Přeskočit na obsah

Západní kultura: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Tynako (diskuse | příspěvky)
19 608 editací
Terminologie
Tynako (diskuse | příspěvky)
19 608 editací
Dějiny, témata a tradice.
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 323: Řádek 323:
| datum přístupu = 2022-05-10
| datum přístupu = 2022-05-10
}}</ref> Tak se [[První čínsko-japonská válka|čínsko-japonská válka]] v letech 1894–1895 odehrála na Dálném východě, zatímco problémy obklopující [[Úpadek a modernizace Osmanské říše|úpadek Osmanské říše]] se současně objevily na Blízkém východě. Termín Střední východ v polovině 19. století zahrnoval území na východ od [[Osmanská říše|Osmanské říše]], ale západ od Číny – Velká Persie a Velká Indie – se nyní ve většině jazyků používá jako synonymum pro „Blízký východ“.
}}</ref> Tak se [[První čínsko-japonská válka|čínsko-japonská válka]] v letech 1894–1895 odehrála na Dálném východě, zatímco problémy obklopující [[Úpadek a modernizace Osmanské říše|úpadek Osmanské říše]] se současně objevily na Blízkém východě. Termín Střední východ v polovině 19. století zahrnoval území na východ od [[Osmanská říše|Osmanské říše]], ale západ od Číny – Velká Persie a Velká Indie – se nyní ve většině jazyků používá jako synonymum pro „Blízký východ“.

== Dějiny ==
{{Viz též|Dějiny západní civilizace}}
Nejstarší civilizací, která ovlivnila vývoj západní kultury, byla ta z [[Mezopotámie]]; oblasti [[Říční systém|říčního systému]] řek [[Eufrat]] a [[Tigris]], do značné míry odpovídající dnešnímu [[Irák|Iráku]], severovýchodní [[Sýrie|Sýrii]], jihovýchodnímu [[Turecko|Turecku]] a jihozápadnímu [[Írán|Íránu]]; [[Kolébka civilizace|kolébky civilizace]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bronowski
| jméno = Jacobus
| titul = The Ascent of Man
| vydavatel = Angus & Robertson
| rok vydání = 1973
| isbn = 0-563-17064-6
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Blainey
| jméno = Geoffrey
| titul = A Very Short History of the World
| rok vydání = 2004
}}</ref> [[Starověký Egypt]] měl na západní kulturu podobně silný vliv.

Koncepty toho, co je Západ, vznikly z dědictví [[Západořímská říše|Západořímské]] a [[Byzantská říše|Východořímské říše]]. Později byly ideje Západu formovány koncepty [[Řecký východ a latinský západ|latinského křesťanstva]] a [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. To, co je dnes považováno za západní myšlení, pochází především z [[Řecko-římský svět|řecko-římských]] a [[Germáni|germánských]] vlivů a zahrnuje ideály [[Středověk|středověku]], [[renesance]] a [[osvícenství]] a také křesťanskou kulturu.

== Témata a tradice ==
[[Soubor:Anonymous Madonna with big breasts.jpg|náhled|Obraz [[Madona|Madony s dítětem]] od anonymního Itala z 1. poloviny 19. století, olej na plátně.]]
Západní kultura vyvinula mnoho témat a tradic, z nichž nejvýznamnější jsou:

* Řecko-římská klasická písmena, umění, architektura, filozofická a kulturní tradice, která zahrnuje vliv předních autorů a filozofů jako je [[Sókratés|Sokrates]], [[Platón]], [[Aristotelés|Aristoteles]], [[Homér]], [[Publius Vergilius Maro|Virgilius]] a [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]], stejně jako dlouhou mytologickou tradici.
* Křesťanská etická, filozofická a [[Židovská mytologie|mytologická]] tradice, vycházející z velké části z křesťanské [[Bible]], zejména z evangelií [[Nový zákon|Nového zákona]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Koenig
| jméno = Harold G.
| titul = Religion and Spirituality in Psychiatry
| vydavatel = Cambridge University Press
| rok vydání = 2009
| strany = 31
| isbn = 9780521889520
| poznámka = „Bible je celosvětově nejvlivnější a nejčtenější kniha, která kdy byla napsána. ... to mělo velký vliv na chování, zákony, zvyky, vzdělání, umění, literaturu a morálku západní civilizace.“
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Burnside
| jméno = Jonathan
| titul = God, Justice, and Society: Aspects of Law and Legality in the Bible
| vydavatel = Oxford University Press
| rok vydání = 2011
| strany = 26
| isbn = 9780199759217
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = V. Reid
| jméno = Patrick
| titul = Readings in Western Religious Thought: The ancient world
| vydavatel = Paulist Press
| rok vydání = 1987
| strany = 43
| isbn = 9780809128501
}}</ref>
* Kláštery, školy, knihovny, knihy, tvorba knih, univerzity, výukové, vzdělávací a přednáškové sály.
* Tradice důležitosti [[Rule of law|právního státu]].
* [[Sekulární humanismus]], [[racionalismus]] a osvícenské myšlení. To vytvořilo základ pro nový kritický postoj a otevřené zpochybňování náboženství, upřednostňující [[Volná myšlenka|svobodné myšlení]] a zpochybňování církve jako autority, což vedlo k otevřeným a reformistickým ideálům uvnitř, jako je [[teologie osvobození]], která tyto proudy částečně převzala, a sekulárním a politickým tendencím, jako je [[Odluka církve a státu|odluka církve od státu]] (někdy nazývaná ''laicismus''), [[agnosticismus]] a [[ateismus]].
* Všeobecné použití některé formy [[Latinka|latinské]] nebo [[Řecké písmo|řecké abecedy]] a odvozených forem, jako je [[cyrilice]], která je používaná těmi jižními a východními slovanskými zeměmi, které uznávají [[Východní křesťanství|křesťanské ortodoxní]] tradice, historicky patřily pod [[Byzantská říše|Byzantskou říši]] a později byly v ruské [[Samoděržaví|carské]] nebo sovětské sféře vlivu. Jiné varianty latinky nebo řecké abecedy se nacházejí v [[Gótské písmo|gótské]] a [[Koptské písmo|koptské abecedě]], která historicky nahradila starší písma, jako jsou [[runy]], a egyptské [[Démotické písmo|démotické]] a [[Egyptské hieroglyfy|hieroglyfické]] systémy.
* [[Přirozené právo]], lidská práva, [[konstitucionalismus]], [[parlamentarismus]] (nebo [[prezidencialismus]]) a v nedávné době formální [[liberální demokracie]] – před 19. stoletím byla většina západních vlád stále monarchiemi.
* Velký vliv v moderní době na mnoho ideálů a hodnot byl vyvinut a zděděn z [[Romantismus|romantismu]].
* Důraz na vědu a její využití jako prostředku k porozumění přírodnímu světu a místu lidstva v něm.
* Výraznější využívání a aplikace inovací a vědeckého rozvoje, stejně jako racionálnější přístup k vědeckému pokroku (to, co bylo známo jako [[vědecká metoda]]).


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 10. 5. 2022, 18:44

Vitruviánský muž Leonarda da Vinciho. Na základě korelací ideálních lidských proporcí s geometrií, které popsal starořímský architekt Vitruvius v III. knize svého pojednání De architectura.
Platón spolu se svým žákem Aristotelem a učitelem Sokratem pomohli ustavit západní filozofii.

Západní kultura, také známá jako západní civilizace nebo západní společnost, je dědictví sociálních norem, etických hodnot, tradičních zvyků, systémů víry, politických systémů, artefaktů a technologií západního světa. Západní hodnoty se stávají symboly dominantní mentality pro kulturu západních společností.[1] Tento termín se vztahuje i mimo Evropu na země a kultury, jejichž historie je s Evropou silně spojena imigrací, kolonizací nebo vlivem. Například západní kultura zahrnuje země v Americe a Oceánii. Západní kultura je nejvíce ovlivněná řeckou filosofií, římským právem a křesťanskou kulturou.[2]

Rozšíření řecké kultury do helénistického světa východního Středomoří vedlo k syntéze mezi řeckými a blízkovýchodními kulturami[3] a velkým pokrokům v literatuře, inženýrství a vědě a poskytlo protor pro expanzi raného křesťanství a řeckého Nového zákona.[4][5][6] Toto období se překrývalo s a bylo následováno obdobím starověkého Římem, který významně přispěl v oblastech práva, vlády, inženýrství a politické organizace.[7]

Západní kultura se vyznačuje řadou uměleckých, filozofických, literárních a právních témat a tradic. Křesťanství, především římskokatolická církev,[8][9][10] a později protestantismus[11][12][13][14] hraje významnou roli ve formování západní civilizace přinejmenším od 4. století[15][16][17][18], stejně tak judaismus.[19][20][21][22]

Základním kamenem západního myšlení, počínaje starověkým Řeckem a pokračující přes středověk a renesanci, je myšlenka racionalismu v různých sférách života rozvinutá helénistickou filozofií, scholastikou a humanismem. Empirismus dal později vzniknout vědecké metodě, vědecké revoluci a osvícenství.

Západní kultura se dále rozvíjela s christianizací evropské společnosti během středověku, reformami vyvolanými renesancí 12. a 13. století pod vlivem islámského světa[23][24] a italské renesance.[25] Středověké křesťanství si připisuje vytvoření moderní univerzity,[26] moderního nemocničního systému,[27] vědecké ekonomie[28][29] a přirozeného práva (které později ovlivnilo tvorbu mezinárodního práva).[30] Křesťanství hrálo roli v ukončení praktik běžných mezi pohanskými společnostmi, jako jsou lidské oběti, otroctví,[31] zabíjení novorozenců a polygamie.[32] Evropská kultura se vyvíjela s komplexním rozsahem filozofie, středověké scholastiky, mystiky a křesťanského a sekulárního humanismu.[33] Racionální myšlení se vyvíjelo během dlouhého věku změn a formování, s osvícenstvím a průlomy ve vědě. Tendence, které definovaly moderní západní společnosti, zahrnují koncept politického pluralismu, individualismu, prominentních subkultur nebo kontrakultur (jako jsou hnutí New Age) a rostoucí kulturní synkretismus vyplývající z globalizace a lidské migrace.

Terminologie

Související informace naleznete také v článku Západní svět.

Západ jako geografická oblast je nejasná a nedefinovaná. Častěji se k identifikaci západní společnosti používá ideologie státu. Existuje určitá neshoda ohledně toho, které národy by měly nebo neměly být zahrnuty do této kategorie a v jaké době. Kultura ztotožněná s Východem a Západem se sama proměňuje s časem a místem (od starověkého světa po moderní). Geograficky by dnešní „Západ“ zahrnoval Evropu (zejména státy, které společně tvoří Evropskou unii, Spojené království, Norsko a Švýcarsko) spolu s mimoevropskými územími patřícími do anglicky, španělsky a portugalsky, a v širším kontextu i francouzsky mluvícího světa. Vzhledem k tomu, že kontext je vysoce zaujatý a závislý na souvislostech, neexistuje žádná dohodnutá definice toho, co je „Západ“.

Je obtížné určit, kteří jedinci do které kategorie zapadají, a kontrast mezi Východem a Západem je někdy kritizován jako relativistický a svévolný.[34][35][36] Globalismus rozšířil západní myšlenky tak široce, že téměř všechny moderní kultury jsou do určité míry ovlivněny aspekty západní kultury. Stereotypní pohledy na „Západ“ byly označeny jako okcidentalismus, paralelně s orientalismem – termínem pro stereotypní pohledy na „Východ“ z 19. století.

Někteří filosofové rozporovali zda západní kultura může být považována za historicky zdravý, sjednocený soubor myšlenek.[37] Například Kwame Anthony Appiah poukazuje na to, že mnohé ze základních vlivů na západní kulturu, jako je řecká filosofie, do jisté míry sdílí také islámský svět.[37] Appiah tvrdí, že původ západní a evropské identity lze vysledovat až k muslimské invazi na Iberii, kde křesťané vytvořili společnou křesťanskou a evropskou identitu.[37]

Jak Evropané objevovali svět, staré koncepty se přizpůsobily. Oblast, která byla dříve považována za Orient („Východ“), se stala Blízkým východem, protože zájmy evropských mocností poprvé v 19. století zasahovaly do Japonska období Meidži a Číny období Čching.[38] Tak se čínsko-japonská válka v letech 1894–1895 odehrála na Dálném východě, zatímco problémy obklopující úpadek Osmanské říše se současně objevily na Blízkém východě. Termín Střední východ v polovině 19. století zahrnoval území na východ od Osmanské říše, ale západ od Číny – Velká Persie a Velká Indie – se nyní ve většině jazyků používá jako synonymum pro „Blízký východ“.

Dějiny

Související informace naleznete také v článku Dějiny západní civilizace.

Nejstarší civilizací, která ovlivnila vývoj západní kultury, byla ta z Mezopotámie; oblasti říčního systému řek Eufrat a Tigris, do značné míry odpovídající dnešnímu Iráku, severovýchodní Sýrii, jihovýchodnímu Turecku a jihozápadnímu Íránu; kolébky civilizace.[39][40] Starověký Egypt měl na západní kulturu podobně silný vliv.

Koncepty toho, co je Západ, vznikly z dědictví Západořímské a Východořímské říše. Později byly ideje Západu formovány koncepty latinského křesťanstva a Svaté říše římské. To, co je dnes považováno za západní myšlení, pochází především z řecko-římských a germánských vlivů a zahrnuje ideály středověku, renesance a osvícenství a také křesťanskou kulturu.

Témata a tradice

Obraz Madony s dítětem od anonymního Itala z 1. poloviny 19. století, olej na plátně.

Západní kultura vyvinula mnoho témat a tradic, z nichž nejvýznamnější jsou:

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Western culture na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Westernization | Definition, Overview, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ PERRY, Marvin; CHASE, Myrna; JACOB, James. Western Civilization: Since 1400. [s.l.]: Cengage Learning 690 s. Dostupné online. ISBN 978-1-111-83169-1. (anglicky) Google-Books-ID: N6jytVCocwMC. 
  3. ↑ GREEN, Peter. Alexander to Actium: The Historical Evolution of the Hellenistic Age. Berkeley: University of California Press, 1990. 
  4. ↑ RUSSO, Lucio. The Forgotten Revolution: How Science Was Born in 300 BC and Why It Had To Be Reborn. Berlin: Springer, 2004. ISBN 3-540-20396-6. 
  5. ↑ Hellenistic age | ancient Greek history | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ GREEN, P. Alexander The Great and the Hellenistic Age. [s.l.]: [s.n.], 2008. ISBN 978-0-7538-2413-9. S. 13. 
  7. ↑ DALY, Jonathan. The Rise of Western Power: A Comparative History of Western Civilization. [s.l.]: A&C Black 665 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4411-1851-6. S. 7–9. (anglicky) Google-Books-ID: 9aZPAQAAQBAJ. 
  8. ↑ SPIELVOGEL, Jackson J. Western Civilization: A Brief History, Volume I: To 1715. [s.l.]: [s.n.], 2016. ISBN 978-1-305-63347-6. S. 156. 
  9. ↑ NEILL, Thomas Patrick. Readings in the History of Western Civilization, Volume 2. [s.l.]: Newman Press, 1957. S. 224. 
  10. ↑ O'COLLINS, Gerald; FARRUGIA, Maria. Catholicism: The Story of Catholic Christianity. [s.l.]: Oxford University Press, 2003. ISBN 978-0-19-925995-3. 
  11. ↑ HEUSSI, Karl. Kompendium der Kirchengeschichte. Tübingen: [s.n.], 1956. S. 317–319, 325–326. 
  12. ↑ The Protestant Heritage - Protestantism’s influence in the modern world | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ MCNEILL, William H. History of Western Civilization: A Handbook. [s.l.]: University of Chicago Press, 2010. ISBN 978-0-226-56162-2. S. 204. 
  14. ↑ FALTIN, Lucia; WRIGHT, Melanie Jane. The religious roots of contemporary European identity. [s.l.]: London ; New York : Continuum 247 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8264-9482-5. 
  15. ↑ Roman Catholicism | Definition, Beliefs, History, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ HAYAS, Caltron J.H. Christianity and Western Civilization. [s.l.]: Stanford University Press, 1953. S. 2. 
  17. ↑ ORLANDIS, José. A Short History of the Catholic Church. [s.l.]: Four Courts Press 166 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: KYdbpwAACAAJ. 
  18. ↑ PERRY, Marvin. Western Civilization: A Brief History, Volume I: To 1789. [s.l.]: Cengage Learning 317 s. Dostupné online. ISBN 978-1-111-83720-4. S. 33–. (anglicky) Google-Books-ID: U2pnv0Aoh2EC. 
  19. ↑ NOBLE, Thomas F. X. Western civilization: beyond boundaries. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-133-60271-2. OCLC 858610469 S. 107. (English) OCLC: 858610469. 
  20. ↑ PERRY, Marvin; CHASEOVÁ, Myrna; JACOB, James. Western Civilization: Ideas, Politics, and Society, Volume I: To 1789. [s.l.]: Cengage Learning ISBN 978-1-305-44548-2. S. 105. 
  21. ↑ HENGEL, Martin. Judaism and Hellenism: studies in their encounter in Palestine during the early Hellenistic period. Eugene, OR: Wipf & Stock Publishers Dostupné online. ISBN 978-1-59244-186-0. OCLC 52605048 (English) OCLC: 52605048. 
  22. ↑ PORTER, Stanley E. Early Christianity in its Hellenistic context. social and literary contexts for the New Testament Volume 2, Volume 2,. Leiden; Boston: Brill Dostupné online. ISBN 978-90-04-23639-4. OCLC 851653645 (English) OCLC: 851653645. 
  23. ↑ HASKINS, Charles Homer. The renaissance of the twelfth century. [s.l.]: Cambridge : Harvard University Press 454 s. Dostupné online. ISBN 978-0-674-76075-2. 
  24. ↑ SARTON, George. A guide to the history of science; a first guide for the study of the history of science, with introductory essays on science and tradition. [s.l.]: Waltham, Mass., Chronica Botanica Co. 346 s. Dostupné online. 
  25. ↑ GEANAKOPLOS, Deno John. Constantinople and the West: essays on the late Byzantine (Palaeologan) and Italian Renaissances and the Byzantine and Roman churches. Madison, Wis.: University of Wisconsin Press Dostupné online. ISBN 978-0-299-11880-8, ISBN 978-0-299-11884-6. OCLC 19353503 (English) OCLC: 19353503. 
  26. ↑ RÜEGG, Walter. A History of the University in Europe. Vol. 1: Universities in the Middle Ages. [s.l.]: Cambridge University Press, 1992. ISBN 0-521-36105-2. S. 19–20. 
  27. ↑ RISSE, Guenter B. Mending bodies, saving souls : a history of hospitals. [s.l.]: New York : Oxford University Press 747 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-505523-8. 
  28. ↑ SCHUMPETER, Joseph. History of Economic Analysis. Londýn: Allen & Unwin, 1954. 
  29. ↑ National Review Book Service: How the Catholic Church Built Western Civilization by Thomas Woods, Jr.. web.archive.org [online]. 2006-08-22 [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. 
  30. ↑ WALDRON, Jeremy. God, Locke, and Equality: Christian Foundations in Locke's Political Thought. Cambridge: Cambridge University Press, 2002. ISBN 978-0-521-89057-1. S. 189, 208. 
  31. ↑ CHADWICK, Owen. [s.l.]: [s.n.] S. 242. 
  32. ↑ HASTINGS. [s.l.]: [s.n.] S. 309. 
  33. ↑ DEBNATH, Sailen. Secularism: Western and Indian. New Delhi: Atlantic Publishers & Distributors, 2010. ISBN 8126913665. 
  34. ↑ ČENG, Jin Čeong. New Paradigm for Re-engineering Education. [s.l.]: [s.n.] S. 369. 
  35. ↑ EMBREE, Ainslie; GLUCKOVÁ, Carol. Asia in Western and World History: A Guide for Teaching. [s.l.]: [s.n.] S. 16. 
  36. ↑ KWANG-SAE, Lee. East and West: Fusion of Horizons. [s.l.]: [s.n.] 
  37. ↑ a b c There is no such thing as western civilisation | Kwame Anthony Appiah. the Guardian [online]. 2016-11-09 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ DAVISON, H. Where is the Middle East. www.semanticscholar.org. 1960. Dostupné online [cit. 2022-05-10]. DOI 10.2307/20029452. 
  39. ↑ BRONOWSKI, Jacobus. The Ascent of Man. [s.l.]: Angus & Robertson, 1973. ISBN 0-563-17064-6. 
  40. ↑ BLAINEY, Geoffrey. A Very Short History of the World. [s.l.]: [s.n.], 2004. 
  41. ↑ KOENIG, Harold G. Religion and Spirituality in Psychiatry. [s.l.]: Cambridge University Press, 2009. ISBN 9780521889520. S. 31. „Bible je celosvětově nejvlivnější a nejčtenější kniha, která kdy byla napsána. ... to mělo velký vliv na chování, zákony, zvyky, vzdělání, umění, literaturu a morálku západní civilizace.“. 
  42. ↑ BURNSIDE, Jonathan. God, Justice, and Society: Aspects of Law and Legality in the Bible. [s.l.]: Oxford University Press, 2011. ISBN 9780199759217. S. 26. 
  43. ↑ V. REID, Patrick. Readings in Western Religious Thought: The ancient world. [s.l.]: Paulist Press, 1987. ISBN 9780809128501. S. 43. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Západní_kultura&oldid=21256109“