Mimo zákona

Teda. Posadit do jedné cely neustále spícího pasáka Johna Lurieho, dj Toma Waitse, kterého opustila holka a extrovertního upovídaného Roberta Benigniho, který umí anglicky jen základy, to už samo o sobě slibuje zábavu. A Jim Jarmusch sliby plní. Celou dobu jsem se bavil, ať už díky nemotornému Benignimu nebo flegmatismu Waitse a Lurieho. Každý záběr je o ničem a zároveň o všem, Jarmusch dokáže i ty nejobyčejnější věci podat zajímavě. Miluju herecké umění Johna Lurieho a strašně rád bych ho viděl v roli nějakého moderního gangstera, protože mám pocit, že se na to hodí. Nic víc k tomu není co říct, komu se líbil předchozí Stranger than paradise, bude při sledování Down by law v sedmém nebi. 95%. (06.07.2005)

Zajímavý příběh o tom, jak není moc obtížné se dostat do vězení, pokud vás do něj dostat někdo chce. A i když nejste andílci, přichází trest neúměrný jejich počínání. Do jedné cely se tak dostali Tom Waits v roli DJ Zacka, John Lurie v roli pasáka Jacka a italský turista, který to tam vše rozhýbe Roberto Benigni (ten jediný se dopustil zabití při sebeobraně). Ukazuje vývoj vztahů lidí, kteří spolu tráví čas nedobrovolně. Postupně si všichni lezou na nervy, ale když se otevře možnost útěku, neváhají spolu spolupracovat. I když ani jeden z nich nevedl na svobodě takový život, jaký by si představoval, volí útěk a alespoň jakousi svobodu, než stále snášet tu křivdu že se do vězení dostali. Poměrně solidní a vtipný film o bezútěšnosti života a určité vzpouře proti příkoří. (16.09.2009)

Stále ještě takový malý rozjezd, kterým se mohutně uváděl Jim Jarmusch na trh. Ústřední trojice perfektně pasuje do svých rolích (nepřekvapivě Benigni herecky přehlučí všechny kolem), velmi výrazná kamera a bohužel nepříliš nosná zápletka o třech uprchlících napříč močály Louisiany. Kolem a kolem je Mimo zákon silný autorský film, originální, ale jeho děj by mnohem lépe seděl na pouhý kraťas či ve středometrážním formátu. 65 % (04.07.2015)

Jednoznačne najlepší film od Jarmuscha. Traja hrdinovia utekajúci z väzenia sú skvele predstavení, každý z nich je zárukou nejakej úchvatnej myšlienky, nehovoriac o ich činoch... Samozrejme, najviac vyniká Roberto Begnini, hlavne vďaka nezabudnuteľnej angličtine a tým jeho typickým priblblým výrazom, ktorý musí presvedčiť aj tých 'najtvrdších gaunerov' v podaní Johna Lurieho a Toma Waitsa. Filmová klasika. (28.02.2005)

Opět klasický jarmuschovský snímek, kde je potlačena dějovost ve prospěch atmosféry a psychologie režisérových hrdinů. Jak je to u Jarmusche už obvyklé, bourá představu diváků vytvořenou sledováním seriálů o úspěšné střední vrstvě nebo dokonce zbohatlících a ukazuje život v ghettech, nekonečných chudinských periferiích plných odpadků a zjevných známek zchátralosti, kde kraluje policie. Jeho hrdiny jsou outsideři a rázovité postavičky, které se pohybují někde na kraji zákona. Jarmusch důsledně boří představy diváků tradičních žánrových filmů z vězeňského prostředí a příběhů o slavných útěcích z nich. Jde mu spíš o sledování svých postav ve vyhroceném prostředí a v bezvýchodné situaci. Hodně silné jsou dlouhé pasáže z nekonečných bažin kolem Mississippi. Film je černobílý, což jen umocňuje dojem bezútěšnosti a země zbavené pozlátka. Celkový dojem: 80 %. (23.07.2009)