CrypzzXD

Pure perfection. Po prvním Spider-Verse o další level posunutý audiovizuální zážitek, pod nímž se i tentokrát skrývá báječně a nápaditě napsaný, napínavý a emočně napěchovaný náser, kterému svou energií může konkurovat jen poslední Mad Max. 10/10 a nejlepší film dekády bez debat. Pomalu se nám tu rodí obrazově, zvukově a příběhově doslova strhující trilogie, v jejíž druhé části nechybí absolutně nic k tomu, aby se zapsala nejen do dějin komiksových blockbusterů, ale i kinematografie jako takové.

Chybí tomu ta správná dávka emocí, která by Duši povýšila na další level a to je veliká škoda. U posledních Pixarovek (Coco, Toy Story 4, Frčíme) jsem si už zvykl, že mě v úplném závěru čeká emocionální bomba, která mě pošle do kolen, ale nejnovějšímu přírůstku legendárního studia tak silná tečka zkrátka chybí, přestože k tomu samotná látka tak vybízí. Není však třeba věšet hlavu… Přestože Pixar tentokrát nedokázal namixovat ambiciózně seriózní koncept s čistokrevnou zábavou, stále se můžeme těšit jak z další demonstrace technické dokonalosti, tak i z řady vizuálních a scénáristicky svěžích nápadů, a to v tomto případě bohatě stačí. Nechme stranou rozjímání nad tím, proč se to tváří jako animák pro děti (slušela by tomu spíše hraná forma s propracovanějším backgroundem) a přijměme fakt, že Pixar tentokrát na prcky tak trochu sobecky zapomněl. My na tom kdovíjak netratíme :-) 7/10

Romantická linka šlape opět skvěle a výprava je vymazlená do posledního detailu, ale se vším ostatním to už tak jednoduché není. Samotná zápletka alá džin z kouzelné lampy je tak cheesy a over the top, jak kdyby vypadla z céčkové komiksovky minulého století a finále tomu nasazuje korunu… Člověku se zasteskne i po digibordelu z jedničky odehrávajícím se v noci :-/. Tohle nemá v době, kdy konkurence nabývá na síle maximální rychlostí, co dělat a volba této starosvětské story je pro dvou set milionovou vlajkovou loď DCčkovského univerza, která se i v momentech, kde by potřebovala kapku nadhledu, bere smrtelně vážně, je vskutku nešťastná. Soundtrack není nijak výrazný, Zimmer si jede svůj standard, což s sebou nese i jeho opakované vykrádání nejen sebe sama, které mi je už malinko protivné. Kristen Wiig je skvělá a herecky nepřekvapivě o několik pater výš než Gadot, ale jako Cheetah je zoufale nevyužita. Nad doslovným poselstvím o síle lásky a pravdy (tahá to za uši stejně jako před třemi lety), detailními zpomalovačkami s očima drásajícím green screenem a zcela zbytečným golden eagle armour (chápu, tvůrci potřebovali něco hezkého na plakáty…) mi doposud zůstává rozum stát, ale ve srovnání s katastrofálními Birds of Prey nebo ultra průměrným Shazamem se v mých očích stále nejedná o takový průšvih a na rozdíl od obou zmíněných DCčkovských prasáren má WW84 i své světlejší momenty (především ty, ve kterých se Jenkins může opřít o Pinea). Možná za to může letošní blockbusterové sucho v kinech, ale já se trápil o poznání míň než u čehokoli podobného z Netflixu (Old Guard, Project Power, 6 underground,… ) 6/10 (DCEU: MoS 9/10 BvS 4/10 SS 4/10 WW 7/10 JL 4/10 AQ 8/10 S! 5/10 BoP 4/10)