Plavání
Plavání je pohyb, pomocí kterého se lidé a zvířata dokážou přemisťovat ve vodě pohyby vlastního těla bez kontaktu se dnem. Jazykové kodifikační příručky českého jazyka přiřazují stejnému výrazu i význam pasivní, tedy plování těles, přičemž sloveso „plování“ označují za zastaralou verzi téhož slovesa rovněž pro oba významy, aktivní i pasivní. Pro pohyb plavidel se oddělil samostatný pojem plavba, tvary slovesa plout se používají i pro plutí ledů.
Historie plavání lidí
editovatPrvní historické záznamy, ukazující, že lidé uměli plavat, pocházejí ze starověkého Egypta. Ve starověku nedosáhlo plavání vrcholu v Egyptě, ale v Řecku a Římě, kde bylo součástí vzdělání.[1]
Ve středověku uváděl již německý kazatel Johann Rothe (cca 1360–1434) ve svém díle Ritterspiegel okolo roku 1410 plavání na zádech i na břiše jako jednu z dovedností přípravy k rytířství.[2][3][p 1] U ostatních vrstev obyvatelstva nebylo plavání podporováno. K plavání se vrátili až humanisté, kteří studovali antická díla, ve kterých se dozvěděli o způsobech plavání. Na toto téma vznikla různá pojednání a v roce 1538 sepsal Nicolas Wynman[p 2] první učebnici plavání.[4] Tento sport získával čím dál více na oblibě, později začaly vznikat plavecké školy nebo byl zařazen do vyučování v běžných vzdělávacích institucích. V období romantismu nabylo plavání nového významu jako sportovní disciplína.
Plavecké způsoby
editovatPrsa
editovatPrsa jsou v plavání jedna z plaveckých technik. Tento plavecký způsob připomíná plavání žab. Člověk plave na břiše, rukama se odráží do stran a zezadu se odráží nohama.
Kraul
editovatBěhem plavání kraulem se postava plavce nachází v téměř vodorovné poloze vzhledem k hladině, což má za následek minimální odpor. Během kraulu jsou pohyby vedeny tak, že nedochází ke vzniku brzdění plavce a jeho následný pohyb končetin jen dodává další rychlost a tím plavec rovnoměrně zrychluje.[5] Kraul je nejrychlejší plavecký způsob, který existuje. Pokud by se kraul bral jako 100 %, tak na další plavecké způsoby připadají hodnoty následující: pro motýlka 93 %, znak 89 % a prsa 79 %.[6]
Motýlek
editovatMotýlek se plave po břiše hlavou dolů. Po startu či po obrátkách je využíváno delfíního vlnění, které při dobře zvládnuté technice může pozitivně ovlivnit čas. Po vynoření z vody se vytahují obě ruce současně a pohybují se dopředu k hlavě a podél ní se vrací pod vodu. Následně se podél těla pohybují po co nejdelší dráze.
Znak
editovatOblečení na plavání
editovatLidé (pokud nevyznávají nudismus) si na pobyt ve vodě a u vody (bazén, koupaliště, pláž) oblékají plavky.
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ DOLEŽÍLKOVÁ, Zdena. Vývoj techniky kraulu. Praha, 2010. Bakalářská práce. UK FTVS. Vedoucí práce Tomáš Miler. Dostupné online.
- ↑ HUMMEL, Albrecht. Deutschland lernt (wieder) schwimmen [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KAČER, Jindřich. Rytířská kultura: Kdo byli předchůdci krále Artuše a Richarda Lvího Srdce. 100+1 [online]. 2019-06-02 [cit. 2021-05-25]. Dostupné online.
- ↑ The Development of the Modern Stroke. The Washington Post [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Technika kraul [online]. [cit. 2008-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-04.
- ↑ Z historie vývoje plaveckých stylů - kraul [online]. [cit. 2008-02-03]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu plavání na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo plavání ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Plování v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Plavání
