asLoeReed

Završení konceptu? při uvedení v rámci festivalu "klasické" kino-tvorby, které mj. ukázalo, že již osvědčený videoartově-experimentální found footage recut postup dovede hromadně bavit i pestré negalerijní publikum (součást konceptu/autorského výzkumu?). Viděno konečně, v naplněném (menším) sále v KV, při atmosféře skoro jako na PAFu (sezení a ležení i na zemi; odchody ze sálu, jistě, probíhaly také). Veškeré motivy filmu (ostrá časová osa - přes 30 let detektiva za necelou hodinu pryč, ztracený kolotoč nyní až mysteriózního případu bez řešení, gagy vzniklé montáží i samotnou původní kreací a reakcemi protagonisty, odměna věncem na závěrečné "nebeské" diskotéce, aj.) i souvislosti kontextu celého Štětinova díla/gesta/projektu (původ a realizace plakátu, cesty uvádění a jeho stále nové příležitosti, trpělivost osamělého tvůrčího výkonu) znamenají právem ceněnou událost, i když dřívější konceptualistovo Povídání o umění (nebo i rozhlasové počiny) dovedou třeba působit niterněji, imaginativněji, snivěji.

Konceptuální doku-ambice jsou svěží, místy (found footage filmová vsuvka) však odbíhají ke klišé postupům domácí tvorby. Rozdíl UMPRUM volnosti (vs. FAMU trendů) v autorově vkusu je znát v zaujetí samotným rytmem, který je stavebně členitý, jako studovaná stavba, a povrchovými fenomény s tématem spjatými, které jsou zpracovávány v ne/cílené hře s doku-žánry.

Příliš teoretizující a "nesdělný" tradiční motiv strukturálního filmu (sebe/reflexe okukování) především nepůsobí živě při "statické" kinoprojekci. Dílo tvořené live cinema a hudební performancí ve festivalové rekontextualizaci tak trochu experimentálně (i při diskusní "obhajobě") prohrálo.