Říše Suej: Porovnání verzí
m →Historie: link |
m Robot: standardizace parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox zaniklý stát |
{{Infobox - zaniklý stát |
||
| název = Říše Suej |
| název = Říše Suej |
||
| originální název = 隋朝 |
| originální název = 隋朝 |
||
| rok vzniku = 581 |
| rok vzniku = 581 |
||
| rok zániku = 618 |
| rok zániku = 618 |
||
| více před = |
| více před = |
||
| před 1 = Severní Čou |
| před 1 = Severní Čou |
||
| před 1 vlajka = |
| před 1 vlajka = |
||
| před info = |
| před info = |
||
| více po = |
| více po = |
||
| po 1 = říše Tchang |
| po 1 = říše Tchang |
||
| po 1 vlajka = |
| po 1 vlajka = |
||
| po 2 = |
| po 2 = |
||
| po 2 vlajka = |
| po 2 vlajka = |
||
| po 3 = |
| po 3 = |
||
| šířka 1. sloupce = |
| šířka 1. sloupce = |
||
| vlajka = |
| vlajka = |
||
| |
| velikost vlajky = |
||
| mapa = Cheui Dynasty 581 CE.png |
| mapa = Cheui Dynasty 581 CE.png |
||
| |
| velikost mapy = |
||
| mapa poznámka = říše Suej roku 609 |
| mapa poznámka = říše Suej roku 609 |
||
| hlavní město = [[Si-an|Ta-sing]] (Čchang-an)<br />[[Luo-jang]] (od 605) |
| hlavní město = [[Si-an|Ta-sing]] (Čchang-an)<br />[[Luo-jang]] (od 605) |
||
| rozloha = 3 000 000 |
| rozloha = 3 000 000 |
||
| rozloha poznámka = {{Malé|(Odhad k roku 589)}}<ref name="taagepera"/> |
| rozloha poznámka = {{Malé|(Odhad k roku 589)}}<ref name="taagepera"/> |
||
| nejvyšší bod = |
| nejvyšší bod = |
||
| nejvyšší bod poznámka = |
| nejvyšší bod poznámka = |
||
| nejdelší řeka = |
| nejdelší řeka = |
||
| nejdelší řeka poznámka = |
| nejdelší řeka poznámka = |
||
| počet obyvatel = 46 019 956 |
| počet obyvatel = 46 019 956 |
||
| počet obyvatel poznámka = (odhad k roku 609) |
| počet obyvatel poznámka = (odhad k roku 609) |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
| náboženství = [[konfucianismus]], [[buddhismus]], [[taoismus]] |
| náboženství = [[konfucianismus]], [[buddhismus]], [[taoismus]] |
||
| státní zřízení = [[monarchie]] |
| státní zřízení = [[monarchie]] |
||
| měna = |
| měna = |
||
| vznik = [[581]] státním převratem [[Wen-ti (Suej)|Jang Ťiena]] |
| vznik = [[581]] státním převratem [[Wen-ti (Suej)|Jang Ťiena]] |
||
| zánik = [[618]], v občanské válce [[Přechod Suej-Tchang|přechodu Suej-Tchang]] |
| zánik = [[618]], v občanské válce [[Přechod Suej-Tchang|přechodu Suej-Tchang]] |
||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
Císařové Wen-ti (vládl 581–604) a [[Jang-ti]] (vládl 604–618) provedli různé reformy, nejvýznamnější bylo zavedení [[Systém stejných polí|systému stejných polí]], ve snaze o zmírnění sociálních nerovností a zvýšení produktivity zemědělství; uspořádání centrálních úřadů v systému [[Tři kanceláře a šest ministerstev|tří kanceláří a šesti ministerstev]]; a standardizace a opětovné sjednocení výroby mincí. Také podporovali šíření [[Buddhismus|buddhismu]]. V polovině svého trvání sjednocená říše vstoupila do zlatého věku prosperity s bohatými zemědělskými přebytky, které umožňovaly vysoký růst populace. |
Císařové Wen-ti (vládl 581–604) a [[Jang-ti]] (vládl 604–618) provedli různé reformy, nejvýznamnější bylo zavedení [[Systém stejných polí|systému stejných polí]], ve snaze o zmírnění sociálních nerovností a zvýšení produktivity zemědělství; uspořádání centrálních úřadů v systému [[Tři kanceláře a šest ministerstev|tří kanceláří a šesti ministerstev]]; a standardizace a opětovné sjednocení výroby mincí. Také podporovali šíření [[Buddhismus|buddhismu]]. V polovině svého trvání sjednocená říše vstoupila do zlatého věku prosperity s bohatými zemědělskými přebytky, které umožňovaly vysoký růst populace. |
||
Trvalým dědictvím suejské doby byl [[Velký kanál]]. S východním hlavním městem Luo-jangem v centru dopravní sítě, umožnil spojení západnější metropole Ta-singu (Čchang-anu) s hospodářskými a zemědělskými středisky východu směrem k [[Chang-čou]], i severním pohraničím u moderního [[Peking]]u. Počátečními motivy pro stavbu kanálu byla přeprava obilí do hlavního města, a vojáků a vojenských potřeb do regionů; ve výsledku však poskytl spolehlivé dopravní spojení, které i po pádu říše Suej po celá staletí usnadňovalo a povzbuzovalo vnitřní obchod, pohyb osob i kulturní výměnu. Spolu s obnovou a výstavbou [[Velká čínská zeď|Velké čínské zdi]] a výstavbou Východního hlavního města (Luo-jangu), patřilo vybudování Velkého kanálu k megaprojektům sungské éry, umožněným a řízeným účinnou centralizovanou byrokracií, která k jejich uskutečnění shromáždila miliony pracovníků. |
Trvalým dědictvím suejské doby byl [[Velký kanál]]. S východním hlavním městem Luo-jangem v centru dopravní sítě, umožnil spojení západnější metropole Ta-singu (Čchang-anu) s hospodářskými a zemědělskými středisky východu směrem k [[Chang-čou]], i severním pohraničím u moderního [[Peking]]u. Počátečními motivy pro stavbu kanálu byla přeprava obilí do hlavního města, a vojáků a vojenských potřeb do regionů; ve výsledku však poskytl spolehlivé dopravní spojení, které i po pádu říše Suej po celá staletí usnadňovalo a povzbuzovalo vnitřní obchod, pohyb osob i kulturní výměnu. Spolu s obnovou a výstavbou [[Velká čínská zeď|Velké čínské zdi]] a výstavbou Východního hlavního města (Luo-jangu), patřilo vybudování Velkého kanálu k megaprojektům sungské éry, umožněným a řízeným účinnou centralizovanou byrokracií, která k jejich uskutečnění shromáždila miliony pracovníků. |
||
Přes růst populace byly rozsáhlé státní stavby pro obyvatelstvo velkou zátěží, a po neúspěchu neméně [[Kogurjo-suejská válka|nákladných vojenských tažení]] (v letech 612–614) proti korejskému království [[Kogurjo]] vypukla v zemi rolnická povstání a říše se rozpadla v občanské válce. V průběhu 20. let 7. století Čínu opětovně sjednotili příbuzní suejských císařů, kteří vyhlásili [[Říše Tchang|říši Tchang]] (618–907). |
Přes růst populace byly rozsáhlé státní stavby pro obyvatelstvo velkou zátěží, a po neúspěchu neméně [[Kogurjo-suejská válka|nákladných vojenských tažení]] (v letech 612–614) proti korejskému království [[Kogurjo]] vypukla v zemi rolnická povstání a říše se rozpadla v občanské válce. V průběhu 20. let 7. století Čínu opětovně sjednotili příbuzní suejských císařů, kteří vyhlásili [[Říše Tchang|říši Tchang]] (618–907). |
||
| Řádek 92: | Řádek 92: | ||
* {{Citace elektronické monografie |
* {{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Theobald |
| příjmení = Theobald |
||
| jméno = Ulrich |
| jméno = Ulrich |
||
| titul = Chinaknowledge – a universal guide for China studies |
| titul = Chinaknowledge – a universal guide for China studies |
||
| url = http://www.chinaknowledge.de/index.html |
| url = http://www.chinaknowledge.de/index.html |
||
| Řádek 99: | Řádek 99: | ||
| datum přístupu = 2016-10-4 |
| datum přístupu = 2016-10-4 |
||
| kapitola = Chinese History - Sui Dynasty 隋 (581-618) |
| kapitola = Chinese History - Sui Dynasty 隋 (581-618) |
||
| url kapitoly =http://www.chinaknowledge.de/History/Tang/sui.html |
| url kapitoly = http://www.chinaknowledge.de/History/Tang/sui.html |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}} |
}} |
||
| Řádek 106: | Řádek 106: | ||
{{Portály|Čína|Historie}} |
{{Portály|Čína|Historie}} |
||
{{DEFAULTSORT:Suej}} |
{{DEFAULTSORT:Suej}} |
||
[[Kategorie:Říše Suej| ]] |
[[Kategorie:Říše Suej| ]] |
||
[[Kategorie:Státy čínské historie]] |
[[Kategorie:Státy čínské historie]] |
||
Verze z 8. 11. 2019, 19:57
| Říše Suej 隋朝
| |||||||
Geografie
| |||||||
3 000 000 km² (Odhad k roku 589)[1]
| |||||||
| Obyvatelstvo | |||||||
46 019 956 (odhad k roku 609)
| |||||||
| Státní útvar | |||||||
Vznik
|
581 státním převratem Jang Ťiena
| ||||||
Zánik
|
618, v občanské válce přechodu Suej-Tchang
| ||||||
| Státní útvary a území | |||||||
| |||||||
Říše Suej (čínsky pchin-jinem Suí, znaky 隋) byl čínský stát existující v letech 581–618. Předchůdci říše Suej byly státy Severní Čou (557–581) na severu Číny a Čchen (557–589) na jihu země. Suejští panovníci po staletích rozdělení sjednotili Čínu pod jednou vládou, provedli řadu sociálních a hospodářských reforem a upravili strukturu státní administrativy. Po necelých čtyřech desetiletích trvání se však, v důsledku nákladných státních staveb a neúspěšné války s korejským Kogurjem, země propadla do povstání a anarchie, v níž se říše Suej rozpadla a zanikla. Čínu po několikaleté občanské válce opět sjednotili panovníci nové říši Tchang (618–907).
Historie
Říši Suej založil roku 581 Jang Ťien (později císař Wen-ti), když z pozice regenta svrhl nezletilého císaře říše Severní Čou. Zprvu ovládal pouze severní Čínu;, roku 589 dobyl jihočínskou říši Čchen a po třech staletích rozdělení opět sjednotil Čínu. Hlavní město ponechal v metropoli Severních Čouů Čchang-anu, přejmenoval ho však na Ta-sing (大興), Velká prosperita. Od roku 605 suejští císaři sídlili v Tung-tu (東都), Východním hlavním městě (moderní Luo-jang).
Císařové Wen-ti (vládl 581–604) a Jang-ti (vládl 604–618) provedli různé reformy, nejvýznamnější bylo zavedení systému stejných polí, ve snaze o zmírnění sociálních nerovností a zvýšení produktivity zemědělství; uspořádání centrálních úřadů v systému tří kanceláří a šesti ministerstev; a standardizace a opětovné sjednocení výroby mincí. Také podporovali šíření buddhismu. V polovině svého trvání sjednocená říše vstoupila do zlatého věku prosperity s bohatými zemědělskými přebytky, které umožňovaly vysoký růst populace.
Trvalým dědictvím suejské doby byl Velký kanál. S východním hlavním městem Luo-jangem v centru dopravní sítě, umožnil spojení západnější metropole Ta-singu (Čchang-anu) s hospodářskými a zemědělskými středisky východu směrem k Chang-čou, i severním pohraničím u moderního Pekingu. Počátečními motivy pro stavbu kanálu byla přeprava obilí do hlavního města, a vojáků a vojenských potřeb do regionů; ve výsledku však poskytl spolehlivé dopravní spojení, které i po pádu říše Suej po celá staletí usnadňovalo a povzbuzovalo vnitřní obchod, pohyb osob i kulturní výměnu. Spolu s obnovou a výstavbou Velké čínské zdi a výstavbou Východního hlavního města (Luo-jangu), patřilo vybudování Velkého kanálu k megaprojektům sungské éry, umožněným a řízeným účinnou centralizovanou byrokracií, která k jejich uskutečnění shromáždila miliony pracovníků.
Přes růst populace byly rozsáhlé státní stavby pro obyvatelstvo velkou zátěží, a po neúspěchu neméně nákladných vojenských tažení (v letech 612–614) proti korejskému království Kogurjo vypukla v zemi rolnická povstání a říše se rozpadla v občanské válce. V průběhu 20. let 7. století Čínu opětovně sjednotili příbuzní suejských císařů, kteří vyhlásili říši Tchang (618–907).
Suejský stát je často srovnáván s dřívějším sjednocením Číny pod říší Čchin; v obou případech došlo ke sjednocení Číny po dlouhé době rozdělení a v obou případech se po krátké době říše rozpadla v občanské válce, aby byla vzápětí opět spojena úspěšnějšími a trvalejšími režimy Tchangů, resp. Chanů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sui dynasty na anglické Wikipedii.
- ↑ TAAGEPERA, Rein. Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D.. Social Science History. 1979, roč. 3, čís. 3/4, s. 129. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- WRIGHT, Arthur F. The Sui dynasty (581–617). In: TWITCHETT, Dennis. The Cambridge History of China, Volume 3: Sui and T'ang China, 589–906, Part I.. Cambridge: Cambridge University Press, 1979. ISBN 978-0-521-21446-9. S. 48–149. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Suej na Wikimedia Commons - THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge – a universal guide for China studies [online]. 2000 a násl. [cit. 2016-10-04]. Kapitola Chinese History - Sui Dynasty 隋 (581-618). Dostupné online. (anglicky)
