Mrtvé moře
Mrtvé moře (hebrejsky יָם הַמֶּלַח, 
jam ha-Melach, doslova „moře Soli;“ arabsky البحر الميت; al-bahr al-Majit, doslova „Mrtvé moře“) je bezodtoké slané jezero, které se rozkládá mezi Palestinou (Západní břeh Jordánu) a Izraelem na západě a Jordánskem na východě. Nachází se 430 metrů pod hladinou moře[1] a je nejníže položeným odkrytým místem na zemském povrchu a nejníže položeným slaným jezerem na světě. Dosahuje maximální hloubky 304 metrů a je tak nejhlubším hypersalinitním jezerem na světě. Jeho salinita dosahuje 34,2 % (2011), čímž se řadí mezi nejslanější jezera na světě[2] - je 9,6krát slanější než oceán - a má hustotu 1,24 kg/l, takže plavání v něm se podobá vznášení.[3][4] Tato slanost vytváří drsné prostředí, ve kterém se rostlinám a živočichům nedaří, odtud také jeho název. Je 50 km dlouhé (severní část) a maximálně 15 km široké.[5]
| Mrtvé moře | |
|---|---|
 Satelitní snímek Mrtvého moře. | |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Státy |  Izrael Jordánsko Palestina |
  Mrtvé moře | |
| Zeměpisné souřadnice | 31°31′15″ s. š., 35°29′4″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 605 km² |
| Délka | 50 km |
| Šířka | 15 km |
| Objem | 114 km3 |
| Povodí | 41 650 km² |
| Max. hloubka | 300 m |
| Prům. hloubka | 199 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | −430 m n. m. |
| Pobřeží | 135 |
| Přítok vody | Jordán |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mrtvé moře přitahuje návštěvníky z celého Středomoří již tisíce let. Bylo jedním z prvních světových lázní (pro Heroda Velikého) a dodavatelem nejrůznějších produktů, od asfaltu pro egyptskou mumifikaci až po potaš na hnojiva. Dnes turisté navštěvují moře na jeho izraelské straně, jordánské straně a ze Západním břehu Jordánu. Avšak rozvoj palestinského turistického průmyslu na Západního břehu Jordánu se potýká s komplikacemi.
Má rozlohu 605 km², ještě v roce 1930 mělo rozlohu 1050 km2, jezero tedy poměrně rychle vysychá.[6] Leží v Jordánském údolí a jeho hlavním přítokem je řeka Jordán.
Název
editovatV arabštině se Mrtvé moře označuje jako al-bahr al-Majit („Mrtvé moře“) nebo méně často jako bahr Lut (بحر لوط, „Lotovo moře“). Dalším historickým názvem v arabštině bylo „moře Zo'ar,“ po nedaleko stojícím městě. V hebrejštině se Mrtvé moře označuje jako jam ha-Melach („moře Soli“) nebo jako jam ha-Mavet („Moře smrti“). Ve starověku bylo někdy zmiňováno jako jam ha-Mizrachi (ים המזרחי, „Východní moře“) nebo jako jam ha-Arava („Aravské moře“). Dříve se označovalo také jako Asfaltové[7] (starším výrazem Asfaltské)[8] moře.
Historie
editovat
Mrtvé moře přitahuje zájem návštěvníků z okolí Středozemí už po tisíce let. Na tomto místě se ukrýval král David, bylo to jedno ze světově prvních léčebných míst a zdroj mnoha produktů používaných v různých oblastech od mumifikace v Egyptě až po hnojiva.
Pobřeží
editovat
Břehy na západě a východě jsou srázné a skalnaté. Na severu a jihu navazuje na pobřeží táhlá rovina. Pobřeží je převážně pusté, s výjimkou několika oáz a turistických resortů s plážemi pro koupání. U jižního břehu probíhá těžba soli a dalších minerálů, nachází se zde i rozsáhlý chemický komplex pro úpravu vytěžených surovin.
Vodní režim
editovatZdrojem vody je převážně řeka Jordán, která do moře ústí na severu. Dalším zdrojem vody jsou četná vádí, která do moře ústí na východním i západním břehu a která mají v zimním dešťovém období občasné silné vodní průtoky. Například vádí Nachal Chever, které přichází z Judské pouště.
Horké a suché klima způsobuje nízké srážky (50–100 mm/rok) a vysoké vypařování z hladiny. V historické době značně kolísala hladina v rozmezí 12 m, avšak v poslední době dochází k trvalému poklesu hladiny jezera především v důsledku umělého zadržování vody řeky Jordán v Galilejském jezeře. Podle studie zveřejněné v roce 2009 za posledních 30 let ubylo v Mrtvém moři asi 14 km3 vody a jeho hladina klesá ročně asi o 70 cm.[6] Pokud by proces pokračoval stejným tempem, mohlo by Mrtvé moře do roku 2050 zcela vyschnout, a proto se připravuje plán na vybudování 180 kilometrů dlouhého kanálu, který by z Rudého moře přes vádí al-Araba přiváděl do jezera mořskou vodu.[9] Záměr ale kritizuje řada vědců, např. z Institutu pro studia životního prostředí Arava, nebo ekologické organizace Přátelé Země, které varují před devastujícím dopadem projektu na údolí vádí Arava a na ekosystém Akabského zálivu.[10]
Vlastnosti vody
editovat
Horké klima způsobuje rovněž velmi vysokou mineralizaci vody. Slanost dosahuje 30 až 35 % (v závislosti na hloubce a teplotě) – v porovnání s mořskou vodou, která obsahuje v průměru 10× méně solí (3,5 %). Převládají chlorid hořečnatý (52 %), chlorid sodný (30 %), chlorid draselný a bromid hořečnatý.
Salinita Mrtvého moře dosahuje 34,2 % (2011), čímž se řadí mezi nejslanější jezera na světě. Větší salinitu mají pouze jezera Assal, Garabogazköl a některá hypersalinitní jezera v Dry Valleys v zátoce McMurdo na Antarktidě. Jeho salinita je 8,8× větší než Středozemního moře a téměř 9,4× větší než salinita oceánská.
Důsledkem vysokého podílu solí je vyšší hustota vody Mrtvého moře, a tedy vyšší vztlaková síla působící na plovoucí předměty. Pro udržení se nad hladinou proto není potřeba plavat – stačí do vody usednout a nechat se nadnášet.
Fauna a flóra
editovat
Jezero se nazývá „Mrtvé moře“ kvůli své vysoké salinitě, která brání životu vodních organismů, jako jsou ryby a vodní rostliny. Žijí zde však některé druhy extrémofilních bakterií a archeí jako jsou Halobacteria.
V období přívalu vody poklesne hladina soli v Mrtvém moři ze svých obvyklých 35 % na 30 % nebo ještě méně. Mrtvé moře se následně probudí k životu v důsledku deštivých zim. V roce 1980 se po jedné mimořádně deštivé zimě proměnilo normálně tmavomodré Mrtvé moře v červené. Výzkumníci z Hebrejské univerzity zjistili, že bylo Mrtvé moře plné zelené řasy zvané Dunaliella. Dunaliella se živí karotenem obsahujícími halobacteriemi, což mělo za následek změnu barvy. Od roku 1980 však dochází k úbytku vody a tato řasa se již v tak hojném počtu neobjevila.
V horách obklopujících Mrtvé moře si našlo domov mnoho živočišných druhů. Žijí zde velbloudi, kozorožci, zajíci, damani, šakalové, lišky a dokonce i levharti. Žijí zde rovněž stovky druhů ptáků. Izrael i Jordánsko vyhlásily na obou stranách jezera přírodní rezervace.
Delta řeky Jordán byla původně džunglí papyrusu a palem. Iosephus Flavius popsal Jericho jako „nejúrodnější místo v Judsku“. Díky pěstování cukrové třtiny, henny a fíků bylo dolní údolí Jordánu v římských a byzantských dobách bohatou oblastí. Jedním z nejcennějších produktů v Jerichu byla míza z myrhovníku, ze které se vyráběly parfémy.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Dead Sea na anglické Wikipedii.V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Мёртвое море“.
- ↑ Israel and Jordan Sign 'Historic' $900 Million Deal to Save the Dead Sea [online]. 2015-02-27. Dostupné online.
- ↑ The New Encyclopædia Britannica. Dead Sea. Redakce Goetz, P. W.. 15th. vyd. Chicago: [s.n.], 1986. S. 937.
- ↑ Encyclopedia of world geography. Redakce R W McColl. [s.l.]: Facts on File, 2005. Dostupné online. ISBN 9780816072293. S. 237.
- ↑ Dead Sea - Composition of Dead Sea Water [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-04.
- ↑ Jewish Virtual Library. Virtual Israel Experience: The Dead Sea. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Vědci varují před dramatickým poklesem hladiny Mrtvého moře
- ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1889. sv. 2, s. 838. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:22099780-0b3e-11e5-b562-005056827e51, 21. března 2024.
- ↑ RANK, Josef. Příručný slovník všeobecných vědomostí. (Tiskem Rohlíčka a Sieverse), 1882, s. 115. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:db82dba1-60e6-41d9-863d-cc9bb048802e, 21. března 2024.
- ↑ Vysychající Mrtvé moře má spasit kanál z Rudého moře [online]. Týden.cz [cit. 2009-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Vědci proti projektu spojení Rudého a Mrtvého moře [online]. Eretz.cz, 2007-08-21 [cit. 2009-07-23]. Dostupné online.
Literatura
editovat- ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha: Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.
- IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém: Ahva Press, 1999. 28 s.
- PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3.
Související články
editovat- Svitky od Mrtvého moře
- Marianský příkop – nejnižší bod povrchu zemské kůry (podmořská prohlubeň v místě střetu tektonických desek v oblasti západního Pacifiku.)
- Vostok (jezero) – v oblasti Antarktidy jsou sněhem zaplněné prolákliny, které jsou položeny mnohem níže než Mrtvé moře.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mrtvé moře na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Mrtvé moře ve Wikislovníku- (anglicky) American University – Dead Sea Kanal
- (anglicky) Monitoring Mrtvého moře
- (anglicky) Fotografie Mrtvého moře s popisem
- (anglicky) Fotografie odsolovacích nádrží na jižním okraji Mrtvého moře Archivováno 1. 10. 2006 na Wayback Machine.
- (anglicky) Satelitní fotografie Mrtvého moře (NASA)
- (česky) Eretz.cz – Mrtvé moře ve finále soutěže o 7 přírodních divů světa (7/2009)
- (česky) Eretz.cz – Dohoda o propojení s Rudým mořem Archivováno 7. 7. 2020 na Wayback Machine.
