Gótské písmo
| Gótské písmo | |
|---|---|
 | |
| Typ | Abeceda |
| Mluvené jazyky | Gótština |
| Časové období | ~350 n. l. – 6. stol. |
| Předchůdce | |
| Rozsah unicode | U+10B00–U+10B3F |
| ISO 15924 | Goth |
| Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode. | |
Gótské písmo je písmo určené k zápisu gótštiny. Ve čtvrtém století jej vytvořil misionář Wulfila (či též Ulfilas) pro překlad Bible. Jedná se o derivát řecké alfabety, doplněný o několik dalších znaků: F, R a S z latinky, runové jera: ᛃ /j/ a uruz: ᚢ /u/ a 𐍈 (čti ƕair) /ƕ, hw/ kvůli přesnějšímu fonetickému rozlišení.
Wulfila se záměrně vyhnul použití runového zápisu, ačkoli se v té době pro zápis germánských jazyků běžně používal germánský futhark prostý. Obával se totiž spojování futharku s tehdejším germánským pohanstvím. Alfabeta se jevila jako lepší volba, a to i z důvodu toho, že usnadňovala komunikaci se zbytkem východní Evropy, které dominovala řecko-římská kultura.
Gótské písmo je známo především díky dílu Codex Argenteus („Stříbrná Bible“, 6. století), manuskriptové kopie výše zmíněného Wulfilova překladu Bible.
Tabulka písmen
| Písmeno | Přepis | Srovnání | Gótský název | Příbuzná runa | IPA | Číslo | XML | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
𐌰 | a | Α alfa | aza < ans („bůh“) nebo asks („prach“) | ansuz | /a, aː/ | 1 | 𐌰 |
|
𐌱 | b | Β beta | bercna < bairka („bříza“) | berkana | /b, β/ | 2 | 𐌱 |
|
𐌲 | g | Γ gama | geuua < giba („dar“) | gebo | /ɡ, ŋ/ | 3 | 𐌲 |
|
𐌳 | d | Δ delta | daaz < dags („den“) | dagaz | /d, ð/ | 4 | 𐌳 |
|
𐌴 | e | Ε epsilon | eyz < aiƕs („kůň“) nebo („tis“) | eihwaz | /e, eː/ | 5 | 𐌴 |
|
𐌵 | q | Π pí | quetra < qairþra (?) nebo quairna („mlýnský kámen“) | pertho | /kʷ/ | 6 | 𐌵 |
|
𐌶 | z | Ζ zéta | ezec < ezec (?) | algiz | /z/ | 7 | 𐌶 |
|
𐌷 | h | Η éta | haal < hagal or hagls (pozdrav) | hagalaz | /h, x/ | 8 | 𐌷 |
|
𐌸 | þ, th | Θ théta | thyth < þiuþ („dobrý“) nebo þaurnus („trn“) | thurisaz | /θ/ | 9 | 𐌸 |
|
𐌹 | i | Ι ióta | iiz < eis („led“) | isa | /i, iː/ | 10 | 𐌹 |
|
𐌺 | k | Κ kappa | chozma < kusma nebo kōnja („míza“) | kaunaz | /k/ | 20 | 𐌺 |
|
𐌻 | l | Λ lambda | laaz < lagus („moře“, „jezero“) | laguz | /l/ | 30 | 𐌻 |
|
𐌼 | m | Μ mí | manna < manna („muž“) | mannaz | /m/ | 40 | 𐌼 |
|
𐌽 | n | Ν ný | noicz < nauþs („potřeba“) | nauthiz | /n/ | 50 | 𐌽 |
|
𐌾 | j | ᛃ jera | gaar < jēr („rok“) | jera | /j/ | 60 | 𐌾 |
|
𐌿 | u | ᚢ uruz | uraz < ūrus („pratur“) | uruz | /u, uː/ | 70 | 𐌿 |
|
𐍀 | p | Π pí | pertra < pairþa (?) | pertho | /p/ | 80 | 𐍀 |
|
𐍁 | Ϙ koppa | 90 | 𐍁 | ||||
|
𐍂 | r | R, ᚱ raido | reda < raida („vůz“) | raido | /r/ | 100 | 𐍂 |
|
𐍃 | s | S, ᛊ sowulo | sugil < sauïl nebo sōjil („slunce“) | sowulo | /s/ | 200 | 𐍃 |
|
𐍄 | t | Τ tau | tyz < tius („Týr“) | teiwaz | /t/ | 300 | 𐍄 |
|
𐍅 | w | Υ ypsilon | uuinne < vinja („pastvina“) nebo vinna („bol“) | wunjo | /w, u, y/ | 400 | 𐍅 |
|
𐍆 | f | F, ᚠ Fehu | fe < faihu („skot“, „hojnost“) | fehu | /f/ | 500 | 𐍆 |
|
𐍇 | x | Χ chí | enguz < iggus nebo iggvs („Yngvi“) | inguz | /x, h/ | 600 | 𐍇 |
|
𐍈 | ƕ, hw | - | uuaer < ƕair („hrnec“) | /hʷ, xʷ, ʍ/ | 700 | 𐍈 | |
|
𐍉 | o | Ω omega, ᛟ othila | utal < ōþal („rodová půda“) | othila | /o, oː/ | 800 | 𐍉 |
|
𐍊 | Ϡ sampí | 900 | 𐍊 | ||||
Z této tabulky je jasně vidět, že vzorem gótskému písmo byla alfabeta. Znaky 𐍂 (R), 𐍃 (S) a 𐍆 (F) však zřejmě byly odvozeny z latinky, i když je možné, že byly převzaty z futharku, obdobně jako znaky 𐌿 a 𐌾 a možná i 𐍉.[1]
Po vzoru alfabety jsou písmena této abecedy užívána též jako číslice. Při tomto užití byla písmena buďto uzavřena mezi tečkami (•𐌹𐌱• = 12), nebo nad nimi byla vodorovná čárka (𐌹𐌱 = 12). Znaky 𐍁 (=90) a 𐍊 (=900) byly užívány pouze jako číslice, a přestože jsou považovány za součást gótského písma, nevyslovovaly se.
Stejně jako tehdejší alfabeta i latinka bylo i gótské písmo unciální, nerozlišovalo tedy velikost písmen, dalo by se říci, že používalo pouze majuskule.
Interpunkce a diakritika
Jediným známým diakritickým znaménkem je přehláska nad znakem 𐌹 /i/. V přepisu tedy ï.
Z interpunkčních znamének se užívala tečka, dvojtečka a vodorovná čárka. Ta se však neužívala k vyznačení délky samohlásky, ale k označení číslic (viz výše) a zkratek (např. xius místo xristaus, česky Kristus).
Drobnou zvláštností gótského písma je, že nepoužívalo mezery mezi slovy.
Kódování písma
Gótské písmo je obsaženo v tabulce znaků Unicode, a to v rozsahu U+10330 až U+1034F.
| 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | A | B | C | D | E | F | |
| U+1033x | 𐌰 | 𐌱 | 𐌲 | 𐌳 | 𐌴 | 𐌵 | 𐌶 | 𐌷 | 𐌸 | 𐌹 | 𐌺 | 𐌻 | 𐌼 | 𐌽 | 𐌾 | 𐌿 |
| U+1034x | 𐍀 | 𐍁 | 𐍂 | 𐍃 | 𐍄 | 𐍅 | 𐍆 | 𐍇 | 𐍈 | 𐍉 | 𐍊 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gothic alphabet na anglické Wikipedii.
- ↑ CERCIGNANI, Fausto. The Elaboration of the Gothic Alphabet and Orthography ... in Indogermanische Forschungen [online]. De Gruyter, 1988 [cit. 2018-03-18]. S. 168–185. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gótské písmo na Wikimedia Commons
