Přeskočit na obsah

Šém (biblická postava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šém
Narozeníasi mezi lety 1556 až 1558 od stvoření Adama; tj. roky 100 až 98 před potopou
Úmrtíasi rok 2156 nebo 2158 od stvoření Adama; tj. roky 500 až 502 po potopě (žil 600 let)
PotomciÉlam, Ašúr, Arpakšád, Lúd, Aram
OtecNoe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šém (hebrejsky שֵׁם‎, doslova: „Jméno“)[1] je jeden ze tří synů Noema. V Bibli je o něm první zmínka v knize Genesis[2] a jeho jméno se v ní mimo knihu Genesis vyskytuje ještě v 1. Paralipomenon, kde však figuruje už jen jako jméno v rodopisném seznamu.

Příbuzenstvo

V Bibli

Šém se narodil přibližně kolem pětistých narozenin svého otce – Noema. Z Bible o něm stejně jako v případě Cháma a Jáfeta víme jenom to, že se svými manželkami, otcem a matkou byli ušetřeni zkázy při potopě světa, a že byl mladší než Jáfet.[3] Jinak se v Bibli jeho jméno prakticky nevyskytuje. Podle biblické chronologie však Šém přežil mnoho svých potomků v následujících pokoleních včetně Abraháma – praotce izraelského národa. Podle židovské tradice Šém založil školu, kde učil následující generace tomu, co se naučil od svých otců, a učil se u něj ještě i Abrahámův vnuk Jákob v mezidobí,[4] než se usadil u svého strýce Lábana poté, co prchl od svých rodičů před hněvem svého bratra Ezaua. Židovská tradice navíc identifikuje Šéma s králem a knězem Melchisedechem[5][6] a tvrdí o něm, že se narodil s obřezanou předkožkou.[7] Podle tradice měl tento kněz dceru Támar,[8] s níž měl Jákobův syn Juda syny Perese[9] a Zeracha.[10]

Reference

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 454. 
  2. Gn 5, 32 (Kral, ČEP)
  3. Gn 10, 21 (Kral, ČEP)
  4. Časopis Šavua tov 55/5768, str. 2
  5. Raši ke Gn 14:18
  6. COHEN, Abraham. Talmud (pro každého). Praha: Sefer, 2006. ISBN 80-85924-49-8. S. 288. 
  7. PECARIC, Sacha. Tora Pardes Lauder: przekład Pięcioksięgu z języka hebrajskiego z uwzględnieniem Tory Ustnej opatrzony wyborem komentarzy Rabinów oraz hebrajski tekst komentarza Rasziego i Haftary z błogosławieństwami. 4. vyd. Svazek 1. Bereszit. Kraków: Pardes, 2006. ISBN 83-88879-02-2. S. 42. 
  8. PECARIC, Bereszit, str. 246
  9. Gn 38, 29 (Kral, ČEP)
  10. Gn 38, 30 (Kral, ČEP)