Miloš Crnjanski

Soubor:Crnjanski Kalemegdan.jpg

Crnjanského busta

Miloš Crnjanski (v srbské cyrilici Милош Црњански; 26. října 1893 Csongrád - 30. listopadu 1977 Bělehrad) byl významný básník a spisovatel 20. století v srbské literatuře. Svojí první báseň sice napsal již roku 1908, později pracoval jako novinář a až později se teprve stal váženým autorem. Patří ke generaci autorů, která si zažila zkušenosti z válečných konfliktů (přesněji první světové války) a toto téma i rozvinula ve svých dílech.

Život

Crnjanski se narodil 26. října 1893 v Csongrádu v dnešním Maďarsku do rodiny srbské menšiny v části tehdejšího Uherska, kde bylo dominantní maďarské obyvatelstvo. Díky tehdejším silně prosrbským náladám otce se rodina často stěhovala; po roce 1896 strávil Crnjanski léta svého dětství v dnes rumunském Temešváru, kde vystudoval i gymnázium.

Na počátku první světové války patřil Crnjanski k těm, kteří byli v rámci protisrbských nálad tehdejšího Rakousko-Uherska pronásledováni, nicméně uvězněn nebyl, ale namísto toho byl odveden do armády. Bojoval s Ruskem na Haličské frontě ve východní části mocnářství. Většinu času tam ale strávil v nemocnici a sám, před koncem války byl převelen na italskou frontu. Ve své tvorbě později Crnjanski své válečné zkušenosti zvěčnil. Po ukončení bojů studoval dějiny umění a filozofii ve Vídni, svá studia dokončil již na Bělehradské univerzitě.

Po dokončení studií pracoval jako novinář a profesor (na gymnáziu v Pančevu). Jako kulturní atašé královské Jugoslávie pobýval v Berlíně, Lisabonu a v Římě. Po vypuknutí druhé světové války se odstěhoval do Londýna, tam žil až do roku 1965 jako emigrant.

Díla

Práce Miloše Crnjanského byly početné a zabývaly se různými tématy. A to jak tedy dějinami srbského národa, tak i například zážitky z cest, či zahraničními událostmi. Jeho první významnou knihou se staly v roce 1920 Povídky o mužném (Priče o muškom). O dalších devět let později následoval třídílný román Seoba (Stěhování), ve kterém autor rozvinul tématiku středověkých přesunů srbského obyvatelstva. Ty se odehrávaly v souvislosti s expanzí a ústupy středověkých říší a znamenaly nepříliš šťastnou epizodu v dějinách srbského národa. Kromě hlavního románu je Crnjanski také autorem knihy Deník o Čarnojevićovi, která vypráví o srbském patriarchovi Arseniovi Čarnojevićovi, další z významných osob událostí pozdního středověku a stěhování. Z básnické tvorby je známá skladba Lamentace nad Bělehradem (Lament nad Beogradom), která vznikla po jeho návratu z mnohaleté emigrace.

Crnjanski také začal vydávat v roce 1922 noviny a časopis Putevi (Cesty), na kterém spolupracoval s Marko Ristićem. V roce 1934 pak spolu vydávali také politicky zaměřený list Ideje. Crnjanski také vydal dvě knihy antologií východních národů.

Reference

• V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miloš Crnjanski na anglické Wikipedii.
• V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miloš Crnjanski na srbské Wikipedii.