Přeskočit na obsah

Petr I. Karađorđević: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy
 
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 15 dalších uživatelů.)
Řádek 12: Řádek 12:
| typ dědice =
| typ dědice =
| dědic =
| dědic =
| královna = [[Zorka Petrović-Njegoš]]
| choť = [[Zorka Petrović-Njegoš]]
| potomstvo = [[Alexandr I. Karađorđević]]<br />[[Jiří Karađorđević]]<br /> [[Helena, srbská princezna|princezna Helena]]
| potomstvo = [[Alexandr I. Karađorđević]]<br />[[Jiří Karađorđević]]<br /> [[Helena, srbská princezna|princezna Helena]]
| rod =
| rod =
Řádek 19: Řádek 19:
| motto =
| motto =
| otec = [[Alexandr Karađorđevič]]
| otec = [[Alexandr Karađorđevič]]
| matka = [[Persida Nenadovičová]]
| matka = [[Persida Nenadović]]
| datum pohřbení =
| datum pohřbení =
| místo pohřbení =
| místo pohřbení =
| podpis =
| podpis =
}}
}}
'''Petr I. Karađorđević''' ([[srbština|srbsky]] v [[cyrilice|cyrilic]] '''Петар I Карађорђевић''', v [[latinka|latince]] '''Petar I. Karađorđević'''; [[1. červenec]] [[1844]], [[Bělehrad]], [[Srbské knížectví]] – [[16. srpen]] [[1921]], tamtéž) byl král [[Srbsko|Srbska]] (v letech [[1904]]–[[1918]]. V letech [[1918]]–[[1921]] byl králem [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (od roku 1929 nazývané ''[[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]]'') od roku [[1918]] až do své smrti v roce [[1921]]. Byl z [[Dynastie Karađorđevičů|dynastie Karađorđevićů]].
'''Petr I. Karađorđević''' ([[srbština|srbsky]] v [[cyrilice|cyrilici]] '''Петар I Карађорђевић''', v [[latinka|latince]] '''Petar I. Karađorđević'''; [[11. červenec]] [[1844]], [[Bělehrad]], [[Srbské knížectví]] – [[16. srpen]] [[1921]], tamtéž) byl král [[Srbské království|Srbska]] v letech [[1904]]–[[1918]]. Od roku [[1918]] až do své smrti v roce [[1921]] králem [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (od roku 1929 nazývané ''[[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]]''). Byl z [[Dynastie Karađorđevičů|dynastie Karađorđevićů]].


== Biografie ==
== Biografie ==


=== Mládí ===
=== Mládí ===
⚫
Jeho otcem byl srbský kníže [[Alexandr Karađorđević]] a matkou kněžna [[Persida Nenadovićová]]. Následníkem trůnu se stal teprve po předčasné smrti svých dvou starších bratrů. Jeho soukromým učitelem byl [[Češi|Čech]] [[Vilém Gabler]], který ho učil v letech [[1852]]–[[1854]]. Po [[Abdikace|abdikaci]] svého otce a návratu dynastie Obrenovićů na srbský trůn studoval ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], od roku [[1861]] potom na [[Collège Sainte-Barbe]] v [[Paříž]]i. Nakonec nastoupil na vojenskou akademii v [[École spéciale militaire de Saint-Cyr|Saint-Cyr]], kde studoval do roku [[1864]]. V Paříži se také věnoval fotografování a [[malířství]].{{chybí zdroj}}

⚫
Jeho otcem byl [[Alexandr Karađorđević]] a matka byla [[Persida Nenadovićová]]. Narodil se do rodiny knížete Aleksandra a kněžny Persidy. Nástupcem na trůn se stal teprve až po smrti svých dvou starších synů, kteří zemřeli v raném věku. Jeho soukromým učitelem byl [[Češi|Čech]] [[Vilém Gabler]], který ho učil v letech [[1852]]–[[1854]]. Na základní školu chodil Petr v [[Bělehrad]]ě a později studoval ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], od roku [[1861]] potom na [[Collège Sainte-Barbe]] v [[Paříž]]i. Nakonec nastoupil na vojenskou akademii v [[École spéciale militaire de Saint-Cyr|Saint-Cyr]], kde studoval do roku [[1864]]. V Paříži se také věnoval fotografování a [[malířství]].


=== Vojenská kariéra ===
=== Vojenská kariéra ===
⚫
[[Soubor:Petar Karadjordjevic 1875.jpg|vlevo|náhled|Petar Karađorđević jako Petar Mrkonjić v roce {{chybí zdroj}} [[1875]].]]

⚫
Sám Petr se do vlasti vrátit nesměl, neboť v roce [[1868]] přijala [[Skupština Srbska|srbská Skupština]] zákon, který zakázal návrat dynastie Karađorđevićů do vlasti.{{chybí zdroj}} V roce [[1870]] vstoupil Petr do [[cizinecká legie|cizinecké legie]] a s ní bojoval na řadě míst světa. Bojoval také v [[Prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]]; za statečnost v boji získal [[Řád čestné legie]], byl však nedlouho poté zajat pruskou armádou.
⚫
[[Soubor:Petar Karadjordjevic 1875.jpg|vlevo|náhled|Petar Karađorđević jako Petar Mrkonjić v roce [[1875]].]]
⚫
Sám Petr se do vlasti vrátit nesměl, neboť v roce [[1868]] přijala [[Skupština Srbska|srbská Skupština]] zákon, který zakázal návrat dynastie Karađorđevićů do vlasti.{{chybí zdroj}} V roce [[1870]] vstoupil Petar do [[cizinecká legie|cizinecké legie]] a s ní bojoval na řadě míst světa. Bojoval také v [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]]; za svojí ochotu k boji získal [[Řád čestné legie]], byl však nedlouho poté zajat pruskou armádou.


V roce [[1875]] bojoval pod falešným jménem Petar Mrkonjić<ref name="RAD-9">{{Citace monografie
V roce [[1875]] bojoval pod falešným jménem Petar Mrkonjić<ref name="RAD-9">{{Citace monografie
Řádek 78: Řádek 76:
}}</ref> nicméně sám Petr se na něm nepodílel. I přesto však byl obviněn za špionáž ve prospěch Turecka a odsouzen; Petr se pokusil ze Srbska následně uprchnout, v horách v blízkosti dnešní soutěsky [[Železná vrata]] se však ztratil a musel se dlouhou dobu ukrývat, než pronikl přes [[Dunaj]] na rakouské území.
}}</ref> nicméně sám Petr se na něm nepodílel. I přesto však byl obviněn za špionáž ve prospěch Turecka a odsouzen; Petr se pokusil ze Srbska následně uprchnout, v horách v blízkosti dnešní soutěsky [[Železná vrata]] se však ztratil a musel se dlouhou dobu ukrývat, než pronikl přes [[Dunaj]] na rakouské území.


Politicky začal být aktivní po roce [[1877]]. Nakonec získal Petr vysoké hodnosti ve francouzské armádě a byl od roku [[1883]] ženat s dcerou černohorského knížete a později krále [[Nikola I.|Nikoly]] – [[Zorka Černohorská|Zorkou]].<ref name="RAD-70">{{Citace monografie
Politicky začal být aktivní po roce [[1877]]. Nakonec získal Petr vysoké hodnosti ve francouzské armádě a byl od roku [[1883]] ženat s dcerou [[Černohorské knížectví|černohorského knížete]] a později krále [[Nikola I.|Nikoly]] – [[Zorka Černohorská|Zorkou]].<ref name="RAD-70">{{Citace monografie
| příjmení = Šeba
| příjmení = Šeba
| jméno = Jan
| jméno = Jan
Řádek 91: Řádek 89:
| strany = 70
| strany = 70
| jazyk = čeština
| jazyk = čeština
}}</ref> S ní měl celkem pět dětí; dcery Jelenu a Milenu (Milena zemřela v mladém věku), syny Jiřího (Đorđe), Alexandra a Andrije (ten zemřel rovněž v mladém věku). Petrova žena Ljubica zemřela v roce [[1890]] právě při porodu Andrije. Po krátkém pobytu v [[Paříž]]i se rodina Karađorđevićů přestěhovala do [[Černá Hora|černohorského]] hlavního města [[Cetinje]], kde společně prožili deset let. Z finančních důvodů musel Petar prodat svůj pařížský dům v roce [[1894]].
}}</ref> S ní měl celkem pět dětí; dcery Jelenu a Milenu (Milena zemřela v mladém věku), syny Jiřího (Đorđe), Alexandra a Andrije (ten zemřel rovněž v mladém věku). Petrova žena Ljubica zemřela v roce [[1890]] právě při porodu {{chybí zdroj}} Andrije. Po krátkém pobytu v [[Paříž]]i se rodina Karađorđevićů přestěhovala do [[Černá Hora|černohorského]] hlavního města [[Cetinje]], kde společně prožili deset let. Z finančních důvodů musel Petr prodat svůj pařížský dům {{chybí zdroj}} v roce[[1894]].


V roce [[1897]] odešel Petar do [[Rusko|Ruska]], kde jej přijal car [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]]<ref name="RAD-145">{{Citace monografie
V roce [[1897]] odešel Petr do [[Rusko|Ruska]], kde jej přijal car [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]]<ref name="RAD-145">{{Citace monografie
| příjmení = Šeba
| příjmení = Šeba
| jméno = Jan
| jméno = Jan
Řádek 106: Řádek 104:
| strany = 145
| strany = 145
| jazyk = čeština
| jazyk = čeština
}}</ref> Po následující tři roky se Petr pokoušel dohodnout s tehdejším srbským králem [[Aleksandar Obrenović|Alexandrem Obrenovićem]], aby byl uznán jeho knížecí titul a získán dříve konfiskovaný majetek. Veškerá jednání však probíhala neúspěšně.
}}</ref> Po následující tři roky se Petr pokoušel dohodnout s tehdejším srbským králem [[Aleksandar Obrenović|Alexandrem Obrenovićem]], aby byl uznán jeho knížecí titul a získán dříve konfiskovaný majetek.{{chybí zdroj}} Veškerá jednání však probíhala neúspěšně.


=== Nástup na trůn ===
=== Nástup na trůn ===

[[Soubor:King Peter I of serbia - coronation.jpg|vpravo|náhled|Korunovace králem.]]
[[Soubor:King Peter I of serbia - coronation.jpg|vpravo|náhled|Korunovace králem.]]
[[Soubor:KrunaKaradjordjevica.jpg|vpravo|náhled|Královská koruna Karadjordjevićů]]
[[Soubor:KrunaKaradjordjevica.jpg|vpravo|náhled|Královská koruna Karadjordjevićů]]


[[Srbská armáda]] provedla v zemi v roce [[1903]] [[Zavraždění srbské královské rodiny|převrat]], jehož součástí bylo i vyvraždění dynastie [[Obrenovićové|Obrenovićů]]. Následně byl Petr pozván do Srbska a [[Skupština Srbska|parlament]] jej zvolil dle 2.<ref name="ISN-19">{{Citace monografie
[[Srbská armáda]] provedla v zemi v roce [[1903]] [[Zavraždění srbské královské rodiny|převrat]], jehož součástí bylo i zavraždění posledního panovníka z dynastie [[Obrenovićové|Obrenovićů]]. Následně byl Petr pozván do Srbska a [[Skupština Srbska|parlament]] jej zvolil dle 2.<ref name="ISN-19">{{Citace monografie
| příjmení = Ćorović
| příjmení = Ćorović
| jméno = Vladimir
| jméno = Vladimir
Řádek 127: Řádek 124:
| jazyk = srbština
| jazyk = srbština
| url = http://rastko.rs/rastko-bl/istorija/corovic/istorija/7_19.html
| url = http://rastko.rs/rastko-bl/istorija/corovic/istorija/7_19.html
}}</ref>/[[15. červen|15. června]] [[1903]] králem. Po nástupu na trůn byl Petr jako první moderní srbský král [[korunovace|korunován]] [[21. září]] [[1904]] v [[Bělehrad]]ské [[Katedrála svatého Michaela archanděla (Bělehrad)|katedrále svatého archanděla Michaela]], tradičním místem korunovace srbských panovníků. Předchozím srbským korunovaným králem byl až [[Štěpán Uroš V.]] vládnoucí ve 14. století.
}}</ref>/[[15. červen|15. června]] [[1903]] králem. Po nástupu na trůn byl Petr [[korunovace|korunován]] [[21. září]] [[1904]] v [[Bělehrad]]ské [[Katedrála svatého Michaela archanděla (Bělehrad)|katedrále svatého archanděla Michaela]], tradičním místem korunovace {{chybí zdroj}} srbských panovníků.


Král Petr prosazoval myšlenku sjednocení jižních Slovanů. Na jeho zahraniční cestě do [[Vídeň|Vídně]] byl přivítán jihoslovanskými studenty [[Slovinci|slovinské]], [[Chorvati|chorvatské]] i [[Srbové|srbské]] národnosti, kteří jej vítali se slovy ''Ať žije jihoslovanský král''.<ref name="RAD-83">{{Citace monografie
Král Petr prosazoval myšlenku sjednocení jižních Slovanů. Na jeho zahraniční cestě do [[Vídeň|Vídně]] byl přivítán jihoslovanskými studenty [[Slovinci|slovinské]], [[Chorvati|chorvatské]] i [[Srbové|srbské]] národnosti, kteří jej vítali se slovy ''Ať žije jihoslovanský král''.<ref name="RAD-83">{{Citace monografie
Řádek 157: Řádek 154:
| strany = 168
| strany = 168
| jazyk = čeština
| jazyk = čeština
}}</ref> I přesto ale zemi tížily mnohé spory, hlavně s [[Bulharsko|Bulharskem]], se kterým Srbsko svedlo válku v polovině 80. let [[19. století]]. Politická reprezentace byla po převratu rozdělená. Po [[Bosenská krize|krizi]] v roce [[1908]], kterou vyvolala anexe [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]] se navíc největší soused Srbska stal jeho otevřeným protivníkem.
}}</ref> I přesto ale zemi tížily mnohé spory, hlavně s [[Bulharsko|Bulharskem]], se kterým Srbsko svedlo válku v polovině 80. let [[19. století]]. Politická reprezentace byla po převratu rozdělená. Po [[Bosenská krize|krizi]] v roce [[1908]], kterou vyvolala anexe [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]], se navíc největší soused Srbska stal jeho otevřeným protivníkem.


== Balkánské války a sjednocení jižních Slovanů ==
== Balkánské války a sjednocení jižních Slovanů ==

V [[První balkánská válka|první balkánské válce]] se podařilo srbské armádě pod velením Petra I. získat území, která dosud patřila [[Osmanská říše|Turecku]]. Území státu se téměř zdvojnásobilo a jeho prestiž v zahraničí podstatným způsobem vzrostla. Vedení bojů se však podepsalo na Petrově zdraví.
V [[První balkánská válka|první balkánské válce]] se podařilo srbské armádě pod velením Petra I. získat území, která dosud patřila [[Osmanská říše|Turecku]]. Území státu se téměř zdvojnásobilo a jeho prestiž v zahraničí podstatným způsobem vzrostla. Vedení bojů se však podepsalo na Petrově zdraví.


Řádek 181: Řádek 177:
Po prolomení [[Soluňská fronta|Soluňské fronty]] a konci první světové války zůstal Petr I. v zahraničí. Domů se vrátil až v [[červenec 1919|červenci]] [[1919]]. Nyní již nebyl ''Král Srbska'', ale ''Král Srbů, Chorvatů a Slovinců''.
Po prolomení [[Soluňská fronta|Soluňské fronty]] a konci první světové války zůstal Petr I. v zahraničí. Domů se vrátil až v [[červenec 1919|červenci]] [[1919]]. Nyní již nebyl ''Král Srbska'', ale ''Král Srbů, Chorvatů a Slovinců''.


Petr I. zemřel v roce [[1921]] ve věku 77 let. Pochován byl v blízkosti města [[Topola]]] v centrálním Srbsku, kde byli pohřbeni i jeho předchůdci ze stejné dynastie. Na jeho místo nastoupil jeho mladší syn [[Alexandr I. Karađorđević]]. Po své smrti byl v [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] nazvýván jako ''Král osvoboditel''. Některá města na území nového státu byla přejmenována na jeho počest, např. [[Mrkonjić Grad]] podle Petrovy přezdívky v Hercegovském povstání, dnešní [[Zrenjanin]] nesl název ''Petrovgrad'' až do roku [[1941]] a v [[Černé Hoře]] nesl Petrovo jméno [[Petrovac na Moru]]. [[Meštrovićův pavilon]] v [[Záhřeb]]u byl otevřen v 30. letech jako pavilon ''Krále osvoboditele''. Přestože po vzniku [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]] byli srbští králové systematicky odstraňováni z veřejného povědomí,{{chybí zdroj}} po roce [[1990]] byly na území [[Srbsko|Srbska]] a [[Černá Hora|Černé Hory]] obnoveny některé památníky krále Petra.
Petr I. zemřel v roce [[1921]] ve věku 77 let. Pochován byl v blízkosti města [[Topola]] v centrálním Srbsku, kde byli pohřbeni i jeho předchůdci ze stejné dynastie. Na jeho místo nastoupil jeho mladší syn [[Alexandr I. Karađorđević]]. Po své smrti byl v [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] nazýván jako ''Král osvoboditel''. Některá města na území nového státu byla přejmenována na jeho počest, např. [[Mrkonjić Grad]] podle Petrovy přezdívky v Hercegovském povstání, dnešní [[Zrenjanin]] nesl název ''Petrovgrad'' až do roku [[1941]] a v [[Černá Hora|Černé Hoře]] nesl Petrovo jméno [[Petrovac|Petrovac na Moru]]. [[Meštrovićův pavilon]] v [[Záhřeb]]u byl otevřen v 30. letech jako pavilon ''Krále osvoboditele''. Přestože po vzniku [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]] byli srbští králové systematicky odstraňováni z veřejného povědomí,{{chybí zdroj}} po roce [[1990]] byly na území [[Srbsko|Srbska]] a [[Černá Hora|Černé Hory]] {{chybí zdroj}} obnoveny některé památníky krále Petra.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references/>
<references />
{{Překlad|sr|Петар I Карађорђевић|20559436|en|Peter I of Serbia|842116786}}
{{Překlad|sr|Петар I Карађорђевић|20559436|en|Peter I of Serbia|842116786}}


Řádek 192: Řádek 189:


{{Panovník| titul =[[Srbské království|Srbský král]]| předchůdce =[[Alexandr I. Obrenović]]| nástupce =-| obrázek =Coat of arms of Serbia small.svg|kdy=[[1903]]–[[1918]]}}
{{Panovník| titul =[[Srbské království|Srbský král]]| předchůdce =[[Alexandr I. Obrenović]]| nástupce =-| obrázek =Coat of arms of Serbia small.svg|kdy=[[1903]]–[[1918]]}}
{{Jugoslávský král| předchůdce =-| nástupce =[[Alexandr I. Karađorđević]]|kdy=[[1918]]–[[1921]]}}
{{Jugoslávský král| předchůdce =-| nástupce =[[Alexandr I. Karađorđević]]|kdy=[[1918]]–[[1921]]}}{{Srbští princové}}{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}


{{Portály|Srbsko|Balkán}}
{{Portály|Srbsko|Balkán}}
Řádek 201: Řádek 197:
[[Kategorie:Jugoslávští králové]]
[[Kategorie:Jugoslávští králové]]
[[Kategorie:Srbští princové]]
[[Kategorie:Srbští princové]]
[[Kategorie:Narození 1844]]
[[Kategorie:Narození v roce 1844]]
[[Kategorie:Úmrtí 1921]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1921]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Pravoslavní panovníci]]
[[Kategorie:Pravoslavní panovníci]]
[[Kategorie:Absolventi École spéciale militaire de Saint-Cyr]]
[[Kategorie:Absolventi École spéciale militaire de Saint-Cyr]]
[[Kategorie:Důstojníci francouzské Cizinecké legie]]
[[Kategorie:Důstojníci francouzské Cizinecké legie]]
[[Kategorie:Narození 29. června]]
[[Kategorie:Narození 11. července]]
[[Kategorie:Úmrtí 16. srpna]]
[[Kategorie:Úmrtí 16. srpna]]
[[Kategorie:Narození v Bělehradě]]
[[Kategorie:Narození v Bělehradě]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu svatého knížete Lazara]]

Aktuální verze z 5. 11. 2024, 18:51

Petr I.
král Srbů, Chorvatů a Slovinců
srbský král
Portrét
Král Petr I. Karađorđević
Doba vlády11. červen 1903 – 16. srpen 1921
Korunovace21. září 1904, Bělehrad
Narození29. červnajul. / 11. července 1844greg.
Bělehrad
Úmrtí16. srpna 1921 (ve věku 77 let)
Bělehrad
PředchůdceAlexandr I. Obrenović
NástupceAlexandr I. Karađorđević
ManželkaZorka Petrović-Njegoš
PotomciAlexandr I. Karađorđević
Jiří Karađorđević
princezna Helena
Dynastiedynastie Karadjordjevićů
OtecAlexandr Karađorđevič
MatkaPersida Nenadović
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr I. Karađorđević (srbsky v cyrilici Петар I Карађорђевић, v latince Petar I. Karađorđević; 11. červenec 1844, Bělehrad, Srbské knížectví – 16. srpen 1921, tamtéž) byl král Srbska v letech 1904–1918. Od roku 1918 až do své smrti v roce 1921 králem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 nazývané Království Jugoslávie). Byl z dynastie Karađorđevićů.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl srbský kníže Alexandr Karađorđević a matkou kněžna Persida Nenadovićová. Následníkem trůnu se stal teprve po předčasné smrti svých dvou starších bratrů. Jeho soukromým učitelem byl Čech Vilém Gabler, který ho učil v letech 1852–1854. Po abdikaci svého otce a návratu dynastie Obrenovićů na srbský trůn studoval ve Švýcarsku, od roku 1861 potom na Collège Sainte-Barbe v Paříži. Nakonec nastoupil na vojenskou akademii v Saint-Cyr, kde studoval do roku 1864. V Paříži se také věnoval fotografování a malířství.[zdroj?]

Vojenská kariéra

[editovat | editovat zdroj]
Petar Karađorđević jako Petar Mrkonjić v roce [zdroj?] 1875.

Sám Petr se do vlasti vrátit nesměl, neboť v roce 1868 přijala srbská Skupština zákon, který zakázal návrat dynastie Karađorđevićů do vlasti.[zdroj?] V roce 1870 vstoupil Petr do cizinecké legie a s ní bojoval na řadě míst světa. Bojoval také v prusko-francouzské válce; za statečnost v boji získal Řád čestné legie, byl však nedlouho poté zajat pruskou armádou.

V roce 1875 bojoval pod falešným jménem Petar Mrkonjić[1] v hercegovském povstání.[2] Místní obyvatelstvo jej však příliš nepřijalo. O jeho aktivitách v Bosně se dozvěděl královský dvůr v Bělehradě. Král se obával, že přítomnost Petra v blízkém sousedství povede k povstání, které se rozšíří do Srbska a ohrozí pozici Obrenovićů na srbském trůně. Petr následně z obav, že by srbský král vyslal špiony, kteří by se ho pokusili zavraždit, odcestoval do Rakousko-Uherska, kde však byl velmi rychle zajat. Podařilo se mu však ze zajetí uprchnout a vrátit se zpět do Bosny. Následující povstání v okolí města Topola mu bylo také připsáno,[3] nicméně sám Petr se na něm nepodílel. I přesto však byl obviněn za špionáž ve prospěch Turecka a odsouzen; Petr se pokusil ze Srbska následně uprchnout, v horách v blízkosti dnešní soutěsky Železná vrata se však ztratil a musel se dlouhou dobu ukrývat, než pronikl přes Dunaj na rakouské území.

Politicky začal být aktivní po roce 1877. Nakonec získal Petr vysoké hodnosti ve francouzské armádě a byl od roku 1883 ženat s dcerou černohorského knížete a později krále Nikoly – Zorkou.[4] S ní měl celkem pět dětí; dcery Jelenu a Milenu (Milena zemřela v mladém věku), syny Jiřího (Đorđe), Alexandra a Andrije (ten zemřel rovněž v mladém věku). Petrova žena Ljubica zemřela v roce 1890 právě při porodu [zdroj?] Andrije. Po krátkém pobytu v Paříži se rodina Karađorđevićů přestěhovala do černohorského hlavního města Cetinje, kde společně prožili deset let. Z finančních důvodů musel Petr prodat svůj pařížský dům [zdroj?] v roce1894.

V roce 1897 odešel Petr do Ruska, kde jej přijal car Mikuláš II.[5] Po následující tři roky se Petr pokoušel dohodnout s tehdejším srbským králem Alexandrem Obrenovićem, aby byl uznán jeho knížecí titul a získán dříve konfiskovaný majetek.[zdroj?] Veškerá jednání však probíhala neúspěšně.

Nástup na trůn

[editovat | editovat zdroj]
Korunovace králem.
Královská koruna Karadjordjevićů

Srbská armáda provedla v zemi v roce 1903 převrat, jehož součástí bylo i zavraždění posledního panovníka z dynastie Obrenovićů. Následně byl Petr pozván do Srbska a parlament jej zvolil dle 2.[6]/15. června 1903 králem. Po nástupu na trůn byl Petr korunován 21. září 1904 v Bělehradské katedrále svatého archanděla Michaela, tradičním místem korunovace [zdroj?] srbských panovníků.

Král Petr prosazoval myšlenku sjednocení jižních Slovanů. Na jeho zahraniční cestě do Vídně byl přivítán jihoslovanskými studenty slovinské, chorvatské i srbské národnosti, kteří jej vítali se slovy Ať žije jihoslovanský král.[7]

Na rozdíl od svých předchůdců Petr nevládl autoritářsky, ale obnovil v zemi parlamentní demokracii a respektoval ústavu.[8] Za jeho panování Srbsko zažívalo velký hospodářský a kulturní rozkvět. Ve společnosti zavládla atmosféra změny.[9] I přesto ale zemi tížily mnohé spory, hlavně s Bulharskem, se kterým Srbsko svedlo válku v polovině 80. let 19. století. Politická reprezentace byla po převratu rozdělená. Po krizi v roce 1908, kterou vyvolala anexe Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem, se navíc největší soused Srbska stal jeho otevřeným protivníkem.

Balkánské války a sjednocení jižních Slovanů

[editovat | editovat zdroj]

V první balkánské válce se podařilo srbské armádě pod velením Petra I. získat území, která dosud patřila Turecku. Území státu se téměř zdvojnásobilo a jeho prestiž v zahraničí podstatným způsobem vzrostla. Vedení bojů se však podepsalo na Petrově zdraví.

Před vypuknutím první světové války přitlačila organizace Černá ruka, která měla své sympatizanty v armádě, na krále, aby vyhlásil demisi vlády Nikoly Pašiće, kterou však později nakonec stáhl. 24. června 1914 převedl některé své pravomoci na svého syna Aleksandra. O měsíc později válka vypukla a Petr se o konfliktu dozvěděl při svém pobytu ve městě Vranjska Banja. Odsud odešel na vzniklou frontu na severní hranici země. Na frontových liniích se však objevoval jen sporadicky, především ve snaze podpořit v prvním roce války srbské vojsko.[10] Většinu času trávil kvůli svému špatnému zdraví v lázních na jihu Srbska. Po roce 1915, kdy se srbská fronta zcela zhroutila a Rakousko-Uhersko obsadilo celé srbské území, se Petr stáhl s armádou přes Albánii na ostrov Korfu, kde zůstal až do konce konfliktu.

Po prolomení Soluňské fronty a konci první světové války zůstal Petr I. v zahraničí. Domů se vrátil až v červenci 1919. Nyní již nebyl Král Srbska, ale Král Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Petr I. zemřel v roce 1921 ve věku 77 let. Pochován byl v blízkosti města Topola v centrálním Srbsku, kde byli pohřbeni i jeho předchůdci ze stejné dynastie. Na jeho místo nastoupil jeho mladší syn Alexandr I. Karađorđević. Po své smrti byl v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců nazýván jako Král osvoboditel. Některá města na území nového státu byla přejmenována na jeho počest, např. Mrkonjić Grad podle Petrovy přezdívky v Hercegovském povstání, dnešní Zrenjanin nesl název Petrovgrad až do roku 1941 a v Černé Hoře nesl Petrovo jméno Petrovac na Moru. Meštrovićův pavilon v Záhřebu byl otevřen v 30. letech jako pavilon Krále osvoboditele. Přestože po vzniku socialistické Jugoslávie byli srbští králové systematicky odstraňováni z veřejného povědomí,[zdroj?] po roce 1990 byly na území Srbska a Černé Hory [zdroj?] obnoveny některé památníky krále Petra.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola II., s. 9. 
  2. ↑ ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola II., s. 8. 
  3. ↑ ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola II., s. 26. 
  4. ↑ ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola II., s. 70. 
  5. ↑ ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola II., s. 145. 
  6. ↑ ĆOROVIĆ, Vladimir. Istorija srpskog naroda. Beograd: Janus, 2001. Dostupné online. Kapitola Polet Srbije. (srbština) 
  7. ↑ ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola II., s. 166. 
  8. ↑ PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 249. Dále jen Dějiny Srbska. 
  9. ↑ ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola II., s. 168. 
  10. ↑ ĆOROVIĆ, Vladimir. Istorija srpskog naroda. Beograd: Janus, 2001. Dostupné online. Kapitola Svetski rat. (srbština) 

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Петар I Карађорђевић na srbské Wikipedii a Peter I of Serbia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Alexandr I. Obrenović 		Znak z doby nástupu Srbský král
1903–1918 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Srbští princové
Praotec
1. generace
2. generace
3. generace
4. generace
5. generace
1 také jugoslávský princ
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_I._Karađorđević&oldid=24367697“