Druhý pokus. Stát testuje na úřednících upravenou digitalizaci stavebního řízení
Rychlejší stavební řízení, a hlavně spokojený úředník. Jestli ale bude spokojený i stavebník, se ještě uvidí. Ministerstvo pro místní rozvoj spustilo do pilotního provozu takzvaný technologický bypass digitálního stavebního řízení, což v praxi znamená propojení nových systémů na vyřizování žádostí se starými, na které byli úředníci léta zvyklí. Zatím se to týká jen vybraných úřadů, od února se k novému rozhraní mají připojit všechny.
Opatření má pomoci překlenout chyby v nových systémech, které spustil exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš loni v létě, a odblokovat tak stavební řízení v České republice. „Po týdnech intenzivní práce jsme nasadili na vybraných stavebních úřadech technologický bypass stavebního řízení. Od začátku února by měly mít možnost se k novému rozhraní připojit všechny stavební úřady. Těch deset dní chceme využít k odstranění možných nedostatků, a taky je to prostor pro získání zpětné vazby přímo od úředníků, kteří se systémem pracují,“ uvedl v pondělí současný ministr Petr Kulhánek. Napojení na bypass je přitom dobrovolné, úředníci si mohou vybrat, jaké úkony budou dělat v novém a jaké v původním systému stavebního řízení.
Bypass je dočasným řešením, které záplatuje největší technické chyby, na které si úředníci v posledních měsících stěžovali. Pro mnoho z nich to znamená návrat do prostředí starších lokálních systémů, které dobře znají. Kulhánek si od toho slibuje svižnější stavební povolování. „Testování bypassu pokračuje dobře a podle plánu. Řešíme drobnější potíže, které se dají relativně rychle odstranit, takže jsem optimistický. Už pracujeme na tom, aby se do pilotního režimu mohly brzy zapojit i stavební úřady Prahy 2 a 6,“ doplnil ve čtvrtek ministr.
Problémy se ukážou s odstupem
Na celkových počtech vydaných stavebních povolení zatím není znát, že by problémy s digitalizací výrazně zpomalily stavební řízení v České republice. Jak ale úředníci upozorňují, jejich úřady jsou stále zavalené žádostmi z loňského června, kdy lidé narychlo podávali žádosti ještě podle starého stavebního zákona. Půl roku trvající problémy se tak zřejmě na celkových číslech ukážou až s odstupem.
Nové technické řešení navazuje na legislativní bypass, tedy novelu stavebního zákona, která vyřešila některé právní nejistoty, kterých se úředníci báli. Kvůli nefungujícímu systému se totiž v posledním půl roce často uchylovali k řešení – například využívání datových schránek –, které nový stavební zákon nezná. Nebo naopak nesplnili některé zákonné povinnosti, protože to zkrátka v novém systému nešlo. Aby se úředníci nemuseli bát postihu, přijala vláda ještě před Vánoci novelu zákona, která některé situace vyjasnila.
Obě vládní řešení se ale týkají jen úředníků, pro developery, investory, obce i obyčejné individuální stavebníky nadále platí povinnost využívat pro téměř všechny úkony Portál stavebníka. Od prosince sice dostali možnost podávat žádosti datovou schránkou, projektovou dokumentaci ale musí nadále nahrávat do portálu. Na to si stěžuje Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Stavebníci se musejí podle komory vypořádat v portálu s řadou často nezdolatelných chyb a překážek.
„Jak na tom jako stavebníci s novými žádostmi jsme, nevíme. Systém totiž neposkytuje informace o procesu. Naopak ukazuje žádosti jiných stavebníků nebo přesměrovává žádosti na úplně jiné dotčené orgány. Rozhodně nedošlo ke zrychlení povolovacího procesu, naopak. Pokud se něco rychle nezmění, již brzo výpadek vydávaných stavebních povolení pocítí celé české stavebnictví,“ řekl předseda komory Robert Špalek.
Audit nabral zpoždění
Legislativní i technologický bypass by měl platit po přechodné období do konce roku 2027, poté by se měl spustit zcela nový systém digitálního stavebního řízení, který nahradí Bartošovo řešení. „Nyní pracujeme na takzvaném business zadání, tedy sepisujeme požadavky na budoucí systém – co vše má umět,“ popsal Kulhánek. Zadání by mělo být podkladem pro výběrové řízení na nového dodavatele systému. „Je zřejmé, že zakázku bude muset dotáhnout nová vláda. I proto se snažím o našich krocích informovat co nejširší spektrum partnerů jak z koalice i opozice, tak z odborné veřejnosti. Je nutné zajistit co největší kontinuitu v tomto velkém a důležitém projektu,“ dodal ministr.
Developeři, obce a další investoři si od nového systému přejí, aby byl ambicióznější. „Je skvělé, že se povedl bypass a přenesli jsme se tak přes to nejhorší. Otázka ale je, co bude po bypassu,“ uvedl šéf společnosti Panattoni Pavel Sovička na konferenci (Ne)postavitelné Česko? Jak dál se stavebním zákonem, kterou pořádala e15.
„Zahraniční odborníci nám říkali, že nemůžete digitalizovat staré zákony, staré procesy. Musíte změnit myšlení a jít na to naopak. Probrat to s ajťáky a pak teprve psát zákon,“ dodal. Sovička tak mluví podobně jako další developeři, kteří kritizují vládu, že stavební řízení jen elektronizovala, ale doopravdy nedigitalizovala. „Územní a stavební povolení by mělo být jen technicistní rozhodnutí. Pokud investor splní podmínky, má dostat automaticky razítko,“ je přesvědčen prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Kulhánek na konferenci připustil, že vláda letos zřejmě přistoupí k další novelizaci stavebního zákona.
V lednu měl Kulhánek také oznámit výsledky právního auditu, který má ukázat, kde nastala příčina celého debaklu s digitalizací stavebního řízení, zda právně obstojí všechny smlouvy, a případně poukázat na viníky. Podle ministerstva však bude mít audit zpoždění a výsledky se tak veřejnost dozví nejdříve v polovině února. Prezident Národního kontrolního úřadu Miloslav Kala uvedl, že bylo v souvislosti s digitalizací podáno několik trestních oznámení.
