Přeskočit na obsah

Třídění odpadu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ukázka zmatečného užití barev (Sběrné místo pro oddělený sběr odpadu v Nové Pace), pro kovy platí stříbrošedá, pro papír modrá.
Starší typy nádob a moderní kontejner na bioodpad.
Vyprazdňování podzemního kontejneru na separovaný odpad v Praze

Třídění odpadu je sběr jednotlivých druhů odpadů (papír, sklo, plasty, kovy, nápojové kartony, bioodpad…) odděleně od ostatních. Tím se tedy rozumí správně roztříděný komunální odpad podle své materiální podstaty, který lze posléze opětovně recyklovat a znovu začlenit do výroby. Sběr odpadu probíhá ve speciálních kontejnerech řádně označených konkrétní sběrnou surovinou (plast, papír, sklo, kovy, nápojové kartony…). Základem označení je barva kontejneru, která je funkční jak z hlediska rychlé orientace, tak z hlediska mezinárodní komunikace. Nerespektování tohoto barevného komunikačního kódu sestávajícího z deseti odstínů[1] je chybou vedoucí ke zbytečným omylům.

Recyklací odpadu se šetří primární zdroje. Například tříděním papíru lze zabránit kácení lesů. Další výhodou třídění odpadu je úspora energie, která by byla potřeba k výrobě nových výrobků.

EKO-KOM a.s.

° EKO-KOM a.s. je obalová společnost, která založena na spolupráci průmyslových podniků, měst a obcí zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly vytříděny, dotříděny a využity jako druhotná surovina nebo případně jako zdroj energie.

° Každoročně vyplácí odměny obcím a městům za množství vytříděného odpadu na jejich území.

Druhy odpadu

Papír

Patří sem: noviny, časopisy, kancelářský papír, reklamní letáky, knihy, sešity, kartonové krabice, lepenka, papírové ruličky od toaletního papíru, plata od vajec, obaly s recyklačním symbolem a kódem PAP, 20, 21 či 22.

Nepatří sem: mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité pleny a hygienické potřeby a vícevrstvé obaly, kapesníky, bílé účtenky.

Kontejnery na papír, plast, čiré a barevné sklo

Sklo

Patří sem: nevratné láhve od nápojů, skleněné nádoby, skleněné střepy – tabulové sklo, obaly s recyklačním symbolem a kódem GL, 70, 71, 72. Do

Nepatří sem: keramika, porcelán, autosklo, drátěné sklo, zrcadla, lahvičky od léčiv, žárovky, zářivky a výbojky

Sklo se třídí na čiré a barevné. Nejčastěji se používá dělený kontejner, kdy je jedna polovina určena pro čiré a druhá pro barevné sklo. Někde jsou k dispozici dva samostatné kontejnery pro čiré a barevné sklo.

Čiré sklo: pouze čiré láhve, sklenice a jiné čiré sklo bez zbarvení.

Barevné (směsné) sklo: hnědé, zelené, šedé, modré lahve, lahvičky od léků, tabulové sklo, bílé (mléčné) sklo.

Pokud je v místě pouze kontejner na „sklo“, tak se nerozlišuje na čiré a barevné a všechno patří do tohoto kontejneru.

Tabulové sklo (i čiré) nepatří do čirého skla, ale do barevného (směsného) skla, může za to jeho chemické složení.

Plasty

Kontejner na plast v Praze s neřádně vyhozenými PET láhvemi

Patří sem: stlačené PET lahve, kelímky od jogurtů, mikrotenové sáčky, fólie, výrobky a obaly z plastů, polystyrén, obaly s recyklačním symbolem a kódem PET, HDPE, LDPE, PP, PS, 1, 2, 4, 5, 6.

Nepatří sem: novodurové trubky, guma, molitan, PVC, textil z umělých vláken, nádobky od léčiv, linolea, pneumatiky, obaly od nebezpečných látek (motorový olej, chemikálie, barvy atd)

Nápojové kartony

Speciálně upravená popelnice pro sběr nápojových kartonů; mimo jiné lišící se (od běžných) barvou

Nápojové kartony (Tetra Pak), označují se recyklačními symboly C/PAP, 81 a 84.[2] Obsahují 75% papíru, 20% polyethylenu a 5% hliníku.[3] Pro sběr nápojových kartonů slouží černé nádoby s oranžovou nálepkou.

Patří sem: Krabice od mléka, džusů, kefíru, smetany

Nepatří sem: Měkké sáčky od polévek, kelímky od jogurtů, obaly od másel a tvarohů.

Kovy

Kovy se sbírají do šedých nádob.

Patří sem: nápojové plechovky, konzervy, alobal, hliníková víčka od jogurtů, ostatní kovové předměty ( nůžky, hřebíky..), obaly s recyklačním symbolem a kódem FE, ALU 40–49.

Nepatří sem: Obaly od barev, nebo jiných chemických a nebezpečných látek, baterie, obaly od motorových olejů a pohonných hmot.[4]

Bioodpad

Bioodpad se sbírá do hnědých nádob.

Patří sem: Ovoce a zelenina, slupky, čajový a kávový odpad, tráva, listí, větve, uvadlé květiny.

Nepatří sem: Uhynulá zvířata, exkrementy, maso, kosti, plastové sáčky.

Gastroodpad

Patří sem: Zbytky jídel, maso,

Nebezpečný odpad

Podrobnější informace naleznete v článku Nebezpečný odpad.

Patří sem např. léky (odevzdávají se v některých lékárnách), zářivky, výbojky, akumulátory, galvanické články (baterky), ledničky – mrazničky, barvy, lepidla a oleje.

Elektrotechnické výrobky

Podrobnější informace naleznete v článku Elektroodpad.

Naprostou většinu vysloužilých elektrotechnických výrobků je možné vrátit zpět prodejci. Součástí prodejen elektrospotřebičů jsou naprosto běžně kontejnery na oddělený sběr baterií, světelných zdrojů (zářivek, výbojek) a nově také drobných elektrospotřebičů. Většina prodejců takzvané bílé techniky, tedy kuchyňských elektrospotřebičů, jako jsou myčky, ledničky, sporáky, nabízí odvoz a likvidaci vysloužilých spotřebičů. Financování systému sběru a recyklace těchto výrobků je zajištěno systémem výběru „recyklačních poplatků“, které se připočítávají k ceně nových výrobků.

Systémy odděleného sběru odpadu

Nežádoucím, i když poměrně častým jevem je pohazování komunálního odpadu poblíž kontejnerů
  • Dle sbíraného odpadu (papír, sklo, plast, nápojové kartony, kovy, zahradní + kuchyňský odpad, zahradní odpad, kuchyňský odpad, obaly, nebezpečný odpad,…)
  • Plasty, papír a nápojové kartony se většinou sbírají do kontejnerů 1100 litrů s horním výsypem, sváží se většinou vozy s lineárním hydraulickým lisem. Sklo se nejčastěji sbírá do kontejnerů se spodním výsypem – tzv. zvony – kontejner se zvedne nad korbu a vyprázdní otevřením dna, korba je často rozdělena přepážkou pro oddělený svoz čirého a barevného skla, aby nemuseli jezdit pro dělené kontejnery na sklo 2 auta.
  • Nejčastěji se v ČR sváží takto: plasty 2x týdně, papír 1x týdně, sklo 1x za 4 týdny. Ostatní suroviny individuálně podle velikosti a počtu kontejnerů.
  • Dle vzdálenosti od domovních dveří
  • Dle frekvence svozu
    • intenzivní (> 1× týdně)
    • standardní (1–2x za 14 dní)
    • extenzivní (< 1 x za 14 dní)
  • Dle sběrného prostředku

Odkazy

Reference

  1. FASSATI, TOMÁŠ, 1952-. Učebnice globální vizuální komunikace : učebnice druhé gramotnosti. Benešov: [s.n.] 1072 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87400-22-7, ISBN 80-87400-22-4. OCLC 975043085 
  2. Recyklační symboly na obalech poradí, jak správně třídit odpady [online]. EKO-KOM, 2022-10-14 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. 
  3. Nápojové kartony a jejich koloběh [online]. EKO-KOM, 2021-12-23 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. 
  4. Recyklační symboly kovů [online]. 2019-01-23 [cit. 2022-04-24]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy