T2 Trainspotting

Mark Renton pred 20. rokmi zdrhol s tučným obnosom 16. tisícov libier, ktoré si mali rozdeliť delené štyrmi, medzi svojich kumpánov : Begbieho, Simona a Spuda. Po ňom ani chýru, ani slychu, ale aspoň sa zachoval čestne, a nechal PODIEL štyroch tisícok dobrákovi Spudovi, ktorý je v súčastnosti v totálnych sračkách, že tesne predtým, ako sa priblíži Mark pred prah jeho dverí, praktizuje dobrovolné ukončenie svojho, aj tak zbytočného života, čiže duchaprítomný MATE vykopne dvere, a zachráni ho ! Mark bol schovaný dlhé roky v Amsterdame, a taktiež sa nedá povedať, že by sa vypracoval ? Simon má sympatickú priateľku z Bulharska, s ktorou si založili zaujímavú činnosť na vydieranie bohatých podnikateľov, ktorí sú pristihnutí : in flagranti ( pohotový Simon všetko nakrúca na kameru, aby mohol od nich vyžobrať veľké prachy... ), inak tiež disponuje akousi krčmou, kde nikto nechodí, a obidvaja by si chceli založiť biznis, niečo na spôsob nevestinca. A nakoniec tu mám labilného cholerika Begbieho, ktorý zdrhne z basy, aby sa mohol vypomstiť Markovi, keď sa dozvedá, že je neďaleko. Skrátka, scenár nič nové neprináša, len zisťujem, že majú medzi sebou nevybavené účty, ktoré aj po toľkých rokoch, stále bolia, pretože horkokrvný Begbie, to nedokáže prelúskať, a tak so Simonom nastrážia pascu... Tentokrát režisérovi Boyleovi nevyšiel návrat do tej istej, legendárnej rieky, síce musím konštatovať, že obdivuhodná vizuálna réžia, výborný strih, a osvedčená kamera, robia svoje, ale bohužiaľ = scenár nefunguje ani na priemerných 60 %, pretože mám nekonečný pocit, že akési pokračovanie kultového Trainspottingu, je v tomto prípade úplne ale úplne zbytočné, keďže okrem vynikajúcich technických zložiek, mi absolútne nič nové neprináša ! Akoby sa báli nadviazať v takej nastolenej tradícii, ktorá bola niečim naprostom novým, osviežujúcim, mimoriadnym, skvelým, s parádnym soundtrackom... (28.05.2017)

Jednička je nepřekonatelná a pro mě je to naprostá kultovka... Dvojka už podobné ambice neměla, a to je jedině dobře, protože právě proto ve finále docela funguje. Nenajdeme zde tak ikonické scény, ale ani hlušší místo. Spousta drobných flashbackových vzpomínek, jak obrazových, tak hudebních, moře narážek a návazností svého předchůdce a až násilná snaha, aby to od něj nikterak moc neodbočilo a nezklamalo. Ústřední čtveřice má stále tunu charismatu na rozdávání, a i když hlášky a absurdní situace nemají takový grády, stále to má úroveň. Film se spíše vrací nazpět, než aby se snažil rozvíjet svůj příběh kupředu ale to přece není dostatečný argument, který by mě měl donutit označit film jako zbytečný. Je to krásně natočené, je to vtipné, je to milé, a to mi v tomto případě bohatě stačí ke spokojenosti. "Choose life" /70%/ (25.05.2024)

„Hele, tohle je jako vzpomínková akce.“ - „Nostalgie. Proto tu jsi. Seš turista po svým vlastním mládí.“ A ke vzpomínání toho je hodně, vždyť uběhlo přes 20 let…Nepatřím k fanatickým fanouškům Trainspottingu, ale ze zvědavosti, jak to Boyle pojme, jsem se přece jen nechal zlákat. A nelituju. Stará parta se sešla a je pořád vcelku ve formě (hodně malý prostor pro Kelly McDonald mě však zklamal). Jen řešená témata (krom někdejšího podrazu) jsou trochu jiná. A Rentonova „aktualizovaná“ generační výpověď je docela trefná, ostatně doba se změnila, avšak (někteří?) lidé ne. Vyrovnávání se s ne úplně vyvedeným životem a současným stavem je hořké (díváme se v podstatě na zkrachovalé, zestárlé páprdy), ale ne zas moc, ačkoliv humor už chybí. A hraje se (pochopitelně) na nostalgickou strunu. A to funguje natolik dobře, že nebudu házet film do průměru, ale zůstanu na slabších 4*. „A měl jsem to. Bez práce, prachů, styku s malým.“ - „A pak ses vrátil k heroinu.“ - „Můj nejlepší kámoš. Vlastně jedinej, co mě nikdy neopustil.“ (31.05.2020)

„Tvoji milovaní budú postupne odchádzať a zakaždým pri tom umrie aj kúsok z teba. Nakoniec odídu všetci a všetko sa rozplynie.“ Carlyle to preháňa. To je fakt. Jeho postava mala byť inak uchopená alebo tu ani nemala byť. Lenže tu je a v každej scéne ma štvala, znechucujúc mi zážitok z pozerania. Paradoxne, dvojka sa mi napriek nemu páčila viac, než jednotka. Tú som prvý raz videl až v r. 2017, teda 21 rokov od premiéry. A, hoci to asi bude znieť zvláštne, pozrel som si ju len preto, aby som si mohol pozrieť dvojku. Na tej ma totiž lákala silná nostalgia prezentovaná tým, že sa k známym postavám vrátime po viac ako dvoch desaťročiach. Mám proste nostalgické návraty na staré známe miesta rád (viď. Prci, prci, pcičky: Stretávka alebo Rocky Balboa). Lenže bez znalosti jednotky by som si dvojku neužil. To bol jediný dôvod, prečo som si jednotku pozrel. A nebavila ma. Dvojka ma bavila o čosi viac práve vďaka silnej nostalgii. Najviac asi v desivej scéne, kedy si postavy navzájom vyčítajú, kto môže za smrť jednej postavy z jednotky. Boyle to má stále pevne v rukách. Výrazná audiovizuálna stránka mu problém naozaj nerobí. Ale silná audiovizuálna stránka nie je všetko, Danny! Príbeh ma nebavil. Odkazy na prvý diel slabé, zbytočné a samoúčelné. Je vidno, že režisér a herci sú na to už proste príliš starí (toalety vo veľmi zlom stave, Renton vyškerene cez čelné sklo auta nakúkajúci na šoféra). Nadchli ma škótske exteriéry a to nielen krásnej prírody, ale i miest, z ktorých dýcha úžasná, pradávna história plná pohnutých príbehov. Otázny bol pošuk Ewan Bremner, ktorý asi až príliš „prehrával“ a hoci jeho linka bola nakoniec možno najvďačnejšou, nakoniec vyšumela do prázdna. Ako v jednotke, aj v dvojke ma nakoniec najviac zaujal Johnny Lee Miller, čo je zvláštne, pretože inak tohto herca vôbec neregistrujem. (04.09.2017)

Pestrá, coolově namixovaná a akčně sestříhaná bombička, která se na povrchu leskne, ale uvnitř neobsahuje vlastně zhola nic. Hrdinové kultovního Trainspottingu se setkávají po 20 letech, scenárista jim káže, aby vymysleli, co podniknout, ale přitom se vlastně nehnuli z místa. Do toho rejža umě vsadí nostalgické prostřihy z původního fimu a voilá, sequel je na světě! 6/10 (30.05.2017)