Přeskočit na obsah

Gregory Bateson: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 729 498 editací
m Robot automaticky nahradil text: (-[Ff]ilosof-pahýl +Pahýl - filosof)
Funkce návrhy odkazů: Přidány 2 odkazy.
 
(Není zobrazeno 44 mezilehlých verzí od 27 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Gregory Bateson''' ([[9. květen|9. května]] [[1904]], [[Grantchester]] – [[4. červenec|4. července]] [[1980]], [[San Francisco]]) byl [[Britové|britský]] a posléze [[Američané|americký]] [[přírodověda|přírodovědec]], [[kybernetika|kybernetik]], [[antropolog]] a [[ekolog]], a ač se nepovažoval za [[filosof]]a a [[psycholog]]a, vynikl i v těchto oborech; byl univerzálním myslitelem, jenž ovlivnil mnoho vědeckých disciplín.<ref>http://www.oikos.org/baten.htm</ref><ref>http://www.anthrobase.com/Dic/eng/pers/bateson_gregory.htm</ref> Je znám také jako zakladatel [[rodinná psychoterapie|rodinné psychoterapie]].<ref>http://www.abacon.com/famtherapy/history.html</ref> V českém prostředí není Bateson dosud příliš znám, avšak hluboce ovlivnil např. [[Zdeněk Neubauer|Zdeňka Neubauera]], [[Stanislav Komárek|Stanislava Komárka]] a další.<ref>Zdeněk NEUBAUER, ''O počátku, cestě a znamení časů''. Praha: Malvern 2007. Viz též Neubauerovu předmluvu k českému vydání Mysli a přírody.</ref>
'''Gregory Bateson''' ([[9. květen|9. května]] [[1904]], Grantchester u [[Cambridge]] – [[4. červenec|4. července]] [[1980]], [[San Francisco]]) byl [[Britové|britský]] a posléze [[Američané|americký]] [[biologie|biolog]], [[antropolog]] a [[ekolog]], a ač se nepovažoval za [[filosof]]a a [[psycholog]]a, vynikl i v těchto oborech; byl to univerzální myslitel, jenž ovlivnil mnoho vědeckých disciplín.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.oikos.org/baten.htm |datum přístupu=2007-06-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070606111341/http://www.oikos.org/baten.htm |datum archivace=2007-06-06 }}</ref><ref>http://www.anthrobase.com/Dic/eng/pers/bateson_gregory.htm</ref> Podílel se na vzniku vědecké [[kybernetika|kybernetiky]] a je znám také jako zakladatel [[rodinná psychoterapie|rodinné psychoterapie]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.abacon.com/famtherapy/history.html |datum přístupu=07-06-2007 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070607215420/http://www.abacon.com/famtherapy/history.html |datum archivace=07-06-2007 |nedostupné=ano }}</ref>


== Život ==
Bateson kritizoval převládající pojetí [[věda|vědy]], které je dědictvím novověké matematizované přírodovědy a které svou [[abstrakce|abstrakcí]] odhlíží od tvarů, podob a obsahů; upozorňoval na potřebu zkoumání podob a kvalit, srovnávání, kombinování a usouvztažňování různých informací různého druhu, díky čemu je možné [[jev]]y světa nově uchopit a popsat. Tím si ovšem vysloužil opovržení ze strany [[scientismus|scientistů]], což však neznamená, že by se odchyloval od vědeckých pravidel (přestože většina jeho děl není psána akademickou formou).
Gregory Bateson byl nejmladší ze tří synů slavného genetika [[William Bateson|W. Batesona]]. Nejstarší syn padl ve válce a prostřední spáchal roku 1922 sebevraždu. Roku 1925 získal Gregory titul bakaláře biologie v Cambridge, kde pak studoval dále a přednášel (kromě roku 1928, kdy přednášel lingvistiku v [[Sydney]]). Roku 1936 se oženil se slavnou americkou antropoložkou [[Margaret Mead]]ovou. Roku [[1937]] odešel do USA a usadil se v [[Palo Alto]], kde se zabýval otázkami lidské komunikace, epistemologií a byl jedním z organizátorů ''Macy Conferences'', kde tehdy vznikala kybernetika. Roku 1950 se rozvedl s M. Meadovou a oženil se podruhé a roku 1961 potřetí s mnohem mladší terapeutkou L. Cammack; z každého manželství měl jedno dítě.


== Myšlení ==
Jako antropolog byl Bateson nejvíce ovlivněn [[funkcionalismus|funkcionalismem]] [[Bronislaw Malinowski|Bronislawa Malinowského]] a [[Alfred Radcliffe-Brown|Alfreda Radcliffe-Browna]]. Každá kultura představuje účelně uspořádaný a strukturovaný celek, jímž se lidé vyrovnávají se svým okolím. Stojí na určitých obecných principech, které Bateson rozděluje na ''étos'' (normativní principy, emoce) a ''eidos'' (poznávací principy, intelekt). Toto rozlišení je však funkční a nemá nic společného s dualismem přírody a kultury (''nature or nurture''), který Bateson striktně odmítá: člověk je spoluurčován jak svojí genetickou výbavou, tak také kulturou své společnosti.


Batesonův zájem o [[psychologie|psychologii]] a terapii vycházel ze studia [[komunikace]] a rozumění, případně jejich nedostatků. Vytvořil také zajímavou teorii učení, jež rozlišuje pět úrovní učení, od prostého naučení jednoduché reakce až po rekonstrukci celé mentální mapy. V této souvislosti se zajímal také o vnímání tvarů i o „metakomunikační“ pozadí každé komunikace ([[kontext]]). Rozpor mezi obsahem sdělení a jeho pozadím umožňuje jevy jako je [[ironie]] nebo žert a podle Batesonovy teorie by mohl vysvětlovat i schizofrenii.
=== české překlady ===

⚫
{{NK ČR|ola2002152157}}
Při těchto zkoumáních si Bateson uvědomil nesmírnou složitost lidského poznávání, komunikace a jednání i živých organismů vůbec. Proto kritizoval
⚫
* ''Mysl a příroda: Nezbytná jednota''. Přeložila Lucie Šavlíková. Praha: Malvern, 2006.
převládající pojetí [[věda|vědy]], jak bylo kdysi formulováno [[René Descartes|Descartem]] a dobře vyhovovalo pro studium daleko jednodušších systémů mechaniky. Živou skutečnost a tím spíše člověka a společnost však nelze rozbít na ty nejjednodušší prvky, zbavit všech tvarů, podob a obsahů, redukovat na měřitelné veličiny a hledat jen nutné příčinné vztahy mezi nimi. Takto vzniklé modely, anebo řečeno s [[Alfred Korzybski|A. Korzybskim]] „mapy“ skutečnosti dovolují s živými organismy různě manipulovat, nevystihují však jejich povahu. Pro lidské poznání, rozumění i komunikaci je podstatný smysl, který se v analytickém postupu moderních věd ztrácí. Proto Bateson kladl důraz na zkoumání kvalit, souvislostí a vztahů, jež nejlépe vystupují ve srovnávání.

Jeho mnohostranná činnost nevedla k zásadním novým objevům, ale významně ovlivnila moderní [[epistemologie|epistemologii]], teorii systémů a ekologii. Ekologické krize vznikají z představ, které staví člověka proti přírodě a proti druhým, věří na neustále se rozšiřující hranice možností a na ekonomický [[determinismus]]. Bateson se proslavil také stručnými a provokativními definicemi, jež přešly i do běžného jazyka. Většina jeho děl není také psána akademickou formou, což mu vyneslo kritiku ze strany [[redukcionismus|redukcionistické]] vědy a [[scientismus|scientistů]], přestože Bateson sám také kritizoval iracionalismus a esoteriku například amerického studentského hnutí.

{{citát|Mapa není totéž co krajina a název není totéž co označovaná věc.|}}
{{citát|Jazyk obvykle zdůrazňuje jen jednu stránku věci. Dvojí popis je lepší než jeden.|''Ecology of Mind''}}
{{citát|Informace je ten rozdíl, na němž záleží (''the difference that makes difference'').|}}
{{citát|Moc korumpuje nejrychleji ty, kdo na ni věří, a ti o ni také nejvíc stojí. Náš demokratický systém má sklon dávat moc těm, kdo po ní nejvíc touží, a usnadňuje těm, kdo o ni nestojí, aby se jí vyhnuli. To není to nejlepší uspořádání, pokud moc nejvíc korumpuje ty, kdo na ni věří a chtějí ji.|}}
{{citát|Živočich, který zvítězí v boji s prostředím, zničí sám sebe.|''Ecology of Mind''}}

== Dílo ==
* G. Bateson, ''Naven''. (Studie o trojím pohledu na kulturu novoguinejského kmene 1936)
* G. Bateson – M. Mead, ''Balinese character''. (Postavy z Bali. Fotografická analýza 1942)
* J. Ruesch - G. Bateson, ''Communication. The social matrix of psychiatry'' (1951)
* G. Bateson, ''Steps to an ecology of mind'' (Na cestě k ekologii mysli. Eseje o antropologii, psychiatrii, [[Evoluce|evoluci]] a epistemologii 1972)
* G. Bateson, ''Mind and nature'' (Mysl a příroda: nezbytná jednota. Pokroky v teorii systémů, komplexitě a humanitních vědách 1979)
* G. Bateson – M. C. Bateson, ''Angels fear''. (Andělé se bojí. K epistemologii posvátného. Posmrtně 1988).

== Význam ==
Svými brilantními eseji měl Bateson velký vliv na vědu i celý intelektuální život, hlavně v 60. a 70. letech, a některé jeho okřídlené výroky přešly do obecného jazyka. Jeho vliv je zvláště patrný u některých filosofů ([[Gilles Deleuze]], [[Felix Guattari]]) i společenských vědců ([[Paul Watzlawick]]). V českém prostředí není Bateson dosud příliš znám, avšak hluboce ovlivnil např. [[Zdeněk Neubauer|Zdeňka Neubauera]], [[Stanislav Komárek|Stanislava Komárka]] a další.<ref>Zdeněk NEUBAUER, ''O počátku, cestě a znamení časů''. Praha: Malvern 2007. Viz též Neubauerovu předmluvu k českému vydání Mysli a přírody.</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
⚫
<references/>


=== na internetu ===
=== Reference ===
⚫
<references />
⚫
* [http://carbon.cudenver.edu/~mryder/itc/bateson.html Gregory Bateson links] {{en}}


=== Související články ===
* [[Holismus]]
* [[Pluralismus (věda)]]
* [[Vizuální antropologie]]


=== Externí odkazy ===
{{Pahýl - filosof}}
* {{commonscat}}
* {{en}}
⚫
* [https://web.archive.org/web/20070607140234/http://carbon.cudenver.edu/~mryder/itc/bateson.html Gregory Bateson links]
* [https://web.archive.org/web/20100122051824/http://freeplay.com/Top/index.m2.html G. Bateson, ''Old men ought to be explorers'']
* http://www.narberthpa.com/Bale/lsbale_dop/cybernet.htm L. S. Bale, ''Bateson, cybernetics and the social/behavioral sciences'']
* [http://www.sunypress.edu/details.asp?id=61624 N. Charlton, "Understanding Gregory Bateson"] {{Wayback|url=http://www.sunypress.edu/details.asp?id=61624 |date=20080515183433 }}
* {{Wikicitáty|osoba=Gregory Bateson}}

=== Literatura ===
⚫
* {{NK ČR|ola2002152157}}
⚫
* G. Bateson, ''Mysl a příroda: Nezbytná jednota''. Přel. L. Šavlíková. Praha: Malvern 2006.

* T. Škrdlant, ''Demokracie přírody''. Praha: Videojournal 1996

{{Autoritní data}}
{{Portály|Filozofie|Matematika}}


{{DEFAULTSORT:Bateson, Gregory}}
{{DEFAULTSORT:Bateson, Gregory}}
[[Kategorie:Přírodovědci]]
[[Kategorie:Britští antropologové]]
[[Kategorie:Američtí antropologové]]
[[Kategorie:Američtí antropologové]]
⚫
[[Kategorie:Papuanisté]]
[[Kategorie:Američtí filozofové]]
[[Kategorie:Američtí filozofové]]
[[Kategorie:Američtí biologové]]
[[Kategorie:Britští filozofové]]
[[Kategorie:Filosofové 20. století]]
[[Kategorie:Američtí ekologové]]
[[Kategorie:Narození 1904]]
[[Kategorie:Britští ekologové]]
[[Kategorie:Úmrtí 1980]]
[[Kategorie:Papuanisté]]
[[Kategorie:Filozofové technologie]]

[[Kategorie:Filozofové 20. století]]
[[da:Gregory Bateson]]
[[Kategorie:Badatelé humoru]]
[[de:Gregory Bateson]]
[[Kategorie:Narození v roce 1904]]
[[en:Gregory Bateson]]
[[Kategorie:Narození 9. května]]
[[es:Gregory Bateson]]
[[Kategorie:Narození v Anglii]]
[[et:Gregory Bateson]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1980]]
[[fi:Gregory Bateson]]
[[Kategorie:Úmrtí 4. července]]
[[fr:Gregory Bateson]]
[[Kategorie:Úmrtí v San Franciscu]]
[[it:Gregory Bateson]]
[[Kategorie:Absolventi Harvardovy univerzity]]
[[ja:グレゴリー・ベイトソン]]
⚫
[[Kategorie:Muži]]
[[nl:Gregory Bateson]]
[[Kategorie:Kybernetici]]
[[no:Gregory Bateson]]
[[Kategorie:Absolventi Cambridgeské univerzity]]
[[pl:Gregory Bateson]]
[[pt:Gregory Bateson]]
[[ru:Бейтсон, Грегори]]
[[sv:Gregory Bateson]]

Aktuální verze z 1. 7. 2024, 19:14

Gregory Bateson
Gregory Bateson (2. listopadu 2004)
Gregory Bateson (2. listopadu 2004)
Narození9. května 1904
Grantchester
Úmrtí4. července 1980 (ve věku 76 let)
San Francisco
Alma materCharterhouse School
Kolej sv. Jana
Povoláníantropolog, filozof, sociolog, jazykovědec, biolog, filmový režisér, psycholog, sémiotik, etnolog, ekolog, spisovatel a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelKalifornská univerzita v Santa Cruz
OceněníGuggenheimovo stipendium (1946)
California Hall of Fame (2012)
společník Americké akademie umění a věd
Nábož. vyznáníateismus
ChoťMargaret Meadová (1936–1950)
DětiMary Catherine Bateson
Nora Bateson
RodičeWilliam Bateson
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gregory Bateson (9. května 1904, Grantchester u Cambridge – 4. července 1980, San Francisco) byl britský a posléze americký biolog, antropolog a ekolog, a ač se nepovažoval za filosofa a psychologa, vynikl i v těchto oborech; byl to univerzální myslitel, jenž ovlivnil mnoho vědeckých disciplín.[1][2] Podílel se na vzniku vědecké kybernetiky a je znám také jako zakladatel rodinné psychoterapie.[3]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Gregory Bateson byl nejmladší ze tří synů slavného genetika W. Batesona. Nejstarší syn padl ve válce a prostřední spáchal roku 1922 sebevraždu. Roku 1925 získal Gregory titul bakaláře biologie v Cambridge, kde pak studoval dále a přednášel (kromě roku 1928, kdy přednášel lingvistiku v Sydney). Roku 1936 se oženil se slavnou americkou antropoložkou Margaret Meadovou. Roku 1937 odešel do USA a usadil se v Palo Alto, kde se zabýval otázkami lidské komunikace, epistemologií a byl jedním z organizátorů Macy Conferences, kde tehdy vznikala kybernetika. Roku 1950 se rozvedl s M. Meadovou a oženil se podruhé a roku 1961 potřetí s mnohem mladší terapeutkou L. Cammack; z každého manželství měl jedno dítě.

Myšlení

[editovat | editovat zdroj]

Jako antropolog byl Bateson nejvíce ovlivněn funkcionalismem Bronislawa Malinowského a Alfreda Radcliffe-Browna. Každá kultura představuje účelně uspořádaný a strukturovaný celek, jímž se lidé vyrovnávají se svým okolím. Stojí na určitých obecných principech, které Bateson rozděluje na étos (normativní principy, emoce) a eidos (poznávací principy, intelekt). Toto rozlišení je však funkční a nemá nic společného s dualismem přírody a kultury (nature or nurture), který Bateson striktně odmítá: člověk je spoluurčován jak svojí genetickou výbavou, tak také kulturou své společnosti.

Batesonův zájem o psychologii a terapii vycházel ze studia komunikace a rozumění, případně jejich nedostatků. Vytvořil také zajímavou teorii učení, jež rozlišuje pět úrovní učení, od prostého naučení jednoduché reakce až po rekonstrukci celé mentální mapy. V této souvislosti se zajímal také o vnímání tvarů i o „metakomunikační“ pozadí každé komunikace (kontext). Rozpor mezi obsahem sdělení a jeho pozadím umožňuje jevy jako je ironie nebo žert a podle Batesonovy teorie by mohl vysvětlovat i schizofrenii.

Při těchto zkoumáních si Bateson uvědomil nesmírnou složitost lidského poznávání, komunikace a jednání i živých organismů vůbec. Proto kritizoval převládající pojetí vědy, jak bylo kdysi formulováno Descartem a dobře vyhovovalo pro studium daleko jednodušších systémů mechaniky. Živou skutečnost a tím spíše člověka a společnost však nelze rozbít na ty nejjednodušší prvky, zbavit všech tvarů, podob a obsahů, redukovat na měřitelné veličiny a hledat jen nutné příčinné vztahy mezi nimi. Takto vzniklé modely, anebo řečeno s A. Korzybskim „mapy“ skutečnosti dovolují s živými organismy různě manipulovat, nevystihují však jejich povahu. Pro lidské poznání, rozumění i komunikaci je podstatný smysl, který se v analytickém postupu moderních věd ztrácí. Proto Bateson kladl důraz na zkoumání kvalit, souvislostí a vztahů, jež nejlépe vystupují ve srovnávání.

Jeho mnohostranná činnost nevedla k zásadním novým objevům, ale významně ovlivnila moderní epistemologii, teorii systémů a ekologii. Ekologické krize vznikají z představ, které staví člověka proti přírodě a proti druhým, věří na neustále se rozšiřující hranice možností a na ekonomický determinismus. Bateson se proslavil také stručnými a provokativními definicemi, jež přešly i do běžného jazyka. Většina jeho děl není také psána akademickou formou, což mu vyneslo kritiku ze strany redukcionistické vědy a scientistů, přestože Bateson sám také kritizoval iracionalismus a esoteriku například amerického studentského hnutí.

„ Mapa není totéž co krajina a název není totéž co označovaná věc. “
„ Jazyk obvykle zdůrazňuje jen jednu stránku věci. Dvojí popis je lepší než jeden. “
— Ecology of Mind
„ Informace je ten rozdíl, na němž záleží (the difference that makes difference). “
„ Moc korumpuje nejrychleji ty, kdo na ni věří, a ti o ni také nejvíc stojí. Náš demokratický systém má sklon dávat moc těm, kdo po ní nejvíc touží, a usnadňuje těm, kdo o ni nestojí, aby se jí vyhnuli. To není to nejlepší uspořádání, pokud moc nejvíc korumpuje ty, kdo na ni věří a chtějí ji. “
„ Živočich, který zvítězí v boji s prostředím, zničí sám sebe. “
— Ecology of Mind

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • G. Bateson, Naven. (Studie o trojím pohledu na kulturu novoguinejského kmene 1936)
  • G. Bateson – M. Mead, Balinese character. (Postavy z Bali. Fotografická analýza 1942)
  • J. Ruesch - G. Bateson, Communication. The social matrix of psychiatry (1951)
  • G. Bateson, Steps to an ecology of mind (Na cestě k ekologii mysli. Eseje o antropologii, psychiatrii, evoluci a epistemologii 1972)
  • G. Bateson, Mind and nature (Mysl a příroda: nezbytná jednota. Pokroky v teorii systémů, komplexitě a humanitních vědách 1979)
  • G. Bateson – M. C. Bateson, Angels fear. (Andělé se bojí. K epistemologii posvátného. Posmrtně 1988).

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Svými brilantními eseji měl Bateson velký vliv na vědu i celý intelektuální život, hlavně v 60. a 70. letech, a některé jeho okřídlené výroky přešly do obecného jazyka. Jeho vliv je zvláště patrný u některých filosofů (Gilles Deleuze, Felix Guattari) i společenských vědců (Paul Watzlawick). V českém prostředí není Bateson dosud příliš znám, avšak hluboce ovlivnil např. Zdeňka Neubauera, Stanislava Komárka a další.[4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Archivovaná kopie. www.oikos.org [online]. [cit. 2007-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-06. 
  2. ↑ http://www.anthrobase.com/Dic/eng/pers/bateson_gregory.htm
  3. ↑ www.abacon.com [online]. [cit. 07-06-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-06-2007. 
  4. ↑ Zdeněk NEUBAUER, O počátku, cestě a znamení časů. Praha: Malvern 2007. Viz též Neubauerovu předmluvu k českému vydání Mysli a přírody.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gregory Bateson
  • G. Bateson, Mysl a příroda: Nezbytná jednota. Přel. L. Šavlíková. Praha: Malvern 2006.
  • T. Škrdlant, Demokracie přírody. Praha: Videojournal 1996
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gregory_Bateson&oldid=24044784“