uživatel internetu stahuje ~200 kB zdrojového kódu (a za to citační šablony nemohou), tedy bez obrázků, stylů a skriptů (tedy věcí, jejichž stahování může ovlivnit). Pokud uvážíme mobilní připojení GPRS, které mezi mobilními připojeními je asi prostorově nejdostupnější, tak pokud máme hodně velké štěstí a téměř ideální podmínky, tak se dostaneme na rychlost 15 kB/s (spíše však méně), pak stahování takového článku trvá řádově 14 sekund (pochopitelně spíše více, navíc je třeba počítat s dobou, po kterou zařízení kód zpracovává). Je to relativně slušná doba, a většina takový čas přijme, ale přeci jen mi to přijde jako poměrně hodně na ideální podmínky a úroveň délky, která by měla být považována za zcela OK. To ovšem hovoříme jen o uživatelích mobilního připojení, kde jsou uživatelé alternativních výstupů, například slepci odkázaní na hlasové čtečky (kterým mimochodem omezujeme přístup jak jen můžeme – špatnými šablonami, nevhodně provedenými grafikami, ...)? Pro ty také bude zpracovatelný delší text, pokud bude zajímavý, čtivý, budou v něm zřejmé souvislosti, ale co s takovým dlouhým textem, u kterého se po pár odstavcích nudí a ztrácí? Totéž pro sluchově postižené, pro něž je čtení českého textu v podstatě čtení v cizího textu? Myslím, že bychom se měli soustředit spíš na to, aby všichni měli možnost se příjemným způsobem dostat k informacím, než trávit čas úvahami, kolik kB má mít dobře napsaný článek (které stejně nikdo nerozřeší) --Reaperman 16. 3. 2010, 16:57 (UTC)

Nastavení editační lišty

Po třech dnech opravy počítače jsem se sem vrátil a zjistil, že mi v nastavení zmizela lišta pro podpisy a druhy písma. Zkouším přes nastavení metodou pokusů, nejde mi to. Možná je to v nastavení celého počítače. Pomozte prosím radou, díky Wikipedista:Zákupák

Zjišťuji neukazování editační lišty také na Commons, kdežto na Wikimedia ČR wiki se mi lišta ukazuje normálně. Nastavení jsme zkoušel měnit mnohokrát v různých parametrech, ale tu lištu, řádek s automatickým podpisem a písmy tam nedostanu. A dole na obrazovce se mi objevuje řádek:Na stránce došlo k chybám. Mimo wiki vše už v pořádku, bude to v nastavení, ale kde a co zmáčknout? Wikipedista:Zákupák

S Wikipedií by to souviset nemělo, spíše bych hledal v nastaveních prohlížeče, jestli nemáte náhodou zakázaný JavaScript. Ale v tom případě by vám lišta neměla nabíhat ani na WMCZ. Co používáte za prohlížeč/zkoušel jste to ještě v nějakém jiném prohlížečí?— Jagro 17. 3. 2010, 16:06 (UTC)

Zkouste udělat obnovení stránky zároveň s vyprázdněním cache prohlížeče. Ve FireFoxu je to Ctrl+F5, stejně tak v Internet Exploreru. Nejspíše to nepomůže, ale je to jedna ze dvou věcí, co mne napadla. Ta druhá je, jestli náhodou nemáte v prohlížeči vypnutý JavaScript (bývá to v nastaveních). --G3ron1mo 17. 3. 2010, 16:07 (UTC)

Mně už se to taky párkrát stalo a musel jsem se podepisovat ručně vlnovkama, ručně dělat kurzivu etc. Nejsem žádný počítačový expert, tak jsem se tím nezabýval a ono se to časem znovu upravilo. Mezitím nebyl můj počítač nijak opravován, nic jsem s tím nedělal. Inu, to jsou záhady – aspoň pro mne, pro historika :-) Jirka O. 17. 3. 2010, 16:19 (UTC)

Zkuste smazat cache prohlížeče. ; Zkuste jiný prohlížeš, např. Chrome. ; Dělá to pořád ještě? Pokud ano, zkuste v horní liště Nastavení - Editace - Ukázat panel nástrojů při editaci (zaškrtnout). Pokud je zaškrtnuto zkuste vypnout a znovu zapnout. Napadlo mne zda to není monobook.js, ale ten máte prázdný, takže jinak nevím...--DeeMusil 17. 3. 2010, 16:32 (UTC)

Portály

Jak se diskutovalo již výše, stálo by za zvláštní diskusi, jak dále s portály. Proto si dovoluji upozornit na stránku Diskuse k Wikipedii:Wikiportál, kde by tato diskuse měla probíhat dále. JAn 17. 3. 2010, 13:11 (UTC)

Dějiny filmu

Zdravím, píšu článek Dějiny filmu a narazil jsem na jeden háček. Protože by článek byl příliš zdlouhavý, rozhodl jsem se že ho rozdělím do částí podle časové osy. Tady ale nevím, jaký mám vytvořit název: Dějiny filmu do 20. let 20. století? To mi přijde trochu neohrabaný název, především pak pro název stránky. A jak dále pokračovat? Opět Dějiny filmu X. let Y. století? Co by jste poradili? Děkuji --Draffix 17. 3. 2010, 21:02 (UTC)

Já bych se inspiroval délkou a členěním en:History of film nebo jinými jazykovými verzemi téhož. Skoro všude je samostatně Němý film, podrobnosti o dalších dílech bývají v samostatných heslech (text je hodně „modrý“). Podrobnější dělení bych dělal tak, aby šlo najít interwiki, v en-Wiki mají kinematografii po letech i po desetiletích, ale to nebývá souvislý text, spíš jen soupisy. --Gumruch 17. 3. 2010, 21:11 (UTC)

Tam jsem se již díval a když se na to teď dívám znovu, tak má dočasná délka celkem souhlasí s verzí na en.wiki. Asi to tak udělám, avšak aby pak mě nikdo "nekomandoval", že článek má 161 kilobytů (možná i trochu více) a já to pak musel nějak složitě dělit a slepovat, toho se chci vyvarovat již teď. --Draffix 17. 3. 2010, 21:42 (UTC)

Možná by to stačilo vhodně rozdělit - nabízí se třeba i takovéto dělení:

• a) ranná prehistorie a začátky
• b) němý film
• c) zvukový film
• c) černobílý film
• d) barevný film
• e) širokoúhlý film

Zdravím. --MiroslavJosef 17. 3. 2010, 22:04 (UTC)

Máte na mysli rozdělit celý článek na uvedené názvy nebo rozdělit pouze témata v článku, jak to má en:History of film?

Určitě by měl existovat jak přehledový článek Dějiny filmu, v rámci kterého bude největší výzvou vystihnout to podstatné (jak v české, tak anglické verzi verzi mi přijde, že se moc zaměřuje na rané dějiny techniky filmu -- přitom co se dělo v šedesátých či devadesátých letech, různé vzestupy a pády národních kinematografií, ale i pokroky v efektech, digitalizaci, je tam zachyceno moc málo), tak články typu "Nový Hollywood", "Barevný film", apod. Nevím, jak moc je vhodné snažit se udělat lineární seznam hesel o dějinách filmu: není to potřeba. Jednotlivé epochy se překrývají, lze vytvořit několik nezávislých časových os podle různých kritérií (technika: němý film -...> 3D, filmové umění: německý expresionismus -...> neviditelný styl, ...), některé zasahují jen část světa... Každá by prostě měla být pojednána sama o sobě, s ostatními provázaná vhodnými zmínkami, odkazy, kategoriemi a navboxy. --Lukax 18. 3. 2010, 20:46 (UTC)

Fotky z výroby

Ahoj, udělal jsem dost fotek v pekárně. A přemýšlím, jestli je dát do článku jako nafocení postupu. Zkusil jsem to udělat pro chléb, jinak takto můžu udělat i rohlíky, housky, veky a sladké pečivo. Chceme to tak? Mne se to docela líbí, ale nevím, co zbytku. Jinak samozřejmě je zde celá škála variant, jak to udělat jinak viz mé pískoviště. Případně tam zkuste dát další návrhy, pokud vás cokoliv napadne v případě, že budete souhlasit, že takto ano. Budu rád, když sem napíšete své názory a případně i jaká velikost by se vám líbila či uspořádání. Mne se asi nejvíc líbí 4x3 obrázky po 250 px, ale úpravme to dle libosti :) --Chmee2 18. 3. 2010, 17:44 (UTC)

Určitě jsem pro. Super nápad :) Jinak co se velikosti a uspořádání týče, tak myslím, že 4x3 obrázky po 250 px je fajn, případně 4x3 obrázky po 200 px, je ideál. --Faigl.ladislav _slova^činy 18. 3. 2010, 17:48 (UTC)

Mě se to taky líbí. Nejlepší se mi zdá velikost 150 px a uspořádání 6x2 obrázky. Efektivně to využívá místo. --Jowe 18. 3. 2010, 17:53 (UTC)

No rozhodně to efektivně využívá místo, ale na stále dost rozšířeném rozlišení 1024x768 to leze mimo stránku :) Zkusil bych to ještě 4x3 při šířce 150px nebo 3x4 při 225px. Jinak 3x4 při 200px také ujde. --G3ron1mo 18. 3. 2010, 18:05 (UTC)

Mě se to pro změnu velmi líbí, jsem pro 200px, jak je to teď. --Ladin 18. 3. 2010, 18:00 (UTC)

Velice se mi to líbí, nejvíc velikost 200px. Leotard 18. 3. 2010, 18:43 (UTC)

Též, dobrá práce, Chmee.--frettie.net 18. 3. 2010, 20:30 (UTC)

Díky za zpětnou vazbu a vaše názory. Jinak pro zajímavost máme už i rohlík a houska + k tomu více fotek na Commons. Časem snad zpracuji další fotografie. --Chmee2 18. 3. 2010, 22:57 (UTC)

Já se taky přidávám ke gratulacím za skvělý nápad, jen mě trochu zklamalo, že už se housky nepletou, ale lisují :-) Nebylo by ale možná od věci sehnat i obrázek dřívějšího pletení, ale to už je prkotina. Je to fakt moc hezky provedené. Palu 18. 3. 2010, 23:05 (UTC)

Kde jsem byl já, tak tam housky bohužel nepletly. Pletly tam sice vánočky, ale ty jsem nestihl. V té době jsem s otevřenou pusou zíral na výrobu rohlíků a fotil je :( Budu na to ale myslet a když se někdy naskytne příležitost, zkusím dofotit. --Chmee2 18. 3. 2010, 23:06 (UTC)

Zatím většinou když někdo dával k nějakému tématu víc fotek než tři nebo čtyři, tak dostal přes prsty, ale já osobně považuji výklad pomocí fotek za dobrý způsob (i když některé fáze by možná šlo vynechat). Ale nejsem si jistý, jestli u chleba by se technologie výroby neměla vyčlenit do samostatného článku, protože v základním článku Chléb je třeba rozvinout spoustu dalších aspektů (typologie, historie, postavení chleba v kultuře atd. atd.) a podrobný fotopopis jedné jediné technologie se mi zdá být neúměrný. A pokud ten fotoseriál není doprovázený podrobnějším slovním komentářem, ale jen stručnými názvy jednotlivých fází výroby, tak by se to možná spíš hodilo jako galerie na Commons. Ale fotky jsou to nádherné, jak jednotlivě, tak v sestavě. --ŠJů 18. 3. 2010, 23:20 (UTC)

Je fakt, že nějaký další text k tématu pod nebo nad galerii by nebyl od věci. Přímo v galerii by asi byl rušivý, stačí na ni odkazovat, např. "Suroviny se míchají (obr. 1/12) ..." Palu 18. 3. 2010, 23:28 (UTC)

Výborný nápad a pěkné provedení. Jsem ale zásadně proti umisťování takovýchto galerií do článků. Člověk pak na to dostane strašnou chuť :-) Měla by se na to udělat nějaká šablona jako

Pozor, následující obrazová příloha může útočit na vaše chuťové buňky. Wikipedie neručí za dodržení vaší dnešní dávky kalorií.

Děkuji Chmee2 za posunutí Wikipedie zase o krok dál. --Packa 19. 3. 2010, 06:44 (UTC)

Mám velkou prosbu: Nenašel by se obětavý wikipedista, který by udělal fotky také z výroby piva? Nevím, zda by na návštěvu pivovaru a následné léčení z následků návštěvy pivovaru bylo možné udělit nějaký grant, ale tematika výroby, distribuce i pití piva mi připadá na české wiki podceněná. Tato tematika by měla být naší národní pýchou a měla by být na takové úrovni, aby se k nám ostatní wikipedie chodily učit. Nedal by se vytvořit nějaký program, projekt na zlepšení tohoto stavu? Samotná snaha zmapovat pivovary v Česku, včetně druhů piv je chvályhodná, ale už je načase pokročit dál. Já se chystám napsat něco o pivovarském muzeu v Kostelci nad Černými lesy, ale netuším, jak je to tam s fotografováním. Na tento účel grant nežádám, odměním se sám konzumací na místě. Článek zhotovím po vystřízlivění z následků konzumace.Leotard 21. 3. 2010, 07:29 (UTC)

Fotky z výroby piva, ale na Commons jsou. Stačí hledat.--Juan de Vojníkov 21. 3. 2010, 12:05 (UTC)

Budu tedy hledat dál. S tím co jsem zatím našel spokojený nejsem. Objemově je toho hodně, ale vypovídací schopnost podle mne nevalná. Hledám fotky a)z restauračních minipivovarů, b)z velkého průmyslového pivovaru - ty snad jako jediné jsou dostupné, c)historických pivovarnických technologií, d)z domácího vaření piva (homebrewing). V požadavcích na informace z pivního oboru nejsem skromný.Leotard 21. 3. 2010, 17:58 (UTC)

Seznam představitelů Nizozemska

Chtěl bych zde otevřít diskuzi na téma Seznamy představitelů XY. Momentálně jsem ve sporu s vbhubeny ohledně podoby stránky Seznam představitelů Nizozemska. V ní pan vbhubeny nechce akceptovat představitele Nizozemska pmezi lety 1581-1815 pro panovníky a před obdobím 1945 pro premiéry. Nabízí se tedy otázka, jak strukturovat tyto články. Mělo by se jednat o souhr všech historických představitelů (tedy panovníků, potažmo premiérů) dané země, či jen o přehled současných přestavitelů (tj. panovník, premiér, vláda, europoslanci?)? Bereme v potaz název článku Seznam představitelů státu/země. Za případné názory děkuji. --Silesianus 20. 3. 2010, 09:04 (UTC) Ještě bych si dovolil podotknout, že v současné době se jedná o historický přehled hlav státu + někdy i premiérů - vizte Seznam představitelů Česka, Seznam představitelů českého státu, Seznam představitelů Německa, Seznam představitelů Sovětského svazu, Seznam představitelů Jugoslávie --Silesianus 20. 3. 2010, 09:09 (UTC)

Současný název článku je tak obecný, že by v něm měly být uvedeny všechny hlavy Nizozemska od počátku. Premiéři tam nepatří, pro ně by se měl založit další seznam a ministry bych tam už vůbec nedával (v budoucnu mohou vzniknout články o jednotlivých vládách). Jirka O. 20. 3. 2010, 10:35 (UTC)

Právě proto, že se jedná o obecný název "představitel", tak se pod něj mohou umístit jak panovníci, tak i presidenti a ministři. Název článku je generován automaticky z odkazu na {{infobox stát}} a spadají pod ní jak premiéři tak i panovníci a presidenti. Nezbývá tedy nic jiného než článek koncipovat tímto způsobem. Lepší by bylo, kdyby se užil méně obecný název, aby nedocházelo k podobným nedorozumnění, kdy si každý může představit pod názvem představitel vyšší i nižží hierarchie představitelů. Spíše, než vést diskusi na téma "představitel" by bylo rozumnější tento termín vůbec nepoužívat a ze {{Infobox stát}} odkazovat přímo na Seznam panovníků, když se jedná o monarchii, seznam prezidentů, když se jedná o republiku apod.--Vbhubeny 20. 3. 2010, 15:18 (UTC)

Podle úzu zde zavedeného je pod termínem "představitel" míněna hlava státu. Netvrdím, že je to šikovné, ale zatím to tak vždy bylo. Chcete-li to změnit, pak tedy všude a systémově, zatím je třeba váš seznam sjednotit a napasovat na systém, který je obvyklý. Jirka O. 20. 3. 2010, 15:37 (UTC)

Nevím, proč by si Česko mělo zavádět jiný "úz", než Německo, Anglie, Francie, Itálie, Dánsko, Nizozemsko, Belgie apod., kde s prezidenta odkazují na seznam prezidentů a z panovníka na seznam panovníků a z premiéra na seznam premiérů. Zachovejte si svůj úz, já se přizpůsobím ostatním zemím a udělám pro Nizozemsko vlastní šablonu Infobox Nizozemsko bez zavádějícícho termínu "představitel".--Vbhubeny 21. 3. 2010, 07:08 (UTC)

Vůbec jsem nepochopil, co chcete vlastně říci, ale pokud článek přejmenujete, bude to jedině dobře. Jirka O. 21. 3. 2010, 07:31 (UTC)

Jistě, v infoboxu země odkazuje jak prezident, tak předseda vlády na představitele, což je chyba infoboxu, která by se měla opravit přímo v infoboxu, jak jsem psal jinde. --Silesianus 21. 3. 2010, 09:19 (UTC)

Spíše by se z infoboxu mělo odkazovat na seznam představitelů v případě hlavy státu a na seznam premiérů v případě (zcela nečekaně :D) premiérů. Stát jako takový se vyvíjel, mnoho států si prošlo fází monarchie, republiky, nějaké té totalitky atd. Třeba v seznamu představitelů českého státu jsou zahrnuti jak panovníci českého knížectví, českého království, tak prezidenti Československa a Česka i "státní president" (neboli loutková postavička) Protektorátu Čechy a Morava. Nizozemsko si prošlo ještě neklidnějším obdobím - máme zde Sjednocené provincie - z počátku vpodstatě republika (oligarchie?), která se přeměnila na království, poté Batávská republika, bonapartovské království, poté Sjednocené nizozemské království, které trvá s lehkými obměnami až dodnes. Seznam panovníků diskvalifikuje prezidenty, případně jiné zástupné hlavy státu. --Silesianus 20. 3. 2010, 15:49 (UTC)

@Vbhubeny: Hlavně ty zvraty má každý stát, dokonce i ta konzervativní Anglie má svého Cromwella :-) Obecné seznamy, které jdou napříč stoletími, jsou potřeba, chcete-li tam mít jen krále, premiéry atd., je třeba článek 1) přejmenovat, 2) rozdělit. Jirka O. 20. 3. 2010, 15:56 (UTC)

(Ne)legální kopie Wikipedie?

Při letmém hledání hesel přes Google jsem narazil na datová "zrcadla" obsahu Wikipedie. Považuji to za závažný problém, zvláště pro budoucnost. Dle mého názoru si tím servery (portály) vylepšují hodnocení ve vyhledávačích tím, že přidávají datový obsah kvůli rozšíření struktury. Zkuste si např. zadat můj nick pro Wikipedii: http://www.google.cz/search?hl=cs&q=liborX+wikipedia Překvapilo mě, že mnoho webů je právě polských LiborX 20. 3. 2010, 23:36 (UTC)

Vzhledem k tomu, že to na každé stránce píše Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/bla,bla“, tak licenčně je to v pořádku. Jinak jsem si všiml, že za tímto problémem stojí v některých případech také špatně napsaná extenze do nějakého redakčního systému, která místo naincludování jednoho článku duplikuje celý obsah Wikipedie. Jednou jsem se kvůli tomu dohadoval se správcem jednoho portálu, ale ten ani nevěděl, o čem mluvím a zjevně mu to bylo jedno. Ale mimochodem si myslím, že vyhledávací algoritmy nejsou blbé a rychle si spočítají, jak se věci mají a že se jedná vlastně jen o kopii. — Jagro 20. 3. 2010, 23:46 (UTC)

No, zkuste si zadat do vyhledávače Seznam Medaile prince regenta Luitpolda a vyjede vám prvně wiki a pak už jen 8 (!!) mirorů mojí uživatelské stránky. --Silesianus 20. 3. 2010, 23:52 (UTC)

Přidal bych web http://encyklopedie.divoch.info/
Častým problémem těchto mirrorů je zastaralost dat a nezvládání některých odkazů (zejména interních mezi jazyky a projekty); viděl jsem i „husté“ přidávání kontextových reklam, které činilo text nečitelným :-(… --Gumruch 21. 3. 2010, 17:37 (UTC)

S čímž však my nic nenaděláme, protože licence je dodržena… S tímhle si musí holt poradit vyhledávače a čtenář, jestli dá přednost originálu, nebo obrazu plnému reklam, nefunkčností atd. — Jagro 21. 3. 2010, 19:45 (UTC)

Vizte en:Wikipedia:Mirrors and forks.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 22. 3. 2010, 00:08 (UTC)

Problémem jsou však i uživatelské stránky. Já jí mám (nedobrovolně) na více než osmi mirrorech stejně jako Silesianus. --kuvaly|d|p| 23. 3. 2010, 17:37 (UTC)

Navigační hvězdy

Wikipedista Kyknos přidal kategorii Navigační hvězdy [17] ke 26 hvězdám. Mě se to silně nelíbí, jednak to není na žádné jiné wikipedii, na české wikipedii nevidím článek co to navigační hvězda je, či jejich seznam. To že to na jiné wikipedii není, nebere jako argument. Na en je poměrně hezký článek en:Navigational stars, a to by měla být cesta i u nás, přeci to je o něčem jiném, než o fyzické hvězdě. navíc na de je poznámka, že v různých příručkách se počet navigačních hvězd udává od 50 do 200.--Mirek256 21. 3. 2010, 09:25 (UTC)

To, že to na žádné jiné wiki není, není argument ;-). Kategorie proč ne? Jen mi tam chybí Slunce jakožto hlavní navigační hvězda ve dne :D --Silesianus 21. 3. 2010, 09:35 (UTC)

.Koukám, že jste ráno snídal vtipnou kaši.-:)))--Mirek256 21. 3. 2010, 09:37 (UTC)

Nesnídám. Ale DMN je tato kategorie užitečná, jen je potřeba vytvořit onen článek Navigační hvězdy a kategorii doplnit. --Silesianus 21. 3. 2010, 09:39 (UTC)

Proč bychom se měli doslova řídit tím, co není na jiných wikipediích? To jako články o českých, moravských, slezských reáliích přestaneme psát, protože na jiných wiki nejsou?Leotard 21. 3. 2010, 09:45 (UTC)

Na článku se pracuje. Argumentaci uživatele Mirek256 (údajnou nefyzičnost navigační hvězdy a zejména pak související ad hominem argumentaci v mé diskusi) nechápu a tudíž neřeším. --Kyknos 21. 3. 2010, 12:04 (UTC)

Co mě fascinovalo a nepřestává fascinovat, je to, že Češi nemůžou převzít to, co se jinde osvědčilo, ale vše musí mít extra, podle nich lepší a jiné. Nikde jinde to nemají, tak mi to musíme mít snad schválně. A tím nemyslím jen wikipedii. Nedají se srovnávat vesnice a astronomie. V tom druhém bychom to mohli udělat klidně podle velkých wikipedií, a nemuseli bychom zavádět žádné novinky, které jsou jen u nás. --Mirek256 21. 3. 2010, 13:25 (UTC)

Co mě fascinuje a nepřestává fascinovat, je to, že Češi se ve všem pořád musí opičit. Ti tohle takhle nemají, tak to nebudem mít ani my! A hotovo. Proč bychom to proboha museli dělat podle jiných velkých wiki? Co vám přesně na té kategorii tolik vadí? Že je užitečná? Nebo proto, že na tom není anglický odznáček? --Silesianus 21. 3. 2010, 13:38 (UTC)

Na en či de by se s Vámi na toto téma ani nikdo nebavil, a Češi se zrovna neopičí. Ztrátka musíte asi principu mít jiný názor, když se řekne, že tráva je zelená, tak podle vás bude modrá.--Mirek256 21. 3. 2010, 15:55 (UTC)

Mohl byste konečně přednést nějaký argument, proč tuto kategorii hodláte odstranit? --Silesianus 21. 3. 2010, 17:53 (UTC)

Souhlasím s tím, že by nejdřív měl být alespoň krátký článek, z kterého půjde poznat, o co jde. --Tchoř 21. 3. 2010, 14:42 (UTC)

Mně se to líbí, jak jsem již poznamenal na v původní minidiskusi.--Ben Skála 21. 3. 2010, 17:25 (UTC)

Komerční propagace ženšenu (a odkazy na komerční stránky obecně)

Poslední odstavec sekce Použití v článku ženšen pravý považuji za přinejmenším problematicky ozdrojovaný, neboť jako zdroj je použit e-shop prodávající ženšen. Vzhledem k autorství problematické pasáže žádám nějakého místního botanika či farmakologa, aby se na to podíval. Farmakologie není můj obor a s autorem vedu již několik sporů o obsah, nechci to tedy řešit sám. Díky. --Kyknos 21. 3. 2010, 12:18 (UTC)

Zároveň se chci zeptat, kde najdu přesná pravidla pro zacházení s komerčními stránkami (jako zdroje či odkazy). --Kyknos 21. 3. 2010, 12:18 (UTC)

Myslím, že tady jde použít Wikipedie:CWN, promo odkazy jsou imho obecně zlem. V případě, že jde o promo spojené s jakoukoliv formou propagandy a šířením polopravd, tedy i s tvrzením o zázračných účincích nějaké byliny, lze je imho celkem bez obav smazat, uplatní se i Wikipedie:OV a Wikipedie:VZ.--Formol 21. 3. 2010, 18:09 (UTC)

No díky že sis všiml, že je na té stránce taky eshop a text z toho vycházející smazal. Já bych si ho tam ani nevšim. No ale i tak jsi mi pomohl, když vím, že sleduješ každou mojí editaci, to se pak ani nemusím hlídat. Osobně nemám pochybnosti o tom, že ženšen pravý, stejně jako mnoho jiných rostlin s čistícími účinky obsahuje saponiny, konkrétne Rb, případně že je to bylina s neobyčejnými účinky proti únavě a stresu, neb je to obecně poměrně dobře známo a znám je i z vlastní zkušenosti, ale seženu na to tedy lepší zdroj. Osobně si myslím, že vhodnější je smazání zdroje o kterém se zjistilo že je komerční a nahradit šablonou ^[zdroj?]. Jedna taková pasáž tam již je a brouzdám li dále googlem, pochází dle informací v ní obsažených zase z jiného eshopu. Ono těch stránek na webu bude vůbec docela poskrovnu, zvlášť v češtině. Toho sis ale zase nevšiml TY. Takže je to 1:1. Tím je to možné myslím uzavřít a neobtěžovat zbytečným plašením zbytek komunity.--DeeMusil 21. 3. 2010, 23:48 (UTC)

Pokud je nad oslavným odstavcem tvrdícím, že jde prakticky o panaceu, uvedena podstatně serióznějším zdrojem (např. Impakt faktor European Journal of Clinical Pharmacology je 2.497, nakonec ani Springer není zrovna tiskárnou v garáži,...) referovaná informace o neprokázanosti účinků, je mazání zcela na místě. Tvůj vlastní výzkum o tom, jak na tebe působí ženšen nebo třeba psí výkal přilepený na podrážce, na Wikipedii rozhodně nepatří. Více viz např. Wikipedie:VZ, obtěžováním je imho naopak vkládání pochybných informací z pochybných zdrojů.--Formol 22. 3. 2010, 21:39 (UTC)

Formole! Protestuji! Na Wikipedii do článku jsem dával řádný zdroj z Internetu (bohužel byl na stránce eshop, kterého jsem si nevšiml. Také souhlasím s mazáním, takže nevím, co řešíte. Zde v diskusi si mohu napsat v podstatě cokoliv. Nevšiml jsem si že bych svůj názor, který nazýváte vlastním výzkumem dával na Wikipedii, tedy do článku, takže místo ohánění se odkazy na pravidla byste se měl příště podívat co vlastně píšete, jestli to třeba není osobní útok. Takhle se zdá, že si nevidíte na klábosnici. Já to za přirovnání toho co jsem napsal zde v diskusi k psím výkalům považuji. Tímto skončila jakákoliv moje tolerance k Vám a myslím, že běžná omluva to nespraví.

A ještě k věci: To máme ono oblíbené nevědecky "vědecké" argumentování "neprokázaností" čehosi. Takže se tedy něco prokázalo, třeba že tam nejsou žádné účinky? Ne? Tak co to pak proboha dělá v encyklopedii? Nejvíc se vždycky nasměju, když líný vědec říká: "Svým výzkumem jsem NIC neprokázal" a aktivisté se tím pak ohání hlava nehlava.--DeeMusil 23. 3. 2010, 22:46 (UTC)

Takže po konzultaci se správci: Hlavně si dejte pozor, abyste do toho nešlápnul, neuklouz a neupad, případně nesněd... což by ovšem odpovídalo Vašemu stylu vyjadřování.--DeeMusil 23. 3. 2010, 23:08 (UTC)

Viz Wikipedie:CWN, Wikipedie:OV a Wikipedie:VZ, zkuste si to konečně přečíst a pochopit. Další komentář by byl pravdivý a výstižný, leč zbytečný a vzhledem k obsahu napadnutelný jako osobní útok (i když nechápu, co je na pojmech jako "vědecký analfabet" urážlivého; já sám jsem např. "lingvistický analfabet", "automobilistický analfabet" nebo třeba "teologický analfabet"..)--Formol 23. 3. 2010, 23:29 (UTC)

Chraňte si své analfabetismy a o druhých se pro jistotu vůbec nezmiňujte!--DeeMusil 25. 3. 2010, 09:32 (UTC)

Pokud něčí "analfabetizmus", zejména ve spojení s neglect syndromem, poškozuje Wikipedii, je zcela na místě si toho všímat a problém pojmenovat, bez ohledu na nějakou wikipolitickou korektnost. HOWGH!--Formol 25. 3. 2010, 10:08 (UTC)

Co se tím snažíte naznačit,Formole?!?--DeeMusil 25. 3. 2010, 12:30 (UTC)

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

Vyřizujte si to někde v soukromí. Nejlépe mimo Wikipedii, v krajním případě na diskusních stránkách wikipedisty. Ostatní to nezajímá. --Tchoř 25. 3. 2010, 12:38 (UTC)

TOC limit

Zdravím, chci se zeptat, co si myslíte o šabloně {{TOC limit}}? Na anglické verzi to již funguje bez problému, viz zde. Myslím si, že by to některým delším článkům celkem prospělo, především pak když obsah nebude na dvě roll stránky. Bylo mi řečeno, že k tomuto zavedení je potřeba správce, proto bych chtěl vědět, zda je šance to prosadit. --Draffix 21. 3. 2010, 21:29 (UTC)

Sledované články

Dá se někde zjistit, jestli jsou některé články nesledované, případně které stránky sleduje kolik wikipedistů? --Ladin 24. 3. 2010, 10:12 (UTC)

Speciální:Nesledované stránky --Tchoř 24. 3. 2010, 10:14 (UTC)

NO jo, ale to je jen pro správce.. --Silesianus 24. 3. 2010, 10:16 (UTC)

Má pravdu (hned jsem se odhlásil a vyzkoušel si to :-)), je škoda, že to registrovaní uživatelé nemohou prohlížet. Jirka O. 24. 3. 2010, 10:21 (UTC)

Aha, tak to je mi líto. Ono to každopádně moc užitečné není. Končí to u písmene E a i tak je tam 5000 stránek. Stačí tahle informace? --Tchoř 24. 3. 2010, 10:46 (UTC)

Jako informace to stačit musí, jestli to stačí pro údržbu wikipedie, to asi ne. Myslím že by to byla dost praktická věc. Například by někdo mohl soustředit se na stránky, které hlídá jeden, dva, prostě pár wikipedistů, kteří už třeba ani nemusí být aktivní.--Ladin 24. 3. 2010, 11:16 (UTC)

Myslím, že je momentálně efektivnější prostě sledovat poslední změny. --Tchoř 24. 3. 2010, 11:26 (UTC)

Bylo by to pěkné, ale snadno zneužitelné spammery. --G3ron1mo 24. 3. 2010, 11:34 (UTC)

Mnohem efektivnější než sledovat poslední změny nebo "hlídat" jednotlivé články je sledovat změny z nějakého širšího okruhu který mě zajímá. Třeba pomocí portálů a portálových šablon. Např. pokud někoho zajímá USA , může zde vidět změny až za 30 posledních dní. Možnosti portálů jsou v tomto široké, ale chtělo by to především systematičnost a důslednost při vkládání portálových šablon. --Jowe 24. 3. 2010, 11:59 (UTC)

Bohužel portálové šablony v článcích jsou viditelné a odkazovat čtenáře na stránku, kde je při dnes běžném širokoúhlém displeji bílý nadpis na bílém pozadí, a kazit tím pověst Wikipedie, to nepokládám za nejlepší nápad. Bohužel pro portály nejsou žádná pravidla, takže vznikají graficky nestřídmé hrůzy, je docela možné, že výběr článků na které je na portálové straně reklama, je silně zaujatý. Nepokládám za vhodné doporučovat čtenáři jmenný prostor, ve kterém vládne anarchie a který za kvalitou wikipedie zaostává. --Tchoř 24. 3. 2010, 13:05 (UTC)

Grafická podoba portálových šablon a umístění v článcích se mi také nelíbí. A samozřejmě jsou portály dobré, horší a špatné. Stejně jako články na Wikipedii. Tato diskuse ale je především o efektivním sledování změn v článcích. A k tomuto jsem se i vyjadřoval zde. --Jowe 24. 3. 2010, 13:17 (UTC)

Jako kolovrátek... holt si možná budeš muset dát tu práci jako já, když jsem si dával do sledovaných všechna česká města (s výjimkou Prahy a Brna). JAn 24. 3. 2010, 13:42 (UTC)

To myslíš vážně Jane ?  :-) Čas se dá využít smysluplněji... --Jowe 24. 3. 2010, 13:56 (UTC)

Od té doby, co nám vývojáři zprovoznili Speciální:Sledované stránky/raw, to nemusí znamenat desítky hodin klikání na „sledovat“ u jednotlivých článků. Takhle jsem si přidal do sledovaných všechny stránky od 1. leden do 31. prosinec a roky od nevímkolik po nevímkolik, abych mohl hlídat přidávání nevýznamných osob do výročí. --Milda 24. 3. 2010, 15:31 (UTC)

Mě nevyhovuje mít v jedné skupině sledovaných články ze všech oborů. Já se raději snažím hledat jiná řešení. Například u tebou zmiňovaných dnů bych použil tento odkaz a pro roky zase tento, které bych si uložil mezi oblíbené. --Jowe 24. 3. 2010, 16:43 (UTC)

I to můžeš řešit bez toho, že bys něco cpal do článků, můžeš si vyrobit stránku Wikipedista:Jowe/Sleduji dny, kam si uděláš seznam a pak použiješ související změny. Takových stránek si můžeš vyrobit kolik chceš, nijak tím nezasáhneš do článků. Takže například pokud si někdo bude Wikipedii stahovat, aby si ji upravil po svém, tak mu tam taková věc nebude překážet.--Tchoř 24. 3. 2010, 17:01 (UTC)

Tak to samozřejmě můžu, ale neumím si představit vytváření seznamu s desetitisíci položkami kam se taky doufám jednou dostaneme. Portály a portálové šablony tu máme, nevypadá to že by mělo podporu jejich rušení, tak proč to nevyužívat i k jiným věcem. Aspoň že články z některých portálů jsou pokryty portálovými šablonami téměř kompletně a dá se to někde dobře využívat. Třeba u portálu Lední hokej. --Jowe 24. 3. 2010, 20:52 (UTC)

Rozstrkat šablonu do desetitisíců článků je snad méně práce, než vytvořit seznam? Zvlášť, když seznam lze vytvořit jednoduchou editací seznamu, který dodá Jannem zmíněné udělátko? --Tchoř 25. 3. 2010, 00:05 (UTC)

Změny článků v kategorii, i ve vnořených podkategoriiích, lze hlídat i tímhle, pro česká města s takovýmhle výsledkem. --Jann 24. 3. 2010, 19:18 (UTC)

No nevím jestli by mě tenhle výsledek kerý mi vyplivne články Bedřich Smetana a Matějská pouť byl k něčemu. --Jowe 24. 3. 2010, 20:52 (UTC)

Tenhle nástroj umí vytáhnout počet sledujících, pokud je jich alespoň třicet. --78.108.106.253 24. 3. 2010, 21:21 (UTC)

Hm, vzhledem k tomu, že Česko sleduje 73 lidí a Německo 35, tak to nebude v našich končinách moc použitelné :( --Ben Skála 24. 3. 2010, 22:03 (UTC)

Škoda, že nefunguje ten nástroj, na který upozornil Tchoř - :Speciální:Nesledované stránky, nebo snad částečně funguje jenom pro správce. Pokud je po písmeno E 5 tisíc nehlídaných stránek, může být na wiki třeba 30 tisíc nehlídaných. --Ladin 25. 3. 2010, 07:39 (UTC)

Což takhle zprovoznit tuhle utilitku také pro wikipedisty, zařazené ve skupině Wikipedie:Automatičtí strážci? U nich snad nehrozí vandalismus nesledovaných stránek. --Silesianus 25. 3. 2010, 09:21 (UTC)

To už mne taky napadlo, jen netuším, zda to jde. Pokud ano, byl bych pro. Jirka O. 25. 3. 2010, 10:23 (UTC)

Z uvedeného seznamu nesledovaných stránek sice zjistíte, které stránky formálně nesleduje vůbec nikdo, ale u komplementární množiny nevíte, které stránky sleduje jeden, dva, pět, deset uživatelů a jestli to jsou uživatelé aktivní, na wikidovolené nebo projekt opustili. I krátkodobá wikidovolená jediného sledujícího uživatele může znamenat, že stránku nikdo ve skutečnosti nesleduje, protože při frekvenci editací na české Wikipedii i při nastavení days=0 vidíte ve sledovaných stránkách změny jen za necelé 4 dny. Zároveň stačí, aby si kdokoliv zřídil loutkový účet a v něm přidal do sledovaných všechny stránky v hlavním jmenném prostoru a seznam je pro patrolování encyklopedie k ničemu. Z tohoto důvodu si myslím, že je zbytečné rozšiřovat počet uživatelů, kteří k seznamu mají přístup, protože spoléhání se na něj může vést k přehnanému optimismu a falešnému pocitu bezpečí. --Milda 27. 3. 2010, 13:08 (UTC)

No ale neuškodilo by mít o tom přehled, optimismus ani falešný pocit bezpečí nehrozí, vandalizují se i stránky, které mají 20+ "sledovatelů". Vandalizovat se nepřestane, ani když rozšíříme počet uživatelů seznamu o nesledovaných stránkách, ale vidím větší prospěch v tom, když tento seznam bude šířeji zpřístupněn než v tom, když k němu má přístup 25 lidí. --Silesianus 27. 3. 2010, 13:13 (UTC)

Problém je v tom, že tomuto seznamu stačí pouhé jedno zkopírování všech stránek do watchlistu a jeho použitelnost se stane nulovou. Proto je ponecháván přístup k němu pouze tak malému počtu uživatelů. Jinak to zpřístupnění by se muselo řešit přes vývojáře zásahem do konfigurace naší MediaWiki.— Jagro 1. 4. 2010, 08:43 (UTC)

Wikimania Scholarships

The call for applications for Wikimania Scholarships to attend Wikimania 2010 in Gdansk, Poland (July 9-11) is now open. The Wikimedia Foundation offers Scholarships to pay for selected individuals' round trip travel, accommodations, and registration at the conference. To apply, visit the Wikimania 2010 scholarships information page, click the secure link available there, and fill out the form to apply. For additional information, please visit the Scholarships information and FAQ pages:

• Scholarships
• Scholarships FAQ

Yours very truly, Cary Bass
Volunteer Coordinator
Wikimedia Foundation

Nové šablony bez předchozího projednání

TJ Ryba vytvořil některé nové šablony (Šablona:biskup, Šablona:Posloupnost papežové) a bez jakékoliv předchozí diskuse je začal zavádět do praxe. Je to dost velký zásah do velkého množství článků, takže mi nepřijde dobré takhle postupovat. Mně osobně se například tyto nové šablony vůbec nelíbí. Šablona:Posloupnost, která se v těchto případech používala předtím, mi přijde daleko vkusnější, přehlednější a vhodnější do encyklopedie. Byl bych pro to, aby než se věc prodiskutuje, bylo od zavádění těchto šablon do článků upuštěno. Jaký mají ostatní názor na zavádění takovýchto velmi viditelných změn do wikipedie bez předchozí diskuse? Díky. --bab_dz 26. 3. 2010, 21:13 (UTC)

Nerad bych se ozval jako potrefená husa, jen na vysvetlenou. Vycházel jsem pouze z jiných jazykoých verzi wikipedie, kde se to bežně vyskytuje, taže bych toneviděl jako nějaký velký zásah do úzu. Navic se podobná šablona da vhodně kombinovat se šablonou "Panovník" (pokud měl dotyčný funkcí více, což se občas stávalo), ale neni s ní shodná, což je v případě mnoha zejm. současných biskupů výhodné (ve středověku naopak většina biskupů panovníky nebo alespoň suzerény byla). Co se týče estetického názoru, to je každého vec... rozhodne plati zasada "non est disputandum", a zatím jste jediný, komu se to nelíbí. Šablony, které jsou široké stejně jako stránka maji oproti klasické šabloně výhodu v tom, ze delší jména neskončí na 3-5 řádcích. Rozhodně díky za podnět, abych se zařazováním šablon přestal, aspoň budu mít více času na něco užitečného. ZAtím Vás zdravím TJ Ryba 26. 3. 2010, 21:30 (UTC)

Jen si říkám, jestli se to netluče s tímto:

Aby se cenná práce nedublovala. Zdraví.--Nadkachna 26. 3. 2010, 21:48 (UTC)

Co se týče nově založených šablon, tak dost dobře nechápu, proč, když už tedy chcete volit tento typ, nevyužíváte šablonu panovník, která je díky svým parametrům plně kompatibilní. U jednotlivých dílčích šablon panovníků navíc probíhá přesně opačný postup, kdy se jednotlivé šablony mažou, neb jsou plně nahraditelné (tj. jako tyto dvě). Kromě toho je šablona pro posloupnost papežů jasnou duplicitou k existujícímu navboxu. --Faigl.ladislav _slova^činy 26. 3. 2010, 22:14 (UTC)

Ad posloupnost u papežů - s navboxem se to netluče, než někdo najde 1 papeže z těch 265, co tam jsou v navboxu, chvilku to trvá (obzvláště když se to hledá bez CTRL+F že..). Proto je posloupnost výhodou. Ale pozor, Šablona:infobox Papež již má tyto údaje z posloupnosti zapracovány, proto je vhodné mít v článcích o papežích dvojici infobox + navbox. --Silesianus 27. 3. 2010, 09:20 (UTC)

Ad TJ Ryba. Až budeme nějak domluveni na nahrazování, klidně s tím i pomůžu. Teď ale vidím hned několik problémů. Viz článek Benedikt XVI., kam jste šablony vložil. Šablona:Biskup podle mě určitě není použitelná pro tituly jako Děkan kolegia kardinálů a už vůbec ne pro Prefekt Kongregace pro nauku víry. Co mi na tom přijde nejvíc uhozené je ta fotka toho biretu (pokrývky hlavy). To přeci není žádný znak Prefekta ani Děkana kolegia. Navíc když se na to najede myší, tak se ukáže "Znak z období konce vlády". To už je dvojnásobná hloupost, protože Prefekt není žádný panovník, zrovna tak biskup. Jako vláda se označuje období jediného biskupa, a to papeže. Mám za to, že tam je to také kvůli tomu, že je zároveň hlavou státu. U ostatních biskupů je to nesmysl, tuplem u těch světících. I kdyby tohle bylo správné, tak mi nepřijde hezké, že se tam ten znak bude vždycky dvakrát opakovat. Biskupové si své znaky zpravidla nemění. U těch panovníků to určitý smysl má, i když většinou je to taky duplicita, ale u biskupů... Když se to ale nějak pěkně zpracuje, v zásadě souhlasím s tím, že pro biskupy lze udělat zvláštní šablonu, protože mají ten svůj znak, který do obecné šablony pro posloupnosti nejde dát. Šablonu Panovník považuji na rozdíl od Faigla.ladislava za nepoužitelnou z důvodů, které jsem zmínil výše – popisů u těch obrázků.
Jinak za užitečnější postup bych pro příště viděl postupovat nějak tak, jako když se zaváděl infobox světce. Viz Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Křesťanství/Infoboxy. Váš návrh by se hodil do Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Křesťanství/Šablony.
K navboxu – ten považuji za výborný a myslím, že s tématem šablon nijak nesouvisí.
Mohl byste kdyžtak dát odkazy na ty šablony na cizích wiki, kde jste se inspiroval?--bab_dz 27. 3. 2010, 15:02 (UTC)

Prosím o nestráné posouzení problému

Střed názorů, vandalismus nebo neznalost? Doporučuji přečíst celou i když dlouhou diskuzi. Uvítal bych i názor administrátorů a jejich případný zásah proti vandalismu . http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:%C4%8Cesk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD . --Otakarus 21. 3. 2010, 21:29 (UTC)

Řeknu vám k tomu toto, oba dva se snažíte podchytit stav Moravského markrabství a Království českého od roku řekněme 1198 až do roku 1918. Což jak uznáte sami není zrovna možné. Tak například kniha Přemyslovci. Budování českého státu od Sommera, Třeštíka, Žemličky na str. 296 praví Přemysl (I. Otakar, český král) i Vladislav (Jindřich, moravský markrabě), nyní spojenci v taktickém úsilí o dědičnou vládu svých rodin, chápali Moravu jako nedílnou součást království Čech (regnum Boemie), v němž byl král hierarchicky nadřazen markraběti. Jiný stav věcí mohl následovat po roce 1306, 1348, 1867 atd. Je proto nemožné určit celkovou podřizenost Moravy, neboť ta se v průběhu času měnila. Měly by se (když už) projednávat jednotlivé časové etapy a pokud možno v přehlednější a lépe strukturované diskuzi. --Silesianus 27. 3. 2010, 18:45 (UTC)

Ano to je určitě pravda a až najdu čas rád bych se tomu zavěnoval.Ovšem zdejší problém spočívá v Kirkově odmítaní důsledně rozlišovat časově proměnost tohoto pojmu a jeho významu. Já jsem nikdy netvrdil, že se stav později neměnil a souhlasím s mnoha jeho myšelenkami jenž je potřeba jen dobře časově zařadit ! Otakarus 27. 3. 2010, 19:12 (UTC)

Deník (deník)

Ve snaze odstranit přesměrování na rozcestník Deník jsem narazil na toto: v rozcestníku je odkaz na článek Deník (noviny) ve smyslu Deník (noviny) – denně vycházející periodikum. Odkaz ale veden na článek Deník (noviny), který se týká konkrétní tiskoviny. Tento "Deník" ale pod názvem Deník nevychází, je to vždycky Nymburský deník apod. Server je Deník.cz. jak toto rozplést? Díky za návrhy--Gampe 28. 3. 2010, 06:35 (UTC)

V tom případě je asi vhodné přesunout článek na Nymburský deník. --Kyknos 28. 3. 2010, 09:09 (UTC)

To asi nebude to pravé řešení, protože těch regionálních deníků je odhadem 70. --Gampe 28. 3. 2010, 09:21 (UTC)

Do rozcestníku dát dva odkazy - 1. na Deník (noviny) = jedny z českých novin a 2. Deník = denně vycházející noviny. A možná v článku Deník (noviny) odkázat šablonou „Různé významy“ na článek Noviny. --Jann 28. 3. 2010, 10:55 (UTC)

To už je lepší, to mě taky napadlo. Jen si nejsem jist, jak smysluplně a jednoznačně odlišit deník (noviny) - obecně a Deník (noviny) - konkrétní noviny. --Gampe 28. 3. 2010, 13:24 (UTC)

Co Deník (noviny Vltava-Labe-Press) nebo jen Deník (Vltava-Labe-Press)? Má to ale nevýhodu časově omezené platnosti rozlišovače, pokud by v budoucnu došlo k přejmenování vydavatelství nebo změně vydavatele. --Milda 28. 3. 2010, 13:56 (UTC)

I toto mě napadlo, ale přišlo mi to příliš kostrbaté. Ale protože to má už dva hlasy provedu takto. Dík! --Gampe 28. 3. 2010, 14:08 (UTC)

Já jsem teda myslel mít hesla Deník (noviny) a Noviny, na obě odkázat z rozcestníku a ještě šablonou na druhé z prvního. --Jann 28. 3. 2010, 18:53 (UTC)

Homofobie není pejorativum

V poslední době existuje snaha některých editorů do článku Homofobie protlačit šablonu pejorativum. Rád bych se komunity zeptal na to, proč má Wikipedie čerpat z názoru některých editorů jen proto, že se jim tento pojem nelíbí, a dovolit jim článek revertovat (http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Homofobie&curid=230262&action=history) a nikoliv z nezávislého odborného zdrojů jako je Ústav pro jazyk český při Akademii věd ČR a jím vydaný slovník neologismů Nová slova v češtině 2, které jednoznačně uvádějí, že jde o neutrální pojem? Navíc se jedná o široce a běžně používaný odborný pojem: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/homofobie --Destinero 28. 3. 2010, 14:44 (UTC)

"Komunita" by si měla dát především pozor na snahu tuto kategorii odstranit zcela bez důvodu. Tato kategorizace je v článku již delší dobu, je řádně doložena zdrojem, takže není pochyb o tom, že hypotéza o "názorech některých editorů" předkládaná Destinerem se nezakládá na pravdivých informacích. Stejně tak Destinero uvádí čitatele v omyl, když opakovaně (viz předchozí diskuse) uvádí, že ten či onen slovník "jednoznačně uvádí". Potíž je v tom, že uvedený zdroj zpravidla neuvádí o neutralitě či pejorativnosti slova homofobie nic, pouze některé zdroje uvádějí pejorativní význam.

Diskuse se vede již nějakou dobu u článku Homofobie, není tedy důvod ji vést ještě i zde, navrhuji zájemcům pokračovat tam.--DeeMusil 28. 3. 2010, 16:59 (UTC)

Vy ale žádnou diskusi nevedete. Veškeré racionální argumenty odmítáte a drze revertujete kvalitatnivní změny článku jako vandalismus. Pokud se to ještě jednou stane, budete nahlášen na nástěnce správců a v souladu s pravidly projektu vás čekají sankce. --Destinero 29. 3. 2010, 07:02 (UTC)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:Homofobie#Ponechání_kategorie_Pejorativa -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) DeeMusil (diskuse • příspěvky)

Ano, z toho je patrné, že vy, Dezidor a Šjů se stavíte své tvrzení o výhradně pejorativním pojmu na vodě. Ostatně je to celkem logické - homofogie je reálně existující jev, který nemá jiného pojmenování. Předstírání, že takový jev neexituje, což je ekvivalentní k tvrzení, že jde výhradně o pejorativum, je prosazováním vlastního hrubého POV.--Formol 29. 3. 2010, 10:19 (UTC)

Vzhledem k absurditě kategorie pejorativa (a přitom okrajovosti) a k malé naději na dohodu bych navrhoval kategorii pejorativa rozdělit na dvě podkategorie: Kategorie:Striktní pejorativa, tedy slova, která se v jiném než pejorativním významu nepoužívají (kam by mohly patřit např. pojmy idiot, debil, imbecil, kurva,... ), a Kategorie:Slova použitelná jako pejorativa, tedy slova, která jsou pejorativní v závislosti na kontextu, a slova, která označují v podstatě negativné jev (např. homofobie, islamofobie, pseudověda, po zvážení i např. komanč)--Formol 29. 3. 2010, 10:19 (UTC)

Pokud je mi známo, pojmy idiot, debil a imbecil se používají v lékařství pro označení pacientů s mentálním postižením... --Silesianus 29. 3. 2010, 11:08 (UTC)

Nepoužívají, právě pro své negativní konotace byly nahrazeny pojmy lehká, střední a těžká mentální retardace. V současné době jsou používány již jen zřídka, vesměs ze setrvačnosti. Pokusím se sehnat zdroje a doplnit o to příslušné články.--Formol 29. 3. 2010, 11:22 (UTC)

Obávám se, že se hádky přesunou často k tomu, ke které podkategorii slovo patří. "Použitelné jako pejorativum" je v podstatě každé slovo - např. slovo manažer nebo dokonce kravaťák se v mém okolí používá jako ošklivá nadávka. No a slova typu idiot, která jsou historicky odbornými termíny a dnes jsou v tomto kontextu již překonaná představují další problém. Starší knihy nikdo nepřepíše, takže označit je za "striktní pejorativa" je zavádějící. Osobně si myslím, že tato kategorie je neencyklopedická a z principu konfliktní a patří do wikislovníku. --Kyknos 29. 3. 2010, 11:21 (UTC)

Souhlasím s tím, že kategorie na Wikipedii nepatří. Již jednou prošla HoSem (pravda s hodně pochybným výsledkem), takže se pokouším vymyslet cestu nejmenšího zla, i když je hodně vyumělkovaná. Pokud by však byla dostatečná vůle kategorii smazat, jsem rozhodně pro.--Formol 29. 3. 2010, 11:30 (UTC)

Jelikož HoS je rok a půl starý, můžete to dát na DoS. Vaše argumenty jsou docela závažné. --Silesianus 29. 3. 2010, 11:33 (UTC)

Vzhledem k tomu, co platí o DoS/AfD, tak bych se ani nedivil, kdyby to tam smazáno bylo. --Dezidor 29. 3. 2010, 11:48 (UTC)

S tím nelze než souhlasit. --Silesianus 29. 3. 2010, 12:00 (UTC)

Po přečtení diskuse bych také řekl, že DoS by byla zcela na místě.--Nadkachna 29. 3. 2010, 11:47 (UTC)

Protože jsem měl odpoledne poněkud naspěch, DoS jsem vyvolal až teď.--Formol 29. 3. 2010, 19:32 (UTC)

Forma rozcestníků

Všil jsem si, že spousta (možná drtivá většina) rozcestníků nesplňuje doporučovaný vzhled a styl. Zejména velká/malá písmena na začátku a interpunkci na konci položek seznamu. Předpokládám, že něco by šlo jednoduše opravit botem, něco už složitěji a něco se vyplatí asi dělat ručně. Těch rozcestníků je hromada, takže otázka zní: Co s tím? --G3ron1mo 29. 3. 2010, 10:03 (UTC)

Ono mnoho rozcestníků ani nesplňuje to k čemu mají rozcestníky sloužit. Což mi přijde jako větší problém. --Jowe 29. 3. 2010, 10:58 (UTC)

Nepřesnost v článku Terryho Foxe?

Upozorňuji na možnou nepřesnost. --Zacatecnik 31. 3. 2010, 06:58 (UTC)