V temnotách

Vždycky jsem si klášter představovala jako studené a nevlídné místo, kde jeho osazenstvo čte pořád dokola jednu knihu a kolena má otlačená od modlení. Místo, kterému je třeba se vyhnout. Ale v Madridu to neplatí a právě tady našla azyl zpěvačka Yolanda, kterou sestry nadšeně ubytují a heroinem přivítají i o kokain se rozdělí (měkké drogy neuznávají), vždyť právě ona by mohla být příslibem lepších časů. „ Už brzy bude palác plný vražedkyň, narkomanek a prostitutek jako v dávných dobách. – Kéž tě Bůh vyslyší“. Určitě to není nejlepší Almodóvarův film, ale kdybych ho neviděla měla bych dodnes zkreslené představy o tom jak to u jeptišek chodí :- )). Žila bych v bludu. Jen pár věcí odpovídalo mé představě. „ Co to děláte matko představená? - Pálím knihy jako v dobách inkvizice“. (30.08.2006)

Muj 16. celovecerni film, ktery jsem od Almodovara videl musim hodnotit bohuzel jako zatim jeho nejslabsi pocin. Uz v rane tvorbe Pedro ukazuje, jakym smerem se jeho filmy budou ubirat. Namet opet velmi absurdni, vystredni a pro mnohe i poburujici, presto velmi zabavny! Hodnoceni hereckych vykonu trochu stizi zahalenost hlavnich predstavitelek, ale Chus Lampreave v roli naruzive spisovatelky je vyborna, sel jsem do kolen hned, jak zacala mluvit:-). Almodovarovy filmy me vedle zpracovani vzdy bavi diky vybornym scenarum a ten Cernemu rouchu jeste chybi. (02.11.2013)

Můj první osmdesátkový Almodóvar, s puncovanou retro-atmosférou skoro jako od Ferreriho. Proč poživačník podnikl exkurz za zdi kláštera? Nejspíš proto, aby ukázal, že ženský jsou prostě ženský a žádná instituce ani stav s tím nic nenadělá. Pozorovat matku představenou, kterak si před nitrožilní aplikaci heroinu zaškrcuje hadicí paži, je ve filmu jiného autora * bez erupcí smíchu čistě hysterického * nemyslitelné. Čtyři-pět řádových sester se v ničem neliší od hrdinek * dejme tomu, prašť jako uhoď * Žen na pokraji nervového zhroucení, snad jsou jen o něco divočejší - to kvůli potěše z kontrastu z hábitů. Muži hrají ve filmu opět jen okrajovou úlohu (sebe)destruktivních monster (o něž se ženy musí starat) resp. indiferentních bačkor (o něž se musí starat rovněž). Až jednoho zamrzí, že realita nekopíruje Almodóvarovy filmy [víc]. (12.05.2013)

Celou svou kariéru točí Pedro Almodóvar neobyčejné filmy z různých prostředí. Tento, skoro třicet let starý film, není vyjímkou. To může napadnout jen Pedra natočit film o jeptiškách a to tak absurdní a zábavný. Máme tu řádovou sestru, která chová v klášteře tygra, jiná zase má halucinace a proto užívá LSD, další píše, pod psudonymem milostné romány a korunuje to matka představená. Ta má lesbické sklony a je závislá na heroinu! Jednoho dne přichází do kláštera kabaretní zpěvačka požádat o azyl a ta život v klášteře ještě "okoření". Originální nápad mistra mě pobavil a já můžu, už své 16 seznámení s jeho tvorbou hodnotit hodně nadprůměrně. (25.05.2012)

No hodně rozporuplný film, nejhorší co jsem zatim od Almodovara viděl. Na svou dobu určitě hodně kontroverzní film. Jeptišky šlehající si heroin, nebo beroucí si LSD, nazívající se sestra špína, sestra močka, sestra kanálová krysa, to mi příjde už trošku příliš. Nechápu co tím chtěl básník říci, ale u mě tenhle film prostě nefunguje, je prostě už moc přitažený za vlasy. Pokud se Almodovar chtěl strefovat do církve, tak to určitě udělal mnohem lépe ve filmu Špatná výchova. Tentokrát prostě ne. (24.11.2008)