Přeskočit na obsah

Ryzec ryšavý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Horst přesunul stránku Wikipedista:AnetaSornova na Ryzec ryšavý bez založení přesměrování: pož v diskusi
fmt úvodu, typo, portál +kat, tu Sandinávii bych malinko upřesnil
Řádek 1: Řádek 1:
[[File:Lactarius rufus BŻ5.1.jpg|thumb|Ryzec ryšavý]]
[[File:Lactarius rufus BŻ5.1.jpg|thumb|Ryzec ryšavý]]
'''Ryzec ryšavý''' (''Lactarius rufus'') je nejedlá houba, z čeledi [[holubinkovité]] (Russulaceae). Do této skupiny patří například [[ryzec pravý]] (''Lactarius deliciosus''). Charakteristické znaky má podobné holubinkám (křehká dužnina, stavba).

= Ryzec ryšavý =
'''Ryzec ryšavý''' (Lactarius rufus) je nejedlá houba, z čeledi [[holubinkovité]] (Russulaceae). Do této skupiny patří například [[ryzec pravý]] (Lactarius deliciosus). Charakteristické znaky má podobné holubinkám (křehká dužnina, stavba).


== Popis ==
== Popis ==
Řádek 13: Řádek 11:
[[Dužnina (houby)|Dužnina]] bělavá, nažloutlá. Dužnina roní bílé a hojné mléko, které je chuťově palčivé.       
[[Dužnina (houby)|Dužnina]] bělavá, nažloutlá. Dužnina roní bílé a hojné mléko, které je chuťově palčivé.       


[[výtrusný prach|Výtrusný prach ]]<nowiki/>je bílý.
[[Výtrusný prach]] je bílý.


== Výskyt a rozšíření ==
== Výskyt a rozšíření ==
Řádek 32: Řádek 30:
* GARIBOVOVÁ, L.V., SVRČEK, M., BAIER, J., Houby (poznáváme, sbíráme, upravujeme). Praha, 1985
* GARIBOVOVÁ, L.V., SVRČEK, M., BAIER, J., Houby (poznáváme, sbíráme, upravujeme). Praha, 1985
* GERHARDT, E., Houby (příruční atlas). Praha, 1999
* GERHARDT, E., Houby (příruční atlas). Praha, 1999

{{Portály|Houby}}

[[Kategorie:Holubinkovité]]
[[Kategorie:Nejedlé houby]]
[[Kategorie:Jedlé houby]]

Verze z 1. 4. 2015, 13:48

Ryzec ryšavý

Ryzec ryšavý (Lactarius rufus) je nejedlá houba, z čeledi holubinkovité (Russulaceae). Do této skupiny patří například ryzec pravý (Lactarius deliciosus). Charakteristické znaky má podobné holubinkám (křehká dužnina, stavba).

Popis

Klobouk má v průměru 3-8 cm, je nízce sklenutý. Klobouk má centrální hrbolek uprostřed. Zbarven je červenohnědě, jeho okraje jsou světlejší, bez kruhů.       

Lupeny má husté. V mládí bledé, pak hnědavě načervenal s tmavšími skvrnami..       

Třeň delší průměru klobouku, tlustý (1 cm), zpočátku světlejší, později červenozrzavý, podobný barvě klobouku       

Dužnina bělavá, nažloutlá. Dužnina roní bílé a hojné mléko, které je chuťově palčivé.       

Výtrusný prach je bílý.

Výskyt a rozšíření

Na kyselých půdách, které jsou nevápenité. Obývá sušší oblasti (borové lesy), vzácněji jehličnaté lesy a břízy.

Roste od června až do podzimu a je rozšířen v mírném pásu severní polokoule.

Použití

Houba, která není příliš chutná díky své palčivosti. Tu lze odstranit tak, že pokrájené houby máčíme ve studené vodě.

Pak je na 10 minut vaříme v čerstvé vodě, vodu slijeme a houby znovu propláchneme ve studené vodě.

Ve Skandinávii je po svaření přidávána do kyselých salátů nebo se smaží na slanině.

Odkazy

Literatura

  • PILÁT, A., UŠÁK O., Kapesní atlas hub. Praha, 1966
  • GARIBOVOVÁ, L.V., SVRČEK, M., BAIER, J., Houby (poznáváme, sbíráme, upravujeme). Praha, 1985
  • GERHARDT, E., Houby (příruční atlas). Praha, 1999